Není tajemstvím, že by vodík, tedy nejlehčí prvek vesmíru, který má zajímavé energetické vlastnosti, mohl rozpohybovat zelenou energetiku. Problém je v tom, že k tomu potřebujeme velké množství vodíku, který bychom získali bez rozsáhlých emisí uhlíku. Což je, bohužel, zatím mimo naše možnosti.
Vodík lze vyrábět elektrolýzou vody v rozmanitých podobách. Je to ale obvykle energeticky dost náročný proces, který spotřebuje hodně fosilních paliv. Vědci usilovně pracují na alternativních technologiích výroby vodíku, ty jsou ale ještě v plenkách. Rovněž se vědělo, že vodík na Zemi vzniká i spontánně, při chemických reakcích v horninách. Odborníci si donedávna mysleli, že tímhle způsobem vzniká jen malé, v podstatě zanedbatelné množství vodíku.
Časy se ale mění. Geologové nedávno objevili obrovská ložiska vodíku v Albánii a v západní Africe. Teď přichází nový průlom v podobě vylepšeného modelu samovolného vzniku vodíku pod zemským povrchem, za nímž je dvojice geologů US Geological Survey. Geoffrey Ellis a Sarah Gelmanová s tímto modelem odhadli, že se pod našima nohama zřejmě nacházejí miliony milionů tun vodíku.
Badatelé vzali dosavadní model, s nímž geologové pracují. Je založený na řadě charakteristik, včetně údajů o výskytu a množství vodíku nalezeného na Zemi a o tom, jak a v jaké míře vzniká vodík v horninách. Ellis s Gelmanonovou tento model vylepšili ho o další poznatky, včetně nových nálezů a toho, v jaké míře vodík uniká z hornin, v nichž vznikl.
Vylepšený model ukázal, že se pod zemským povrchem nachází velmi zhruba asi tisíc milionů (miliarda) tun až 10 miliard milionů (10 biliard) tun vodíku, přičemž jako střední odhad Ellis a Gelmanová prezentují 5,6 milionů milionů (5,6 bilionů) tun. Sice přiznávají, že většina tohoto vodíku je pro současné technologie nedostupná, ale jedním dechem dodávají, že pokud bychom vytěžili pouhá 2 procenta uvedeného množství, zajistilo by to energetické potřeby lidstva na příští dvě staletí.
Video: Geologic Hydrogen: Global Occurrences and Case Studies
Video: Natural hydrogen
Literatura
Nové zařízení těží vodík ze vzdušné vlhkosti
Autor: Stanislav Mihulka (08.09.2022)
Šikovný elektrolyzér těží z mořské vody vodík a lithium
Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2022)
Nová metoda chlazení
Autor: Dagmar Gregorová (08.01.2023)
Nový materiál s nanopóry pojme veliké množství kapalného vodíku
Autor: Stanislav Mihulka (25.02.2024)
Námořní generátor vodíku jede na mořskou vodu, hliník a kávovou sedlinu
Autor: Stanislav Mihulka (26.07.2024)
Chemický zásobník se železem by mohl snadno skladovat vodík na zimu
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2024)
Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?
Autor: Vladimír Wagner (27.09.2024)
Diskuze:
Vodíku máme i na našem území asi tak na 50 let.
Martin Novák2,2024-12-23 10:12:32
Už okolo roku 2010 zjistily průzkumy že i na našem území je vodíku dost.
Jenom je trochu znečistěný uhlíkem, asi tak jeden uhlík na 4 vodíky, CH4 :-)))
Jestli v těch odhadech nepočítají všechen vodík, včetně H2O :-)
Klucove slovo: MODEL
Radoslav Pořízek,2024-12-22 22:33:07
Mnozstvo realne pozorovanych zasob vodiku v clanok nejak "zabudol" kvantifikovat. Nedozvieme sa, ake velke su vlastne tie novoobjavene "obrovská ložiska vodíku v Albánii a v západní Africe."
Clanok je o nepotvrdenej spekulacii - modele, ze by toho vodika mohlo byt aj viac. Samotny odhad zalozeny na tejto spekulacii hovori, ze mnostvo moze byt nejake, ale aj milion krart mensie:
"[10^3 to 10^10 million metric tons (Mt)] with the most probable value of ~5.6 × 10^6 "
Takze z bombastickeho nazvu:
"Nečekané zásoby: Pod zemským povrchem se skrývají miliony milionů tun vodíku"
nakoniec zistujeme, ze niekto spekuluje o tom, ze by vodiku mozno mohlo byt aj viacej, ale aj odhad na zaklade tejto nepotvrdenej spekulacii ma milion-nasobnu chybu.
Dost to smrdi podvodnymi startupmi s buzz-phrase "net-zero carbon emissions".
Počkejte až Zelení Khmérové přijdou na to,
Vitězslav Novák,2024-12-22 20:23:26
že vodík vyčerpaný zpod povrchu nám vypustí Zeměkouli jako propíchnutý balónek!
To budou protesty!!!
Vodík
František Kořízek,2024-12-22 08:25:01
Zatím se to nebere moc vážně, ale spousta vědců upozorňuje na to, že při masivnějším využívání vodíku a jeho nevyhnutelných únicích do atmosféry, se nám v ní začne hromadit metan, což je celkem silný skleníkový plyn.
Ale vzhledem k tomu, že evropský Green Deal je na využívání vodíku postavený, tak se o tom asi moc mluvit nebude. Nu což, takových slepých uliček
Re: Vodík
Igor Druhý,2024-12-22 13:51:55
Akými reakciami vznikne v atmosfére z vodíku metán?
V atmosfere pomerne rýchlo vznikne z vodíka a kyslíka obyčajná voda.
Re: Re: Vodík
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-22 14:01:42
Metan nevznikne z vodíku. Metan se do atmosféry dostává přírodními procesy a antropogenní činností. V atmosféře se ale v řádu desítek let rozloží (zoxiduje). Vodík by rozkladu bránil a metan by se hromadil.
Re: Re: Re: Vodík
Igor Druhý,2024-12-24 04:22:50
Tak znovu, ako by vodík v atmosfére bránil rozkladu metánu, keď z vodíka a kyslíka v atmosfére pomerne rýchlo vznikne voda?
Re: Re: Re: Re: Vodík
Martin Snopek,2024-12-24 07:10:38
Vodík v atmosféře reaguje s hydroxylovými radikály (OH•), které jsou hlavním "čističem" atmosféry. Tyto OH radikály za normálních okolností reagují s metanem a pomáhají ho rozkládat. Když je však v atmosféře více vodíku, ten přednostně reaguje s OH radikály, což znamená, že:
1. Je k dispozici méně OH radikálů pro reakci s metanem
2. Metan tak zůstává v atmosféře déle
3. Výsledkem je vyšší koncentrace metanu, protože se pomaleji odbourává
Re: Re: Re: Re: Re: Vodík
F M,2024-12-25 14:01:06
Přihodím sem, nečetl jsem, ale v nahlednutí jsem viděl rozbor toho proč mají úniky vodíku velký skleníkový efekt, hlavně přes to OH.
Jenom vyzvednu hned z úvodu, +- citace: Aby z přechodu na vodíkovou ekonomiku byl alespoň nějaký pozitivní efekt, bude nutno udržet úniky vodíku na minimu. To u těžby bude velký oříšek, zvlášť se souběžnými úniky metanu ať již těžbou nebo přežvýkavci.
Ještě bych přihodil vliv těžby na asi největší část biosféry, i v článku uvádějí, že až 90 % spotřebuje podzemní biosféra.
Nebudu se po diskusi roztahovat. Ta práce je opravdu jen nástřel, pro pár řádů daleko nejdou. Taková drobnost jako, že využitelnost té použitelné zásoby vodíku má být 5-8x menší než stejné plynu, je mimo rozlišení. Uvádějí případy kdy byla naměřena čísla o řád až 3 vyšší než se kterými se počítá v předchozích odhadech, třeba ta spotřeba přirozených toků mikroorganismy, měření na výstupech, pravděpodobnost konkrétních chemických reakcí vzniku, ale bez zohlednění počtu a výsledků měření to nejsem schopen zhodnotit. Tedy to jestli to jsou jen mimořádné rekordy, nebo to může mít reálný vliv. To nakolik to jsou schopni autoři může/bude být příčina toho velkého rozptylu.
O takhle velkém potenciálním zdroji energie je určitě dobré mít přehled ať si člověk o skleníkových plynech myslí cokoli.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vodík
F M,2024-12-25 14:02:36
Pardon zapomněl jsem na ten odkaz na vodík jako skleníkový plyn:
https://www.nature.com/articles/s43247-023-00857-8
Re: Re: Vodík
Jaroslav Zámečník,2024-12-22 19:51:19
Při reakci s CO2 by metan vznikat mohl? Rovnice: 4H2+CO2= CH4+2H2O.
Re: Re: Re: Vodík
Vitězslav Novák,2024-12-22 20:26:25
Zapomněl jste na tu energii, kterou je třeba přidat...
Re: Re: Re: Re: Vodík
Martin Novák2,2024-12-23 10:15:01
Energii v hloubce přidá zemské teplo. To je jedna z teorií vzniku ropy a zemního plynu...
Re: Re: Re: Vodík
Tomáš Petrásek,2024-12-23 16:58:09
Tohle přesně dělají metanogenní bakterie a energii z toho získávají. CO2 a vodík spolu normálně nereagují ne proto, že by nechtěly, ale bez zprostředkování bakterií ta reakce jde velice pomalu. V horkém horninovém prostředí naopak spíše vzniká vodík nežli metan.
Re: Re: Re: Vodík
Pavel Kaňkovský,2024-12-23 23:01:49
Otázka zněla, jakou reakcí k tomu dochází "v atmosféře". Pokud je u toho kyslík, tak k uvedené reakci nejspíš docházet nebude (pokud bude vodík s něčím reagovat, tak dá přednost kyslíku před CO2). A pokud u toho žádný kyslík není, tak to lidi moc nezajímá, buď z toho důvodu, že je to atmosféra nějaké jiné planety, nebo z toho důvodu, že se Země mezitím musela stát neobyvatelnou. ;)
Re: Re: Vodík
František Kořízek,2024-12-23 11:51:04
Metan už se tu vysvětlil. A ano vznikne voda, ale ne úplně obyčejná, bude ve skupenství plynném a ve vyšších vrstvách atmosféry bude způsobovat další navýšení skleníkového efektu. V pevném případně kapalném skupenství tam pak bude docházet ke vzniku cirrovité oblačnosti a ta také způsobuje oteplování.
Re: Re: Re: Vodík
Igor Druhý,2024-12-24 04:27:57
Voda "v plynnom skupenstve" z atmosféry odíde pomerne rýchlo vo forme dažďa.
Takže nie, lokálne pridanie malého množstva vodnej pary nespôsobuje otepľovanie.
Väčšinu povrchu Zeme pokrývajú vodné plochy, napriek tomu sa obsah vodnej pary v atmosfére nezvyšuje.
Re: Vodík
Martin Novák2,2024-12-23 09:47:22
Ani ne tak metan, ale uniklý vodík bude v příliš nízké koncentraci aby shořel hned, stoupá nahoru a po vystoupání do výšky shoří s mnohem reaktivnějším ozónem - větší úniky zlikvidují ozónovou vrstvu.
A větší úniky budou, uniká velice snadno. Dnešní plynové rozvody jsou pro vodík jako řešeto.
blbost
Zdeno Janeček,2024-12-21 17:44:14
vsechen vodik je vazany, teda neexistuje vo volnom stave !
Zdroje si odporují v potenciálu i v průměru.
Florian Stanislav,2024-12-21 16:11:06
Zdroj :
https://phys.org/news/2024-12-earth-subsurface-million-metric-tons.html
uvádí:
The model showed there to be anywhere between 1 billion and 10 trillion tons of hydrogen .
Tillion je česky bilion.
Tedy česky 1 miliarda až 10 bilionů (10 E+12) tun.
Vyznačím exponent ^
the researchers used averages to narrow the number down to 5.6 × 10^6 million metric tons.
Tedy česky průměr (5,6E+6)*(1E+6) = 5,6E+12 = 5,6 bilionu tun
Zdroj
https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.ado0955
Vyznačím exponenty ^
the potential in-place hydrogen resource [10^3 to 10^10 million metric tons (Mt)] with the most probable value of ~5.6 × 10^6 Mt.
Tedy česky potenciál 1000 až 10 000 000 000 milionů tun.
s nejpravděpodobnější hodnotou jen 5.6 × 10^6 Mt. , tedy zjevně divně jen 5,6 milionů metrických tun( Mt). Vypadá to na záměnu Mt ( metrická tuna) a Mt ( megatuna). Pak vyjde 5,6E+12 tun, tedy 5,6 bilionů tun.
Jinak potenciál 1 bilion až 10 000 bilionů tun.
Jinak zapsáno 1E+9 až 10(E+9)*(1E+6) = 1E+9 až 10E+15
Libor Zak,2024-12-20 19:07:05
Vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn, na Venuši pára způsobila, že je tam 400 °C, obrovský tlak a prší tam kyselina sírová. U nás by to nemuselo být tak hrozné, ale když se čertíme kvůli zlomečku CO2, které spalování fosilních paliv přidává do atmosféry, nevím prož by nám neměl vadit vodík. Takže ve velkém a dlouhodobě jako palivo pro elektrárny to není dobrý nápad, ale na pár desítek let, než naběhnou nové jaderky a než se třeba objeví fúzní elektrárny, tak to asi bude na pohodu. A současné jaderky nejspíš chrlí k neby daleko víc páry, než by tam přidávaly vodíkové elektrárny.
Ode mě je to nadsázka, při spalování v motorech by to bylo samozřejmě mnohem zelenější než elektromobily a lepší i než současné spalováky. Jen pořádně vyřešit bezpečné tankování a skladování ve vozidlech a v tankovacích nádržích. Koncepty existují, ale reálně ještě nic dotaženo nebylo, ale asi hlavně kvůli ceně výroby vodíku. Albánii by těžba mohla přinést prosperitu.
A z většiny té páry se stejně stane voda, a zas tolik jí nebude.
Re:
Igor Druhý,2024-12-20 21:35:41
No, vodnej pary je v atmosfére Venuše "až" 0,002 %.
Zato CO2 je tam 96,5 %.
S vodnou parou na Zemi je "problém", že nemôžete jej obsah v atmosfére veľmi zvýšiť, lebo sa začne zrážať a pršať na zem voda.
Zato CO2 sa v atmosfére ochotne drží.
Re: Re:
Radoslav Pořízek,2024-12-22 22:03:32
Venusa je v prvom rade blizsie, zo Slnka na nu dopada 2-nasobok energie.
Ale predpoklada sa, niekedy Venusa mohla vyzerat podobne ako Zem. Zmenu sucasny stav zapricinila pozitivna spatna vazba vody, kedy vypar vodnej pary cez sklenikovy efekt zvysoval teplotu a teplota zvysovala vypar - az sa vyparila vsetka voda do atmosfery a sposobila mimoriadne zohriatie povrchu planety, pri ktorom uz zacaly s vodnou parou chemicky reagovat aj horniny a nasledne sa do atmosfery uvolnilo velke mnozstvo CO2, ktore ju este viac zohrialo.
Re: Re: Re:
Ežo Vlkolinský,2024-12-26 12:37:19
Možno by bolo rozumnejšie teraformovať Venušu ako Mars.
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-26 12:57:18
V době, kdy Venuše mohla vypadat jako Země, mělo Slunce podstatně nižší zářivý výkon. Teď už byste ji teraformoval těžko. Slunce údajně zvyšuje svůj zářivý výkon zhruba o 10% za 1,1 mld let.
Předpokládá se, že ze stejného důvodu do pár set milionů let přestane být obyvatelná i Země (mnohem dříve, než Slunce spálí zásoby vodíku a stane se z něj rudý obr).
Re: Re: Re: Re: Re:
Ežo Vlkolinský,2024-12-26 14:43:44
Možno by bolo jednoduchšie zacloniť Slnko ako zohriať Mars.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-26 16:25:35
Já osobně bych terraformoval Zemi :-)
Na druhou stranu kdyby se na zemi řítila desetikilometrová planetka, byl bych radši zrovna na Marsu. To je podle mého názoru taky jediný smysluplný důvod, proč se o jeho kolonizaci pokoušet. Největší problém na Marsu není teplota, ale absence atmosféry. I kdyby se povedlo vytvořit nějakou atmosféru z podzemní vody nebo z polárních čepiček tvořených CO2, bude ta atmosféra neustále mizet do vesmíru - Mars má příliš nízkou gravitaci a chybí mu magnetické pole. Magnetické pole by šlo hypoteticky vytvořit uměle, ale vyžadovalo by to supravodivé cívky kolem celé planety. Případní kolonisté na Marsu spíše budou žít většinu času pod zemí.
vodná para
Martin Smatana,2024-12-20 18:54:11
Výsledkom vodíkovej energetiky spaľujúcej vodík miesto uhľovodíkov bude zamorenie atmosféry vodnou parou, ktorá je pokladaná za vôbec najsilnejší "skleníkový plyn". Takže EÚ začne vydávať vodíkové povolenky, určovať vodíkové kvóty a po dekarbonizácii nastúpi dehydrogenácia.
Re: vodná para
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-20 21:45:00
Jen technická - vodní pára není silný skleníkový plyn, ale je jí v atmosféře hodně, proto je celkový efekt velký ;-)
Re: Re: vodná para
Matěj Jánský,2024-12-21 00:27:17
Technická - myslel jste pravděpodobně účinný ne silný...
Re: Re: Re: vodná para
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-21 10:32:33
Ne, cituji příspěvek, na který reaguji. Podle kontextu to působí, že pan Smatana považuje vodní páru též za velmi účinný skleníkový plyn (zmiňovat celkový podíl na skleníkovému efektu jako důvod pro regulace by nemělo logiku).
Re: vodná para
Igor Druhý,2024-12-20 21:46:22
Výstupom nemusí byť vodná para, ale aj "normálna" kvapalná voda.
A vodná para v atmosfére spôsobuje dážď, takže k "zamoreniu" prísť nemôže.
Ak by však naozaj došlo na použitie "prídavného" vodíka v obrovských množstvách, mohlo by to znamenať zvýšenie hladiny oceánov.
Re: vodná para
Petr Pavlata,2024-12-21 14:26:44
Já bych ten dihydrogen nonooxid úplně zakázal. Vdyť je tím planeta úplně zamořená.
Re: vodná para
Radoslav Pořízek,2024-12-22 22:12:36
Mnozstvo vodnej pary v atmosfery je limitovane rosnym bodom, ktory je dosiahnuty pri kondenzacii do kvalapneho skupenstva v oblakoch a nasledne sa vrati do hydrosfery v podobe dazda. Atmosfera sa teda vodnou parou principialne zamorit neda.
Obtížně přístupné
Josef Loub,2024-12-20 17:07:59
Ten vodík je obtížně přístupný. A není to náhodou schválně jako všechno v přírodě?
Re: Obtížně přístupné
El nino Demokracie,2024-12-20 17:36:13
To bude ten biely vodík, možno bude tak prístupný ako metán...?
Re: Re: Obtížně přístupné
Martin Novák2,2024-12-23 09:57:27
Nebude, metan se vyskytuje i v kapsách, vodík bude jemně rozptýlený na velkém území.
Bude vyžadovat masivní frakování, větší než metan. S obrovskými úniky do atmosféry kde bude likvidovat přednostně ozónovou vrstvu.
Frakování pro metan je fuj, mnohem větší frakování pro vodík bude OK.
10 miliard milionů tun?
Pavel Kaňkovský,2024-12-20 14:38:38
Je pravda, že takto stupidně je to de facto už v originále, kde to odhadují na "10^3 to 10^10 million metric tons (Mt)" s nejpravděpodobnější hodnotou "~5.6 × 10^6 Mt", ale ten číselný zápis je asi pořád o chloupek přehlednější.
Fakt nevím, proč zrovna berou megatunu jako základní jednotku (a podobně o kousek dál zase megajoule). Ale aspoň to nejsou plavecké bazény. :/
Re: 10 miliard milionů tun?
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-20 19:51:39
Ty jednotky jsou další věc, ale jak píšete, člověk je rád, že to je alespoň v metrické soustavě a může si to snadno v hlavě převést.
Mě zaujalo primárně to, že odhady mají rozpětí 7 řádů, ale střední hodnotu udávají s přesností na 2 platná místa. V kontrastu s tím šíleným rozpětím působí relativně vysoká přesnost té střední hodnoty lehce absurdně.
Není to rozpětí dané nějakými staršími odhady, zatímco ta střední hodnota je nový, spolehlivější výsledek? Jedině tak by mi to dávalo smysl.
Re: Re: 10 miliard milionů tun?
Pavel Kaňkovský,2024-12-20 22:39:33
Jestli jsem to dobře pochopil, tak použili na výpočet nějaký model s různými hodnotami vstupních parametrů a získali nějaké pravděpodobnostní rozdělení možných výsledků.
Problém je, že ty odhady hodnot vstupních parametrů mají velký rozptyl (běžně 4 nebo 5 řádů mezi dolní a horní hranicí!), což se samozřejmě promítá do výsledku.
Nicméně těch 7 řádů je rozpětí mezi úplně nejmenším a úplně největším výsledkem, většina hodnot je v o dost menším rozmezí, možná 3 řádů (ale je to hodně hrubý odhad; nechce se mi to počítat a z grafu s logaritmickou osou se to od oka odhaduje špatně).
Re: 10 miliard milionů tun?
Florian Stanislav,2024-12-22 22:11:43
Psal jsem 2024-12-21 16:11:06
https://phys.org/news/2024-12-earth-subsurface-million-metric-tons.html:
Model 1 miliarda až 10 bilionů (10 E+12) tun.
Z toho z hlavy vypočtený průměr něco přes 5 bilionů tun, takže uvedený průměr 5,6 bilionů tun je srozumitelný a model takyx.
Zdroj https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.ado0955
the potential in-place hydrogen resource [10^3 to 10^10 million metric tons (Mt)] with the most probable value of ~5.6 × 10^6 Mt.
Potenciál 1000 milionů tun až 10 000 000 000 milionů tun
( od 1E+9 tun do 10*(1E+9)*(1E+6) tun , čili 1E+9 až 10E+15 tun.
Průměr by měl být někde málo nad 5 E+15 tun.
Uvádí ale nejpravděpodobnější hodnotou jen 5.6 × 10^6 Mt., čili 5,6E+6 tun, což je podstatně méně, než nejnižší hodnota modelu1E+9 tun.
Vypadá to zde na chaos mezi Mt metrická tuna Mt megatuna.
Vodíku je dost
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-20 14:17:28
Nejvíc vodíku je na Jupiteru. Jsou to násobky hmotnosti Zeměkoule. Sice je mimo dosah našich technologií ho dovézt na Zemi, ale jedním dechem dodávám, že kdybychom dovezli pouhá dvě procenta, vystačí nám to na milion let.
Dále z článku:
"velmi zhruba asi tisíc až 10 miliard milionů tun vodíku, přičemž jako střední odhad Ellis a Gelmanová prezentují 5,6 milionů milionů tun"
- Čeština má pro takové případy hezký obrat "plus mínus autobus" :-)
Jinak bych ještě dal tip, že v zemském jádru je prý skoro samé železo, takže stačí se tam prokopat a už nebudeme potřebovat vysoké pece :-)
Re: Vodíku je dost
El nino Demokracie,2024-12-20 17:41:14
No k tomu vodíku by sme museli priviezť aj kyslík, aby sme tu bez neho neostali :-)
Re: Re: Vodíku je dost
Anton H,2024-12-21 10:12:27
Spotreba O2, spaľovaním fosílnych palív v post industriálnom období, spotrebovala len niekoľko promile celkového množstva O2 v atmosfére. Podobne by to bolo aj pro syntéze H2 na H2O.
Re: Re: Re: Vodíku je dost
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-21 10:42:08
No ale kdybychom vodík dováželi z mimozemského zdroje, kyslík by nevyhnutelně časem došel. Proto by nám ten vodík z Jupiteru nestačil na víc než milion let (možná i méně) :-)
Re: Re: Re: Re: Vodíku je dost
Anton H,2024-12-21 12:58:19
Celková hmotnosť kyslíka v atmosfére Zeme je 1,08×10^18 kg. Od začiatku priemyselnej revolúcie, cca od roku 1750, sa spotrebovalo 1,16×10^12 kg kyslíka, čo je 0,000107 %.
Pre predstavu, ak by sme teoreticky nahradili fosilné zdroje vodíkom, pri jeho syntéze na H2O by sa spotrebovával atmosférický kyslík:
Ročná spotreba primárnej energie na svete je približne 600×10^18 J. Vodík má výhrevnosť približne 120 MJ/kg. Ročne by sme potrebovali 5×10^9 kg vodíka. Z chemickej rovnice vyplýva, že na 1 kg vodíka sa spotrebuje približne 8 kg kyslíka (mólová hmotnosť vodíka je 2 g/mol a kyslíka 32 g/mol). Za rok by sme spotrebovali cca 40×10^9 kg kyslíka. To predstavuje 0.0000037 % z celkového množstva kyslíka v atmosfére.
Ak som sa nepomýlil vo výpočtoch, spotreba by bola zanedbateľná aj za 10000 rokov, pri súčasnej spotrebe.
Re: Re: Re: Re: Re: Vodíku je dost
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-21 13:52:47
Vypadá to, že máte pravdu :-) Počítal jsem to hodně zhruba z hlavy a sekl jsem se při tom o dva řády. Kyslík by nám tedy při současné spotřebě vydržel nižší desítky milionů let.
Ta úvaha je od začátku vědomě děravá. Např. kdybychom na Zemi dovezli 2% vodíku z Jupiteru, hmotnost Země by tím vzrostla zhruba na sedminásobek a stal by se z ní nejlehčí plynný obr (s polovinou hmotnosti Uranu). Ale chtěl jsem parafrázovat článek.
Jinak lze předpokládat, že energetická spotřeba civilizace nadále poroste, což by naopak zásobu kyslíku zkrátilo. A se současnými těly bychom negativně pocítili už pokles koncentrace kyslíku o několik procent. I technologické procesy by to ovlivnilo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
