Impakt sociálních médií. AI obrázek. Kredit: Pixabay, CC0.

Ať chceme nebo ne, sociální média prorostla přítomností a stala se součástí naší reality. Nemá valného smyslu si nad tím rvát vlasy, tyhle věci jsou jako přírodní živel. Náš vliv na dění je a vždycky byl jen omezený. Současně to ale rozhodně neznamená, že bychom měli rezignovat a se vším se smířit. Za bouřky také obvykle tupě nestojíme v lijáku a neschytáváme jedem blesk za druhým.

Roy Perlis. Kredit: Massachusetts General Hospital.

Sociální média jsou uhrančivá, protože náš mozek, jak se zdá, je především nástroj na řešení sociálních vztahů. Proto sociální média mozek nezřídka miluje jako Thorin Pavéza poklad Osamělé hory, vášnivou a zničující láskou. Přes to nejede vlak, dokud se z nás nestanou roboti. Je to hrozba, protože extrémně silná priorita mozku pro sociální dění a pro emoce zaslepují rozum a někdy i pud sebezáchovy. Proto je nutné jít sociálním médiím po krku a pečlivě analyzovat jejich vliv na lidskou psychiku i zdraví na úrovni jednotlivce i společnosti.

Existující studie sociálních médií ve vztahu k duševnímu zdraví se obvykle soustředí na depresi a s ní spojené symptomy. Výzkumný tým, který vedl Roy Perlis z Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School, se vydal poněkud jiným směrem. Prozkoumali vztah mezi deklarovaným užíváním sociálních médií a naštvaností (irritability) u dospělých Američanů. Naštvanost či podrážděnost představuje sklon ke vzteku a frustraci a souvisí se zdravotními funkčními poruchami (functional impairment), horším duševním zdravím a sebevražedným chováním.

Raději zhluboka dýchejte. Kredit: Santeri Viinamäki, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Badatelé využili data projektu COVID States Project, sebraná mezi listopadem 2023 a lednem 2024, která kromě mnoha dalších údajů zahrnovala odpovědi na dotazy ohledně používání sociálních médií a také naštvanosti, v rámci speciálního testu Brief Irritability Test (BITe). Analyzovali odpovědi od celkem 42 597 účastníků zmíněného projektu. Jejich průměrný věk byl 46 let, necelých 60 procent byly ženy a 78,2 procent účastníků používalo denně alespoň jedno sociální médium, přičemž výzkum zahrnoval Facebook, Instagram, TikTok a Twitter(X).

Jak to dopadlo? Ačkoliv nešlo o zjišťování příčinných vztahů, výsledky analýz ukazují těsnou souvislosti mezi častějším užíváním sociálních médií a větší naštvaností. Souvislost přitom vydržela, i když badatelé vzali úvahu úzkosti a deprese účastníků i další faktory. Nejsilněji naštvaní jsou lidé, kteří postují vícekrát denně na studovaných sociálních médiích. Nejvíce to platí, poněkud překvapivě, pro TikTok.

S větší naštvaností se rovněž pojí politická angažovanost. Sledování a sdílení politického obsahu je doslova receptem na podrážděnost. Podle Perlise a spol. se u mnoha lidí může roztáčet destruktivní zpětná vazba. Narůstající naštvanost totiž podle všeho zvyšuje chuť lidí se angažovat na sociálních médiích, což jejich naštvanost žene do astronomických výšin. Stávají se vězni vlastní zloby. Psychologové se v příštích letech určitě nebudou nudit.

Video: MLHC2019 Day 2 Roy Perlis

Video: Five Big Ideas in AI and Health With JAMA+ AI Editor in Chief Roy Perlis

Literatura

Medical Xpress 22. 1. 2025.

JAMA Network Open 8: e2452807.