Chobotnice zkoumá manipulační rameno ponorky Alvin. Kredit: NOAA, CC BY-SA 4.0.

Museli jsme se smířit s tím, že nejsme středem vesmíru ani přírody. Zbývá nám vůbec ještě něco, na čem bychom mohli zakládat vlastní výjimečnost? Mnozí lidé spojují lidskou výjimečnost s lidským vědomím, i když vlastně nikdo pořádně neví, co to vědomí je, tedy kromě toho, že vnímáme a mluvíme sami k sobě uvnitř hlavy.

Jistý Roger Penrose, shodou okolností kosmolog a nositel Nobelovy ceny za fyziku, měl v roce 1989 pocit, že se musí vyjádřit k lidské fyziologii. Oklikou přes Turingův problém zastavení a přes Gödelovy věty o neúplnosti dospěl k tomu, že se lidské vědomí vymyká konvenční fyzice, a že má co dělat s tajuplnými kvantovými mechanismy. Penrose sice tehdy dostal důkladné kapky nejen od biologů a lékařů, ale také od matematiků, počítačových vědců i filozofů, ale myšlenka, že by vědomí mohlo být kvantové, od té doby straší ve ztemnělých koutech poslucháren.

Rachel Blaser. Kredit. R. Blaser.

Nejnověji chce vyvolávat ducha Penroseova kvantového vědomí tým, který vede šéf laboratoře Google Quantum AI Hartmut Neven. Zkritizovali Penroseovu představu, že lidské vědomí je generováno kolapsem vlnové funkce, podle Penroseho v mikrotubulech neuronů, a namísto toho navrhli, že vědomí vzniká naopak při nastolení kvantového provázání.

Rozhodli se to prověřit experimentálně. Pojali šílený nápad, že fyzicky propojí lidské mozky s kvantovým počítačem a budou očekávat, že vznikne kvantové provázání mezi lidským vědomím a qubity kvantového počítače, což, jak věří, povede k „zážitku bohatšího vědomí.“ Hodlají to zjišťovat dotazováním dobrovolníků. Pokud jim dotyční odpovědí, že měli díky drátu z kvantového počítače v hlavě bohatší vědomí, bude prý hotovo.

Logo. Kredit: University of San Diego.

Zkoumat vědomí není vůbec snadné, to je fakt. Jsou ale i postupy, u nichž kvantový počítač nepotřebujete. Stačí si přestat myslet, že vědomí je synonymem lidské výjimečnosti. Komparativní psycholožka Rachel Blaserová z americké University of San Diego dobře ví, že se lidské vědomí nezjevilo jen tak, lusknutím prstu. Má evoluci, dlouhou a napínavou, stejně jako ostatní komponenty člověka. Na to, co je lidské vědomí, můžeme přijít tím, že budeme zkoumat jeho evoluci a srovnávat ho s vědomím jiných druhů.

Blaserová studuje chování, učení a kognitivní schopnosti u jiných živočichů, včetně oblíbených laboratorních rybek dánií pruhovaných. Velkou slabost má pro hlavonožce, kteří jsou očividně slušně inteligentní, ale přitom dost odlišným způsobem. Jejich nervová soustava je uspořádaná úplně jinak než u savců.

V tomto směru je asi nejvíce prostudovaná chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris), která má k dispozici zhruba 500 milionů neuronů, což je vzhledem k její velikosti poměrně hodně. Více než polovina neuronů chobotnice (asi 300 milionů) ale netvoří „mozek,“ nýbrž přídavné mozky v chapadlech, které mohou jednat samostatně. Behaviorální testy ukazují, že hlavonožci zvládají různé formy učení a další pozoruhodnosti. Výzkum takových stvoření poskytuje potřebný nadhled, abychom mohli studovat vědomí a uvažování, aniž bychom se přitom neustále opájeli vlastní výjimečností. To by mohlo fungovat.

Video: Experimental Evidence No One Expected! Is Human Consciousness Quantum After All?

Video: The amazing brains and morphing skin of octopuses and other cephalopods | Roger Hanlon

Video: Can this Cuttlefish Pass an Intelligence Test Designed for Children?

Literatura

IFL Science 1.1. 2025.

Entropy 26: 460.

Conversation 20. 12. 2025.