Antropický princip, přinejmenším ve své vulgární podobě, je jako konspirační teorie převlečená za vědeckou hypotézu. „Vesmír má všechny parametry takové, aby mohl existovat! To nemůže být náhoda!“ Přesto se mnozí vědci antropickým principem seriózně zabývají a dohadují se o něm, i když to může být poněkud trapný artefakt kognitivního zkreslení klamem přeživšího (survivorship bias).
Až doposud to byly plané filozofické debaty, v nichž jen málokdo uvažoval o vyvratitelnosti představ o antropickém principu. Teď ale spojili síly fyzici Nemanja Kaloper z americké University of California, Davis a Alexander Westphal z německého DESY (Deutsches Elektronen-Synchrotron) a navrhují postup, s jehož pomocí by snad bylo možné v překvapivě dohledné době antropický princip vědecky ověřit. Má to ale háček. Je nutné udělat největší kosmologický objev desetiletí.
Kaloper s Westphalem se soustředili na temnou hmotu, kterou, jak známo, ještě nikdo nikdy neviděl, ale stejně s ní, tedy ve chladné variantě počítá vládnoucí standardní kosmologický model lambda-CDM. Jak jistě každý ví, pátrání po temné hmotě jde ztuha. Donedávna byly hlavními kandidáty WIMPy, tedy netečné masivní částice, s nimiž počítaly supersymetrické teorie. Dnes se ale supersymetrie utápí v ohromných, nejspíš fatálních problémech a po WIMPech pomalu ani neštěkne pes.
Lovci temné hmoty teď více spoléhají na axiony v různých podobách, tedy na hypotetické extrémně lehké částice. A teď to začíná být zajímavé pro antropický princip. Teorie kolem axionů předpovídají, že axiony vznikly během kosmologické inflace (high-scale inflation). Ze souvislostí vyplývá, že pokud učiníme ohromující objev (minimálně) desetiletí a najdeme axionickou temnou hmotu, vlastně to současně bude test antropického principu, jak ho navrhují Kaloper s Westphalem.
Jak říká Kaloper, jejich test zahrnuje 3 komponenty: kosmologickou inflaci, temnou hmotu a axiony (konkrétně ultralehké axiony fuzzy temné hmoty). Pokud jde o inflaci, v roce 2032 by měla odstartovat japonská mise LiteBIRD (Lite (Light) Satellite for the Study of B-mode Polarization), která by měla odhalit primordiální gravitační vlny, v nichž by měly být patrné stopy kosmologické inflace. Další možností podle Kalopera je, že narazíme na ultralehké axiony při studiu supermasivních černých děr (superradiant phenomena). Měly by totiž ovlivňovat rotaci těchto černých děr, což bychom mohli detekovat.
Pokud se ale ukáže, že žádné ultralehké axiony nejsou a netvoří temnou hmotu, pro Kalopera s Westphalem to bude znamenat, že antropický princip jako vědecká hypotéza selhal a nefunguje. Pokud se podle Kalopera nezmění základní kosmologické předpoklady, jako třeba univerzalita gravitace nebo raná inflace, pak by selhání antropického principu znamenalo, že máme problém v počátečních podmínkách pro vesmír. Tyto podmínky, jak je dnes chápeme, mohou být různě pravděpodobné nebo se dokonce mohou navzájem vylučovat. Kosmologie by pak nejspíš byla komplikovanější, než si dnes představujeme.
Video: Nemanja Kaloper: "A Quantum-Mechanical Mechanism for Reducing the Cosmological Constant"
Video: The Anthropic Principle - How Your Existence Could Lead to a Multiverse
Literatura
Smíříme se s nezměrným mnohovesmírem?
Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2013)
Explodují všude kolem nás neviditelné supernovy „bosenovy“?
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2023)
Nový výzkum: Neutronové hvězdy by mohly být obklopeny mračnem axionů
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2024)
Ultralehká temná hmota by se mohla projevit v gravitačních vlnách
Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2024)
Diskuze:
mno,
Eva M,2024-12-13 18:22:02
:) ta teorie ze jsme zakoncenim senzorickych vybezku priser z 5. rozmeru take neni spatna.....
Jako nic proti temne hmote - at uz je hmota cokoli - ale proc by jeji dukaz ci nedukaz mel mit cokoli spolecneho s antropickym principem, ze.
Mně by celkem zajímalo
Matěj Jánský,2024-12-12 13:29:20
co bylo dřív - jestli slepice nebo vejce... Na vyřešení to bude chtít myslím něco jako řešení s Grodickým uzlem - neotřelý přístup, tohle co prezentují je pořád ještě, v rámci běžně vymyslitelného přístupu
Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-12 14:37:07
Alexandr ale Gordický uzel nevyřešil, on ho jen z pozice tupé síly zničil ;-) Zároveň ho tak znemožnil vyřešit komukoliv dalšímu.
Re: Re: Mně by celkem zajímalo
Matěj Jánský,2024-12-13 06:22:57
Zadání podle pověsti znělo - když uzel nebude, nastane nějaká situace. Uzel roztětím zmizel, takže vlastně vyřešil... :-)
Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-13 14:31:35
Ne, zadání znělo, kdo uzel rozváže, ten bude vládnout Malou Asii. To, že Alexandr ovládl Malou Asii, není potvrzení, že problém vyřešil. Je to prostě koincidence. Lidé si připomínají hlavně ta proroctví, která se náhodou strefila. Navíc jde o pověst, takže těžko říct, co je na tom pravdy.
To rozseknutí uzlu byla stejná pitomost, jako kdybyste měl za úkol porazit šachového velmistra a docílil byste toho tak, že mu vypíchnete oči, aby neviděl na šachovnici. Kdybyste to udělal jako obyčejný člověk, rovnou by vás zpacifikovala policie. Ale kdybyste to udělal jako autokratický vojevůdce, nikdo by si na vás netroufnul a vy byste se prohlásil za vítěze šachové partie :-) A přesně tohle udělal Alexandr.
Podobná ignorantská řešení volí i někteří "internetoví astrofyzici", kteří od klávesnice rozhodnou, že žádná záhada temné hmoty neexistuje a tím ji považují za vyřešenou. Ignorování zadání či problému není jeho řešení.
Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
Matěj Jánský,2024-12-13 20:14:11
No já to vidím jako velmi kreativní řešení situace. Už i proto, že řada velmi užitečných vynálezů vzniklo na podobném principu - například nápadem, který byl nejprve odsouzen posměšným smíchem a nakonec se ukázal jako geniální řešení - chytit vodič do zubů.
A ke zvolenému tématu šachů - vlastně první poražení člověka v této hře počítačem bylo něco jako vypíchnutí jeho očí - analyzovala se hra velmistra několika jinými velmistry a protistrategie se poté naprogramovala jako rekce na zvolený tah poraženého - program vlastně jenom vybíral z předem uložených cest. Takže poražený mistr vlastně skrytě hrál proti 4 šachistům...
Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-13 23:25:07
No měl jsem chuť zmínit jednu podstatnou věc hned v počátku vlákna:
Je rozdíl mezi inženýrstvím a vědou. V inženýrství můžete použit libovolné dostupné prostředky a kreativitu k dosažení cíle. Zároveň můžete svůj cíl libovolně upravovat tak, abyste uplatnil dostupné prostředky.
Ve vědě se pouze snažíte poznávat realitu, ve které žijeme. Nemůžete si kreativně určit, jak chcete, aby realita vypadala a pak vymýšlet způsob, jak toho dosáhnout.
Alexandr "inženýrsky" jakž takž dosáhl výsledku, že vůz mohl odjet, ale nepřišel na způsob, jak rozvázat uzel. Ani jeho řešení nebylo originální - k odstřihnutí / odříznutí se uchyluje každý, kdo nedokáže nějaký uzel rozplést. Akorát že v případě Gordického uzlu by to běžnému člověku neprošlo, narozdíl od vojevůdce.
Kdejaké dítě "vyřešilo" rubikovku tak, že sloupalo barevné nálepky a nalepilo je správně, protože nemělo trpělivost a inteligenci na její složení. Nevidím na tom nic kreativního ani originálního, ale naopak primitivního (dítěti to lze odpustit). Taky můžete uběhnout maraton tak, že to vezmete zkratkou. Opět kreativní, ne?
Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-14 00:14:23
Ještě dva dodatky:
- Ten velmistr sice nepřímo hrál proti čtyřem šachistům, ale vše bylo v rámci předem daných pravidel a nikdo mu neznemožnil uplatnit svoje schopnosti jako při vypíchnutí očí.
- Se skutečně kreativním řešením přišel např. Šalomon, když měl rozsoudit spor dvou žen o dítě. Provedl psychologický experiment, aby zjistil, která z nich je skutečná matka.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
F M,2024-12-15 11:11:37
Já ten gordický uzel vždy považoval za báj, demonstraci kreativního řešení. Nebo trochu z jiné strany, varování před stereotypním myšlením, fixování se na řešení nepodstatných věcí a přehlížení důvodu proč se to dělá, použití toho inženýrského řešení. To téma tohoto článku (antropický princip) mi je tak nějak proti srsti, připomíná mi tak nějak ten uzel/svár který sleduje pračlověk který nemá ani tušení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-16 10:02:11
Jak ten Gordický uzel chápete, jsem ho chápal větší část života (on se to tak i prezentuje). Ale pak mi docvaklo, že to řešení bylo okolím akceptováno jako "správné" jen díky Alexandrově moci. Stalinovi by taky nikdo neoponoval, kdyby přišel s nějakým pitomým řešením.
(Jinak on se s tím uzlem Alexandr chvíli mořil než se rozhodl ho přeseknout. To nebylo tak, že by přišel mezi partu nepraktických filosofů, kteří mudrují nad uzlem a rovnou by tasil meč.)
Antropický princip podle mého názoru vůbec do vědy nepatří. Patří buď do filosofie nebo do náboženství. I kdyby vesmír byl vytvořen tak, aby v něm vznikl člověk, věda nemá nástroje, jak to potvrdit ani vyvrátit.
Ale v jiných vědeckých otázkách se ten primitivní způsob řešení jako u Gordického uzlu uplatňuje laiky běžně a vidíme to tu v diskusích - viz to "rozuzlení" problému temné hmoty tím, že se bez zkoumání shodí se stolu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
Pavel Kaňkovský,2024-12-16 20:46:25
Právě že to diskutované pojednání o axionech se snaží argumentovat, že jistá pozorování by s antropickým principem (možných vesmírů je hodně s různými parametry a my prostě pozorujeme jeden takový, jehož parametry vyhovují naší existenci) byla slučitelná a jiná naopak nikoli. A to by z toho principu dělalo testovatelnou hypotézu.
Bohužel bych ale lhal, kdybych tvrdil, že té jejich argumentaci rozumím víc než úplně povrchně (a popis zde na Oslu moc nepomáhá). Je to něco v tom smyslu, že kdyby temná hmota byla něco jiného, než ony axiony, tak by nějaký parametr musel být vyladěn na přesnou hodnotu, ale současně by bylo nepravděpodobné, že to vyladění je ve skutečnosti projev zmíněného antropického principu. Ale možná jsem to pochopil špatně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-17 02:21:43
Moc tomu nerozumím - pokud by někdo dokázal vytvořit vesmír se záměrem, aby v něm žil člověk, může to snad udělat libovolným způsobem, který bude fungovat...?
Re: Mně by celkem zajímalo
Pavel Kaňkovský,2024-12-12 15:22:49
Ptáci a tedy i slepice pocházejí z dinosaurů.
Dinosauři se líhli z vajec.
Posléze pak soudím, že vejce bylo dřív než slepice.
Bude to chtít nějakou novou a neotřelou hádanku. :)
Re: Re: Mně by celkem zajímalo
Vít Výmola,2024-12-12 19:05:41
Přesně tak, na tomto logickém problému není žádný problém. Jak víme, druhy vznikají mutacemi. První mutací změněná buňka na slepičí buňku bylo právě vejce a to rozhodně nesnesla slepice.
Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-12 19:17:00
No hypoteticky mohla být slepice napřed živorodá a mutací by došlo k vytvoření skořápky kolem plodu :-)
A kdyby autor té otázky počítal s hnidopichy, jednoduše by použil spojení "slepičí vejce", ale asi to považoval za implicitně jasné :-)
Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
Matěj Jánský,2024-12-13 06:28:28
No přesně! Nikde jsem nepsal že mluvím o slepičím vejci :-) Přiznávám bez násilí, že mi ta dvojznačnost při psaní utekla... ale nakonec to doputovalo, později, ale doputovalo :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Mně by celkem zajímalo
F M,2024-12-15 11:35:53
Kdysi jsem se vtom pár minut rýpal, vyšlo mi z toho (z toho že vejce se kladly již nejméně v prvohorách), že je to co píšete tedy věc přesné definice. Nemůže zároveň (zjednodušeně) platit, že vejce je to co snese slepice a slepice se líhne z vejce. Zároveň je to ukázka toho omezení platnosti zjednodušeného pohledu, který zde platí téměř dokonale, ale v extrému je vedle jak ta jedle.
Bral jsem to z pohledu chovatelství a křížení (pro první slepici). Nejspíš je ta hranice nejasná, možná k tomu vzniku došlo opakovaně i paralelně. Lidé většinou potřebují škatulky, takže by se muselo nějaký mechanismem vylosovat, tohle už je slepice vzešlá z vejce dvou domestikovaných polodomácích skoroslepic (tedy vejce bylo dřív než slepice), nebo vejce je to co snese slepice tudíž to první, i když obsahovalo zárodek slepice, vejce nebylo. Za mě je to ukázka neznalosti a nepochopení (v té době to bylo těžké až nemožné i když chovatelství se jistě provozovalo), většinou používaná jako ukázka potřeby filozofovat tam kde to nemá smysl, pokud bych musel volit tak to vejce.
Nevím, nevím
Pavel Kaňkovský,2024-12-11 13:15:20
Pro mnohé zdejší statečné bojovníky proti temné hmotě a jiným bludům by experimentální potvrzení její existence bylo nejspíš důkazem, že žijeme v nejhorším z možných světů! ;)
Libor Zak,2024-12-11 08:50:54
Hmm, zajímavá "vědecká" studie, která bere v potaz tři věci, které vůbec nebyly prokázány a možná jsou jen projevem zcela jiné fyziky nebo námi nepochopené geometrie prostoru. Dále pak studie počítá s tím, že se tyto jevy v jiných vesmírech projevují jinak, tedy předpokládaji, že existují jiné vesmíry a tam jsou jiné axiony, temná hmota a inflace. Ale něco přece dělat musejí, že?
Koncept mnohovesmíru a odlišných fyzikálních zákonů mi není neznámý, existuje už mnoho desetiletí, ale je to jen myšlenkový experiment, vědou se to asi nazývat nedá, i když samozřejmě můžete hypotetické pozměněné vlastnosti částic, temné hmoty a rychlost rozpínání, zrychlení atd, dosadit do existujících rovnic a pak vydat článek, abyste něco publikovali a měli nárok na grant. Takhle to dělá spousta "vědců". Je to jednoduché a budí to pozornost. Můžete pak o tom jezdit přednášet po univerzitách a kongresech a jsou z toho další prašule. V konečném důsledku by stejně tak mohli jezdit přednášet o tom jestli je silnější jednorožec nebo mantichora.
" Entropický " princíp
Pavel Gašperík,2024-12-11 08:15:06
Toto nie je preklep . Mne osobne pre určitú nezrozumitelnosť vysvetlenia antropického princípu je pre vývoj inteligentného života dôležitejší fyzikálny princíp entropie , ako veličiny určujucej usporiadanosť systému . Čím večší chaos v systéme , tým má nižšiu entropiu . Ja som názoru , že vzniku života na zemi vďačíme za niekoľko miliárd rokov trvajúcu konštatnú entropiu zahrňujucu
stabilné fyzikálno -chemické podmienky panujuce v našej pozícii v slnečnej sústave ...
Re: " Entropický " princíp
Pavel Kaňkovský,2024-12-12 10:52:23
"Čím večší chaos v systéme , tým má nižšiu entropiu"
Jste si jistý, že slovům "chaos" a "entropie" přiřazujete stejný význam jako ostatní lidé?
Louže
Ivo Petrouš,2024-12-11 06:09:53
Vesmír vyhovuje lidem. Hm ...
Ovšem co taková prohlubeň, která s fascinující přesností vyhovuje tvaru vody uvnitř. To nemohlo vzniknout přirozeně nějakou náhodou.
Re: Louže
Michal Jakeš,2024-12-11 13:12:51
Ovšem pro každou prohlubeň se dá najít voda, která tam bude pasovat, zacímco při malé změně nastavení fyzikálních veličin už žádného dobrovolníka, který by v takovém vesmíru přežil neseženete (ani mezi Emzáky)
Re: Re: Louže
Martin Novák2,2024-12-11 19:23:22
To co říkáte by mělo smysl jenom pokud věříte že pocházíme z jiného vesmíru. Stejně jako celý antropický princip.
Pokud jsme se vyvinuli v tomto vesmíru tak antropický princip žádný smysl nemá.
Co se týká té prohlubně, tak zkuste si najít vodu která bude pasovat do prohlubně slunečního povrchu :-)))
Re: Re: Louže
Otakar Ištvánfy,2024-12-12 21:42:40
Život v dnešnej podobe nepochybne vyžaduje súčasnú veľkosť fyzikálnych veličín. Ovšem každý vesmír umožňujúci existenciu častíc schopných spájať sa do väčších celkov umožňuje vznik toho, čo vyhovuje našim definíciám života. A teda aj príslušných dobrovoľníkov.
Re: Re: Re: Louže
F M,2024-12-15 11:52:02
Právě, kolik těch "nastavení" umožňuje vznik něčeho komplikovanějšího? Osobně si myslím, že tam budou nějaká omezení která ještě neznáme a která ty možnosti očešou, ale i úplnou náhodou bych nevylučoval. Kolik vesmírů mimočasilo (jak napsat v češtině něco bez udání času?) bez našeho vědomí (jakéhokoli)?
Co to s tím antropickým principem
Pavel Nedbal,2024-12-10 21:13:18
mají společného nějaké axiony, nebo další hypotetické částice? Proč se vymýšlejí další a další, a nikdo je nenalézá?
Jediné, co by dávalo jakžtak smysl by bylo najít částice, které do vesmíru někdo přidal navíc a normálně by tam neměly být .....
Nebo z důvodu jejich existence se vytváří množina světů životu přátelštějších. To pochybuji.
To je asi nesmysl, že.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce