Príroda bežne pracuje s obrovskými rezervami, a tak nie je nič udivujúce, že jediný mililiter človečieho ejakulátu obsahuje desiatky, niekedy až stovky miliónov spermii. Z nich ale len jediná postretne ženské vajíčko - ak sa nejaké vyskytuje v okolí - a oplodní ho. Ale aby sa to stalo, je potrebný obrovský prebytok spermii: pod 15 miliónov na mililiter ejakulátu sa považuje za znížený počet - oligospermiu a pod 10 miliónov začínajú problémy s prirodzeným oplodnením. Podstatná je aj kvalita a životaschopnosť spermii - bežne je z nich nezanedbateľná časť vopred diskvalifikovaná.
Nie je nijakou novinkou, že priemerné množstvo spermii u mužov už desiatky rokov klesá, za posledných 50 rokov bol zaznamenaný pokles o nejakých 50% (z priemerne 101 miliónov na ml v roku 1973 na 49 miliónov na ml v roku 2018). Napriek tomu, zatiaľ ešte počet ľudí na Zemi stále stúpa a len vďaka stále dostupnejšej antikoncepcii už nestúpa tak, aby sme sa museli vážne obávať katastrofálneho nedostatku potravín a hladomoru. Je totiž smutnou skutočnosťou, že práve hlad a vojny boli donedávna hlavným regulátorom počtu ľudí; zhodou okolností práve pred tými päťdesiatimi rokmi sa ešte považoval hladomor v ľudnatých a pritom chudobných krajinách za niečo, čomu sa nebude dať vyhnúť. Vynára sa však znepokojivá otázka, dokedy bude pri súčasnom trende na svete dosť človečích samcov, schopných plodiť deti (je stále viac "mužov", ktorí tento biologický potenciál nemajú možnosť alebo snahu realizovať). Predstava, že by kontinuita ľudského rodu záležala len alebo prevažne na umelom oplodnení, je predsa len dosť znepokojujúca - a to ešte nehovoríme o tom, ako stúpa počet žien, ktoré sú z rôznych dôvodov (nielen biologických) schopné porodiť dieťa len s využitím prostriedkov modernej reprodukčnej medicíny.
Povolaní už dávno skúmajú vierohodnosť týchto štatistík a preskúmali snáď už všetky mysliteľné vplyvy, ktoré by mohli viesť k nadhodnoteniu zisteného trendu - napríklad tým, že do štatistík by sa dostávali hlavne muži, ktorí majú problémy s plodnosťou, alebo či pokles počtu spermii nesúvisí s dnešnou intenzívnejšou sexuálnou aktivitou. Keďže štúdie prebiehali hlavne v krajinách s vyspelým zdravotníctvom a vyššou životnou úrovňou, celkom správnou otázkou bolo, či sa nejedná len o problém vyspelých krajín a nejde o ďalšiu civilizačnú chorobu. V posledných rokoch prebehli štúdie, zahrňujúce aj krajiny s nižšou životnou úrovňou, ale podstatné rozdiely neboli zistené. Nakoniec, medzi krajiny s najmenším poklesom počtu spermii patria také, ako Švédsko alebo oblasť Sydney v Austrálii. A obzvlášť znepokojujúci je nielen negatívny trend v strednej a východnej Európe, ale aj v západnej subsaharskej Afrike.
Možných, ale nie istých príčin tohoto stavu je v hre viac a nedá sa poukázať na nejakú, ktorej odstránenie by mohlo viesť k zastaveniu klesajúceho trendu. Väčšinou ani nie sú jednoducho odstrániteľné, hoci niektorým sa dá do určitej miery vyhnúť. Podozrenie padá hlavne na tieto faktory:
- znečistenie vzduchu: hlavnými zdrojmi sú motorové vozidlá, priemysel, odpady, ale aj domácnosti. Podieľajú sa aj prírodné katastrofy, ako sú požiare a vulkanická činnosť. Škodlivinami, poškodzujúcimi DNA spermii sú napríklad oxid siričitý a dusičitý, ozón a mikročastice.
- zvýšená teplota prostredia sa týka nielen horúčav, spôsobených klimatickou zmenou alebo nevhodným oblečením, ktoré zvyšuje teplotu mužských semenníkov. Rizikové je aj dlhodobé vystavenie zvýšeným teplotám u pracovníkov - v priemysle, ale napríklad aj v pekárňach.
- chemikálie v životnom prostredí zrejme dokážu nielen zasiahnuť dospelých, ale aj doživotne poškodiť plod už pred pôrodom. Jedná sa o najmä o endokrinné disruptory - dioxín, pesticídy (dibromochloropropán, ethylén dibromid), ftaláty a ťažké kovy (olovo, kadmium, arzén, ortuť, bárium...). Okrem toho, za mnohé si môžu muži sami - pokles počtu a kvality spermii zapríčiňuje aj obezita, fajčenie, alkohol a drogy.
Mnohé z uvedených faktorov negatívne ovplyvňujú aj plodnosť žien. Neschopnosť počať (alebo u žien aj donosiť) dieťa sa predpokladá u viac, ako 10% svetovej populácie a týka sa približne rovnako oboch pohlaví.
Je otázka, čo sa vlastne dá s týmto problémom urobiť. Nech politici hovoria čokoľvek, s klimatickou zmenou a celosvetovým znečistením ovzdušia sa robiť zázraky nedajú, a to ani keby celá Európa spáchala kvôli zelenej politike ekonomickú samovraždu. S chemikáliami a mikroplastami v životnom prostredí je to podobné. Ak by sa aj podarilo znížiť kvantum produkovaných plastov, s ktorými prichádza ľudský organizmus do styku, čo potom pesticídy a ďalšie chemikálie, aj vďaka ktorým je dnes možné vyrobiť dostatok potravín pre 8 miliárd ľudí na Zemi? Odhaduje sa, že bez hnojív a pesticídov a bez geneticky modifikovaných (v tom rozumiem aj umelo vyšľachtených) odrôd rastlín by bolo na produkciu dnešného množstva potravín treba aspoň štvornásobnú rozlohu poľnohospodárskej pôdy, ako je v súčasnosti - to je nemysliteľné. Nie je celkom isté, či by situáciu mohli zachrániť geneticky modifikované plodiny, odolné proti škodcom (proti ktorým tak bojujú konšpirátori, vrátane tých v Bruseli, ktorí spôsobili neuveriteľné zaostávanie európskeho výskumu v tejto oblasti).
Vzdať sa používania všetkých agrochemikálii by v súčasnosti mohlo viesť ku katastrofálnemu nedostatku potravín vo svete, hladomoru v chudobných krajinách, masovej migrácii a ozbrojeným konfliktom, ako to poznáme z histórie. Nie je dôvod domnievať sa, že by sa tieto problémy nakoniec netýkali aj bohatých krajín.
Na vzdialenom obzore sa črtá dilema - zriecť sa používania mnohých výdobytkov chémie a umierať od hladu, alebo čeliť hrozbe vymierania ľudského rodu v dôsledku šíriacej sa neplodnosti (ktorá ale nakoniec môže mať aj iné príčiny, ako sú chemikálie v prostredí)? Pomôžu geneticky modifikované plodiny, alebo sa nájde nejaké iné riešenie? Nejaké východisko určite jestvuje, ale skúsenosti z minulosti, aj nedávnej, bohužiaľ potvrdzujú slová klasika, že ľudia začnú konať rozumne až potom, čo vyskúšajú všetky ostatné možnosti...
Niektoré zdroje
Hagai Levine, et al.: Temporal trends in sperm count: a systematic review and meta-regression analysis of samples collected globally in the 20th and 21st centuries, Human Reproduction Update, Volume 29, Issue 2, March-April 2023
Naina Kumar & Amit Kant Singh: Impact of environmental factors on human semen quality and male fertility: a narrative review, Environmental Sciences Europe 34, Article number: 6 (2022)
Baoyi Huang, et al.: Global, regional and national burden of male infertility in 204 countries and territories between 1990 and 2019: an analysis of global burden of disease study, BMC Public Health 23, Article number: 2195 (2023)
Časovo obmedzený príjem potravy – jednoduchá metóda liečby obezity
Autor: Matej Čiernik (03.08.2020)
Čtrnáct dní a dost?
Autor: Jaroslav Petr (22.03.2021)
Když jde spermie na vandr
Autor: Jan Nevoral (30.07.2022)
Ultrasonograf namiesto fonendoskopu?
Autor: Matej Čiernik (16.02.2023)
Model lidského embrya, nebo už syntetické embryo?
Autor: Josef Pazdera (11.09.2023)
Prohřešky maminek zadělají synům na neplodnost
Autor: Josef Pazdera (17.06.2024)
Alkohol – ešte horšia pohroma pre starcov
Autor: Matej Čiernik (15.10.2024)
Diskuze:
Přirozená reakce
Tomáš Kalivoda,2024-12-09 09:04:48
Příroda přirozeně reaguje na přemnožení jednoho druhu zvířete. A v případě člověka jde opravdu o pořádnou porci pro ekosystém. Snížení populace je žádoucí. Přeci jenom od průmyslové revoluce se počet obyvatel zvedl: 1800 - 1 mld., 1900 - 1,6 mld., 2000 - 6 mld., 2024 - 8 mld.
A co ostatní savci?
Feliz Navidad,2024-12-06 07:06:30
Pokud by za to mohly klimatická změna a celosvětové znečistění ovzduší, tak by se to muselo projevit i u jiných savců. Byly v tomto směru provedeny nějaké studie?
Re: A co ostatní savci?
Matej Čiernik,2024-12-06 10:32:24
Vynikajúca otázka, to mi nenapadlo! Ale v tých článkoch, ktoré som prečítal, to nikto neriešil a ani rýchly pohľad do Googlu (anglického) nič neponúkol.
Ak nájdem príležitosť, tak to podhodím do diskusie k nejakému vhodnému odbornému článku, dúfam, že by Vám to nevadilo.
Re: A co ostatní savci?
Pavel Kaňkovský,2024-12-06 13:40:18
Našly by se přinejmenším jisté náznaky, že se zvířátky to jde také z kopce:
Wahl RL, Reif JS. Temporal trends in bull semen quality: a comparative model for human health? Environ Res. 2009 Apr;109(3):273-80. doi: 10.1016/j.envres.2008.10.012. Epub 2009 Jan 31. PMID: 19181314.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19181314/
Harris IT, Maddock C, Farnworth M, Nankervis K, Perrett J, Pyatt AZ, Blanchard RN. Temporal trends in equine sperm progressive motility: a systematic review and meta-regression. Reproduction. 2023 May 2;165(6):M1-M10. doi: 10.1530/REP-22-0490. PMID: 37000597; PMCID: PMC10235923.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37000597/
Re: Re: A co ostatní savci?
Eva M,2024-12-06 19:24:14
u jiných savců to možná budou trochu mást změny životního prostředí/biotopů; určitě má problém hmyz celkově...
za sebe bych si vsadila na všudypřítomnou "chemii"
z mládí pamatuji četné situace "musí se vdávat" (opravdu nyní dostupná dlouhodobá hormon. antikoncepce nic nemění, ani statisticky?)...
asi by byla zajímavá nějaká podrobnější statistická analýza - i s ohledem na země, prostředí, živ. styl a jeho změny atd; a možná také třeba u dárců, pokud jsou data, nejen u párů přicházejících s potížemi
OVŠEM CELKOVĚ JE LIDÍ DOST, A PŘIBÝVAJÍ,,,,,,,,,
Re: Re: Re: A co ostatní savci?
Eva M,2024-12-06 20:13:31
resp, hormon. antikoncepce -- kdyz dokaze s hormony "zamavat" i mozk. kura - a ona dokaze, a ony s ni -- jak asi dokazou hormony ovlivnit samotne hormony, ze.
Re: Re: A co ostatní savci?
F M,2024-12-07 14:00:25
Podle úvodu docházelo ke kolísání ne stálému poklesu, v tomto se trošku (vážně trošku) vyznám (četl jsem jen úvod), možnosti bych viděl v technologii (jde o chovné býky ne volná zvířata) a její změně třeba teploty, chemické zátěže (řetězec krmení, prostředí), nebo změně způsobu křížení (výběru), je možné, že tam je slabší setrvalejší pokles zakrytý těmi většími obousměrnými pohyby. Jde o období 1965-1995 v/od té doby byla spousta změn, jak v těch způsobech chovu, tak třeba v povolených/nových chemických látkách a množství, starší mechanizace měla běžně úniky maziv, měnily se metodiky (to uvádějí, že přímo u toho ejakulátu na vysvětlení těch rozdílu nestačí).
Je to o úhlu pohledu
Viktor Mikulenčák,2024-12-05 22:04:05
Jako problém vidím spíš momentálně populační explozi v rozvojových částech světa. Jak sám článek uvádí, dnes je nemyslitelné uživit toto množství lidí tradičním zemědělstvím. A bude hůř.
Takže klesající plodnost se dá akceptovat jako obranný mechanismus přírody. Nalijme si čistého vína-jak krásně by se tu žilo třeba miliardě lidí. V ničem by se nemusela omezovat a přesto by životní prostředí vzkvétalo.
Nebojím se, při úrovni současné vědy hrozí lidstvu vyhynutí. Na to jsou jiné o dost pravděpodobnější scénáře.
Počet
Vinkler Slavomil,2024-12-05 15:19:28
No já slyšel, že ty miliardy spermií souvisí s tím, že my muži se nikdy neptáme na cestu.
Komplexnost problemu
Jan Pastrnak,2024-12-05 10:42:03
Je naozaj velka a za sucasny stav moze kombinacia vela faktorov. Vybral som jeden z mnohych pri diskusii s chatgp, kde som sa pytal na vztah sirokeho pouzivania zenskej antikoncepcie, pripadne nespravneho sposobu jej likvidacie na muzsku hormonalnu sustavu:
"Široké používanie hormonálnej antikoncepcie vedie k uvoľňovaniu syntetických estrogénov, známych ako xenoestrogény, do životného prostredia prostredníctvom moču a nesprávnej likvidácie nepoužitých liekov. Tieto látky sa dostávajú do vodných zdrojov, kde môžu ovplyvňovať endokrinný systém rôznych organizmov.
Vplyv na mužskú hormonálnu sústavu:
Výskumy naznačujú, že vystavenie xenoestrogénom môže mať negatívny dopad na reprodukčné zdravie mužov tým, že narúša hormonálnu rovnováhu a produkciu spermií, čo vedie k zníženej plodnosti. Okrem toho sa zvyšuje riziko rakoviny prostaty alebo iných porúch prostaty v dôsledku vystavenia týmto látkam. Štúdie tiež skúmajú, ako môže vystavenie xenoestrogénom počas určitých fáz vývoja ovplyvniť sexuálne dozrievanie a vývoj sekundárnych pohlavných znakov u mužov."
A aj to je narastajuci problem - rozne hormonalne latky vo vode. Riesi to aj EU, ale je to v procese:
"Európska únia si uvedomuje tento problém a prijíma opatrenia na zlepšenie kvality vody. Nové pravidlá čistenia komunálnych odpadových vôd, prijaté v novembri 2024, zavádzajú prísnejšie normy na odstraňovanie znečisťujúcich látok vrátane mikropolutantov, medzi ktoré patria aj hormonálne látky. Cieľom je dosiahnuť do roku 2050 životné prostredie s nulovým znečistením.
Hoci sa v EÚ vyvíjajú a implementujú pokročilé technológie na odstraňovanie hormonálnych látok z odpadových vôd, ich plošné zavedenie je stále v procese. Výskum a inovácie v tejto oblasti pokračujú s cieľom nájsť efektívne a ekonomicky dostupné riešenia na elimináciu týchto látok z vodných zdrojov."
Ochota mít děti
Michal Hanko76,2024-12-05 09:45:38
Dvě poznámky:
1) pro udržení stabilizované populace je třeba průměrný počet 2,1 dítěte na ženu. To je poměrně vysoké číslo, které znamená, že podstatná část žen musí mít TŘI a více dětí, a zároveň bezdětných žen by mělo být jen málo, max. kolem 10%. To zahrnuje jak ženy, které mít děti nemohou, tak ty, které je nechtějí.
2) ochota lidí (neházím to vůbec jen na ženy) mít děti povážlivě klesá. Řada jich nechce mít děti vůbec, nikdy, a značné popularity nabývají názory, které taková rozhodnutí oslavují a další ženy k témuž povzbuzují.
Za těchto okolností mám zato, že počet a kvalita spermií je jen jeden, a to spíše ten méně významný problém.
Re: Ochota mít děti
Antonín Lejsek,2024-12-05 22:17:11
"Odhaduje sa, že bez hnojív a pesticídov a bez geneticky modifikovaných (v tom rozumiem aj umelo vyšľachtených) odrôd rastlín by bolo na produkciu dnešného množstva potravín treba aspoň štvornásobnú rozlohu poľnohospodárskej pôdy, ako je v súčasnosti - to je nemysliteľné" - a tady je ten hlavní problém a zároveň jeho řešení. Lidstvo je přemnožené. Je potřeba snížit počet lidí nejméně čtyřikrát, spíše výrazně více. Pak bude prostor nechat území i přírodě a spousta problémů se vyřeší víceméně sama. Ona i nechuť mít děti s tím dost souvisí. Kam se pohnete, všude je přecpáno lidmi. Každá památka je oplocená, aby ji nerozdupaly zástupy lidí. Už i kus kamene v lese je potřeba chránit, aby ho lidé nezničili.
Re: Re: Ochota mít děti
F M,2024-12-07 12:56:14
Tedy s tím, že lidí je příliš mnoho souhlasím, ale s tou čtvrtinou půdy to není tak jednoduché. Pokud by jste chtěl pěstovat opravdu ekologicky, ne ty různé současné bio/eko průmyslové produkce závislé na postřicích okolních polí, pěstování schválených postřiků klasickým zemědělstvím, které nejsou o mnoho méně intenzívní než hlavní proud, tak by té země bylo třeba daleko více. Příroda by také trpěla daleko víc, protože by z ní bylo daleko méně opravdu volné.
Další problém jsou lidé, tak velké snížení populace je pro udržení současné technologické úrovně (natož růst) samo o sobě problém, jenže o tu spoustu zahrádek by se také musel někdo starat a to podstatné % obyvatelstva (tipnu víc než 20%), bez rozumné dopravy by se musely rozpadnout města spíše tak na velikost nižší desítky tisíc obyvatel a musely by být řídká. Samozřejmě se to dá řešit AI a robotizací, ale to už by bylo třeba aby se vyráběli roboti a továrny samy, tam jsou další otázky (zvlášť s OZE), nebyla by zničená/zamořená ještě větší plocha a na co by vůbec byla miliarda lidí.
Problém týkající se i současného zemědělství, který si podle mne téměř nikdo neuvědomuje. O krajinu kde má existovat stabilní nekočovná společnost a budovy je třeba se starat. Stačí si vzpomenout na ten požár v Čechách, pokud se zemědělci vykašlou na údržbu krajiny (a já bych jim to s tím jak je s nimi zacházeno radil) a ta zaroste a vrátí se ke původní podobě, tak se v původní podobě vrátí i původní požáry podpořené "zbytky civilizace" a případně šířením stepí. Tedy jak říkám zděšeným žertem, když někdo škrtne v létě v Aši sirkou, tak máme požár za pár dní na slovenských hranicích.
Re: Re: Ochota mít děti
Michal Hanko76,2024-12-08 17:16:35
Obávám se, že tento pohled je příliš zjednodušený až naivní. Pokud začně populace klesat v důsledku nízké porodnosti, pak bude podíl starých v populaci narůstat. Demografický strom se začne nahoře rozšiřovat, dole zužovat. Podíl důchodců v populaci bude výrazně narůstat, a to i při zvyšování věku odchodu do důchodu (!) a bude problém je uživit. Reálné hodnoty důchodů výrazně poklesnou, a odvody produktivních zaměstnanců oproti dnešku podstatně vzrostou. Životní úroveň všech tak podstatně klesne. Pokud už dnes nechce mít řada mladých potomky z důvodu vysokých životních nákladů, jejich ochota dále výrazně poklesne v důsledku výše popsaných faktorů. Bude to zpětnovazební efekt.
Dále, společnost začne být zaměřena na uspokojování potřeb starých, a výrazně méně přívětivá pro děti a mladé rodiče s dětmi, což vytvoří další negativní zpětnou vazbu. Komu se bude chtít přivádět děti do takového světa - do světa starých?
Váš scénář potřebuje, aby, až dojde za desítky let k výraznému poklesu globální populace na tu vaši 1/5 apod., pak jaký mechanismus si představujete, že v té budoucí přestárlé a výrazně zchudlé společnosti, zajistí, že lidé začnou opět chtít ve statisticky dostatečném počtu větší množství dětí?
Tvrdím, že pokud dojde k takovému poklesu globální populace z důvodu nízké porodnosti, pak je výrazné riziko, že ten pokles se nezastaví na jedné miliardě či vyšších stovkách milionů, a lidská společnost se bude hroutit dál. Umím si představit, že až dojde k totálnímu kolapsu, rozpadu na nějaké primitivní zemědělské komunity, pak je velká šance, že v některé (klidně i řadě) z nich dojdou lidé k poznání, že děti jsou nakonec potřeba, a tyto komunity začnou opět růst. Civilizace bude v té době už ale rozvrácena a naprosto si nejsem jist, že to půjde napravit. Podle mě reálně hrozí, že lidstvo skončí v jakési depresivní post-apokalyptické společnosti středověkého či dokonce starověkého typu. Doporučuji si s tím nezahrávat a brát tyto věci vážně.
Re: Re: Re: Ochota mít děti
D@1imi1 Hrušk@,2024-12-08 18:22:04
Když do úvah na toto téma nezahrnete nástup umělé inteligence a robotiky, nejspíše dojdete k chybným předpovědím. Za čtvrt století nebudete řešit otázku klesající životní úrovně důchodců, ale co se stamiliony lidí, pro které nemáte smysluplnou práci.
Jako nejpravděpodobnější vidím tyto tři varianty vzdálenější budoucnosti (řádově za 50 až 500 let):
Varianta A - světová populace klesne na hodnotu zhruba 100 milionů nebo nižší. Pro více lidí jednoduše nebude existovat uplatnění, a tak nikdo nebude bojovat proti trendu klesající porodnosti. Zhruba 1-10% populace bude privilegovaná vrstva tvořená investory, expertními pracovníky, politiky, lidmi ze showbyznysu apod. Zbytek lidí bude do počtu a žít budou z nepodmíněného příjmu.
Varianta B - světová populace zůstane v řádu miliard, ale životní úroveň drtivé většiny lidí drasticky poklesne, protože budou na trhu práce nekonkurenceshopní a privilegovaná vrstva se s nimi nebude chtít dělit o zdroje. Policie a armáda budou robotické, takže snaha chudiny o odpor bude mít mizivou šanci na úspěch.
Varianta C - Obecná umělá superinteligence usoudí, že ani tu privilegovanou vrstvu k ničemu nepotřebuje a zbaví se jí.
Re: Re: Re: Re: Ochota mít děti
F M,2024-12-09 13:59:58
S čím musím souhlasit a podtrhnout, že zde opravdu nejde vyvozovat (jednoduše) z minulosti do budoucnosti. K té AI by přihodil GMO, nano, kvantové a určitě jiné technologie proti kterým je dění kolem technické revoluce poklidný stav. Těch možností nakonec bude (včetně mezistavů) víc, ale v současnosti také nic moc víc nevidím, možná nějakou velkou válku/pandemii vyvolanou všemi těmi tlaky.
Ten mechanismus zvýšení poměru starších lidí je relevantní (pokud nedojde k nějaké katastrofě) a důležitý, i když ne na prvním místě. Ale neměl být problém (z hlediska pracovní síly) udržet produkci, díky automatizaci a robotům, i se zvyšujícím se podílem nepracujících lidí (důchodci). Jde o to rozdělení bohatství ve společnosti a neochotu se podělit (a současné dění kolem důchodů přípravu pravice/majetných). Vytáhl bych ještě ten mechanismus který je nám teď malován, tedy že důchodci budou všechno vlastnit díky investicím, ten by potom opravdu mohl vést k problémům (mimo to, že není možné, aby fungoval pro větší než malé množství celkové populace). Souvislost ochoty mít děti s poměrem starých lidí také nevidím nijak silnou.
Porodnost
Petr Nováček,2024-12-05 09:25:18
Všechny země, kde je průměrné IQ alespoň 90, tak vymírají. Hlavním důvodem je odkládání mateřství u žen. Do 25 všichni studují VŠ, pak si hledají práci, dělají kariéru a užívají života. Na nalezení partnera je velice krátký interval mezi 30-35 rokem. Po 35 už klesá reprodukční schopnost, po 40 je šance minimální. Spousta žen prostě děti nestihne. Dalším fenoménem jsou matky samoživitelky, tyto ženy mají většinou jedno dítě, žijí skromně, dostanou nějaké peníze a ubytování od státu, ale nejsou donucenu k tomu, aby si hledaly chlapa. Dříve by takové ženy měly velký problém přežít, takže neměli jinou šanci než si nějakého chlapa najít.
U nás klesá v posledních letech prudce porodnost. V roce
2021 se narodilo 111 tis dětí,
2022 se narodilo 101 tis dětí,
2023 se narodilo 91 tis dětí,
za polovinu roku 2024 se narodilo 41,6 tis dětí.
V druhé polovině roku 2021 probíhalo očkování proti covidu. Pokles porodnosti částečně souvisí s demografií, ale taky část může jít na vrub očkování.
Re: Porodnost
Richard Vacek,2024-12-05 14:47:11
Spíš než negativní vliv očkování by za tím mohl být negativní vliv nového viru, který několikrát nakazil snad každého z nás.
Re: Porodnost
Pavel Kaňkovský,2024-12-06 13:43:11
Líbí se mi použití slova "donuceny" (překlep jsem si dovolil opravit).
Myslíte, že bychom k nuceným pracem měli vynalézt ještě "nucené mateřství"? ;)
Re: Porodnost
Vojtěch Kocián,2024-12-06 18:29:39
Jako kdyby ženy během studia nebo práce nehledaly partnery. Hledají a často i najdou, ale i tak pak skončí většinou s jedním nebo dvěma dětmi. Druhá věc je, že kvůli studiu/kariéře dítě odkládají. Prostě víc nechtějí ani ony samy ani jejich partneři. Jinak asi máte pravdu v tom, že ženy nejsou až tak moc nuceny k tomu, aby si hledaly chlapa a to i v případě, že mají dítě. Nemusejí mít ani extra příspěvky od státu nad standardní mateřskou, kterou by dostaly i s partnerem po boku. Nemalá část si na své živobytí prostě vydělá, což byl dřív větší problém, přestože i tehdy ženy pracovaly docela tvrdě. A různé "bezdětné tetičky" byly celkem běžné i dřív. Dokonce bylo (minimálně v našich zemích) mnohem větší množství řádových sester a ani učitelky nesměly mít děti.
Re: Re: Porodnost
František Kroupa,2024-12-06 22:22:42
Celibát učitelek platil za císařpána. Byl zrušen bezprostředně po vzniku Československa, roku 1919.
Re: Re: Porodnost
F M,2024-12-07 13:38:16
Nevím proč by mělo "hledání chlapa" v tom smyslu jak je zřejmě myšleno nějak souviset s porodností. Ono to manželstvím/otcostvím nikdy nebylo tak neprůstřelné jak se myslí. Když se přeskočí to, že ten párový systém není zdaleka jediný (i v současnosti i u nás) existující, tak panímáma si v celku jednoduše našla způsob jak otěhotnět (nejen pro neplodnost pantáty) s kým chtěla a třeba z vyprávění pamětníků pantáta (natož táhnoucí armáda) se příliš neženýroval v tom kterou děvečku (ať chtěla, či spíše nechtěla) potěšit. Tady je teď velký strašák a sterilizátor nauka o genetice.
Spíše bych hledal (mimo ty biologické důvody) ve způsobu nastavení společnosti i v rámci toho "normálu". Biologický by ženy na VŠ (nebo v tom věku) neměly hledat partnera, ale rodit, tam okolo se dají vysledovat ty největší (v současnosti) problémy které se toho týkají. A drtivá většina je v nastavení společnosti, ať již tlaky na to, aby ty děti ještě neměly, nebo to co z toho plyne/souvisí tedy to, že jim to není umožněno (myšleno zároveň se studiem), s tím souvisí i způsob rozdělování prostředků ve společnosti. Jinak s většinou toho co se zde píše o tom "pozdějším věku" a nepotřebě mít děti souhlasím.
Ještě bych vytáhl bydlení to je dnes obrovský problém, kvůli všemožným normám a předpisům i těm "eko" které znemožňují levné bydlení (myšleno i úroveň standartu), ale také pohodlnost (žítí s prarodiči). Další věc k tomu bydlení, místo hliněné/kamené/dřevěné prázdné budovy s pár kousky dřeva a ocele je dnešní standart žít v podivných plasty a nátěry nasáklých zdech a interiér naplnit dalšími plasty dalšími nátěry a chemicky podivnými povlaky a povrchy a následně tam neustále aplikovat různé postřiky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
