Mravenci vs lidé. Kredit: Weizmann Institute of Science.

Lidé jsou sociální. Mravenci jsou sociální taky, i když podstatně jiným způsobem, který jim raději nezáviďme. Lidé a mravenci jsou také v podstatě jediní, kdo dokáže pravidelně a účinně spolupracovat při přepravě velkých nákladů, které svými rozměry značně přesahují jejich tělesné proporce. Kdo je ale v této dovednosti opravdovým mistrem?

Ofer Feinerman z Weizmann Institute of Science v izraelském Rehovotu a jeho kolegové pojali osvěžující nápad uspořádat mezidruhový experiment, který by rozhodl, zda jsou primáti či mravenci lepší při průchodu bludištěm s velkým nákladem. Zní to šíleně, ale tohle je ryzí věda. Rozmařilá, vynalézavá, neúprosná a šokující. Nejenom že se Feinermanovi a spol. povedlo takovou soutěž uspořádat, ale dopadla překvapivě a byla z toho pěkně tučná publikace.

Vpravo Ofer Feinerman. Kredit: Weizmann Institute of Science.

Badatelé tvořili reálnou verzi klasického výpočetního problému stěhování klavíru Piano movers puzzle, v němž jde o přepravu objektu neobvyklého tvaru z bodu A do bodu B v komplexním prostředí. Experiment pojali velkolepě. Vytvořili dva objekty tvaru gigantického písmene „T“ a dva soubory bludišť, v jednom případě dimenzované pro lidi a ve druhém pro mravence. Experimentu se poté účastnily různě početné skupiny lidí a mravenců.

Logo. Kredit: Weizmann Institute of Science.

Pokud jde o mravence, soupeři lidí se stali asi 3milimetroví mravenci Paratrechina longicornis, původně zřejmě pocházející z tropické Afriky, kteří se ale předvedli jako nesmírně úspěšný invazní druh. Rádi žijí v blízkosti člověka a díky tomu jsou rozšířeni téměř po celém světě s výjimkou polárních oblastí. V Izraeli jsou velmi běžní, především v pobřežních oblastech.

Kolem těchto mravenců panuje zajímavá popkulturní kontroverze, která ilustruje anglosaské opovržení vůči taxonomii. Jsou totiž zmíněni jako takzvaní „šílení mravenci,“ s nimiž má co do činění Ant Man ve stejnojmenném marvelovském filmu, ale jejich vizuální znázornění více odpovídá jiným „šíleným mravencům“ Nylanderia fulva.

Během experimentu lidé řešili zmíněnou geometrickou hádanku jako jednotlivci, ve skupině 6 až 9 lidí anebo ve velké skupině 26 lidí. Mravenci s nimi soupeřili buď jako jednotlivci, ve skupině cca 7 mravenců nebo ve velké skupině asi 80 mravenců. Aby bylo srovnání těchto dost odlišných druhů více věrohodné, lidé nesměli mluvit ani používat gesta či posuňky a měli i další omezení.

Jak to dopadlo? Při srovnávání jednotlivců jasně vítězí lidé. Kognitivní schopnosti člověka strčí jednotlivého mravence do kapsy. Ale při soupeření skupin to je naprosto jiné. Při kooperativním řešení geometrické hádanky jsou skupiny mravenců jasně lepší než jednotliví mravenci a v některých případech i lepší než lidé. Jejich výkon se ve skupině dramaticky zlepší. Naproti tomu lidé se ve skupině, oproti očekávání, nijak zvlášť nezlepší.

Video: Humans Vs. Ants: The Maze

Literatura

Weizmann Institute of Science 23. 12. 2024.

PNAS 122: e2414274121.