Galilejské jezero pohledem satelitu. Kredit: Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Limnologie je věda zabývající se děním v kontinentálních vodních útvarech s pomalou výměnou vody. Především tedy v jezerech a přehradách. Dvanáct let stará událost spojená s náhlým úhynem ryb v malé jezerní lokalitě přivedla badatele na stopu nezvykle velkého úlovků před 2000 lety.

Politická mapa okolí jezera. Kredit CIA, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Ale pěkně popořádku. V Evangeliu podle Jana se praví: Ježíš potom odešel za Galilejské jezero a šel za ním veliký zástup, protože viděli zázraky, které konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a posadil se tam se svými učedníky. Blížily se židovské svátky Velikonoc.

Ježíš pozvedl oči, a když uviděl, že za ním jde takový zástup, zeptal se Filipa: „Kde nakoupíme chleby, aby se ti lidé najedli?“ (To ovšem řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.) Filip mu odpověděl: „Nestačilo by nám chleba ani za dvě stě denárů, aby se na každého dostalo aspoň trochu!“ Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co je to pro tolik lidí?“ Ježíš však řekl: „Zařiďte, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo hodně trávy, a tak se posadili v počtu asi pěti tisíc mužů. Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdával sedícím; také ryb rozdal, kolik jen chtěli.

Podle tohoto vyprávění nasytilo pět bochníků a dvě rybičky, 5000 lidí. Je tu ale ještě Lukášovo vyprávění v němž Ježíš radí:

„Zajeďte na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!“ Šimon mu odpověděl: „Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly. Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni připluli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.

„Kostel chlebů a ryb“ v osadě Tabgha. Kredit: Berthold Werner, volné dílo.

Mozaika je dávnou připomínkou zázraku se dvěma rybami. To uprostřed obrazu je koš s pěti chleby. Kredit: Berthold Werner, volné dílo.

Když si to shrneme, tak ono biblické Galilejské (neboli Tiberiadské, ev Genezaretské) jezero v němž apoštolové zprvu neúspěšně lovili, je v distriktu Kinneret, který se může pochlubit tím, že je hustě osídlen již od starověku. Kolem vedla obchodní stezka Via Maris. Spojovala Egypt se severními říšemi Sýrií, Malou Asií a Mezopotámií. Vzkvétající osady zde zakládali Staří Řekové i Římané.

Historik Flavius byl zdejším krajem natolik okouzlen, že o něm napsal: „člověk by toto místo mohl označit touhou přírody.“ A také popsal, jak na jezero pravidelně vyplouvalo 230 lodí. Oblast jezera (Broshi) je s životem Ježíše úzce spjata. Několik jeho učedníků bylo místními rybáři. Se zázraky týkajícími se ryb, se setkáváme jak v evangeliu Marka, tak Lukáše i Jana. Konec konců o kořenech učení leccos vypovídá na břehu jezera se nacházející kostel s názvem „Rozmnožení chlebů“ a mozaika ze 4. století. Řeč je kostelu v Tabgha. Stojí na pobřeží a dnes je římskokatolický. Stojí ale na základech dvou předchozích kostelů. Prvním byl kostel byzantský z doby kolem roku 350 n. l. Druhý, rovněž byzantský, byl kolem roku 480 rozšířen a z této doby pochází i jeho podlahové mozaiky. Poté, co kostel v roce 614 zničili Peršané, zůstal po více než tisíc let zapomenut. Teprve až v devatenáctém a dvacátém století dochází k jeho znovuobjevení a rekonstrukci. Před devíti lety ho ale objevili i židovští extrémisté a chovali se k němu jako Peršané. Kostel poničili a po jejich žhářském útoku zcela vyhořela budova na kostel navazující.

Pohled na kostel přes trámoví žhářstvím poničené střechy pomocné budovy. Kredit: Powerhouse64, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

Rybáři na Galilejském jezeře. Autor neznámý. Kredit: Knihovna kongresu, volné dílo.

Vraťme se raději do současnosti, respektive do posledního květnového dne roku 2012. Tehdy se na relativně krátkém úseku západního břehu naskytl místním obyvatelům neobvyklý výjev. Břeh byl poset mrtvými rybami. Nevykazovaly známky nemoci ani poranění. Podezření padlo na pesticidy. Když se zhruba po měsíci výjev opakoval a kdy už byly známy laboratorní výsledky, které pesticidy jako příčinu úhynu vyloučily, vědci zpozorněli. Ve snaze přijít tomu na kloub pracovali i „přesčas“. Tak se stalo, že při jednom z nočních výjezdů narazili na překvapivý jev. Zatímco teplota vzduchu byla vysoká, teplota vody při hladině výrazně klesla. Rozdíl oproti předchozímu „normálu“ pro onen čas, byl čtyři stupně. Prapodivné bylo i chování ryb. Tísnily se při hladině.

Kristus na Genezaretském jezeře. Autor: Eugène Delacroix (1854). Kredit: Walters Art Museum, volné dílo.

Yael Amitai, první autorka studie. Kredit: The Hebrew University, Israel

Počítačová simulace odhalila, že za určitých podmínek může dojít k přeskupení vodních vrstev, kdy studená voda z hloubky dvanácti metrů se tlačí vzhůru a tu vrchní teplou, byť lehčí, prudce naředí. Viníkem je silný západní vítr, který vytvoří ve vodách jezera vlny, které odborníci nazvali „internal waves “. Jejich působením dojde k nepozorovanému rozpohybování vodní masy hluboko pod hladinou. Zrádné to je na jaře, kdy rozdíly nejen v teplotě, ale hlavně v obsahu kyslíku, jsou v jednotlivých vrstvách nejmarkantnější. Pokud severozápadní vítr zmíněné přesuny vodních vrstev navodí, voda chudá na kyslík přinutí ryby plavat blíž k hladině. Za normálních podmínek tam bývá více rozpuštěného kyslíku. Zrádná hlubinná voda bez kyslíku deroucí se k hladině mnohým z ryb přivodí smrt udušením. Naopak rybářům se hojnost malátných ryb při hladině postará o bohatý úlovek. Poněkud paradoxně k tomu může dojít i se zpožděním – tedy v době, kdy se vítr a vlny, které to mají na svědomí, už dávno pominuly, a nic nenaznačuje, že by k nějaké rybí katastrofě mohlo dojít.

Pozorovaný jev navíc nepatří mezi ty časté, ba ani ne mezi pravidelné. Za poslední více než tři dekády k němu došlo jen dvakrát. Dnes mají experti na přesouvání vodních mas k dispozici chemickou analýzu k určování ve vodě rozpuštěného kyslíku, Clarkova čidla s plynopropustnými membránami,… přesto pro ně přijít tomu všemu na kloub, nebylo snadné. Těžko mít za zlé těm, kteří tehdy nic z toho neměli, že ryby připlouvající z hloubky a jakoby samy se jim tlačící do sítí, připadlo jako zázrak.

Literatura

Yael Amitai et al, Seiche‐Induced Fish Kills in the Sea of Galilee—A Possible Explanation for Biblical Miracles?, Water Resources Research (2024). DOI: 10.1029/2024WR037894