Supererupce na žlutém trpaslíkovi. Kredit: MPS/Alexey Chizhik.

Od doby, co jsme zjistili, že žlutí trpaslíci spektrální třídy G, tedy hvězdy podobné Slunci, vcelku bez potíží odpalují monstrózní supererupce, se na naše Slunce díváme poněkud nedůvěřivě. Neblaze proslulá Carringtonova událost z roku 1859, nejsilnější geomagnetická bouře v moderní historii, bledne proti tomu, co občas detekujeme u hvězd v okolním vesmíru. Nemluvě o tom, že dnešní svět je mnohokrát zranitelnější než v době bitvy u Solferina.

Valeriy Vasilyev. Kredit: MPS.

Jak často tohle Slunce může předvést? Kdy asi udeří příště? Moderní měření jsou k dispozici jen pár desítek let. Pokud jde o historii aktivity Slunce, záznamy starší než pár set let jsou jen kusé, nepoužitelné pro věrohodné analýzy. Víme v podstatě jen to, že Zemi zasáhly i starší supererupce a že některé byly ještě intenzivnější než Carringtonova událost.

Kepler-452 je jednou z hvězd velmi podobných Slunci. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech/T. Pyle, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Naštěstí máme ještě další možnost. V okolním vesmíru jsme objevili celou řadu hvězd, které jsou do značné míry podobné Slunce. Můžeme je sledovat, zjišťovat kolik z nich udělá supererupci a nějaká statistika z toho už vyleze. Přesně tohle udělal se svými spolupracovníky Valeriy Vasilyev z Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung (MPS) v německém Göttingenu.

Analyzovali data z pozorování vesmírného dalekohledu Kepler v letech 2009 až 2013, která zahrnovala 56 450 hvězd podobných Slunci. Je to jako bychom pozorovali Slunce asi 220 tisíc let, což už má určitou výpovědní hodnotu. Klíčové bylo, aby Vasilyev s kolegy vybrali hvězdy pečlivě, aby byly opravdu podobné Slunci, tedy pokud jde o povrchovou teplotu a jasnost.

Výsledek je docela šokoval. Během zmíněné čtyřleté periody Kepler u vybraných hvězd detekoval 2 889 supererupcí. Z toho odvodili, že hvězda podobná Slunci, která by vyhovovala kritériím v rámci tohoto výzkumu, odpálí supererupci zhruba jednou za století. Vasilyev zdůrazňuje, že dosavadní studie, které se potýkaly s metodikou, odhadovaly tak jednu supererupci na hvězdě podobné Slunci za tisíc let, možná až deset tisíc let. Výzkum Vasilyevoova týmu by měl být doposud nejpřesnější.

Supererupce jsou pro nás stále dost záhadné. Je obtížné určit, jak reálnou a nebezpečnou hrozbou vlastně jsou. Přesto ale nebude úplně od věci brát nový odhad frekvence supererupcí jako varování a pokud to bude možné, věnovat tomuto riziku pozornost.

Video: Enormous 'Superflare' Spotted on Nearby Star

Literatura

Max Planck Istitute 13. 12. 2024.

Science 386: 1301–1305.