Mňaukonauti v mikrogravitaci: Jak kočky přispěly k letům do vesmíru  
Když lidé v padesátých letech vynalezli parabolické lety, dostali ďábelský nápad vzít na palubu kočky a škodolibě sledovat, jak si poradí se stavem beztíže. Kočky se s grácií přenesly přes ztrátu důstojnosti, která je tam čekala, improvizovaly a nakonec naučily lidi, jak se efektivně pohybovat v mikrogravitaci. Astronauté využívají kočičí triky dodnes.
Kočka testuje mikrogravitaci na palubě letounu Lockheed F-94C Starfire. Kredit: Air Force Magazine / NASA.
Kočka testuje mikrogravitaci na palubě letounu Lockheed F-94C Starfire. Kredit: Air Force Magazine / NASA.

Není tajemstvím, že se na lidském kosmickém programu podílí celá řada dalších druhů. Zatímco role psů, primátů a nověji třeba želvušek je dobře známá, kočky stojí poněkud v ústraní. Přitom lidští astronauté dodnes využívají triky, které jsme se od koček naučili.

 

Jde o to, že vědce fascinovala slavná kočičí superschopnost „vždy dopadnu na všechny čtyři.“ Jen málokteré zvíře je mrštnější než kočka, která se opravdu během letu vzduchem snadno přetočí do správné polohy.

 

C-131F Samaritan VR-30. Kredit: Wikimedia Commons, US Navy.
C-131F Samaritan VR-30. Kredit: Wikimedia Commons, US Navy.

Potíž je v tom, že kočky, které loví rozmanité menší tvory, mají jako správný akční predátor neuvěřitelně rychlé reakce a pohyby. Pro neozbrojené lidské oko je v podstatě nemožné je detailně sledovat. Umožnil to až vynález vysokorychlostní chronofotografie, díky které mohli lidé poprvé pořádně vidět, co kočka ve vzduchu vlastně dělá.

Když v padesátých letech začaly parabolické lety s „blicími kometami,“ které vytvářejí prostředí s mikrogravitací, dostali vědci šílený nápad vzít do blicí komety kočky a sledovat, jak se vypořádají s mikrogravitací.

 

Lockheed F-94C Starfire. Kredit: Wikimedia Commons, US Air Force.
Lockheed F-94C Starfire. Kredit: Wikimedia Commons, US Air Force.

Z takových pokusů, které prováděli odborníci US Air Force Aerospace Medical Research Lab, existují fascinující záběry se šklebícími se kočkami, které čelí neznámé zkušenosti. Nejspíš to pro kočky nebylo příjemné a vědci určitě utržili řadu škrábanců, ale také se leccos dozvěděli.

 

První pokusy s mňaukonauty v mikrogravitaci při parabolickém letu se odehrály na palubě amerického vojenského dopravního letounu z počátku padesátých let Convair C-131 Samaritan. Kromě koček tam testovali i holuby, takže to musela být neuvěřitelná show. Poté následovaly „blicí lety“ koček na palubě letounů Lockheed T-33 Shooting Star a Lockheed F-94 Starfire. Ty mají jen malou kabinu, takže to muselo být extrémní pro všechny zúčastněné.

 

K čemu to všechno? Experti analyzovali pohyby odvážných koček v mikrogravitaci a zjistili, že to kočky zkušeně zvládají. Na základě těchto pozorování vytvořili matematické modely pro pohyb a orientaci lidského těla během volného pádu. Triky koček, které si pohotově vymyslely pro pohyb v mikrogravitaci, převzala NASA. Astronauti dodnes při přípravě na mikrogravitaci trénují pohyby koček, které před půl stoletím létaly s lidmi na blicích kometách.

 

Video: USAF test with Cats in microgravity

Literatura

Science Alert 16. 11. 2024.

Datum: 18.11.2024
Tisk článku

Související články:

Jeden svět nestačí: Podivuhodný grafen míří do vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (18.12.2017)
Stáváme se vesmírným druhem: NASA testuje spermie na oběžné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2018)
Studenti vyslali na ISS bakterie     Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)
Vesmírná turistika a rizika početí v kosmu     Autor: Jaroslav Petr (11.09.2024)



Diskuze:

Naozaj do bez maciek nevedeli?

Radoslav Pořízek,2024-11-20 16:23:58

> Jde o to, že vědce fascinovala slavná kočičí superschopnost „vždy dopadnu na všechny čtyři.“

> Experti analyzovali pohyby odvážných koček v mikrogravitaci a zjistili, že to kočky zkušeně zvládají. Na základě těchto pozorování vytvořili matematické modely pro pohyb a orientaci lidského těla během volného pádu.

Nie som si isty, ci toto nebolo prikraslene. Teda ci skutocne bolo predtym otocenie sa pocas padu zahadou, a ci sa naozaj fyzikalny (nie matematicky) model vytvoril az na zaklade pozorovani.

Ide o to, ze zakon zachovania momentu hybnosti neumoznuje kozmonautom sa roztocit bez odrazenia (alebo naopak rotaciu zastavit), ale umoznuje sa im pootocit.

Lebo je to presne naopak, ako nas to ucili v skole: krasokorculiar robiaci piruate nie je dobrym prikladom na zazkon zachovania momentu hybnosti tuheho telesa, pretoze nie je tuhe teleso. A prave preto sa moze otacat aj kozmonaut:

Najprv sa rozkroci a pootoci trup z rukami pri sebe. Potom da nohy k sebe a dotoci ich k trupu. Vysledok je pootocenie celeho tela o urcity uhol.

Odpovědět

Pahýl

Vojtěch Kocián,2024-11-20 10:25:39

Článek by zasloužil trochu rozšířit a doplnit o vysvětlení, jak to kočky dělají.
Tohle krátké video ukazuje i aplikaci toho procesu přímo ve vesmíru (na ISS):
https://youtu.be/VJcno_XL4RU?t=27
Detailnější vysvětlení se zpomalenými záběry od stejného autora:
https://www.youtube.com/watch?v=RtWbpyjJqrU

Odpovědět

Kazdý by se to měl naučit

Jan Dostál,2024-11-19 10:23:52

Má osobní vzpomínka je, že jsem to otočení viděl jako sérii fotek ve 100+1, podle nich jsem poznal, že je to docela jednoduchý trik, kdy ten pohyb začíná docela typicky, kdy jdou ruce nahoru a za hlavu, ale ne symetricky, ale oběma rukama na jednu stranu. Umožňuje to bez kontaktu s něčím pevným se otočit čelem vzad (ze zad na břicho). Tehdá jsem si to vyzkoušel pro skoky do vody a zachránilo mne to při pádu z výšky na záda na beton. A kočka tuto otočku zvládne na začátku volného pádu asi na vzdálensti 40 cm, tj. přibližně za 0,3s se všemi reakčními prodlevami.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz