Před časem byly slibným kandidátem na temnou hmotu primordiální černé díry. Jsou zcela hypotetické, jak je u hypotéz o temné hmotě zvykem. Pokud existují, měly by pocházet z velmi mladého vesmíru, kde vznikly zhroucením rovněž zcela hypotetických Fermiho koulí, nejspíš méně lascivněji než to na první pohled zní. To by měly být makroskopické objekty, které se, pokud existovaly, zrodily při raném fázovém přechodu spontánním narušením symetrie. Další možností je, že se primordiální černé díry objevily v chaosu kosmické inflace.
Primordiální černé díry by sice také měly obsahovat singularitu, ale jinak by měly být mnohem variabilnější, co se týče jejich hmoty. Teoreticky by mohly vážit 1 gram nebo 100 tisíc Sluncí. Jak říká Ngo Phuc Duc Loc z americké University of New Mexico v Albuquerque, primordiální černé díry by mohly být slušným kandidátem na temnou hmotu, z řady důvodů.
Má to ale háček. Černé díry by se měly vypařovat Hawkingovým zářením, tedy tepelným zářením černých děr, které vypočítal Stephen Hawking, když aplikoval teorii kvantového pole na zakřivený časoprostor kolem horizontu událostí černé díry. Hawkingovo záření je pozoruhodné v tom, jeho teplota stoupá s klesající hmotností černé díry. V důsledku toho by se malé černé díry měly vypařovat rychleji, až zmizí v záblesku záření.
Plyne z toho, že by ve vesmíru neměly existovat primordiální černé díry lehčí než cca 10 na 17 gramů, protože by se už vypařily. Tím vznikl ohromný problém pro hypotézu o temné hmotě z primordiálních černých děr. Musely by totiž být velmi hmotné, a pak by je detekovaly studie založené na gravitačních čočkách. V nich se ale primordiální černé díry doposud neobjevily, což zchladilo naděje fyziků, že řešením temné hmoty jsou tyto černé díry z počátku vesmíru. Pátrání pokračuje, optimismus mizí.
Loc Ngo ale navrhuje, že by se do toho mohl velmi vychytralým způsobem vložit nedávno popsaný jev se zátěží kvantové paměti (quantum memory burden effect). Pokud jsou představy o tomto jevu správné, pak by se mohlo stát, že když se černá díra Hawkingovým zářením vypaří na polovinu původní hmotnosti, z ničeho nic se stabilizuje. Připomíná to přístup „Nechci se vzdát oblíbené vyvrácené teorie, tak si vymyslím nějakou šílenost, aby to mohlo fungovat,“ ale budiž. Při už poněkud deprimujícím pátrání po temné hmotě se hodí každé stéblo.
Bodem k dobru pro resuscitované primordiální černé díry je, že Loc Ngo navrhl postup, jak by bylo možné tento extravagantní scénář ověřit. Předpovídá, že by výše uvedený vznik primordiálních černých děr v raném vesmíru měl rozvlnit specifické gravitační vlny, které by měly být v pohodě detekovány budoucími gravitačními observatořemi jako Laser Interferometer Space Antenna (LISA), Big Bang Observer (BBO) nebo Einstein Telescope (ET). Tak uvidíme.
Video: Hawking radiation
Literatura
Vznikly primordiální černé díry jako supermasivní gravitina?
Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2021)
Webbův teleskop může potvrdit, že temnou hmotu tvoří primordiální černé díry
Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2022)
Tajemné blýskání černých děr
Autor: Dagmar Gregorová (08.02.2022)
Je vesmír plný ultralehkých primordiálních černých děr?
Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2024)
Jaderná hmota v nitru neutronových hvězd
Autor: Vladimír Wagner (07.05.2024)
Gravitační observatoře mohou odhalit primordiální černé díry poblíž Země
Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2024)
Fotony a neutrina kosmického záření extrémně vysokých energií
Autor: Vladimír Wagner (04.09.2024)
Primordiální černé díry se mohou skrývat na planetkách či měsících
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2024)
Diskuze:
Věda
Petr Chlud,2025-01-16 19:10:26
Ještě nedávno se pomalu upalovalo za to, když někdo prohlásil, že atom je nedělitelný. Kde jsme dnes ? Vědci, kteří přesně "věděli" že atom je nejmenší nedělitelná částice jistě svůj omyl patřičně hlasitě vysvětlili, stejně jako za něj bojovali.
A kde jsme dnes ?
Kvantová fyzika rozbourala mnohé fyzikální teorie. Neznáme základní princip života, ale vznik vesmíru a temnou hmotu víme přesně a vymýšlíme od oka co se dá. Matematické rovnice ohýbáme vesměs podle znalosti výsledku a pro vědu je dnes 1+1=2 naprosto stejné jako 134-132=2, hlavně že to vyšlo. A když to nevyjde, přijdeme s převratným 4:2=2
Jsem fakt zvědavý, kdo první přijde veřejně s tím, že jsme pár desetiletí s vědou na úplně špatné cestě pochopit základ fyziky, vln, energie ... a vůbec tady toho celku kde "žijeme".
Trochu se omlouvám za neodbornost příspěvku, ale dejte mi výsledek a já už něco vymyslím.
Re: Věda
D@1imi1 Hrušk@,2025-01-16 20:01:10
Atom = nedělitelný :)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atom
Źe se za názory o částicích menších než atom "vědecky upalovalo", nevím. Můžete to upřesnit? :)
Re: Re: Věda
Jaroslav Knebl,2025-01-20 21:30:32
Tak pán Chlud asi zachytil z éteru metainfo, že vo vede sa to zvykne celé zvrtnúť, akurát príklad trošku neuhádol. Ale keď už teda chceme 'pomaly upaľovať', resp. 'vedecky upaľovať', z hlavy ma napadá:
• Postoj ľudí na čele s lordom Kelvinom, že stroje ťažšie ako vzduch nikdy nepoletia.
• Vyjadrenie notorického pána Kelvina, že na evolúciu nie je dosť času, lebo by za tú dobu na Slnku vyhorelo všetko uhlie.
• S Big Bangom to tiež bolo brané najskôr výsmešne. To boli ale asi 3 poslabšie príklady.
• Lepším príkladom by asi boli postoje francúzskej akadémie vied, že meteority nepadajú z neba.
• Tiež dobrým príkladom by mal byť postoj tuším tej istej inštitúcie k autenticite hypnózy. V aspoň jednom z tých posledných 2 príkladov tam myslím boli aj nejaké hrozby v štýle odobratia vedeckého titulu za venovanie sa takým šarlatánstvam v serióznych vedeckých kruhoch.
Príklady zo súčasnosti som nedal nie preto, že by ma nenapadali, ale čerstvé témy bez odstupu rokov bývajú ešte veľmi subjektívne (napr. tie moderné temnosti).
Re: Věda
Matěj Jánský,2025-01-17 20:34:17
Není to fér. Podívejte se na produkty, které dnes běžně používáme a přitom se to správně popsané "ohýbání" i když to není úplně přesný pojem, běžně používá. Není na tom nic špatného, jen je třeba vědět kdy a jak to použít. Mícháte dohromady matematické výrazy jako takové, které jsou v podstatě přesné s reálnými výpočty.
Ukázkové výrazy kdy Vám vychází vždy "2" jsou chybně položené do ekvivalence, tudíž i závěr Vaší úvahy je chybný.
A nemáte ani pravdu v tom, že nikdo neříká, že vlastně nevíme. Já to slyším i čtu od řady vědců každou chvíli, nejenom ve fyzice, ale v biologii, lékařství a řadě dalších disciplín...
Re: Re: Věda
F M,2025-01-19 16:03:29
Atom se dlouho zdál nedělitelný, protože nebyly prostředky na to ověřit, že není. Až s rozvojem chemie fyziky a dostatečně přesných přístrojů se to podařilo. I v císařově pekaři se o transmutaci pokoušeli, i když v té době ještě neměli tušení jak to může fungovat. Současnou technikou nejsme schopni jít hlouběji (do hmoty), ani v dohledné době, může se ale jít víc do šířky, tedy myslím to hledání nové fyziky/částic.
O základních principech života toho víme (lidstvo) docela dost, pokud to někdo nemate nějakou esoterikou, ale zdaleka ne vše. Narozdíl od toho o zrodu vesmíru a temné hmotě vědci neví skoro nic. Narozdíl od vědců, průměrný laik ví vše o zrodu vesmíru a nic o základních principech života. Těch hypotéz, nebo teorií, které se týkají DM nebo zrodu vesmíru je opravdu mnoho. Na tu správnou se čeká.
Možná vás překvapí, že pro daný účel může být dostatečné i nedokonalé řešení. Například je hloupost počítat srážku 2 aut v rovnicích obecné relativity. A opravdu se většinou "inženýrsky" počítá i v tom stylu jak píšete (4-2,4:2) ono je to totiž, pokud víte kdy to můžete použít (tady mám problém s ekonomií) použitelné. Ale v tomto (rozpínání...) je to právě naopak, snaží se najít co "nejširší" řešení. Nejširší myslím ve smyslu, newton, spec. , obecná relativita, tedy aby bylo přesné v co nejvíce případech. Dokonale to (podle mne) bez poznání další fyziky (počátek vesmíru, blízko singularity) nepůjde, možná nikdy.
Ještě k tomu zjednodušování, ono je to taky naopak. Asi jste někde viděl klasický výpočet kinetické energie, rychlost, zrychlení a tak. Všechny tyto vzorce se od začátku s potřebou postihnout víc věcí, rotace, klasická relativita kdy se pohybuje předmět ve vlaku, zdánlivé síly, relativistické rychlosti stále komplikují. Takže v tomto smyslu se nikdy nic nezjednodušovalo, spíš se jen prořezával "balast".
K té špatné cestě, mám trochu obavy, že to také neberete za správný konec, sice asi nelze zcela vyloučit nějaký úplný zvrat, ale tak to asi nikdy nefunguje. Spíš půjde zase o nějaké to rozšíření v tom smyslu výše, kdy se vytyčí: Ty stávající vzorce a pochopení platí jen potud, odtud je na to třeba jít jinak. Ale je třeba podotknout, že téměř jistě půjde až o extrémní situace, extrémní energie, rozměry (Vesmír, něco mnohem základnějšího než částice/jaderná fyzika), extrémní síly (gravitace), které nemají s naším okolím mnoho společného. Ty projevy co se nazývají "temná hmota" se sledují na úrovni galaxie, a temné hmoty ještě mnohem větších. Na úrovni fungování atomu, chemie a "normální" gravitace jsou ty popisy/pochopení dost přesné a tam již není moc kam a naopak to omezuje ty další teorie, které musí splňovat tyto podmínky (pozorované).
Přidám obvyklé povzdechnutí, chce to více dat.
Re: Re: Re: Věda
Jaroslav Knebl,2025-01-21 00:56:07
@více dat: No ja Vám neviem, manželka pána Alberta k tomu mala nejaký taký komentár, že zatiaľ čo iní vedci ich zbierajú a zbierajú, jemu stačí dumať si nad papiermi. Resp. inak: Kdo umí, ten umí. Kdo neumí, pýta granty..
Re: Re: Re: Re: Věda
D@1imi1 Hrušk@,2025-01-21 02:49:04
Data nevznikají z grantů ani z dumání, ale z pozorování vesmíru. Rychlost rozpínání, temná hmota, temná energie... to jsou všechno závěry odvozené z pozorování. Naše pozorovací schopnosti jsou dosud omezené, ale každé desetiletí se dramaticky zlepšují a je možné, že už to samo o sobě přinese do těch "temných" problémů větší jasno.
Albert dumal, ale kdyby před ním nikdo nezkoušel měřit rychlost světla nebo elektromagnetismus, moc by toho nevydumal. A kdyby při zatmění Slunce nezkoušel pozorovat ohyb světla, jeho teorie by se nepotvrdila.
Tak ja to teda rozvediem..
Jaroslav Knebl,2025-01-26 07:25:42
Zaiste, ale komentoval som 'více dat', nie dáta samotné. Dokiaľ sa Číňania nerozhodnú pestovať ľudské mozgy v roztoku, odstrihnuté od všetkých zmyslov, vo Faradayových klietkach izolujúcich od všetkých možných druhov elektromagnetických vĺn, a neviem čo ešte, každé dumanie bude vždy nevyhnutne doprevádzané nejakým tým zberom dát z okolia za lacný groš. Keď sa Aristoteles s Platónom kukali pri pozorovaní vesmíru na oblohu, nepochybne pri tom vznikali dáta pre ich ďalšie dumanie, ale zvládali to hádam bez grantov (teda za niečo asi museli žiť).
Slovíčka samotné neboli cieľom môjho komentára, dáta získané prakticky zadarmo ma netrápili, preto to 'více'. Taktiež ma nezaujímalo, či tie peniaze vynakladané na viac dát kategorizujeme ako granty, dotácie, finančné injekcie, podporu vedy a výskumu, atď. Webb nie je lacný špás (nie že by som sa netešil, že existuje). Posledná veta môjho predošlého príspevku znamenala, že kto stále nevidí riešenie, to môže vždy riešiť hrubou silou a finančne nákladným prístupom zberu viac a viac dát, stále drahšími a drahšími postupmi. Pretože ako som uviedol už nižšie, zostávajú už zrejme len draho získateľné dáta. A tá veta taký prístup ani neodsudzuje, len som konštatoval niečo v samozrejmom duchu "Kto nemá v hlave, má v peňaženke". A korporáty taký prístup iste poteší, pretože peniaze majú, a skutočné intuitívne tvorivé myslenie sa ohodnocuje fakt blbo.
Rýchlosť rozpínania ako čisto výsledok pozorovaní by som ešte celkom zobral. Ale temná hmota/energia sú závery odvodené naviac z platnosti obecnej relativity. Bez nej by tam žiadna chýbajúca temná hmota ani temná energia neboli. Všetky tie pozorovania v ich prospech poznám, a je známe, že off-streamoví vedci ako napr. nositeľ minuloročného Bludného balvanu pán Vavryčuk, pre väčšinu už majú aj iné alternatívne vysvetlenia. A osobne si myslím, že geometricky veľmi pekné, len analyticky nevedia nájsť správne rovnice (podobne ako tá idea Indov s antivesmírom nižšie, ha, na tú som aj ja prišiel a spomínal pred rokmi pani terapeutke ^^). A sám mám pekné vysvetlenia pre zostávajúce údajné dôkazy pozorovania temnej hmoty/energie. Inak je to pre mňa ale hra so slovíčkami, pretože i vo vlastných interpretáciach môžem pozorované rozdiely v energetických potenciáloch zaobaliť do termínov temnej hmoty/energie, takže by vlastne "existovali".
Akurát ani ja nemám rovnice, tak sa vo voľnom čase chystám na OTR, ako mi doporučil pán Naxera. Inak, kde vlastne je? Dúfam že nevymrel.. By bolo blbé, keby mi diskutéri vymierali, ešte by to bolo na mňa -_- Okrem toho by od neho bolo nanajvýš neslušné navaliť mi povinnú literatúru, a potom si hypoteticky vymrieť, hm, zvlášť keď sa ukazuje, že naposledy kecal nejaké riadne ptákoviny. Je pravda, že každých pár rokov mávam halucináciu "Zemřel." (na tú sa kolegovia schizofrenici iste rozpomenú), tak hádam to nie je ono. Ale taktiež aj potešený hlas staršieho muža vraviaci "On nezemřel, on žijee.", tak možno len zbytočne panikárim. Jáá si myslím, že každých pár rokov nejaký muž hypoteticky zomrie, a nejaký iný muž o ňom češtinou prehlási, že zemřel. To je zaslaná paranormálna veštba, nemôžem za to, že veštby bývajú štandardne už z princípu také mnohoznačné.. Sysifos, pamätajte na moje slová, to sa podľa mňa stane.. niekde niekomu -_-
Tiež by som príliš prehnane nedúfal, že ďalšie pozorovania a dáta všetko vyriešia. Poznáte ten príbeh, ako dostal Feynman nobelovku: Sa zistilo, že to dovtedy nedávalo zmysel, lebo všetci celú dobu predpokladali výsledok nejakého experimentu, a on bol celý čas ten výsledok nameraný chybne, akurát nikoho nenapadlo to skontrolovať. Menej je niekedy viac. Zvlášť keď dnes už máte toľko dát, že ich musíte preosievať počítačovými algoritmami, bo celé tímy by to za život ručne nestihli. Nestrieľam od boku, som presvedčený, že dát na vyriešenie temnej hádanky už máte vyše storočia viac než dosť. Takže ďalšími si to možno obfuskujete.
No s tou potrebou merania rýchlosti svetla a elektromagnetizmu u Alberta, ako vravíte, to už skôr bola taká z núdze cnosť. Som presvedčený, že veda mala všetko potrebné k objaveniu špeciálnej relativity už pár storočí predtým — nezabúdajte, že ide v podstate čisto o geometriu, a je to priestor vykazujúci maximálnu symetriu. Nuž, keď to u predchodcov nešlo dumaním, tak až Albertovi dopomohli nejaké tie pozorovania. Ale na ceny dnešného IceCube či Webba také pozorovania IMHO nešplhali ani náhodou. Fakt som nevytýkal teoretické aspekty empirického prístupu, ktoré sú vede vlastné už od Aristotela, ale finančný aspekt súčasnosti. Ale keď už som u toho, myslím, že Platón mal v otázke poznávania skrz intuíciu a estetiku veľký kus pravdy, a čo nevidieť sa na tom súčasná veda po dva a pol tisícročí pekne natlčie. Ergo koniec sveta, ehm.
Ad údajné potvrdenie Albertovej teórie pozorovaním Slnka — to ale dosť pokuľháva (nielen preto, že si makám na jej analytickom vyvrátení, len čo ju plne pochopím, ehm), lebo neskoršia analýza ukázala presnosť tých pozorovaní v tej dobe byť nedostačujúcou k skutočnému potvrdeniu OTR. Skôr vtedy teda šlo o akési odôvodnenie ideologického prijatia OTR, t.j. želanie je otcom myšlienky.
Pán Chlud to asi myslel trochu inak..
Jaroslav Knebl,2025-01-21 00:49:36
Pán F M to vo svojej reakcii asi neskôr vytušil (ak to nebol len môj dojem), ale pán Chlud zrejme naznačoval, že od fyzikálnych výpočtov by očakával viac matematickej kvality na úrovni nezacykleného "skonštruujem si model na základe nejakých rozumných princípov nezávislých priamo na pokuse, a ajhľa, ono to funguje pre pokus" (tak ako ešte bolo zvykom vo fyzike minimálne pred pár desaťročiami). Je totiž tautologicky nezaujímavé konštatovať, že fyzikálne teórie úžasne sedia s realitou, pokiaľ sú to práve tie, ktoré boli vybrané na základe zhody s realitou. O tie dvojky tam IMO fakt nešlo. Resp. robiť skúšku správnosti odlišným postupom, ako bolo niečo odvodené, zvyšuje mieru vierohodnosti výsledku.
Resp. povedané ešte inak, pokiaľ mám nejakú hypotézu, z ktorej mi plynie "Predpoveď(Poloha, Atď.)= Niečo", ale experiment mi niekedy dáva "Predpoveď(Poloha, Atď.)= Niečo Iné", tak je dosť zvláštny prístup miesto spochybňovania univerzálnosti takej hypotézy nadefinovať "Chyba(Poloha, Atď.)= Niečo -Niečo Iné", a následne prehlásiť za správnu hypotézu "Predpoveď(Poloha, Atď.) +Chyba(Poloha, Atď.)= Niečo", aj keď je to matematicky na chlp správne. No a teraz si dosaďte "Chyba" → "Chýbajúca temná hmota a energia", a pre potreby pána Chluda "Niečo" → "2".
V mojich očiach tú situáciu zachraňuje iba tá veľmi istá existencia neutrín a objektov označovaných ako čierne diery, takže miesto existencie temnej hmoty to vnímam skôr ako problém "iba" jej nedostatku pre súčasnú teóriu (a nie že by som si stále nebol istý, že to máte spočítané na Pikachu, to je iná téma..).
P.S.: Tak počúvať od rady vedcov, že vlastne nevieme, ešte neznamená, že sú aj činmi otvorení novým myšlienkam. Keď ma nedávno pán Pazdera poučoval, že originálny výskum mám miesto Osla posielať do renomovaných časopisov, aby prešiel cez review, tak som si povedal, že dobre. Otestujem najprv v renomovanom žurnáli, či môj článok náhodou neobsahuje originálny výskum. A dopadlo to ako? Asi tak, že som ani žiadne review nedostal, ale pánom šéfredaktorom (Chemikom!) bol článok a priori odmietnutý, že také oni neuverejňujú, bez bližšieho vysvetlenia. A typ článku mi bol zmenený z 'Physics' na 'NotSort', alebo tak nejako. Prosím pekne, mám podozrenie, že ja s maturitou z fyziky mám vyššie fyzikálne vzdelanie než takýto chemik. Ale tak dobre, jeden natvrdlý Američan môže byť výnimka. Nevadí, pánom na pražskom matfyze som sľúbil Vianočný darček, tak ešte dobre, že som nesľúbil, na ktoré. Vianoce sú aj tento rok, veď ja sa nakoniec toho review raz dočkám. A ak to nebude originálny výskum, budem to môcť picnúť sem na Osla.
Chybný směr
Antonín Tesařík,2025-01-15 23:58:41
Místo aby se věda zabývala zjednodušováním, zabývá se komplikováním cesty k poznání podstaty. Teorií, jež se snaží potvrdit matematický vyhovující scénáře a za chvíli jich bude tolik, že ta správná se v nich ztratí
Re: Chybný směr
Matěj Jánský,2025-01-17 20:47:06
Ani vy nemáte pravdu. Ono totiž nejde o zjednodušování ale zobecňování, o zjištění souvislostí a hledání ucelených teorií. Cesta od jednotlivostí k celku. Ale není úplně exotické, že se poznání ubírá i opačným směrem - podívejte se například na lékařství, to je přesně směr od obecného k detailům.
Je to tak jak to je. Můžeme tady řešit jak by se to dalo udělat efektivněji a budu s Vámi souhlasit, že zcela jistě by se dala najít mnohonásobně efektivnější cesta k navyšování celkové úrovně poznání lidstva, ale do doby než například jasně řekneme, že rodiče, kteří napadají školu, že nutí děti se učit nebo jim dává domácí úkoly mají chybný názor, že je důležitější znalost než nový typ telefonu, tak je to asi tak všechno co můžeme dělat...
Baví sa tu niekto o abstrahovaní?
Jaroslav Knebl,2025-01-20 22:53:35
No to by som si tým taký istý nebol, či pán Tesařík nemá aj kus pravdy. Myslím totiž, že v skutočnosti komentujete obaja proces abstrakcie. A zobecňovanie aj zjednodušovanie sú asi jej dôležité súčasti. Aspoň teda podľa anglickej Wiki.
Tiež by som očakával závislosť efektivity abstrakcie na miere zjednodušenia: Ľudský mozog má predsa len pri predstavovaní si čohokoľvek obmedzené mentálne kapacity, takže každé zjednodušenie zvyšuje kvalitu poňatia abstrahovaného modelu ako celku. Jednoduchšia abstrakcia znamená lepšie poňatie modelu, a lepšie poňatie znamená ľahšie odhalenie nových súvislostí.
Nedávna fyzika sa IMO o to v skutočnosti aj snažila, a stojí na takých zjednodušujúcich princípoch — napr. ten princíp homogenity a izotropie priestoru, symetrií, Noetherovej vety, Einsteinov princíp ekvivalencie.. Intuitívne takéto veci bývajú vnímané ako koncept matematickej krásy. A v tomto ohľade mi toto v súčasnej fyzike podobne ako pánovi Tesaříkovi chýba. Takže pardon, ale možno stojí za to sa zamyslieť, či ten súčasný boom rôznych fyzikálnych hypotéz je naozaj pokrokový proces, alebo len zamaskovaná bujnejúca rakovina ideí. IMHO sa dosť prestáva skúmať otázka teoretickej bezospornosti novovzniklých hypotéz, a miesto toho sa všetko iba mechanicky preosieva empirickým sitom nových experimentálnych dát. A keďže sa samozrejme najprv zbierali najľahšie získateľné dáta, tak ekonomickým princípom klesajúcich výnosov každý rovnaký objem skutočne nových dát stojí viac a viac. A tu už zrazu teoretická otázka jednoduchosti asi siaha občanom reálne viac a viac do kapsy. Tak sa potom čudujte, že sa im už nejako nezdá, či by tá snaha o zjednodušovanie modelov niečo nezľavnila.. Čisto ekonomicky, zložitejšie modely proste stoja všetkých viac (na zaškolenie, prácu s nimi, atď.).
Ohľadom toho príkladu s lekárstvom, iste, ale vo výsledku aj ono sa potrebuje na organizmus nakoniec pozerať ako na celok, zanedbávajúc detaily, čo je forma zjednodušenia. Ergo Pálešovská syntéza, há. Ale to som sa už na hrane ezoteriky pohyboval od toho konceptu matematickej krásy.
Jó, teorie
Viktor Mikulenčák,2025-01-15 21:55:51
Dost kosmologických teoríí má takový "drobný" problém. Jejich existrence závisí na exotických aspektech které nejde vysvětlit současnou vědou a spoléhá se na to, že časem se vysvětlení najde. Což mi připadá humorné, protože se provádějí velmi složité výpočty a na vše se jde exaktním vědeckým přístupem, a v okamžiku kdy to prostě "nevychází", vznikne teorie obsahující něco hypotetického a současnou vědou neuchopitelného.
temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-15 17:16:51
temna hmota je jak Colombova žena, nikdo ji nevidel, ale každý ví, ze někde existuje.
---
Co tak měřenim cerveneho posunu zjistit hypoteticky stred BigBang a podle to ho si nastavit priority !!
Zatim vime, ze sa vesmir rozsiruje, ale netusime kam a odkud !!
Re: temna hmota
Martin Novák2,2025-01-15 18:54:48
Velice přesně víme odkud i kam. Střed BigBangu vidíme.
Vidíme ho všude kam se podíváme ve vzdálenosti nějakých 13,5 miliardy světelných let. Na všechny strany stejně. Nevidíme úplně na něj, ale kousek před něj, asi 380 světelných let protože před tím byl vesmír neprůhledný.
Tolik fakta, jsem zvědav co z toho váš mozeček přechroustá když zjevně neznáte ani základy :-)
Re: Re: temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-15 22:50:08
a vas mozecek si mysli, ze nase Slunce je zase stredem Vesmiru.
Vas rozum je ako temna hmota, nikdo ho nevidel !!
Dokonce si myslim, ze ani nase galaxie neni stred vesmiru.
Re: temna hmota
Libor Zak,2025-01-15 19:01:57
Pokud byl Big Bang, a to je otázka, tak asi nejpřesnější by bylo říct, že byl všude. Hmota byla na jednom místě v singularitě a kolem nebyl žádný prostor, ten vznikl až mezi hmotou po tom velkém bum. A podle vědců se od té doby veškerá hmota od sebe více méně rovnoměrně vzdaluje a prostor se rozpíná, tedy se zvětšují vzdálenosti mezi hmotou... rovnoměrně. No a vidle toho hází temná energie, která to rozpínání zrychluje. Jenže tak nějak nevychází měření a zdá se, že mezi různými objekty se možná ta vzdálenost zvětšuje rychleji, než mezi jinými. No a ta hmota se taky chová neposlušně, což se vysvětluje temnou hmotou, ale zase jako by někde byla a někde nebyla a i tam, kde je se občas chová divně, takže dost možná vůbec není. Já už se dlouho domnívám, že temná hmota i energie je slon v jahodách. Nikdo ho neviděl, ne proto, že se tak dobře schovává, ale proto, že tam není. A mezitím mezi baskedbalovými hráči v podobě vědců přehazujícími si míč teorií o temné hmotě a energii pobíhá gorila, které si nikdo nevšímá, protože se soustřeďují na míč.
Re: Re: temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-15 22:59:44
dobre napisane, ale uz jen to ze ruzne casti vesmiru se pohybuji jinak rychle naznacue,
ze pocatek vseho je nekde daaleko od nas a ani vevericky netusi kde.
Re: Re: Re: temna hmota
Vojtěch Kocián,2025-01-16 07:03:39
Ne, ten počátek není nikde a svým způsobem je všude. Je to jako hledat střed koule, když se můžete pohybovat jen po jejím povrchu. To, že ta kulová plocha není přesně kulová, ale je na různých místech trochu deformovaná, na tom nic nemění.
Re: Re: Re: Re: temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-16 12:39:01
Ale meni to hodne, protoze na zaklade tech abnormalit si vymysleli neexistujici temnu hmotu.
A my sme uvnitr te koule, ne na povrchu. A zcela urcite nejsme stredem vesmiru.
Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
Vojtěch Kocián,2025-01-16 13:22:45
Ten povrch koule je jen přirovnání, kterému kvůli možnosti si to lépe představit, chybí jeden rozměr. My jsme sice v prostorové kouli, ale v jednom rozměru plně cestovat nemůžeme a tím rozměrem je čas. "Střed vesmíru" (tedy lokace Velkého třesku) je přesně tam, kde je nulový čas. Vzhledem k tomu, že v tom čase neměl prostor význam, tak se to místo v prostoru špatně hledá (laicky řečeno: rozplizlo po celém vesmíru).
Temná hmota má různá možná vysvětlení a zdaleka ne všechna jsou "hmotná". Bohužel se zatím nikomu nepovedlo žádné konzistentní řešení napasovat na realitu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
D@1imi1 Hrušk@,2025-01-16 14:09:22
To je mrhání časem. Pán má beraní rozum.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-17 16:24:13
za to vy ho nemate vubec, na co by vam byl?
Zkuste Facebook, tam sa muzete zhovadovat podle libosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
D@1imi1 Hrušk@,2025-01-17 17:48:19
Nepřijde vám ani trochu podezřelé, že všichni diskutující považují váš argument o "středu rozpínání" za nesmysl? Opravdu věříte, že jste chytřejší nejen než my, ale též všichni astrofyzici, kteří se té problematice věnují odborně? Dokonce i mezi astrofyziky jsou odpůrci teorie velkého třesku, ale váš argument o "středu rozpínání" jsem od nich nikdy neslyšel. Proč ten argument nepoužívají oni?
Vy jste jak ten chlap jedoucí po D1, kterému volá manželka, aby si dal pozor, že se právě po D1 řítí nějaký šílenec v protisměru. A on odpovídá: "Jeden? Já jich vidím nejmíň deset!"
Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-17 16:32:02
Vesmir se nekam rozpina a teda musi existovat bod odkud se zacal rozpinat.
Navic to opravdu neni koule a galaxie nejsou jen na povrchu te koule.
Teda ruzne cast vesmiru se pohybuji jinak rychle.
Uz se nekdo zeptal, proc je tomu tak ??
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
F M,2025-01-17 20:30:23
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2018_45_big.php
Vás se týká omyl č.2 vesmír se rozpíná z nějakého 1 konkrétního středu.
Omyl č.3 na začátku byla singularita, ten omyl bych ve stejném duchu rozšířil i na ty ČD.
Jsem vždy rád když se někdo chce něco nového zajímavého naučit/pochopit, je mi líto, že se váš kontakt s lidmi, kteří se snaží o totéž rozjel v tomto duchu. Ale z vaší strany opravdu nepodceňujte ostatní, na této úrovni je to urážlivé pro téměř kohokoli i bez těch přímých urážek.
Pokud potřebujete pomoc s nasměrováním na některé téma, klidně se ptejte jistě vám tu někdo rád poradí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
Zdeno Janeček,2025-01-18 09:09:55
fakt c.1 vesmir se rozpina,
podle vas je to chaoticke, dokonce by ste tvrdil. ze to ma aj fialovy posun, teda smerem ku nam ??
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: temna hmota
F M,2025-01-18 23:32:29
Četl jste to? Tak ještě jednou pořádně. Opravdu nejde o žert, nedělám si z vás legraci.
Vesmír se rozpíná. O středu rozpínání se dá říci že není, nebo že je všude (opravdu všude, ve vašem malíčku, na blatníku auta, na Měsíci i v předaleké galaxii). Obě ta vyjádření jsou správná a nejsou v rozporu a jsou podepřena spoustou důkazů. Nerozumíme (lidstvo) spoustě věcí okolo, ale tohle je potvrzeno. Něco nevychází, ale to jsou věci až daleko za tím základním principem.
Tady to máte trochu podrobněji:
https://en.wikipedia.org/wiki/Expansion_of_the_universe
https://en.wikipedia.org/wiki/Accelerating_expansion_of_the_universe
https://arxiv.org/html/2304.12147v4
Tohle si proleťte ať máte obrázek o tom jak jsou ti vědci pitomí, ostatním (co jim stojí za to občas některý můj komentář číst) to nastíní co myslím klingonštinou ;-) tedy toto je spíš ještě slabikář, když se řeší topologie tak tam ani nejsou žádné známé znaky. Jelikož bych si potřeboval vzít dovolenou je na to abych zjistil jestli z toho něco poberu, tak i když do těch základů trochu vidím, se snažím vyjadřovat jen tak jednoduše a obecně jak si troufnu abych někoho nezaváděl.
Možno. Áno. Áno. Áno, spýtal.
Jaroslav Knebl,2025-01-21 02:26:00
Zjednodušene povedané máte v tomto všetkom pravdu. Háčik je v tom, že ostatní sa bavia o niečom trochu inom:
· Keď začnem nafukovať pneumatiku, začne sa rozpínať, ale fakt nie z nejakého bodu. Predpokladajme ale, že existuje bod, z ktorého sa vesmír začal rozpínať. Čo ak by sa ale celý vesmír ako celok hypoteticky pohyboval v nejakom "hyperpriestore"? Tento bod by potom mohol byť hocikde v tramtárii mimo tento vesmír. Ale hlavne, počiatočný bod rozpínania a stred vesmíru nemajú dôvod byť ten istý bod. Počiatočný bod rozpínania by bola udalosť v časopriestore niekde v minulosti, zatiaľ čo stred vesmíru by sa menil s časom a platil pre daný priestor v konkrétnom čase (pokiaľ by sme ho teda definovali trebárs ako ťažisko vesmíru; topologický stred by skutočne mohli byť všetky body vesmíru).
· Zaiste, ale ostatní diskutéri sa vyjadrali čisto ku geometrickej vlastnosti. Škrtnite si vesmír, uvažujte len geometriu: Guľa je všetko do nejakej vzdialenosti od stredu. Sféra je plášť gule, alebo teda všetko práve v nejakej vzdialenosti od stredu. Oboje môže byť n-rozmerné, 0D guľa = bod; 1D guľa = úsečka; 2D guľa = kruh; 3D guľa = guľa. Náležite k tomu 0D sféra = bod; 1D sféra = 2 krajné body úsečky; 2D sféra = kružnica, 3D sféra = sféra. Prečo to vravím? Pretože mnohé vlastnosti vyšších dimenzií si odvodíte prechodom z nižších pridaním dimenzie. Konkrétne, že napríklad každú sféru dostanete vždy aj "zlepením" a vybulením 2 gulí z dimenzie o 1 nižšej.
Pre 1D sféru ani netreba lepiť a ohýbať.
Kružnicu dostanete priložením 2 úsečiek úplne k sebe. Toto ale v 1D nespravíte, potrebujete druhý rozmer. Potom zlepíte konce po dvojici, roztiahnete stredy úsečiek od seba, a máte kružnicu. V strede vznikla dutina a ťažisko objektu už viac nie je jeho súčasťou.
3D sféru dostanete opäť priložením 2 kruhov úplne k sebe. Zas to v 2D nejde spraviť, potrebujete tretí rozmer. Potom zlepíte oba kruhy po celom obvode, roztiahnete ich za ich stredy od seba, a máte povrch gule (± nejaké vytvarovanie, predpokladajme elastický materiál). V strede zas vznikla dutina a ťažisko objektu už viac nie je jeho súčasťou.
No a ľudia v diskusii sa vlastne bavili celú dobu o 4D sfére. Tú dostanete tak, že zlepíte 2 gule priložením úplne k sebe. To zas v 3D nejde, potrebujete štvrtý rozmer (a nie je to čas, ten by u vesmíru bol už piatym rozmerom, keby sme to rátali takto "zvonku"). Zas obe gule zlepíte po celom povrchu k sebe, roztiahnete ich uchopením za stredy od seba, a dostávate tú hypersféru. V strede zas vznikla dutina a ťažisko objektu už viac nie je jeho súčasťou. Ale v podstate sú to stále len dve 3D gule zlepené v 4D, akurát trošku pomačkané. A ich spoločné ťažisko neleží ani v jednej, ale niekde medzi nimi. O tejto 4D sfére tu diskutéri vravia. Stred takto tvarovaného vesmíru v zmysle ťažiska leží úplne mimo taký vesmír, a teda v rámci vesmíru neexistuje. A naopak ako akýsi topologický stred vesmíru pri pohľade zvnútra sa dajú považovať všetky body 4D sféry, pretože pri správnom pomačkaní a dotvarovaní to všade vyzerá ±rovnako. No a keď si k tomu pridáte čas ako piaty vonkajší rozmer, tak ten počiatok rozpínania v skutočnosti leží úplne inde v minulosti ako akýsi hrot celého útvaru. Takže sa celou diskusiou vlastne prepletajú 3 úplne iné body: ťažisko, akýsi topologický stred, a hypotetický počiatok rozpínania.
· Áno, ale astronómovia pozorujú odklon práve a hlavne od takého modelu rôznych častí pohybujúcich sa inak rýchlo.
· Áno, presne to sa pýtali ľudia ako Hubble, je to aj v tom článku od pána Kulhánka nižšie.
No nič, trošku to zblblo.
Jaroslav Knebl,2025-01-21 02:43:03
↑ Toto bola reakcia na 4 poznámky pána Janečka o cca. 5 príspevkov vyššie.
Ook! Ook!
Jaroslav Knebl,2025-01-20 20:53:56
Ale gorilke to vôbec nevadí, pretože je zaneprázdnená zisťovaním, ako sa má Luca. Ook!
@singularita: Ten link na vysvetlenie od pána Kulhánka v podvlákne vyššie pekne popisuje postoj, že singularity sú skôr dierou v modeli obecnej relativity, než reálnym javom. Pokiaľ som teda ten článoček na Aldebarane dobre pochopil. Inak povedané, v nejakom nenulovom okolí bodu, kde teoreticky vychádza singularita, sa reálne skutočnosť začína výrazne odchyľovať od toho teoretického popisu obecnou relativitou. Môj osobný tip je, že sa to rozchádza už niekde tesne nad horizontom udalostí. To je zaslaná paranormálna veštba, pretože každých pár rokov mávam halucináciu vedcov tešiacich sa "Horizont udalostí nikdy nenastane.", vrrr (to si pamätám celkom presne, pánom schizofrenikom to nie je ani trochu povedomé?). A páni syzifáci by si to mali dobre poznačiť.
Pán Kulhánek pre Veľký Tresk myslím uviedol únik skrz kvantovku — Fermiho vylučovací princíp, čo žiaľ pri kolapsaroch sa tie mršky fermióny ako na potvoru zvyknú zlučovať do bozónov:/ Ale nejaký ten zatiaľ neznámy trtkov vylučovací princíp na extrémne malých vzdialenostiach bozónov by to vždy mohol zachrániť. Vedci si ho jednoducho nezaviedli preto, lebo to nevyzerá príliš testovateľne ani falzifikovateľne, zatiaľ.
@slon v jahodách: No aby Ste ešte nebol prekvapený. Akurát so možno nakoniec ešte ukáže, že to bola lochnesska. A nie v jahodách, ale uhorkách.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
