V roce 2023 se větrná energie podílela asi na 7,8 procentech veškeré elektřiny vyrobené ve světě. V některých zemích je to hit. V Dánsku vítr vyrobí 48 procent elektřiny, 43 procent v Uruguayi a v Irsku je to 35 procent. Cena větrné energie, vyjádřená jako LCoE (Levelized Cost of Energy), v průběhu času klesá, především kvůli zlepšující se účinnosti, poklesu nákladů a větším větrným generátorům, je stále dost vysoká.
Nedotovaná cena větrné energie na pevnině se pohybuje mezi 25 až 75 dolary za MWh, zatímco v oceánu je větrná energie poněkud dražší, zhruba 72 až 140 dolarů za MWh. Větrné generátory bývají masivní, obzvláště na moři. Tam mohou být až 340 metrů vysoká monstra, vyrábějící až 26 MW, v některých případech schopná odolat hurikánům. Takový mamut utáhne kolem 8 500 amerických domácností. Vedle podobných megaturbín se ale objevují i jiná, velmi zajímavá řešení.
Společnost Windlift postavila pozoruhodný systém pro generování větrné elektřiny na souši i na moři. Klíčovým prvkem jejich technologie je dron z uhlíkových vláken, který váží cca 11,3 až 13,6 kg a má generátory na křídlech. Je připojený k pozemní stanici 60metrovým kabelem, který vede generovanou elektřinu. Při zapojení systému vzlétne dron vertikálně, až do napnutí kabelu. Poté začne autonomním letem opisovat ve vzduchu osmičku.
Při tomto pohybu se žene vzduch přes rotoru dronu a generátory vyrábějí celkem zhruba 30 kWh. Elektřina teče kabelem do pozemní stanice, která může být připojená k baterii, domácnosti, rozvodné sítě nebo jakémukoliv dalšími odběrateli energie. Jde o množství, které odpovídá spotřebě průměrné americké domácnosti.
Systém Windlift stojí za pozornost už jenom proto, že je oproti klasickým větrným generátorům dramaticky levnější, asi o 80 procent. Spotřebuje mnohem méně materiálu, až o 90-95 procent. V neposlední řadě je také vysoce mobilní a lze ho nasadit v lokalitách se zcela minimálním zázemím.
Americký Pentagon investoval do společnosti Windlift 30 milionů dolarů na výzkum a vývoj. Na oplátku očekávají šikovný větrný systém na těžbu energie pro jednotky na předsunutých pozicích. Windlift v současnosti také vyvíjí systém pro komerční aplikace o výkonu 75 kWh, jehož dron s generátory má rozpětí křídel 12,2 metrů.
Na podobném projektu Makani, v němž měl dron těžit až 600 kWh, pracoval v letech 2016 až 2020 Google. Utnuli ho, když jim projekt přišel příliš riskantní. Snad budou mít Windlift větší štěstí.
Video: Windlift aerial electricity generator
Literatura
Plovoucí protiběžné turbíny slibují dramatický nárůst větrné energie
Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2022)
Airloom Energy přinášejí radikální změnu do větrné energetiky
Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2023)
Fascinující větrné zdi letos zahájí pilotní provoz u zákazníků
Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2024)
Monstrózní dvojturbína OceanX může pracovat v tropické cyklóně
Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2024)
Na Hainanu instalovali větrnou godzillu s rekordním výkonem 20 MW
Autor: Stanislav Mihulka (07.09.2024)
Nepohyblivé turbíny Aeromine těží vítr na střechách
Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2024)
Diskuze:
Vojtěch Sokol,2025-02-11 08:59:53
Malem jsem ten clanek nedocetl, udavat vykon v kWh na tolika mistech mi malem zpusobilo psychickou ujmu, jeste ze nejsem snowflake :)
Re:
Jan Oslík,2025-02-11 11:25:15
Co jsem našel jinde, měl by Windlift vygerovat dostatek elektřiny pro jednu průměrnou americkou domácnost, která za měsíc spotřebuje 850 kWh, což je zhruba 30 kWh denně. Pokud vítr bude foukat alespoň půl dne, měl by Windlift poskytovat špičkový výkon kolem 3kW.
Škoda že Mihulka nezkoriguje ani takovéhle zjevné nesmysly.
Dotaz na místní odborníky na fyziku: jaký výkon je potřeba pro udržení 15 kg letadýlka ve vzduchu?
Re: Re:
Bohuslav Vašut,2025-02-11 12:27:42
15kg větroň by mohl utáhnout motor s cca 800W? Odhad.. s modelem se málokdy letí jen aby se to udrželo ve vzduchu... na pořádné stoupání samoržejmě už tečkou jiné ampéry z baterky :)
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-11 12:50:14
Nepasuji se na odborníka na fyziku, ale ta otázka by buď potřebovala přesně specifikovat to letadélko a nebo je celkově chybná, protože k udržení čehokoliv ve vzduchu nepotřebujete výkon ale vztlakovou sílu. A vztlak je ovlivněn více věcmi než jen výkonem nějakého motoru. Vznášedlo bude potřebovat podstatně méně energie na udržení se ve vzduchu než stejně těžký vrtulník. A lépe je na tom pomalu letící letadlo s velkými širokými křídly než stejně těžké letadlo s malými křídly letící rychle (pokud je jediným cílem udržet se ve vzduchu). Ty rozdíly mohou být dost velké.
Jinak pokud jde o ty údaje, mně mnohem více vadí přepočítávání výkonu na domácnosti než zjevné chyby jako záměna kWh/kW. Ty zjevné chyby znalý člověk hned vidí a neznalému stejně nic neřeknou, takže napáchané "škody" jsou minimální. Ale když se přepočítává výkon větrníků na domácnosti, je to pro neznalé lidi silně zavádějící:
1. domácnosti tvoří jen menší část energetické spotřeby státu. Když se někde objeví údaj, že větrník vyrobí elektřinu pro 1000 domácností, laik mylně usoudí, že 5000 větrníků by stačilo pro celou ČR, která má necelých 5 milionů domácností. Nestačilo - nepokrylo by to průmysl, dopravu apod.
2. domácnosti spotřebovávají elektřinu, i když nefouká vítr, takže pouze 1 větrník stačí na pokrytí 0 domácností
Re: Re: Re:
Bohuslav Vašut,2025-02-11 14:21:09
...samozřejmě, že se v článku míchají hrušky a jabka. Já jen ragoval na otázku na pohon 15kg větroně. To víceméně nemá nic moc společného s tím drakem.
Zajímavé
Honza B.,2025-02-11 08:53:50
ale proč ten složitý pohyb do osmičky ? Je to v podstatě drak, takže by mohl stát na místě, ne ?
Re: Zajímavé
Bohuslav Vašut,2025-02-11 09:58:00
Myslím, že je to dáno ůčinností. Kdyby stálo jak drak na místě, bylo by potřeba vrtule o velkém průměru a převodovku a ta by byla zase těžká na to, aby to ten drak unesl. Proto je to víceméně upoutané letadlo, které generuje vzlak a unese více generátorů, ale protože lítá vyšší rychlostí než je rychlost větru, má více malých vrtulí..
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
