Šnup a hup do bitvy. Kredit: Stanisław Kontny, Praehistorische Zeitschrift.

Už dobře víme, že lidé v antice, včetně starověkého Řecka a Říma, s oblibou využívali rozmanité psychotropní látky. Dokládají to antické texty i archeologické nálezy. Takové důkazy ale scházejí pro barbary, tedy lidi obývající Evropu mimo hranice Římské říše.

Anna Jarosz-Wilkołazka. Kredit: UMCS.

Odborníci obvykle předpokládají, že se nalévali alkoholem a ostatní látky využívali jen mizivě. Nový výzkum polských vědců teď ale přichází s průlomem, který odkrývá úplně jiný rozsah užívání psychotropních látek mezi barbary.

Anna Jarosz-Wilkołazková z Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej w Lublinie (UMCS) a její kolegové analyzovali archeologické nálezy v barbarské střední a severní Evropě a dospěli k závěru, že barbaři běžně bojovali na psychotropních látkách, přičemž nešlo o alkohol. Opírají to o nálezy malých objektů připomínajících lžičky, které se často nacházejí na opascích pohřbených válečníků.

Badatelé jsou přesvědčeni, že válečníci tyto lžičky používali k aplikaci psychotropních látek těsně před bitvou. V rámci výzkumu prostudovali celkem 241 „lžiček,“ které byly objeveny na 116 lokalitách z období vlády Římské říše. Jde především o výbavu bojovníků nalezených v mokřadech a hrobech na území dnešní Skandinávie, Německa a Polska.

Malé lžičky, které válečníci nosili na svých opascích, se našly i u nás na Moravě. Tyto jsou z archeologické lokality Mušov (Kredit a: Künzl/Künzl 2002, Illerup. Kredit b: Ilkjær 1993).

Tyto objekty mají rukojeť o délce 4 až 7 cm a buď oválné, nebo kruhové zakončení s prohlubní, o velikosti 1 až 2 cm. Lžičky se typicky nacházejí na opasku, ale nemají tam žádnou mechanickou funkci. Pokud mezi barbarskými bojovníky nebyla široce rozšířená obliba mlsat kaviár nebo kompoty, tak nejspíš nesloužily ani při jídle. Lžičky jsou vždy nalézány s dalšími nástroji a zbraněmi, které jsou charakteristické pro válečníky.

Logo. . Kredit: UMCS.

Jarosz-Wilkołazková s kolegy uvádějí, že barbaři měli v dané oblasti běžně přístup k rostlinným stimulantům a jako příklad mák, chmel, konopí, blín, durman, rulík a rozmanité houby, tedy v podstatě stejným jako máme dnes my. Tyto látky by bylo možné používat v tekuté podobě, především v alkoholu anebo jako prášek, který mohli šňupat právě pomocí dotyčných lžiček.

Autor tohoto textu se nicméně domnívá, že přinejmenším mák, chmel a konopí by bojovníkům v samotné bitvě moc nepomohly a naopak by spíše zpomalovaly jejich reakce a urychlily cestu na onen svět. Není vyloučeno, že válečníci měli k dispozici širší spektrum látek a podobně jako predátor či terminátor je využívali i k léčení a potlačování bolesti, tedy nejen před bitvou, ale i bezprostředně po ní.

Badatelé mají za to, že v rámci permanentních bojů s Římany měli barbaři značnou spotřebu zmíněných rostlinných látek a že pro jejich zajištění potřebovali slušné znalosti a logistiku. Současně je podle nich pravděpodobné, že minimálně část těchto látek využívali i při různých rituálech a oslavách.

Video: Drug Use in Ancient Greece and Rome

Video: Mušov - Brána do římské říše

Literatura

Phys.org 2. 12. 2024.

Praehistorische Zeitschrift online 26. 11. 2024.

Künzl/Künzl 2002: E. Künzl/S. Künzl, Römische Metallobjekte u. a. (G 1 – G 19). In: J. Peška/J. Tejral, Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Teil 3. = Monographien 55,3 der Römisch- Germanisches Zentralmuseums Mainz (Mainz a. M. 2002)

Archeologický ústav AVČR v Brně

Archeologie pravěkých Čech (projekt reg. č. 404/06/1262)