Děsivé velké horní špičáky, které připomínají spíše vražedné nože než zuby, jsou vizitkou šavlozubých savců a savcům blízkých tvorů. Možná máme jejich podobu vyrytou v DNA, protože třeba megantereoni zřejmě často a rádi lovili australopitéky i rané zástupce rodu Homo. Naše vývojová linie měla šavlozubé predátory.
Šavlozubost je až překvapivě evolučně úspěšná. Jen v rámci savců vznikla minimálně pětkrát nezávisle, přičemž celá skupina šavlozubých koček, čili podčeleď Machairodontinae, je jenom jedním ze zmíněných pěti případů. Šavlozubí byli mezi savci i thylakosmilidi, kreodonti, nimravidi a barbourofelidi. Je to klasický příklad evoluční konvergence, kdy vzniká velice podobný znak opakovaně u nikoliv těsně příbuzných skupin, což obvykle ukazuje na velmi silné a neodbytné selekční tlaky.
Se šavlozubostí je samozřejmě zároveň problém v tom, že dnes už nemáme žádného žijícího šavlozuba, pokud si ho nevzkřísíme (patří mezi teoreticky možné kandidáty). Tudíž, vzhledem k poměrně omezené lidské představivosti, nemáme úplně jasnou představu, jak žili, lovili a vůbec fungovali. Tak úplně jim nerozumíme, což poněkud komplikuje evoluční úvahy.
Vědci se proto už dlouho dohadují, jak vlastně šavlozubí své zuby používali a proč si je evoluce zamilovala natolik, že se objevují znovu a znovu. Tahlia Pollocková z australské Monash University nabízí technicky pojatou odpověď, která není moc šokující, ale alespoň dává smysl. Jde o biomechaniku. S kolegy detailně analyzovali tvar a funkčnost zubů u 25 šavlozubých a 70 nešavlozubých druhů a zjistili, že ve své extrémní podobě představují funkčně optimální tvar.
Extrémní šavlozuby, jaké měl například smilodon, jsou perfektní pro probodnutí kořisti s minimálním vynaložením síly. Háček je v tom, že takové zuby jsou méně odolné a snadněji se lámou. Méně extrémní šavlovité zuby, jaké měly třeba „hrůzokočky“ (rod Dinofelis), byly optimální jinak – vyvažovaly průraznost a pevnost.
Každopádně jde o pokročilé a specializované zbraně na lov kořisti. Jenomže, specializace je skvělá, pokud trvá status-quo. Jakmile se změní situace, například zmizí určitý typ kořisti nebo se změní ekosystém, stává se ze specializace evoluční past, ze které v podstatě není úniku. Biomechanicky perfektní šavlovité zuby v sobě skrývaly svůj vlastní zánik.
Video: The Smilodon - Saber Tooth Cats
Literatura
Největší dravé bestie všech dob
Autor: Vladimír Socha (19.09.2016)
Dlouhé dětství šavlozubých smilodonů
Autor: Jaroslav Petr (25.08.2024)
Jak savci přežili dopad chicxulubského impaktoru
Autor: Vladimír Socha (08.11.2024)
Diskuze:
Prima ZOOM
Florian Stanislav,2025-01-13 20:08:09
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev
Mám v tom trochu chaos, ale pořad TV Prima byl dobrý.
V Americe byli velcí lvi mnoho (milionů?) let současně s jedním druhem šalvozubce.
Šalvoluzbci nepřežili příchod Homo sapiens nikde.
Tygři (údajně se naučili lovit v noci), když měli výhodu před Homo sapiens.
Varcel Mašinka,2025-01-13 16:59:26
Když se kočkovité šelmy páří, samec drží zuby samici za kůži na zátylku. Tohle u šavlozubých druhů asi nešlo. Že by tento detail nakonec způsobil jejich vyhynutí? ;)
Re:
Vojtěch Kocián,2025-01-14 06:56:36
Důležitější asi je, že v zubech za kůži na zátylku přenáší samice mláďata na vhodnější místa. Ale podle tvaru lebky na fotce v článku by to neměl být problém. Prostě neotevře tlamu úplně a použije jen přední zuby, které jsou dostatečně před těmi šavlovitými, aby to uchopení umožnily.
Šavlozubost
Tomáš Novák,2025-01-13 12:46:45
...se v evoluci savců, ale i některých skupin plazů objevovala opakovaně, a to v průběhu posledních stovek milionů let. Po určitou dobu to byla nejspíš velmi výhodná adaptace...
Re: Re: Šavlozubost
Eva M,2025-01-13 22:55:14
zdá se, že ten "špičatý tvar špičáků" je tam vývojově dlouhodobě nachystanej a zakotvenej, čas od času vyleze na světlo, a buď zvýhodní naflusání do rány nějakého neblahého produktu původně slinných žláz, nebo propíchnutí kůže kořisti - a následně to asi začne zastrašovat konkurenční "chlapy" (a "líbit se ženským"), i když je z toho v podstatě nanicdobrá frajeřinka................
..KDY se vlastně u obratlovců objevuje lebka tohoto typu s podobně diferencovaným chrupem...?
"Podle typů zubů rozlišujeme chrup homodontní (všechny zuby jsou tvarově stejné, například u kytovců nebo u pásovce) a heterodontní chrup, který je rozlišen až na čtyři různé typy zubů, s maximálním a druhově specifickým počtem pro každý. Jsou to řezák, špičák, třenový zub (premolár) a stolička (molár)."
https://en.wikipedia.org/wiki/Heterodont
Lze očekávat, že šavlozubost se u těchto heterodontů bude stále znovu objevovat
V feministických štátoch sme zimpotentnení.
Lubomír Balvín,2025-01-13 11:41:54
Dôsledkom úmyselného zvyšovaniu impotencie je vysoká pravdepodobnosť, že väčšina myslí iba na jedenie a nie na evolučné rozmnožovanie.
Zrejme preto stále viac "ľudí" ani len vo sne nenapadne súvislosť výrazných zubov s rozmnožovaním.
Dovolím si preto upozorniť:
Výrazné zuby ako zbrane mohli slúžiť aj ako reklama a zbraň na presvedčenie samíc k rozmnožení sa s evolučne najschopnejším samcom.
To, že vymreli, nemusí súvisieť so zubami, ale napr. s tým, že inému druhu sa vyvinul schopnejší mozog a sila, ako presvedčiť samice k rozmnožovaniu iným násilím... :-)
mrož
Zdeno Janeček,2025-01-13 09:39:07
aj dnes existuji savlozubci,
taky jsem uvazoval, na co jim to je, vsak nic nelovi ?
Re: mrož
Josef Skramusky,2025-01-16 14:23:49
Wiki říká: Samci kly používají v bojích a slouží jako prvek vizuálních předváděcích póz, kterými si získávají a udržují sociální status. (Takže něco jako drahý auta u lidí) Vedle toho kly slouží i k zaháknutí do ledu při vylézání na ledové kry.
Re: mrož
Oldřich Novák,2025-01-16 17:25:08
Krom toho co píše @Urban a @Skramusky, což je pravda, jsou kly samosebou také zbraň. Když se mrož ožene po ledním medvědovi, ten skoro vždy couvne. V předlistopadové době, kdy ještě nebylo ve zvyku nadávat na jednu zemi, se mi jeden přítel z jejího severu dušoval že pokud se mrožovi podaří úmyslně či náhodou zaháknout kly za lebku medvěda, popadne ho ploutvemi a hlavu mu prostě urve, resp. hlodá a kroutí dokud medvěda nezabije. Oproti tomu, medvěd častěji než na lov samotný prý spoléhá na vyvolání paniky ve stádu, přičemž se nějaké mládě nebo menší kus dostane do dráhy velkému kusu, je rozmáčknuté či raněné a medvěd ho pak snadno dorazí. Jo a údajně jsou kly dobrá zbraň i proti osamoceným kosatkám.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
