Najvyspelejšie čipy (čo sú kremíkové "vnútornosti" procesorov, pamätí a ďalších vyspelých integrovaných obvodov, ktoré sú srdcom počítačov, mobilných telefónov, serverov, ale aj automobilov) sa vyrábajú technológiou, ktorá je prakticky celá vyvinutá v USA. V princípe ide o nanesenie vrstvičky tranzistorov o veľkosti dnes už desiatok atómov a ich prepojení na povrch doštičky zo superčistého kremíku. Nanášanie má niekoľko krokov, podstatné je vyleptanie štruktúry, nanesenie kovových spojov a samotné vytvorenie tranzistorov dotovaním - nanesením prímesi troj alebo päťmocných prvkov na miesta, kde majú byť ich elektródy. Všetko toto sa deje v superčistom prostredí a vysokom vákuu, pretože aj najmenšia smietka by znehodnotila štruktúry s rozmermi desiatok až stoviek atómov. Nanášanie sa vykonáva fotochemicky - kremíková platňa (wafer), pokrytá svetlocitlivou chemikáliou (fotorezistom) sa ožiari svetlom podobne, ako fotografický papier z čias čiernobielej fotografie. Ožiarený fotorezist sa dá odstrániť (proces analogický ustáleniu fotografie) a odhalený kremík na jeho mieste sa môže opracovať - leptať, dotovať, pokovovať... Hotová štruktúra sa pokryje ochrannou vrstvou, kremíková platňa sa rozreže na jednotlivé čipy a tie putujú na pripojenie vývodov, zapuzdrenie, kontrolu, ale to sa už deje v iných, nie až tak technologicky náročných závodoch. Výroba čipov, akokoľvek automatizovaná, je náročná aj na ľudskú prácu, a tak americké firmy prenášali najskôr nepodstatné, potom aj kľúčové časti výrobného procesu tam, kde je aj vysoko kvalifikovaná pracovná sila lacnejšia - do juhovýchodnej Ázie.
Fotochemický proces sa používa už od praveku integrovaných obvodov, pretože už pri umiestňovaní niekoľkých málo súčiastok na kremíkovej doštičke sa ukázalo, že ručným vytváraním ich štruktúr sa masová výroba nezrealizuje. Pôvodné šablóny s kresbami pre fotochemický proces sa vytvárali ručne aj niekoľko mesiacov a premietali sa na kremíkový čip sústavou šošoviek s použitím viditeľného svetla. Potom prevzali podstatnú časť remeselnej práce počítačové programy a roboty (takže integrované obvody si mohli navrhnúť aj firmy, ktoré ich priamo nevyrábali), optika bola čoraz náročnejšia a výrobný proces vyžadoval stále vyššiu čistotu materiálov, prostredia aj presnosť. Ako počty súčiastok na čipe rástli do miliónov a nakoniec miliárd, ich rozmery sa zmenšovali do rádu mikrometrov a nanometrov. Vlnová dĺžka viditeľného svetla sa stala príliš veľkou (fyzika neumožňuje svetlu vykresľovať čiary užšie, ako je vlnová dĺžka) a prešlo sa k používaniu ultrafialového svetla. Ale bolo zrejmé, že aj toto raz prestane stačiť a tak sa prezieraví manažéri Intelu ešte pred troma dekádami rozhodli ísť do projektu, ktorého rozsah nedovideli a cenu odhadli na stámilióny, možno miliardy dolárov - v skutočnosti bola ešte mnohonásobne vyššia. V čase tohto rozhodnutia ani nebolo isté, či sa dá uskutočniť. Jednalo sa však o takmer jedinú možnú cestu ďalšej miniaturizácie. Intel do projektu nakoniec vložil miliardy a aby sa vývoj dokončil, musela prispieť americká vláda a aj ďalšie firmy. Išlo o technológiu EUV.
EUV znamená "extreme ultraviolet", teda extrémne ultrafialové žiarenie, ktorého vlnová dĺžka hraničí s rentgenovým žiarením. Začínalo sa skoro od nuly. Bolo treba vyvinúť úplne nový zdroj UV žiarenia, v ktorom laser mení na plazmu prúd cínových mikrokvapiek. EUV žiarenie sa nedá zaostriť šošovkami, len sústavou superpresných zrkadiel z kremíka a molybdénu, ktoré musia byť kvalitnejšie, než tie na vesmírnom teleskope. Musel sa vyvinúť úplne nový typ reflexných fotomasiek, vyriešiť nežiadúce fyzikálne procesy, dodatočné problémy s ostrením na tak nepatrných škálach atď. Vývoj trval dvadsať rokov a podieľali sa na ňom najlepšie firmy a výskumné ústavy nielen z USA (napríklad zrkadlá vyvinula nemecká firma Zeiss).
Keď bola po 20 - ročnom vývoji technológia pripravená na komerčné využitie, stála vláda USA pred ťažkým rozhodnutím, komu ju poskytnúť. Za tie roky stratili najlepšie technologické firmy v USA, vrátane Intelu, schopnosť masovej produkcie čipov v konkurencii s výrobcami z juhovýchodnej Ázie, ktorí americké firmy porazili v obchodných vojnách vďaka štátnej podpore, lacnej pracovnej sile, ale aj nepoctivému získavaniu know-how. Okrem toho sa vyskytli prípady, kedy japonská firma predala utajované znalosti Sovietskemu Zväzu. V posledných desaťročiach sa podobnými nelegálnymi spôsobmi snažia dostať k americkému duševnému vlastníctvu hlavne čínske firmy, ktoré sú aj nepríjemne blízko Taiwanu a okrem iného, pokúšajú sa získavať pre svoje fabriky tamojších odborníkov. Špičkové stroje pre EUV litografiu, vlastne plne robotické linky na výrobu čipov, ktoré sa skladajú zo státisícov súčiastok, stoja stámilióny dolárov a vie ich obsluhovať len niekoľko zaškolených špecialistov, boli schopné v priemyselnom merítku vyrábať len dve firmy na svete: japonské Nikkon s Cannonom a pomerne malá holandská firma ASML, odčlenená od koncernu Phillips.
Voľba dosť pochopiteľne padla na lojálneho európskeho výrobcu, ktorý mal navyše vybudované väzby na tisíce subdodávateľov, vrátane firiem, ktoré sa podieľali na vývoji zariadenia. ASML dostala technológiu, vyvinutú za peniaze amerických daňových poplatníkov samozrejme s podmienkami, ktoré chránia americké záujmy, obchodné aj bezpečnostné a týkajú sa hlavne obmedzení, komu ju smie dodať.
Náskok v polovodičovej technike (a nie počet lietadiel, tankov či rakiet) kedysi umožnil USA vyhrať studenú vojnu so Sovietskym zväzom – je totiž veľký rozdiel, či na zničenie dôležitého cieľa armáda potrebuje stovky „hlúpych“ striel, alebo jednu – dve presne navádzané alebo či dokáže lokalizovať a zničiť nepriateľské ponorky s balistickými raketami. Traduje sa údajné neoficiálne priznanie sovietskeho maršala Ogarkova pred americkými novinármi, že „studená vojna sa skončila a vyhrali ste ju vy. Vojenské technológie stoja na počítačoch a v tých ste ďaleko vpredu.“ V súčasnosti je na programe použitie umelej inteligencie, ktorá by sa vysporiadala napríklad s rádioelektronickým rušením, ktoré nedávno na Ukrajine až prekvapujúco znížilo účinnosť presne navádzanej delostreleckej munície aj FPV dronov. Práve umelá inteligencia v zbraniach je odkázaná na veľmi výkonné a pritom veľmi malé čipy s rozumnou spotrebou energie a za prijateľné ceny, ktorých výrobu EUV litografia umožňuje. Aj preto je výhradné vlastníctvo tejto technológie pre USA tak dôležité.
A tak dnes už nikto nevyrobí špičkový čip bez moderného litografického stroja od ASML. Vzhľadom k tisícom subdodávateľov (ktorých kvalitu si AMSL neustále kontroluje) sa k nemu ani nedajú zaobstarať komponenty. Najmodernejšie stroje dostalo niekoľko európskych a amerických firiem a potom najväčší producent vyspelých čipov na svete, preverená taiwanská megatováreň Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSCM). Túto spoločnosť kedysi založil v Číne narodený taiwanský podnikateľ Morris Chang s americkou technickou podporou. Dnes má okrem taiwanských megatovární závody aj v Japonsku, USA, Nemecku, ale aj v Číne a Singapure. Až ďalším na rade bol juhokórejský Samsung, ktorý je po TSCM ďalším v rade najväčších producentov čipov.
Najpodstatnejšia časť produkcie čipov stále vychádza z taiwanských fabrík, kde sú inštalované americko-európske technologické klenoty. Keď počas pandémie Covid-19 nastali výkyvy vo výrobe, ktorá nezodpovedala náhle zmenenému dopytu (proces výroby čipu trvá mesiace), svet sa otriasol v najväčšej polovodičovej kríze v histórii - tu si u nás pamätáme najmä pre odstavené automobilky a prechodne zdražené počítače. Produkciu však nemusí ohroziť len pandémia. Na niekoľko dní bola výroba prerušená aj po zemetraseniach (ktoré tam nie sú výnimočné) a narušiť ju môže aj nedostatok vody (už sa skoro stalo). Politikom a vojakom však spôsobujú väčšie starosti stále naliehavejšie ambície Číny získať zvrchovanosť nad Taiwanom. Obavy sa až tak netýkajú prístupu k embargovaným technológiam - špičkové stroje nestačí len získať. Okopírovať sa prakticky nedajú a bez odbornej obsluhy a vysoko špecializovaného servisu zo Západu pobežia najviac niekoľko týždňov. Ale aj niekoľko delostreleckých granátov alebo rakiet počas náhodného vojenského konfliktu môže spôsobiť rozsiahly výpadok produkcie a ďalšiu polovodičovú krízu. Hoci úmyselná vojenská intervencia je v súčasnosti stále nepravdepodobná, realitou sú dlhoročné snahy Číny získať prístup k špičkovým technológiam, medzi ktoré EUV litografia patrí. Známy je nie tak dávny pokus čínskeho výrobcu telekomunikačných zariadení Huawei získať fakticky svetový monopol na výrobu a prevádzku telekomunikačných zariadení. So štátnou podporou dokázal vytláčať z trhu európskych a amerických výrobcov a až zásahy vládnych orgánov viacerých krajín zabránili tomu, aby sa kritická americká a európska telekomunikačná infraštruktúra nestala závislou na firme pod nepriznaným, ale nesporným vplyvom čínskej vlády.
Prípad Huawei je ukážkou, že ovládnutie časti kritickej civilnej infraštruktúry je možné aj bez prístupu k tým úplne špičkovým technológiam. Kroky USA, ktorými zamedzila Huawei prístup k dôležitým licenciam, obmedzilo jej dosah len na domáci čínsky trh. Obranný priemysel však nestojí len na komerčne, masovo vyrábaných polovodičoch (ktorých väčšinu Huawei aj tak nakupuje z Taiwanu), ale na špičkových technológiach. Tie sa Číne nedarí získať, hoci sa o to roky usiluje. Nie je jasné, nakoľko v snahe o vyvinutie EUV technológie pokročila čínska SMEE (Shanghai Micro Electronics Equipment), založená s podporou vlády ako konkurent TSCM (stále nie príliš úspešný). Najskôr sa však táto, ale aj viacero iných firiem musí obmedziť len na zdokonaľovanie starších výrobných technológii s nižším stupňom miniaturizácie.
Dá sa snáď predpokladať, že fabrika na fotolitografické stroje ASML vo Veldhovene, hneď vedľa holandského Eindhovenu, je v bezpečí. Jednak vďaka technológii a závislosti na obrovskej sieti subdodávateľov a výskumných pracovísk po celom svete, ktorú prebrať, alebo kopírovať je nemožné, jednak vďaka polohe v Európe. Na rozdiel od závodov na Taiwane, ktoré sú na dostrel ťažkého námorného delostrelectva, o raketách ani nehovoriac. Potom nie je prekvapujúce, že TMSC plánuje, alebo už začína výstavbu nových závodov v Európe, USA a Japonsku. Ktovie, čo by na toto povedal Mark Shepherd, manažér Texas Instruments, ktorý pred 50 rokmi na Taiwane zakladal prvú továreň na polovodiče, aby tam premiestnil časť výroby. Vďaka oživenej podpore vlády USA od roku 2020 predtým trocha upadajúci Intel znova rastie, zavádza nové technológie a sotva sa dá pochybovať, že USA by nemali na svojom území kapacity na výrobu čipov pre obranný priemysel. Masová komerčná produkcia polovodičov sa však týka celého hospodárstva, a to nielen amerického. Výpadok taiwanských fabrík by nepochybne podlomil kolená priemyslu celého sveta, vrátane Číny, hoci tá sa snaží budovať vlastný polovodičový priemysel. Taiwanci sa preto spoliehajú na svoj „kremíkový štít“ - na to, že poškodiť ich fabriky nie je výhodné pre nikoho, ani pre Číňanov. Mark Shepherd by sa určite veľmi divil, kam dospeje história jeho tovární...
Video: Jak se vyrábí mikročipy
Video: Proč se svět spoléhá na stroje pro tisk čipů od společnosti ASML?
Technické podrobnosti nájdete napríklad na:
Bez evropského zlata ASML nevyrobíte… Jakub Čížek
Také TSMC už jsou nanometry příliš velké… Lukáš Václavík
Ultrarychlý čip pro terahertzovou komunikaci otevírá cestu k 6G sítím
Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2024)
Vyzraje umělá inteligence na vyznavače konspiračních teorií?
Autor: Jaroslav Petr (14.09.2024)
Kvantoví inženýři posadili Schröedingerovu kočku do křemíkového čipu
Autor: Stanislav Mihulka (17.01.2025)
Diskuze:
.
Petr Pavlata,2025-02-09 14:25:54
- Predstava ze nejake sankce zastavi dostupnost v rusku je uplne naivni. Za covidy, kdy soucastky nebyly, nemel je distributor, vyrobce jen chodil a lomil rukama bez prislibu terminu....je prekupnik z Ciny proste mel. A neslo o zadnou spotrebarnu, ale presne o ty typu, ktere se pouzivaji jen v prumyslu a mil.
- v USA se docela masivne FABy stavi, docela dost toho pujde 2025-2026 do provozu. Treba jen TI letos rozbehne FAB za 30B dolaru....3000 lidi... coz bude ten nejvetsi problem, aktualne se pise, ze v USA chybi cca 28 000 inzenyru v tomto oboru. Docela se ceka, ze na to US otevrou imigracni program, protoze jina moznost, kde je vzit neni. V tomto kontextu je vylozene vtipne, co v CR rika vlada. Realita jem ze tu nikdo nic nepostavi, protoze by tam nemel kdo pracovat - ON Semi v Roznove by mohlo vypravet, kdysi jsme se tam byli podivat, udelali hezkou, hodinovou, prednasku o tom, jak je super tam pracovat....aby se pak nikdo neprihlasil. Realne jsou v CR dva studijni obory, pro par lidi, a jeste mene to dodela. Od nas z kruhu jsem u digitalniho navrhu zustal akorat ja a ten co to ucil se mnou pak nekolik let sedel v kancelari (a to jsem jeste v Evrope nezamestnatelny a spis delam zatim externe v pro Americany).
Re: .
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-10 13:48:54
Imigrační program - z kterých zemí? To buďto budou vykrádat svoje spojence a nebo se budou otevírat riziku špionáže od zaměstnanců pocházejících z Číny či Ruska. Teda tuším, že těch etnických Číňanů už asi mají v technologickém sektoru dost teď. Máte do toho vhled?
Re: Re: .
Petr Pavlata,2025-02-10 17:55:42
To neni zadne vykradani, jen otevreni dveri k prilezitostem.
Osobne na to cekam, uz jsme mel byt pryc, akorat nam nedopadl projekt, v ramci ktereho meli byt Eckova viza. Socasny stav je pain in the ass, coz casto rika treba i Musk, protoze je to extremne slozite(i pro jeho firmy, a inzenyri proste chyby uplne vsude).
Me osobne rekl imigracni pravnik, ze je jednodusi do US privest negramotneho africana, nez nemeckeho inzenyra. Tak se to ted snad zmeni, protoze takova politika neni vubec dobra a pokud chteji nastartovat prumysl (coz se realne deje, je tam masivni vystavba tovaren, coz teba my vidime z poptavky po vision systemech) tak i neudrzitelna.
Cina a Indie ma separatni kvoty, resp. vzdycka vsude maji i nejake regionalni, aby si neudelali vylozene etnicky problem.
Re: Re: Re: .
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-11 10:02:59
"To neni zadne vykradani, jen otevreni dveri k příležitostem."
- Je to úplně klasický brain-drain ;) Příležitost je to pro ty pracovníky, ale pro země, ze kterých ti pracovníci pocházejí, je to vykrádání. Obzvláště v případě, kdy ty země mají bezplatné školství.
Druhá věc je, že si za to ty zěmě z velké části mohou samy, když nevytvoří lepší podmínky pro podnikání v technologickém sektoru. Ale rozhodně to nelze vnímat jako pozitivní jev. Pokud z nějaké země ti nejshopnější lidé budou trvale odcházet do zahraničí, nemá taková země šanci ekonomicky a společensky dohnat vyspělejší země, kam ti lidé emigrují.
Každopádně díky za názory a za trochu vhledu do problematiky :)
Re: Re: Re: Re: .
Petr Pavlata,2025-02-11 10:20:23
Je to normalni konkurence...akorat v tomto podani mezi statu.
Re: Re: Re: Re: Re: .
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-11 11:39:54
Akorát že když si konkurují firmy, je to v konečném důsledku přínosné pro celou lidskou společnost. Brain-drain je přínosný jen pro ty migranty* a v omezené míře pro tu cílovou zemi. Když se to přežene, tak ani pro ni - viz imigrační problémy v západní Evropě.
Země, ze které všichni mladí a schopní odcházejí do zahraničí je odsouzená k tomu, aby se v ní trvale žilo špatně, protože v ní zůstávají hlavně důchodci a méně schopní lidé - díky čemuž mladí a schopní odcházejí do zahraničí. Začarovaný kruh. A pak se naoko provádí nějaká pokrytecká zahraniční pomoc zaostalejším zemím.
*nakonec by i pro ty migranty bylo přínosnější, kdyby je domácí podmínky nenutily odcházet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
Petr Pavlata,2025-02-11 12:16:51
"nakonec by i pro ty migranty bylo přínosnější, kdyby je domácí podmínky nenutily odcházet."
Samozrejme. Ale obyvatele tech zemi si politiku kterou uplatnuji voli ve volbach sami.
Je to svobodne, trzni jednani. Ta vetsina proste dava najevo, ze to ty lidi nestoji, maximalne by je rada vyzirala. Nenasilnou, demokratickou reakci na to je pak prave ta volba nohama.
Obcas o tom pise treba ekonom Heribert Dieter...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-11 13:23:21
To se dostáváme k obecné otázce (ne)funkčnosti demokracie. K dohlédnutí všech důsledků volby nějakého kandidáta potřebujete přinejmenším nadprůměrnou inteligenci, ale (demokratická) většina lidí z principu nemůže mít nadprůměrnou inteligenci. Takže ty voliče těžko vinit z nějakých konkrétních úmyslů.
Pokud nějaký student v 25 letech těsně po dostudování zvedne kotvy a emigruje do USA, je on tím, kdo někoho vysává(vysával), protože výchovu i vzdělání dostal zdarma, ale svůj nabytý potenciál pak prodá zemi, která do něj nic neinvestovala. Nemyslím to nijak ve zlém, ale prostě to tak technicky je. Jinak já se politicky považuji za libertariána. Proti brain-drainu těžko něco dělat*, ale nic pozitivního na něm nevidím.
*z části by s tím zamíchalo, kdyby školství bylo plně soukromé (stát by alespoň mohl poskytovat dostupné půjčky na studium)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-11 13:29:02
Ještě dodám, že brain-drain často přerve nebo alespoň zkomplikuje rodinné vazby. Viz třeba Ukrajinští nebo Bulharští dělníci pracující v Česku, jejichž děti pak doma žijí bez otců.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
Petr Pavlata,2025-02-11 13:36:31
Myslim, ze je to v zasade evolucni proces, ktery vede k tomu, ze muze ukazat zivotaschopnost nekterym modelu rizeni spolecnosti.
Pokud to nefunguje, tak se buď forma změní do funkcnejsi, nebo take dany statni utvar muze zaniknout. Ono to ma sirsi konotace, jako napr. ochota podilet se na obrane zeme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
F M,2025-02-11 23:12:20
Pokud nebude fungovat nějaký regulační mechanismus tak to bude klasická pyramida s vrcholným predátorem/parazitem nahoře. Regulace může být třeba vztah k domovu, státu, závazek pod dosažení vzdělání pracovat nějaká léta ve státě.
Ten pohled kdy většina utiskuje toho jednoho schopného chudáka, je klasický černobílý pohled pravice (opravdu výhodný jen pro max jednotlivá procenta populace), samozřejmě v reálu by ten jedinec sám bez opory společnosti mohl tak akorát sbírat plody a honit králíky po louce.
Nejde jen o ty investované prostředky a čas (tady jsou peníze až to poslední), ale i o to, že ta společnost je nastavena (geneticky) k tomu aby těchto lidí byl jen zlomek, jak jste psal, pokud je uloví/zparazituje někdo jiný daná společnost je ochuzena a nemá šanci se posunovat. Což je výhodné nejen tím ziskem, ale také nevzniknutím konkurence, a využitelnou slabostí. Další možný pohled, že pro společnost je přece lepší učit někoho o trošku slabšího který zůstane a bude pro ni pracovat, fronta tam je.
Z tohodle úhlu pohledu "miluju" pomoc rozvojovým zemím, hlavně to vzdělávání, kdy se to sprostě využívá a ohání se zlomečkem lidí kteří se tam vrátí.
Ještě bych to oddělil pro ty opravdu talentované (jeden z deseti/statisíců), pro obory které jsou v několika málo centrech ve světě. A pro třeba doktory a inženýry, kde se (až na absolutní špičky) pro ně najde plnohodnotné využití, potom to přetahování lidí u kterých se dnes ty důvody neodejít systematicky ničí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
F M,2025-02-11 23:46:15
Pardon ukliknutím jsem to odeslal rozepsané. Jediné chyby které mi tu plynou jsou špatně zvolené obory (vs potřeba) vypsané na školách a špatný klíč pro výběr studentů, tedy nezohlednění toho zda v oboru vůbec budou chtít pracovat a případně zda zde.
Ten evoluční proces a příležitosti, tak naoko ano, ale v reálu samozřejmě v drtivé většině případů jde o život na lepším bydle na straně jedné. A bohatství a moc si vymáhat to sdírání ostatních států, v různých mezistupních toho kdy se to sdírání ještě může kompenzovat sdíráním na nižších stupních až po začátek trávicího traktu v rozvojových zemích.
Tu politiku a volby, tam jen odkážu o odstavec výš, prostě těm odchozím jde o peníze (větší svět s více penězi), jinak jsou to výmluvy (drtivá většina). V celku nezáleží kdo je u vlády, maximálně dojde k mírnému zbrzdění, po kterém stejně dojde k zvýšenému odchodu, po té co jim dojde, že z chudší společnosti prostě víc nevyrazí. Jediné co mohlo/může zabránit odchodu za lepším, nebo dokonce přitáhnout někoho proti proudu, jsou různé přidané hodnoty, většinou teď likvidované. Ten vztah k vlasti, domovu, potom tu bývalo poklidné prostředí, kdy se v klidu třeba na pivu potkával doktor s zedníkem, migranti tu bývali dobře přijímáni (bylo jich málo a nebylo se čeho bát), lidé mívali rádi volnost a svobodu i v pohybu o které si mohli v USA jen nechat zdát, jenže to tu je dlouhodobě lidmi (pravicí k jejich obrazu) zvyšováním regulací na majetcích ničeno.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
Petr Pavlata,2025-02-11 23:53:00
"se pro ně najde využití" - clovek si pro sebe hleda misto individualne sam, coz je vyslednice asi milionu parametru, ktere nelze nijak jednotlive kvantifikovat.
Jedine, co je meritelne je pak nejaka globalni uspesnost vyjadrena nejakym saldem te migrace. Pak z toho vychazeji zajimave veci, a myslim teze o jednom globalnim predatoru neplati - historicky ji bori treba Svycarsko, Irsko nebo Singapur (coz byli docela chude zeme a ani to neni tak dlouho) a dnes treba Paraguay.
"Ten pohled kdy většina utiskuje toho jednoho schopného chudáka," ten ma prave tu moznost se sebrat a najit si vice kompatibilni spolecnost. Tim se veskery mozny utisk eliminuje, protoze je tam vzdy ta moznost volby.
Prakticke veci bych resil jinak - jednoduse clovek by mel se statem ucet, na kterem by byla jasna balance toho, kolik za nej stat zaplatil a kolik tam prinesl - a zustatek potom muze byt vlastne penzijni ucet - velmi hrube a konceptualne receno, principialne jde o vyjadreni technickych moznosti - ktere jsou dnes uplne jinde a v principu umoznuji invovat i tu organizaci spolecnosti. V tomto je spis proble obecne odmitani principu zasluhovosti, ktera pak rovna i tento okraj.
Navic to pokryva i vsechny ostatni pripady - zacne studovat a nedostuduje (tzn. veskera investice pryjde v nivec, treba i nekolikrat, zajimave, ze tohle nikomu nevati, pritom se to deje v radove vetsim objemu, nez ty emigrace), vystuduje medicinu a dela truhlare...
A nebo proste a jednoduse skolne (nejake nucene zavazky vedou zase na dalsi kupu divnych a krajnich problemu), k cekmuz to stejne smeruje, protoze tou obecnou nivelizaci statniho skolstvi klesa prumerna kvalita a vznika poptavka po lepsim (pak vas snadno zakladka stoji 100k rok, v CR).
Do te genetiky bych radeji moc nestoural, aktualni nastaveni spolecnost min. zde v Evrope vede patrne k degeneraci, ale to by asi byla prilis nekorektni diskuse.
S spoustu techto temat zajimave prednasi treba Sara Polak....ono se toho asi zmeni dost, protoze svet je proste daleko mensi nez byval, socialni skupiny vypadaji uplne jinak - sam travim uz vice pracovniho i nepracovniho casu s cizinci, at fyzicky nebo virtualne - vcetne ruznych zajmovych komunit. Pak se uz rozmazava i vubec nejake "narodni" charakteristiky, protoze ja uz vlastne, rekneme v tom zapadnim kulturnim okruhu, lidi jako cizince ani nevnimam, a vetsi delici cary jsou v ramci socialnich a vzdelanostnich charakteristik, nez etnickych/narodnostnich.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .
F M,2025-02-12 13:12:11
Já to nemyslím konkrétně na vás, pokud je tu pro vás prakticky nemožné využít svou kvalifikaci, nebo za ni dostat adekvátní násobek průměrné/minimální mzdy, tak se vás to netýká, tedy ta část, že vás měly školy připravovat a motivovat někam jinam ano, ale to už vám teď nemůže nikdo vyčítat. Píši to obecně.
Ty další státy, tak trošku parafráze na ty větrníky ve článku o trošku výš, není tam nějaká geografická souvislost? Třeba nejsou to malé ekonomiky, které sice svoje urvou, ale v celkovém objemu prakticky nic. Kolik těch lidí se třeba do Irska stěhovalo kvůli lidem/krajině? Šli tam většinou za penězi, menší část možná malinkatá (čestná výjimka) za příležitostí. A ruku na srdce kolik jich tam přišlo třeba z USA nebo jiných míst u vrcholu pyramidy. A nikde jsem nepsal, že na tom vrcholu musí být jen jeden stát a že musí být v každém oboru stejný. O zdrojích ze kterých vyšlo Švýcarsko radši nemluvit.
Ano milion parametrů, ale z drtivé části větší peníze ve větším světě, ten zbytek se spíš uplatňuje až při výběru konkrétního místa kam zdrhnout.
Ta většina toho chudáčka neutiskuje (netýká se toho zlomku specialistů kteří by nenašli naplnění), on má jen dojem, že si zaslouží ještě víc (no a to mu může bohatší společnost nabídnout). Tedy to by šlo také rozdělit na různé poruchy osobnosti a jiné (dost se to spolu váže) kde to platí doslova a skupinu (větší?) která prostě vidí, že se tam bude mít líp a toto je součást omluv/výmluv. A dá se také říct, že ten jedinec utlačuje tu společnost. Navíc když se k tomu přidají různé cechy, komory a regulace tak to může na konkrétním trhu (profese) dělat s ohodnocením umělé zázraky.
U toho školného jste si vybral jen to co se vám hodí. Ve společnosti byly, jsou a pokud (než) něco vážně zkolabuje budou rozdíly co se týká předpokladům ke konkrétní profesí a ty náročnější (fyzicky i psychicky) je schopna dělat jen menší část (gausovka). Tedy zdaleka nejde jen o ty investované prostředky a čas, ale i vyloženě o ty konkrétní jedince a o to, že ty kapacity jsou omezené (u drtivé části není problém najít někoho s o trošku horšími výsledky). Navíc to vysokoškolské školné je jen malá část prostředků které každý jedinec od školky spotřebuje. Nemluvě o nutnosti celého zázemí i té nekvalifikované prace, která v reálu není něco co tu společnost táhne dolů, ale většinou právě naopak absolutní základ. Což je součástí té pyramidy, kdy jsou jí bohaté schopnosti schopné velkou část schopny vyvážet a i když se za ni dá (pro místní) zlomek toho co jinde, tak to stačí slušný život (mimo ten národ žebráků). Naopak u těch chudších států, zvlášť jakš takš demokratických, je ten základ nutno alespoň nějak rozumně uživit a až potom je možno někomu přidávat, což právě koliduje s tím tlakem z bohatých zemí (nebo těch specializujících se mrňousů).
K té degeneraci může vést až ten jednostranný odliv a separace společenských vrstev, jinak čím větší míchání (i napříč společenskými vrstvami) tim z dlouhodobého hlediska lépe. Mimochodem ty "extrémy" ve výkonosti (mimo poruchy) padají spíš random, než jak si myslí "lepší" část společnosti šlechtěním.
Ten konec, s tím popisem souhlasím. Jenže je to výhodné jen pro malou část, tedy je tam trochu návratnost v tom, když se tito lidé víc soustředění na jednom místě, jenže to se nedá dlouhodobě srovnat s tím kdyby rozběhli ty místní komunity, hlavně u těch rozvojovějších zemí by tam byl silný multiplikační efekt. Další připomínka, proč by se ty země neměly bránit? Tedy v reálu se strčí do škatulky "potřebuje demokratizovat", nebo ji ty "vyzrálejší" ekonomiky potopí, ten vrchol pyramidy (nejen v tomto) je dobré zajištěn proti případným změnám rozdělování školních obědů.
No a jelikož tu jsou lidé (snad většina), kteří tu žít chtějí a ta situace se může stát až neúnosná (hlavně objemově větší část lékaři, setry, IT a tak + tím způsobený tlak na vyšší příjmy na které už "dole" není kde brát) tak je nasnadě otázka: Co s tím?
Re: Re: .
Petr Pavlata,2025-02-10 17:59:08
Jeste k te spionazi, je tam neco cemu se rika ITAR, coz zamezuje pristupu k nekterym kritickym sektorum.
Musite mit obcanstvi, a nekdy vyslovni jen jedno obsanstvi.
S tim mam celkem taky problem, protoze moje asi nejzajimavejsi kvalifikace s tim koliduje tak na 80-90% mist.
Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
Miroslav Gretschelst,2025-02-07 00:57:34
(samo sebou z těch, kteří to umí) zadat UI úkol, aby sama sebe optimalizovala pro starší (a dostupné) procesory? Typuji, že nejméně kontinentální Číňany ano.
Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
Matej Čiernik,2025-02-07 06:50:14
Myslím, že toto už prebehlo tam, kde až tak nezáleží na veľkosti a cene počítačov. Ale EUV technológia umožnila miniaturizovať a zlacniť hardware tak, aby bolo možné vybaviť UI aj množstvo malých zbraní, napríklad dronov. Tak, ako kedysi prvé integrované obvody umožnili zvýšiť presnosť US medzikontinentálnych striel Minuteman z kilometrov na stovky metrov roky predtým, než sa niečo podobné podarilo Sovietom. Tipujem, že dnes na Ukrajine lieta elektronika generácie T-10 rokov, alebo staršia. Asi by sme sa čudovali, keby sme vedeli, čo majú Američania (možno aj Číňania) v zálohe...
Re: Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
F M,2025-02-08 01:56:23
S těmi nm mezi výrobci je to trochu plovoucí, to číslo je přenositelné je tak +- generaci, 2 on jednoho jsou blízko 3 od jiného (tedy ne že by jich bylo mnoho), a vcelku ani příliš nekoresponduje s velikostmi součástek. Součástky se dají zmenšovat různě, třeba paměťi (CASH, velká část čipu) nejdou téměř vůbec, zatímco logické obvody dobře (moře jader). Na západě se považovalo bez EUV za problematické 7nm potom to bylo zvládnuto a dokonce mi vyskakuje z paměti, že to bylo zvládnuto lépe než s tím EUV. Nejpokročilejší v Číně je SMIC v současné době vyrábí 5nm (či ekvivalentní) čipy především pro Huawei, v přípravě má 3nm, stále bez EUV. To jsou již poměrně použitelné čipy a i když má někdo lepší tak to jejich funkčnost/použitelnost nesníží. Co je ale problém je ekonomika a objem výroby, Čína to EUV zatím obchází tím, že polotovar exponuje 4x (asi, není zřejmé veřejné, běžně by mělo být 2x) a jakoby průměruje k požadovanému výsledku. Tvrdí se, že výroba je o 50% dražší (předpokládám na Chip), takže bude potřebovat státní podporu, no jenomže který z výrobců ji nemá/neměl, nebo Huawei oželí část zisků. Zřejmě je velký (většinový) podíl zmetků a i těch 5nm se ještě bude ladit, s dalším zmenšováním se tyto problémy budou prohlubovat a bez přechodu na technologii s větší přesností (kratší vlnovou délkou) bych řekl nelineárně.
Rozdíl mezi jednotlivými generacemi dnes není nijak převratný (oproti dřívějšku), jedná se cca o takováto čísla (3nm-2m): "Bylo také odhaleno, že jádro ARM Cortex-A715 vyrobené na procesu N2 pomocí vysoce výkonné standardní knihovny bylo o 16,4 % rychlejší při stejné spotřebě, ušetřilo 37,2 % energie při stejné rychlosti nebo bylo o ~10 % rychlejší a ušetřilo ~20 % energie současně při stejném napětí (0,8 V) ve srovnání s jádrem vyrobeným na knihovně 3-N2fin". Ty technologie v rámci toho jednoho čísla se různě ladí na hustotu, výkon, spotřebu a kompromisy. Cena roste neúměrně k výkonu, proto se ty nejlepší technologie používají jen pro ty nejdražší modely z řad procesorů, slabší verze se dnes často vyrábí starší technologií. Z tohoto a praxe plyne, že ta současná 5nm technologie SMICu je relativně blízko současným špičkám, ale to zase nic nemění na tom, že bez změny to dlouho nevydrží. Pro to AI a vojenské využití tam je problém i se zaostalostí návrhu těch čipů, specializací a nejspíš mnoha dalších oborech.
Intel je dnes v poměrně v krizi, dolů ho táhnou právě továrny nízké marže a trochu ztráty trhů. Tedy nečekám, že ho USA nechá padnout a továrny zavřít, ale bude to zase potřebovat nějakou formu dotací, jako ta továrna v Německu.
Ty továrny "na úrovni" to je jen TSMC Samsung a pokulhávající Intel potom ten plazící se SMIC.
V žádném případě bych se Číně za její polovodičový průmysl nesmál, vzhledem k tomu z čeho vycházela udělala obrovský pokrok. Pokud se to nezměnilo, tak dnes špičkové modely ve svých vlastních provozech nevyrábí ani Intel. Sice to asi nebude v nejbližších letech, ale dejme tomu za 10 let může být leadrem právě ona. Osobně si myslím, že toto (i v jiných oborech) je hlavním zdrojem obav západních mocných.
Nebudu to moc rozvádět, ale je to třeba brát i z jiné stránky, jde o obchod a rozdělení zisků a nejde jen o ty nejpokročilejší. Čína má obrovskou spotřebu chipů (samozřejmě i v exportovaném zboží) a velkou dříve drtivou část čipů dovážela a ztráta tohoto trhu (trochu ve stylu opiových válek) ubírá západu možnost si velkou část ceny zboží (zisků) urvat pro sebe, respektive lepit si obchodní bilanci.
K té spotřebě a že tam těch továren je a bude spousta: https://en.wikipedia.org/wiki/Semiconductor_industry_in_China
Zdroj těch čísel pro o stupeň lepší technologie a celkově nějaký přehled jak to funguje: https://en.wikipedia.org/wiki/2_nm_process
Tady český článek (najde se jich víc) o té výrobě bez EUV: https://www.cnews.cz/clanky/cinske-smic-chysta-3nm-proces-i-bez-zapadnich-euv-litografickych-stroju-vyjde-je-to-draho/
Re: Re: Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-08 18:30:12
Setkal jsem se s podobnými informacemi. Další informace, které jsem laicky pochytil:
- Ty nanometry (7nm, 5nm atd.) jsou opravdu pouze obchodní označení. Pokud by v nich člověk hledal nějaký skutečný rozměr, tak spíše vzdálenost mezi transistory než jejich velikost (vzdálenost mezi tranzistory také ovlivňuje výkon, ale nelze z toho odvodit, o kolik víc tranzistorů se vejde na plochu čipu)
- Je možnost vyrábět vyspělejší čipy pomocí horší litografie, ale na úkor vyšší zmetkovitosti. Přitom u nejpokročilejších čipů je zmetkovitost snad v řádu desítek % i s nejlepší dostupnou litografií, což se samozřejmě promítá jak do výrobních nákladů, tak do schopnosti uspokojit poptávku.
- Intel čeká v boji o záchranu kompletní restrukturalizace. Jejich dosavadní strategie byla mít vše pod jednou střechou - od návrhu až po litografii - a shrábnout veškerou marži. Což je dobré, dokud všechny články v řetězci fungují dobře. Teď se chtějí více zaměřit na výrobu (i jako službu pro externí subjekty), protože v návrzích procesorů jim konkurence utíká a celý řetězec pak přestává být výdělečný. Kdyby jim vše šlo hladce, stanou se konkurencí TSMC.
Re: Re: Re: Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
Petr Pavlata,2025-02-09 14:16:23
"na úkor vna úkor vyšší zmetkovitostiyšší zmetkovitosti"
ne, znamena to hlavne multipattering, coz je brutalne neekonomicke. Cinani to ted takto delaji, ale vladu to dotuje, jinak by to bylo nekonkurenceschopne.
"Intel čeká v boji o záchranu kompletní restrukturalizace"
Ano, otevrou se. Ono jde spis o to, ze jen jejich vlastni vyroba je proste mala na pokryti tech gigantickych nakladu.
Ale nejvetsi problem Intelu neni technologicky, ale zazmrdovany managament (neco jako sveho caasu Doglas, ktery tim nasledne nakazil Boeing). Dalsi vec je, ze tyhle firmy nemuze vest najaty managet s MBA, ale inzenyr, ktery vi, jak to chodi a ma z predchozich 20 let neustaleho pinozeni s problemy (protoze ono v tomto sektoru neni nikdy nic tak, jak se maluje v powerpointu) osobni zkusenost.
Re: Re: Re: Re: Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
F M,2025-02-11 00:43:41
Tu zmetkovitosti bych úplně nezahazoval, někde jsem viděl pár let starat čísla kolem 15% nezmetků 5nm nepamatuji si velikost čipu a nevím kolik bylo použitelných alespoň částečně, nevím nakolik byla věrohodná, loni se psalo cca o 30-40% pro ty mobily (tedy pro SMIC, TSMC by mělo mít 90% možná víc) a kdo ví na kolik to vůbec půjde vylepšit. Tak konkrétně pro ty 5/3 nm bez EUV to může být hodně důležité. Každopádně jsem tam zmiňoval oboje, bez znalosti konkrétních čísel těžko tvrdit co zde má větší dopad, oboje bude citelné. Nutno dodat, že nepoužití EUV zase tu ekonomiku vylepšuje (je to drahé a častěji odstavené odstavené, prý 1den v týdnu).
K té dostatečnosti výkonu. Tuším 12nm proces měly první Ryzeny, GeForce RTX 2xxx tedy výkonově již žádná ořezávatka, tam jde o ty další věci, plocha, návrh, optimalizace/specializace až po software další atd. (nebudu se zlobit když to někdo rozvede/te) a konečný celý hardware. Potom nevím o kolik musí být odolnější čip do válečného stroje, ale očekávám spíš ochrany než nějakou bytelnost samotného čipu (letovaný, pouzdření?). Každopádně jak píšete pro levný dron 12nm víc než dostatečné, natož těch 7nm/5. Osobně by mě zajímalo co se tam montuje, v podstatě bych řekl, že stačí pár modernějších cortex jader s případným rozšířením o nějaký akcelerátor AI. Mají tam využití jiné architektury?
Mohla by tam být (dočasná?) výhoda západu v těch nejšpičkovějsích střelách/letounech atd. Ale i tam si myslím, že půjde o ta konkrétní využítí a samotný výkon/spotřeba bude hrát až 3-tí housle. Pro Čínu by byl opravdový problém až to pokud by nedokázala "naskočit" na jinou technologii, nedávno to dokázali ti Japonci, kteří si vyvinuli vlastní systém, takže nemožné to není. To EUV i s vylepšením (proražením, zřejmě s výší zmetkovitostí, více "osvity") se tuším moc pod 2nm nedostane, píše se o "možná 1nm ke konci příští dekády" a paměti (velká část výkonných čipů) se již nezmenšují.
Pár zajímavostí spotřeba EUV stroje cca 1,3 MW (trochu se zlepšuje). "lasery pro produkci plazmatu generujícího EUV musí být mnohem intenzivnější, řádově 10E11 W/cm"
Že to EUV opravdu není žádná legrace: https://en.wikipedia.org/wiki/Extreme_ultraviolet_lithography
Re: Re: Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
Petr Pavlata,2025-02-09 14:32:03
Pokud e zacne resit bezpecnost (coz tak vypada, prumysl se tim smerem sune a i my chstame produkty, kdy zkaznik dostane "rodokmen" toho cov tom je a kdo to vyrobil) je Cina nekonkurenceschopna.
Udelat na kremiku backdoor je docela easy, a to i tak, ze designer chipu o tom ani nemusi vedet... a to na nekolika urovnich.
Re: Re: Myslíte, že ještě nikoho nenapadlo
Petr Pavlata,2025-02-09 14:28:54
Na veci typu drony bych si vystacil se soucatkami cca na 90-40nm a mohl bych si piskat...to je stare 15-20 let, zadna EUV na to netreba.
Re: ... to ma zaujíma -
Matej Čiernik,2025-02-09 22:15:38
- priznávam, že v tejto problematike som na úrovni gaučového stratéga, ale predsa sa opýtam - myslíte, že by táto technológia stačila aj na menšie drony s UI, ktoré by sa samostatne dokázali zorientovať v teréne aj na bojisku a dokončiť misiu aj po strate spojenia s operátorom a zarušení GPS (čo je, zdá sa, na UA už bežný problém, zatiaľ to riešia tak, že nové drony za sebou ťahajú optický kábel, ale...)
Re: Re: ... to ma zaujíma -
Petr Pavlata,2025-02-10 12:05:19
Bez EUV cipu se i na tom obejdete. Resp. na uceni spis ne (ale to se deje nekde v USA v DC) ale na vlastni beh, napr. strojove videni uz van staci cipy na 14-28nm - ja ted pracuju na rozpoznavani objektu na Hailo 8 - coz je finfet 16nm, s malou spotrebou, do dronu by se taky hodil....
Co se ruseni tyka, je mnoho reseni, ale problem je v cene - na kamikatze drony nebudete chtit davat neco, co v materialu stoji milion (jinak hodne siroke rozprostrene spektrum a frekvenci hopping - realne nikdo nebude schopen rusit treba 2-3GHz siroke pasmo, neda to jednoduse vykonove).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
