Mezi lety 934 a 609 před naším letopočtem ovládla oblast Mezopotámie a Blízkého východu Novoasyrská říše. Z hlavního města Ninive (oblast dnešního Mosulu) se v době největší slávy rozkládala od egyptských Théb, přes Izrael a Sýrii, kde se právě hroutí Asadova diktatura, do centrálního Turecka a na východě až k Perskému zálivu.
Asyřané, dnes ironicky často křesťané, žijí v oblasti Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí před naším letopočtem a patří k etnikům s nejdelší detailně známou historií. Zanechali po sobě bohaté historické záznamy, tedy v podobě klínopisných tabulek, které je nejprve nutné vyluštit.
Výzkumnému týmu, který vedl kognitivní neurovědec Juha Lahnakoski z Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf, to nabídlo pozoruhodnou příležitost prostudovat emoce lidí, kteří žili před více než 2 500 lety. Analyzovali značné množství textů, které po sobě zanechali obyvatelé Novoasyrské říše a hledali v nich vyjádření pocitů ve vztahu k částem lidského těla. Tímto způsobem je možné odhadnout, nakolik se lišilo prožívání emocí v Novoasyrské říši od dnešní moderní doby.
Lahnakoski s kolegy analyzovali zhruba 1 milion slov textu na klínopisných tabulkách, které jsou psané akkadštinou. Ukázalo se, že tělesné mapy emocí starověkých Asyřanů jsou velmi podobné tělesným mapám emocí dnešních lidí. Jak říká Lahnakoski, jedním z mála nápadných rozdílů je, že na mapě emocí dávných Asyřanů při pocitu štěstí doslova září játra, zatímco u dnešních lidí je štěstí více rozložené v horní části těla. Pozoruhodně rozdílný je i vztek, který dnes lidé cítí v horní části těla, zatímco starověkým Asyřanům se vztekem vařily nohy.
Badatelé sami upozorňují na možné problémy takových, byť rozhodně fascinujících srovnání. Mapy emocí dnešních lidí jsou založené na osobních výpovědích, kdežto v případě starověkých Asyřanů jde o analýzy 2 500 let starých klínopisných tabulek. S jejich autory nikdo z nás nemluvil. V té době také byla většina lidí negramotná a tabulky pocházejí od úzké skupiny elitních členů společnosti. Autoři studie se podle všeho už třesou, až tento postup otestují na dalších společnostech.
Video: Warfare in the Neo-Assyrian Empire 911 BC—609 BC
Literatura
Mohou být umělé inteligence depresivní a mít halucinace?
Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2018)
Nedostatek spánku působí na mozek
Autor: Dagmar Gregorová (18.01.2022)
Hrátky s umělou inteligencí: Lidi, nekažte roboty, aby nezkazili nás!
Autor: Zdeněk Kratochvíl (01.04.2023)
Výzkum potvrdil pozoruhodnou metodu proti vzteku: Napiš to a pak znič!
Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2024)
Vyzraje umělá inteligence na vyznavače konspiračních teorií?
Autor: Jaroslav Petr (14.09.2024)
Jak účinně bojovat s dezinformacemi? Zapojte emoce!
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2024)
Diskuze: