Společnost ČEZ má velmi dobrou koncepci jaderné energetiky  
Minulý týden proběhl v ÚJV a.s. v Řeži diskusní panel pořádaný ve spolupráci s E15 a věnovaný malým modulárním reaktorům. Panelisté z ČEZ, SÚJB, MPO a ÚJV předložili jasnou koncepci rozvoje malých modulárních reaktorů v Česku. Na pozadí tohoto semináře bych rád zhodnotil vizi rozvoje jaderné energetiky u společnosti ČEZ.

Průběh semináře, který se uskutečnil 5. prosince 2024, si můžete pustit na stránkách E15. Jeho pozadí bych chtěl využít pro přehled přístupu a koncepce firmy ČEZ v oblasti jaderné energetiky. Za ČEZ byl v diskuzi přítomen Tomáš Pleskač, který je členem představenstva, za SÚJB ředitel Sekce jaderné bezpečnosti Štěpán Kochánek, za MPO ředitel Sekce jaderné energetiky a nových technologií Tomáš Ehler a za ÚJV Řež to byl generální ředitel Martin Ruščák. Optimismem mě naplnilo, jak pánové zdůrazňovali to, že všechny jejich organizace mezi sebou velmi intenzivně komunikují a pracují na řešení otázek spojených s budoucím zavedení malých modulárních reaktorů v České republice.

Podívejme se tak podrobněji na tři oblasti, které jsou klíčové pro rozvoj jaderné energetiky v České republice.

 

Jaderná elektrárna Dukovany (Petr Adámek, Wikipedie).
Jaderná elektrárna Dukovany (Petr Adámek, Wikipedie).

Prodloužení provozu stávajících reaktorů přes 60 let

Na semináři jsem poprvé slyšel oficiální deklaraci představitele společnosti ČEZ, že se budou snažit o provozování stávajících reaktorů v Dukovanech déle než šedesát let. Prodloužení provozu bloků VVER440 na sedmdesát let se snažím propagovat již dlouhou dobu a myslím, že je to o velmi důležité. Tomáš Pleskač zdůraznil, že stálá péče o fungující bloky je prioritou ČEZ a při zajištění dlouhodobého bezpečného provozování bude firma velice úzce spolupracovat s SÚJB, který bude velmi pečlivě dozírat na splnění všech bezpečnostních podmínek.


V současné době se podařilo vyřešit jedno z klíčových bezpečnostních rizik spojených s provozováním bloků VVER440 ve státech Evropské unie i na Ukrajině. Westinghouse začal intenzivně testovat své palivo pro tyto reaktory. Na začátku září 2024 byla do druhého bloku finské jaderné elektrárny Loviisa vložena první várka tohoto nového paliva firmy Westinghouse. Po ukončení tendru na dodávky paliva pro Dukovany u Rosatomu tak bude možné zajistit dodávky právě od této firmy.


Dva reaktory elektrárny Loviisa byly zprovozněny v roce 1977 a 1981, čtyři reaktory jaderné elektrárny Dukovany pak mezi léty 1985 až 1987. Finská elektrárna je tak o pět až deset let starší. Také u ní se uvažuje o provozu delším než šedesát let. V současné době už má elektrárna dokonce licenci na provozování sedmdesát let. Bude tak možné sledovat, jak se bude dlouhodobé provozování dařit u této elektrárny.


Jedinou komponentou, která se nedá u reaktoru vyměnit, je reaktorová nádoba. Ta je vystavena toku neutronů, který ji poškozuje. Pro sledování jejího stavu jsou v ní umístěny tzv. svědečné vzorky. Nádoby reaktorů v Dukovanech byly vyrobeny v Česku a jsou velmi kvalitní. Prodloužit jejich životnost se v případě potřeby dá provést vyžíháním, které dokáže částečně radiační poškození odstranit. S takovým vyžíháním má zkušenosti i náš průmysl, který realizoval vyžíhání jednoho z reaktorů ve zmíněné elektrárně Loviisa. Je však možné, že nádoby reaktorů v Dukovanech vydrží zmíněných sedmdesát let i bez vyžíhání.

Parogenerátory a kabely se v principu vyměnit dají. Může to však být tak náročné, že se to ekonomicky nemusí vyplatit. Proto je velmi důležité i sledování stavu parogenerátorů i kabelů. Jejich případný různý stav v různých reaktorech může způsobit, že se reaktory budou odstavovat v různých časech.


Pokud by se by se dukovanské reaktory provozovaly šedesát let, jejich odstavení by proběhlo v letech 2045 až 2047. Při provozu sedmdesát let by to bylo v letech 2055 až 2057. U temelínských reaktorů je velmi vysoká pravděpodobnost, že poběží déle než šedesát let a budou se využívat hluboko do druhé poloviny tohoto století.

První palivové soubory firmy Westinghouse jsou v reaktoru Loviisa 2 (zdroj Fortum).
První palivové soubory firmy Westinghouse jsou v reaktoru Loviisa 2 (zdroj Fortum).

 

Jasný je i směr na využití tepla z těchto velkých bloků. Byl dokončen teplovod z Temelína do Českých Budějovic a letošní zimní sezóna je první, kdy se využívá. Na přípravě projektu horkovodu z Dukovan do Brna se intenzivně pracuje. Zvyšuje se tak využití tepla z jaderných bloků.

 

Intenzivní práce na realizací nových bloků APR1000 v Dukovanech

V letošním roce došlo k rozhodnutí o vítězi tendru na výstavbu nových reaktorů v Dukovanech. Připomeňme si klíčová rozhodnutí v průběhu tohoto tendru. V září 2021 došlo k vyřazení Číny a Ruska, a to z geopolitických bezpečnostních důvodů. To se brzo ukázalo být velmi prozíravým, když ke konci února 2022 rozpoutalo Rusko válku na Ukrajině. V tendru se tak rozhodovalo mezi třemi nabídkami. Šlo o reaktor EPR1200 francouzské firmy EDF, reaktor AP1000 americké firmy Westinghouse a jihokorejský reaktor APR1000.


Hlavními kritérii v tendru jsou ekonomické parametry a záruky ceny a termínů dokončení výstavby. V lednu 2024 byla z tendru vyřazena firma Westinghouse, která nesplnila zásadní podmínku tendru. Šlo o nutnost podání závazné nabídky s garancí realizace stavby. Zároveň se podmínky změnily z výstavby jednoho bloku a opce na tři další na výstavbu dvojice bloků v Dukovanech a opce na další dvojici v Temelíně. V červenci 2024 byla vybrána nabídka jihokorejské firmy KHNP jako ve všech podstatných bodech lepší.


Podrobně jsem o výsledku tendru, a proč byl vybrán reaktor APR1000, psal v článku z té doby. U obou potenciálních dodavatelů šlo o zmenšené varianty jejich reaktorů III. generace. Výhodou Jihokorejců bylo, že jejich reaktor APR1400 s výkonem 1400 MWe vznikl z jejich reaktoru II. generace OPR1000 s výkonem 1000 MWe vylepšením, přidáním prvků zajišťujících parametry III. generace a zvýšením výkonu. Pro realizaci reaktoru APR1000 tak mohou opět vyjít z reaktoru OPR1000, ovšem bez realizace zvýšení výkonu.


V přípravě projektu tak jsou mnohem dále, než je tomu u francouzského reaktoru EPR1200, kde je třeba významně snížit výkon a přejít od čtyř smyček ke třem. Jihokorejci si také po velmi úspěšné výstavbě čtyř bloků ve Spojených arabských emirátech mohou být v otázce ceny a termínů výstavby mnohem jistější v kramflecích.


Zároveň bylo jasně vidět, že firma KHNP i Jižní Korea o projekt extrémně stojí. Jako nepovinný požadavek tendru byla realizace licencování zmenšeného bloku určeného pro Česko i v zemi původu. Ve Francii i Jižní Koreji se výstavba zmenšených reaktorů neplánuje. Francouzi jasně řekli, že toto licencování dělat nebudou. Jihokorejci naopak dokonce změnili zákon, který nedovoloval jejich úřadu pro jadernou bezpečnost licencovat reaktor, jež se u nich neplánuje stavět. Licencování reaktoru APR1000 v Jižní Koreji tak realizují. To je významná pomoc pro průběh licencování u našeho SÚJB.


Klíčové pro úspěch tendru je jeho transparentnost a jasné stanovení parametrů, které určují vítěze. Zatím se zdá, že by to mohlo být v pořádku. Firmy EDF a Westinghouse sice podaly stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ta však byla s velmi jasným zdůvodněním zamítnuta 31. října 2024. Obě firmy sice podaly rozklad, ale je velmi pravděpodobné, že bude zamítnut. Vyjádřit se má Úřad na ochranu hospodářské soutěže do 60 dnů. Je tak velmi pravděpodobné, že by neměl být ohrožen podpis konečné smlouvy, ke kterému by mělo dojít v březnu 2025.

Také v licenčním sporu mezi firmou Westinghouse a KHNP došlo k pokroku. Dospělo se k dohodě mezi vládou Jižní Koreje a USA. Zůstává tak pouze otázka finančních kompenzací mezi firmami, která se nedotkne realizace českého projektu.

Zároveň mě naplňuje optimismem, když vidím velmi intenzivní aktivitu týmu Petra Závodského, který už má okolo 200 lidí a jejich korejských kolegů. Je jasně vidět, že jsou plně odhodlání projekt úspěšně realizovat.

Vizualizace malého modulárního reaktoru Rolls-Royce (zdroj Rolls-Royce).
Vizualizace malého modulárního reaktoru Rolls-Royce (zdroj Rolls-Royce).

 

Pokud se podaří prodloužit provozování starých reaktorů na sedmdesát let, tedy přes polovinu tohoto století, a nová dvojice bloků bude dokončena v druhé polovině třicátých let, může být překryv jejich provozu delší než deset let. V tomto případě by se mohly projevit nedostatečné kapacity chlazení. Tento problém lze řešit různými způsoby. Je možné využít suché chlazení, rozšířit kapacitu vodních děl nebo využít úpravy režimu využívání jednotlivých reaktorů. V létě, kdy se dají očekávat problémy s chlazením, je nižší potřeba elektřiny a také vysoká produkce z fotovoltaických zdrojů. Lze tak danou dobu využít pro výměnu paliva, údržbu a modernizaci. Již nyní probíhá analýza, který z možných přístupů bude nejlepší.

 

ČEZ vybral malý modulární reaktor Rolls-Royce

V Česku by mohly nahradit uhelné bloky využívané pro kogenerační dodávky elektřiny a tepla malé modulární reaktory. Takové využití by se firmě ČEZ hodilo v celé řadě lokalit, jako jsou Tušimice, Dětmarovice a další. Zde je standardně několik bloků o výkonu 200 MWe. Tyto uhelné zdroje je třeba nahradit co nejdříve, proto ČEZ začal vybírat partnera, který je ve vývoji malého modulárního reaktoru daleko a mohl by jej začít nabízet už ve třicátých letech.


Česká republika má dlouholetou tradici nejen ve využívání jaderné energetiky, ale také ve vývoji a výrobě jaderných technologií. Firma ČEZ má zároveň i výzkumné a inženýrské kapacity, například už zmíněné ÚJV a.s. v Řeži, a průmyslové podniky, jako je například Škoda JS. Chce tedy malé modulární reaktory nejen využívat, ale současně je vyvíjet a vyrábět. Do toho chce zapojit širokou vzdělávací, vývojovou a průmyslovou základnu, která v tomto oboru v Česku existuje.


Firma ČEZ tak chtěla najít partnera, u kterého bude možné se zapojit do vývoje i výroby malých modulárních reaktorů. Zpočátku uvažovala o pěti možnostech. Jednalo se o reaktor AP300 firmy Westinghouse, BWR300 firmy GE Hitachi, Rolls-Royce stejnojmenné britské firmy, NUWARD firmy EDF a SMR160 firmy Holtec. Postupně se však ukázalo, že stav některých projektů není dostatečně pokročilý. U některých došlo k výraznému přepracování konceptu a projekt integrálního reaktoru NUWARD byl úplně zastaven.


Ve hře tak zůstaly projekty BWRX300 a Rolls-Royce. Reaktor BWRX300 je klasický varný reaktor o výkonu 300 MWe a Rolls-Royce tlakovodní s výkonem 470 MWe. Výhodou reaktoru Rolls-Royce je, že s tlakovodními reaktory má Česká republika, a zvláště SÚJB, dlouholeté zkušenosti. Zároveň zde byly daleko větší možnosti se zapojit do vývoje a produkce reaktoru. ČEZ se tak nakonec rozhodl pro projekt Rolls-Royce. Podepsal smlouvu o spolupráci a nedávno i o vstupu do společnosti Rolls-Royce SMR.


Už v době výběru pracovníci ČEZ i SÚJB sledovali průběh licencování a práce okolo nového reaktoru. Nyní se bude rozšiřovat skupina zaměřená na tuto oblast. ČEZ předpokládá, že do firmy Rolls-Royce vstoupí významnou měrou. Chce mít 20 % podíl, který mu umožní se zapojit do řízení společnosti. Takto vysoký podíl však má jednu důležitou podmínku. Rolls-Royce musí být vybrán jako preferovaný pro Velkou Británii. O tom by se mělo rozhodnout v první polovině příštího roku. Pokud by nebyl Rolls-Royce vybrán pro mateřskou zemi a nestavěl by se tam jeho první prototyp, bude jeho šance na významný podíl v Evropě menší. ČEZ nechce být realizátorem prvního prototypu tohoto reaktoru.


Pokud bude v první polovině roku 2025 rozhodnuto o využití malých modulárních reaktorů ve Velké Británii, mělo by licencování a výstavba prvního prototypu ČEZ v lokalitě Temelín následovat jeho první realizaci ve Velké Británii za velmi úzké spolupráce. Výhodou temelínské lokality, která bude vedle místa určeného pro dva nové velké bloky, je to, že jde o dobře prozkoumanou jadernou lokalitu. Bude tak jednodušší proces licencování a stavebního řízení. Zde by se měly vypracovat standardní postupy, které se budou využívat v ostatních místech.


ČEZ předpokládá výstavbu okolo desítky malých modulárních reaktorů ve svých lokalitách, kde jsou v současnosti uhelné zdroje. Jako první se předpokládají Tušimice a Dětmarovice. V potenciálních místech se už provádí předběžný geologický, seismologický a environmentální průzkum.

Zároveň ČEZ začíná pracovat na vytvoření potřebného dodavatelského řetězce pro produkci těchto malých modulárních reaktorů. V rámci vytváření potřebné průmyslové základny uvažuje ČEZ o vybudování dvou podniků pro kompletaci a produkci modulů pro tyto reaktory. Využil by se tak potenciál průmyslu v České republice a došlo by i k jeho rozšíření.

Malé modulární reaktory by mohly nahradit i uhelné bloky v Tušimicích (zdroj ČEZ).
Malé modulární reaktory by mohly nahradit i uhelné bloky v Tušimicích (zdroj ČEZ).

 

Pokud se podaří rozjet výstavbu malých modulárních reaktorů Rolls-Royce v Evropě i v Česku, mohly by je začít využívat i jiní producenti elektřiny a tepla. Stejně tak by je mohly využít i některé velké průmyslové podniky jako závodní elektrárny.

 

Závěr

Podle mého názoru je vize firmy ČEZ ve všech třech popsaných oblastech velmi racionální a smysluplná. Zároveň vidím, že odpovědní lidé na její realizaci intenzivně pracují a příslušné odbory ČEZ, SÚJB a MPO spolu intenzivně komunikují. Pokud se ji podaří realizovat, půjde o obrovský přínos pro Českou republiku. Jak už jsem psal mnohokrát, bez jaderné energetiky realizace nízkoemisní energetiky nedosáhneme. Jde však o obrovskou výzvu. V současné době je tou největší otázkou financování. Zatím je notifikován pouze finanční model pro první velký blok v Dukovanech. Je tak velmi důležité, aby politická reprezentace na vyjednání potřebné evropské notifikace intenzivně pracovala.

 

Velkou výzvou bude také získání dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků, před kterou stojí vysoké školy s daným zaměřením. To však je řešitelné. I podle mých zkušeností se v případě úspěšného postupu při realizaci výstavby jaderné elektrárny ČEZ začne zvyšovat počet studentů v odpovídajících oborech. ČEZ je považován za velmi perspektivního zaměstnavatele.

Největší obavy má v současné době z chování politiků, kteří si energetiku velmi často berou čistě jako prostředek politického boje. Nedokážou docházet k racionálním kompromisům a sjednotit se v případě jednání na evropské úrovni. Tam pak pozorujeme nečinnost, která může mít na naši energetiku katastrofické dopady.

 

Podcast o nespuštěné rakouské jaderné elektrárně v kontextu současné energetiky v cyklu o energetice - ZDE

 

Seminář o malých modulárních reaktorech na Inženýrské akademii:

Datum: 09.12.2024
Tisk článku


Diskuze:

koncepce není realita

Opal Opal,2024-12-13 09:56:53

Pavel Tykač:
Pokud vím, existuje smlouva, kde je put opce na dceřinou společnost ČEZ (na EDU 2, investora nových jaderných bloků v Dukovanech). Myslím, že když se uzavře smlouva s vítězem jaderného tendru, ČEZ tuto firmu prodá státu. Nevidím jiné reálné řešení, toto mi přijde racionální.
Miliardáři to přijde racionální, protože on výstavbu platit nebude. Spočítal si totiž ,že se mu to nevyplatí
Pracující lidé neufinancují dávky nemakačenkům, podporu Ukrajiny, "neviditelné" stíhačky, obnovitelné zdroje a k tomu ještě výstavbu jaderných reaktorů.
ČEZ měl i jinou velmi dobrou koncepci. Plánoval dojit nejchudší v Evropě- Albánce a Bulhary. A jak to dopadlo?

Odpovědět


Re: koncepce není realita

Eva M,2024-12-14 00:31:33

no - Vy jaksi předpokládáte, že to ČEZ chce POSTAVIT (což je z různých důvodů problematické).

Zatím se zdá jistým pouze to, že to chce FINANCOVAT - tož koncepce musí být dobrá.... tak nějak.

Odpovědět


Re: Re: koncepce není realita

Eva M,2024-12-15 12:38:06

Jinak dnes na echo24 k problematice pozoruhodný článek "Schizofrenní Němci. Po vypnutí vlastního jádra chtějí po Česku dohodu o stabilních dodávkách elektřiny"


Doporučuji.

Odpovědět

Jan Kovačičin,2024-12-12 10:25:11

Dobrý den pane doktore Wagnere,

děkuji za články. Vždy si rád přečtu Vaše racionálně a čtivě zpracované informace.

Pokud správně chápu tak důvody proč jsou naše budoucí reaktory méně výkonné, (APR1000 na místo APR1400) jsou spíše technické provozní (například chlazení či prostor umístění). Nebo má tato anomálie návaznost na kupříkladu regulační potenciál nebo je důvod nějaký legislativní?

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2024-12-12 12:40:53

Hlavní důvod pro omezení výkonu reaktorů požadovaných v tendru byla omezená kapacita garantovaného chlazení v lokalitě, která by dokázala uchladit při společném provozu všechny čtyři staré reaktory a nový reaktor dohromady. Další výhodou (ne klíčovou)jsou menší velikost některých komponent a také lepší podmínky pro zapojení do sítě příspěvek k regulaci.
Jak jsem psal, nyní se počítá z dlouhodobějším provozem starých reaktorů dokonce se dvěma novými bloky. Tato situace je řešitelná. V principu by tak bylo řešitelné i využití větších reaktorů, ovšem měnit technické podmínky tendru v průběhu už jde jen extrémně těžko.

Odpovědět

Produky po štěpení

Vladimír Holec,2024-12-11 12:48:06

Neustále se mluví o výstavbě nových elektrácen a SMR, ale nikde jsem nezaznamenal, jaké jsou plány s produkty po štěpení. Je reálné u nás postavit reaktor, který by využíval výstupy z těchto elektráren jako palivo?

Odpovědět


Re: Produky po štěpení

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-11 13:46:13

Technologicky to možné je, prakticky to možné není, protože neexistuje firma, která by měla takový reaktor vyvinutý a schválený pro komerční provoz. Dnes je těžké prosadit a realizovat i stavbu klasického reaktoru, takže o vývoj a certifikaci komerčních tzv. "množivých" reaktorů nikdo příliš neusiluje. Ale rozhodně je to o řád jednodušší než například ovládnout jadernou fúzi. Kdyby na to byla politická tlačenka jako na OZE, tak je tu za 10-15 let máme.

Co se týče využití vyhořelého paliva, není kam spěchat. Čím bude starší, tím bude více "vyzářené" a tím snáze se s ním bude manipulovat.

Odpovědět


Re: Re: Produky po štěpení

Vitězslav Novák,2024-12-12 18:23:15

Rosatom provozuje v Bělojarské JE reaktor BN-800 od září 2022 plně na recyklované palivo MOX.
Proč se o tom pan Wagner kousek níže nezmínil, nebudu spekulovat. Ve svých přehledech ho netají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Produky po štěpení

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-12 19:05:09

BN-800 je prototyp, ne komerčně dostupný model. Pan Holec se ptal, jestli "je reálné u nás postavit reaktor, který by využíval výstupy z těchto elektráren jako palivo". A to reálné není kromě využití malého zbytku štěpitelných izotopů ve vyhořelém palivu (MOX a REMIX). S množivými reaktory se experimentovalo či experimentuje i na západě, nejen v Rusku. Ale experimenty jsou něco jiného než komerční produkt.

Navíc i kdyby Rosatom množivé reaktory komerčně stavěl, u nás o dostupnou možnost nepůjde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Produky po štěpení

Vitězslav Novák,2024-12-13 17:23:55

To máte pravdu. Tuhle cestu jsme si dobrovolně "zarúbali"... Včetně možnosti zbavit se "vyhořelého" paliva, takže budeme kvůli diktátu EK budovat trvalé úložiště. Zbytečně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Produky po štěpení

Eva M,2024-12-13 19:07:01

" možnosti zbavit se "vyhořelého" paliva " -- - ciste hypoteticky - nejde to nekam vyvezt, kdyz to teda udajne k necemu je?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Produky po štěpení

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-13 19:38:17

Státy, které se v omezené míře přepracování věnují, mají svého vyhořelého paliva dost - nepotřebují dovážet. Nové palivo je přiliš levné, není ekonomický ani politický tlak na recyklaci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Produky po štěpení

Vitězslav Novák,2024-12-13 19:38:37

K něčemu to je tomu, kdo umí "vyhořelé" palivo zpracovat a vyrobit z něj nové palivo. Což umí ti p. Wagnerem jmenovaní a ruský TVEL. Ten jediný měl a má zájem dodat čerstvé palivo a to použité, otrávené zplodinami štěpné reakce, si zase odvézt. Dává si to do smluv o dodávkách paliva, třeba pro JE Búšehr, nejspíš i pro Akkuyu nebo Ad-Dabaa. Jak je tomu s Paksem, nevím, kdysi tvrdil kdosi u nás, že palivo z Temelína ani Dukovan si odvézt nemohou, že je to v rozporu s legislativou EU. Ale bulharské si odvážívali, aspoň se o tom psalo.
Je to jako s ochuzeným uranem - zájem o něj má ten, kdo dokáže z toho evropsky ochuzeného vydojit ještě jednu-dvě desetinky procentního bodu U235. Což umí zase TVEL. Pro ostatní je to odpad, použitelný tak leda na jádro do podkaliberních střel.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Produky po štěpení

Eva M,2024-12-13 21:04:56

;-) nechcete to zadat studentum at neco vymysli, co s tim?

tedy ne ze by ten pan Tykac byl buhvijaky sympatak, ale cim vice clovek vidi tu celkovou situaci - tim vic se jevi ze je to cele globalne jakesi predcasne.

no nic. tuhle zemekouli nastesti neridim.

Odpovědět


Re: Produky po štěpení

Vladimír Wagner,2024-12-11 15:34:33

I současné reaktory dokáží částečně využívat vyhořelé palivo v podobě palivových souborů typu MOX a REMIX. Nové reaktory III. generace by měly mít tyto možnosti rozšířené a měly by umožňovat sestavovat aktivní zónu až 100 % z tohoto typu paliva. Samotnou recyklaci v současné době provádí Francie, Velká Británie a chystá se k tomu Japonsko. Cena recyklovaného paliva je v současné době levnější, než je cena paliva čerstvého. Není tak zatím ekonomický tlak na recyklaci. To je důvod, proč se reaktory zaměřené na efektivní využití vyhořelého paliva zatím do komerční praxe nedostaly. Podle mě k tomu dojde až poté, kdy se svět rozhodne pro masivní využívání jaderné energetiky.

Odpovědět


Re: Re: Produky po štěpení

Pavel Kaňkovský,2024-12-11 20:08:10

"Cena recyklovaného paliva je v současné době levnější, než je cena paliva čerstvého. Není tak zatím ekonomický tlak na recyklaci."

Non sequitur. Nemělo ta první věta být naopak tj., že nové palivo je levnější než recyklované?

Odpovědět


Re: Re: Re: Produky po štěpení

Vladimír Wagner,2024-12-11 21:14:31

Pochopitelně tam má být, že čerstvé palivo je levnější a recyklované dražší. Jak jsem to psal narychlo, tak jsem se upsal. Díky za upozornění.

Odpovědět

Technicky zajímavé, ale

Alexis Bergman,2024-12-10 22:17:42

Příspěvek pana Wagnera je technicky zajímavý, ale - s ohledem na stav Jižní Koreje a Británie před velkými změnami v roce 2025 - nereálný. Výhledově možno počítat jedině s francouzskou verzí s tím, že to bude vlastně přebalená ruská verze.

Odpovědět


Re: Technicky zajímavé, ale

Eva M,2024-12-11 07:31:30

co a jak "dostaneme" si netroufam odhadnout, ale jinak souhlasim, ze ve vyvoji cele zalezitosti ma CR pozici pingpongoveho micku nezmerne silnejsich "hracu" a "sil"

na CEZu to nutne vedi taky.

takze tak k tomuto clanku.

Odpovědět


Re: Technicky zajímavé, ale

Pavel 1,2024-12-14 11:55:07

Co chtěl básník říct "stavem JIžní Koreje a Británie"? Ten stav není ani lepší ani horší než stav Francie? Proběhly a probíhají tam politické události, které v poválečné historii demokratických zemí nejsou výjimkou a které většinou neměly na průmysl a obchod daných zemí žádný vliv. Za to je stav těchto zemí asi o stokrát lepší než stav rusácka, které musí v současnosti za přemrštěné ceny kupovat "přebalené" západní technologie.

Odpovědět


Re: Re: Technicky zajímavé, ale

Vladimír Wagner,2024-12-14 19:03:24

Pane Pavle, pokud se podíváte na příspěvky Alexise Bergmana na Oslu, tak vidíte, že jde o trolla a to proruského. Na jeho příspěvky nemá cenu reagovat. Nemají faktický obsah, jde o čistý trolling.

Odpovědět

Pracovní síla

Petr Pavlata,2024-12-10 18:47:56

Problém bych viděl úplně jinde, nez v koncepci a penězích.

Zamýšlel se někdo nad tím, kdo to fyzicky postaví a kdo to bude provozovat a držovat?

jsou zde obrovské požadavky na kvalitní kvalifikovanou pracovní sílu, která na trhu reálně není a nebude se chovat tak, jak si mnozí představují.
Např. v tom, že uděláte partu lidí, která pak budete ve stavebních buňkách 20 let stěhovat po stavbách.
Nebo obecně vyžadování velmi vysoké a specifické kvalifikace, která ještě vyžaduje stěhování do lokality...

Takto dnes lidé nežijí a motivovat je bude extrémně těžké (a když, tak velmi, velmi drahé). Za průměrnou mzdu a státní byt už dnes nikoho nenalákáte. Mladí fluktují s periodou kolem 5 let, zůstávat na jednom místě nechtějí, navíc táhnou do velkých měst, kde jsou pro dobré techniky skvělé příležitosti.
A demografie hraje ostře proti.

Odpovědět


Re: Pracovní síla

F M,2024-12-13 23:56:43

Ono jich zase tak moc potřeba nebude. Když že vyjde z těch stovek milionů lidí jen v EU tak těch pár se najde. Ono těch lidí kteří berou ten život jinak je docela dost, jak stavitelé pro ty různé velké konstrukce, tak třeba i rybáři by jinak neexistovali. Ale ta otázka těch škol a času je samosebou relevantní, ale řekl bych, že se u většiny pozic bude stačit "jen doškolit" a nebude se muset jít úplně od nuly. Obsluha je již o něčem jiném, tam si myslím, že ty školy ještě úplně nezmizely, ale lepší kdyby se vyjádřil autor, ten to zná z praxe. Ty podstatně vyšší peníze jsou v podobných pracech tak nějak samozřejmostí.

Odpovědět


Re: Re: Pracovní síla

Vladimír Wagner,2024-12-14 11:03:37

Na stavbě a provozu jaderné elektrárny je spíše relativně malý počet "jaderňáků", jsou potřeba stavaři, technici, elektrikáři a počítačový experti. Zároveň je tam hodně pozicí, které potřebují kvalitní kvalifikované zaměstnance, kteří však jsou zároveň velmi dobře zaplaceni. I dnes dost mladých lidí chce realizovat něco zajímavého, velkého, co má dlouhodobý přesah, a to realizace popsané vize je. ČEZ je také v Česku brán za velmi perspektivního zaměstnavatele. I já na FJFI dobře vidím, že právě na Katedře jaderných reaktorů je zájem velmi silně ovlivněn tím, jak vypadá situace s možností výstavby nových bloků. Mám řadu studentů, kterým jsem přednášel a nyní jsou na pozicích v ČEZ nebo SÚJB. A třeba mé dvě poslední PhD studentky jsou právě na SÚJB a můj PhD student, který dokončuje velmi dobrou PhD práci, teď jde jeho publikace o jeho výsledcích do tisku (online už je dostupná) v časopise Nuclear Instruments and Methodes B, pracuje v ČEZ na přípravě paliva pro Temelín.

Odpovědět

Energie jako celek

Vinkler Slavomil,2024-12-10 17:20:12

Podle Jiřího Dědečka v Energetický rámec .. je celková spotřeba v ČR asi 400 TWh pokud odejdeme od fosilu úplně do 15 či 30 let. Pak je to je asi 20 Temelínů, nebo 50 Počerad v paroplynu, či 100 malých reaktorů do 20 let. V tomto případě je název pojednání příliš optimistický.

Odpovědět


Re: Energie jako celek

Vladimír Wagner,2024-12-10 17:58:42

Pane Vinklere, můžete mi prosím ukázat, kde bychom já nebo někdo z firmy ČEZ tvrdili, že se tato firma chystá řešit všechny problémy chemické výroby, metalurgie, stavebnictví ...? Víte, spolu s ekologickými aktivisty vyhlašujete totální absurditu a pak začnete nadšeně vyskakovat, že je to totální absurdita. Čili, co je v článku a podle mě ve velmi dobré strategii ČEZ. Jde o to, jak přejít k nízkoemisní elektroenergetice a pomoci při přechodu k nízkoemisní produkci tepla (ještě ne úplně celé - ČEZ není jediným dodavatelem elektřiny a tepla v České republice) a přispět k rozšíření možnosti i pro jiné producenty elektřiny a tepla, pokud se podaří zavést hromadnou výrobu malých modulárních reaktorů. To by mohlo umožnit během následujících desetiletí realizovat přechod k nízkoemisní elektroenergetice v České republice i při růstu spotřeby daném elektrifikací a rozvojem AI a bezpečným a stabilním dodávkám elektřiny a tepla pro průmysl a obyvatele za rozumné ceny.
Pokud by se mělo nahradit například vysokopotentní teplo pro chemický průmysl nebo metalurgii a další oblasti, tak to potřebuje řešení, která zdaleka překračují střednědobé cíle ČEZ, v oblasti jaderné energetiky by to například potřebovalo vysokoteplotní reaktory.

Odpovědět


Re: Re: Energie jako celek

Vinkler Slavomil,2024-12-10 18:05:15

Z totální absurdity 400 TWh bez fosilu nejsem naprosto nadšený, spíše mě jímá obava z výpadků.

Odpovědět


Re: Re: Re: Energie jako celek

Vladimír Wagner,2024-12-10 18:18:30

Pokud by stát nedal na absurdní kampaně zelených ekologistů a vzal za své zásadní podmínku, že se fosilní zdroje budou odstavovat až poté, když se za ně postaví nízkoemisní náhrada (zdůrazňuji, že jde o ekvivalentní náhradu, tedy v pokrytí okamžitého výkonu v každém čase, ne jen v celkové výrobě elektřiny), tak by žádné výpadky nebyly.

Odpovědět


Re: Energie jako celek

Petr Nováček,2024-12-11 18:33:59

Jenže z těch 400 TWh je většina spotřeby v zimě na topení.

Odpovědět

Rolls-Royce

Pavel Kaňkovský,2024-12-10 13:30:41

V článku není žádné typové označení jejich reaktoru. Ukazuje se, že vlastně ani žádné není, jejich reaktor se oficiálně jmenuje "Rolls-Royce Small Modular Reactor" (RR SMR). Asi nepočítají s tím, že by někdy někdy zkoušeli vyrábět i nějaký jiný typ.

Ale s výkonem 450 MWe (= cca jeden stávající blok v Dukovanech) bych řekl, že je takový reaktor víc modulární než malý...

Mají web https://www.rolls-royce-smr.com/, ale tam jsou převážně jen bláboly. Nicméně je tam nahoře vpravo zajímavý link na "GDA", což znamená Generic Design Assessment, tam je vystavena detailní dokumentace s mnoha technickými informacemi, viz: https://gda.rolls-royce-smr.com/documents

PS: Zájemci, kteří se toho nemohou dočkat, si ho zatím mohou postavit aspoň z Lega: https://brickthis.co.uk/project/small-modular-reactor/ ;)

Odpovědět

Výměna reaktorové nádoby

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-10 13:01:53

Též děkuji za článek a přidávám otázkou. Často se zmiňuje, že reaktorová nádoba je jediná součást jaderného bloku, kterou nelze vyměnit. Obvykle se ale nevysvětluje důvod. Domýšlím si, že ten hlavní je neexistence otvoru v kontejnmentu, kterým by prošla. A ne že by to nešlo vůbec, ale bylo by to složité a neekonomické. Je i jiný důvod?
Nezvažovalo se třeba stavět kontejnmenty tak, aby výměna reaktoru možná byla? Případně nebylo by snazší vymyslet postup, jak reaktor vyměnit i u starších bloků než 10+ let stavět a čekat na nový blok? Existují i návrhy repasovat vysloužité bloky pomocí malých modulárních reaktorů. Ty by byly v původním kontejnmentu, nebo by se nevešly?
Jsou to hypotetické otázky, vím že to zatím není aktuální, protože stávající reaktory ještě nějakou dobu vydrží.

Odpovědět


Re: Výměna reaktorové nádoby

Pavel Kaňkovský,2024-12-10 13:44:13

Než adaptovat několik desítek let starou budovu na novou technologii, tak je IMHO většinou efektivnější jí zbourat a postavit novou.

Navíc vysloužilá reaktorová nádoba je po dlouhodobém bombardování neutrony asi docela radioaktivní, takže se nejspíš stejně počítá s tím, že se bude muset na původním místě další spíš desítky než jednotky let nechat odležet, než s ní bude relativně bezpečné s ní dál manipulovat.

Odpovědět


Re: Re: Výměna reaktorové nádoby

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-10 15:18:49

Tento argument bych bral u repase pomocí SMR, ale ne u výměny nádoby. Při výměně nádoby by technologie zůstala stejná, jen by se vyměnila nádoba. A většinou se píše, že to nejde, nikoliv že to je neekonomické. Proto mě zajímala hlavní technická překážka(y). Jinak souhlasím, že z čistě inženýrského hlediska je asi výhodnější starý blok zbourat a postavit nový, modernější. Ale nejsme v Číně, takže je potřeba do kalkulace výhodnosti zahrnout i dlouhou dobu přípravy a výstavby nového bloku, kdy blok nic nevyrábí, ale už stojí miliardy.

Pokud jde o způsob, jak tam novou nádobu dostat, smysl by podle mého názoru dával otvor uprostřed "střechy" kontejnmentu. Váha nádoby VVER-1000 je 324 tun, přičemž nejtěžší kolové jeřáby mají nosnost až 1200 tun (Liebherr LTM 11200-9.1).

Odpovědět


Re: Výměna reaktorové nádoby

Vladimír Wagner,2024-12-10 14:24:19

Výměna reaktorové nádoby je natolik náročná (řada náročných svarů, velký rozměr a hmotnost ...), že se to ekonomicky nemůže vyplatit. Dělá se to výjimečně u některých malých výzkumných reaktorů, ale u energetických to smysl nemá

Odpovědět


Re: Výměna reaktorové nádoby

Petr Pavlata,2024-12-10 20:39:09

Myslím, že to principiálně problém není. Ale ta nádoba vydrží 80-100 let, pak už je v té elektrárně vyžilé úplně vše.

Odpovědět


Re: Re: Výměna reaktorové nádoby

D@1imi1 Hrušk@,2024-12-10 20:51:03

Že vydrží 80-100 let není jisté, když teď se teprve řeší u nejstarších VVER možnost prodloužení životnosti na 70 let. A ostatní věci se na bloku průběžně modernizují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Výměna reaktorové nádoby

F M,2024-12-12 21:11:12

Myslím, že ta spousta práce je únosná u nového reaktoru, ale je problém v tom radioaktivním prostředí:-( a navíc se nebude dát zcela zabránit kontaminaci celé budovy (asi silnému). I omezení na únosnou míru bude neúnosně drahé, možná bez konstrukce která s tím počítá od začátku nemožné, nebo spíš vůbec nemožné.

Odpovědět

neutronová koroze

Ludvík Urban,2024-12-10 10:47:25

Jak vlastně vypadají svědecké vzorky po těch douhých letech?
Vzniká síť prasklin nebo se to mění na nějakou houbu?

Odpovědět


Re: neutronová koroze

Vladimír Wagner,2024-12-10 14:28:06

Při rozptylu dochází k posunu atomového jádra (atomu), při jaderné reakci vzniká jiné jádro. Zhoršuji se tak vlastnosti materiálu. Ve svědečných vzorcích se dá určit vliv tohoto zhoršování na kvalitu materiálu nádoby. Při vyžíhaní se může vyrušit vliv posuvu atomů, alespoň část poškození se odstraní.

Odpovědět


Re: Re: neutronová koroze

Vitězslav Novák,2024-12-12 18:28:47

Dotaz - nepřispívá k tomu křehnutí i prostý záchyt neutronu, který se brzy změní vyzářením elektronu a antineutrina v proton, tedy v jádro vodíku? Vodík v krystalové mřížce - asi nic moc...

Odpovědět


Re: Re: Re: neutronová koroze

Vladimír Wagner,2024-12-14 19:05:08

Ten vodík, který vzniká i způsobem, který popisujete, je problém, i ten pomáhá řešit vyžíhání.

Odpovědět

vykrytí špiček

Libor Zak,2024-12-10 09:39:38

Děkuji pane Wagnere za další skvělý článek o jaderné energetice.
Zajímalo by mě, jakou má do budoucna ČEZ strategii pro vykrývání špiček ve spotřebě. Což bude asi hodně důležité například v návaznosti na čím dál větší síť nestabilních obnovitelných zdrojů zvlaště v sousedním Německu, ale v menší míře i u nás a v dalších okolních státech. Výhoda současných uhelných elektráren je jejich snadný útlum a nebo naopak rychlé naběhnutí na maximální výkon. To u jaderných elektráren tuším není tak jednoduché. Nevím jak na tom jsou modulárky, je možné, že nové typy reaktorů a paliva už rychlou regulaci výkonu umožňují? Obávám se, že se ještě dlouho bez fosilních paliv neobejdeme, i když třeba uhlí nahradí plyn. Je to tak?

Odpovědět


Re: vykrytí špiček

Vladimír Wagner,2024-12-10 15:20:30

I stávající jaderné bloky mohou přispívat k regulaci zhruba v oblasti 25 % nominálního výkonu. A také už se na regulaci podílejí. V této oblasti se moc neliší od jiných tepelných elektráren (limitou rychlosti změn je také tepelné namáhání). U většího podílu se už projevují specifika v ovládání výkonu jaderného reaktoru. Nové by měly mít ještě větší možnosti. Úplné vypínání a rychlé opětné spouštění bude vždy problém. Ale ani u uhelných elektráren, které mají hned najet to není jednoduché, kotel musíte mít roztopený.
A teď, jaké má ČEZ možnosti regulace. Může využívat zmíněné jaderné bloky (ve směru nahoru i dolů), vodní i přečerpávací, fotovoltaiku může regulovat dolů. Pochopitelně využije i baterie. A potom je možné využít plynové zdroje. Pokud však bude základní zatížení a slušná část regulace na jaderných blocích, tak stačí poměrně velmi omezené množství a zaměřené právě dominantně pouze na podpůrné služby.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz