Neri Laufer

Někdy se říká, že život začíná po čtyřicítce. Reprodukční funkce žen ale v tomto věku v drtivé většině vyhasínají. Výjimky však potvrzují pravidlo. Izraelský lékař Neri Laufer z Haddassah University v Jeruzalémě zjistil, že některé ženy si mohou díky pozměněné aktivitě několika genů udržet plodnost i dlouho po oslavě pětačtyřicátých narozenin.

Laufer vyšetřil celkem 250 žen, kterým bylo před 45 a  porodily děti bez pomoci asistované reprodukce. Většina měla během svého života hodně dětí a přitom se u nich jen vzácně vyskytovaly spontánní potraty. Podle Laufera to naznačovalo, že ženy mají přirozenou odolnost vůči stárnutí vaječníků. Genetická vyšetření těchto žen pomocí DNA čipů odhalila, že mají jedinečný vzor exprese genů, jaký se u ostatních ženy neobjevuje. Zvýšená aktivita byla patrná u skupin genů, které hrají významnou roli v programované buněčné smrti (apoptóze) a v opravách poškozené DNA.
Zatím není jasné, zda tato dispozice zajišťuje ženám kromě prodlouženého období plodnosti i delší život.

Zatímco otcovství v pokročilém věku společnost většinou toleruje, mateřství „ne už nejmladších“ žen vnímá společnost jako cosi nepřístojného.

     Laufer začínal svou studii s ženami pocházejícími z uzavřené komunity ortodoxních Židů. V komunitě je kladen důraz na co nejpočetnější rodinu a není tu používána antikoncepce.

Poprvé se narodilo dítě „ze zkumavky“ ženě po menopauze v roce 1994 díky italskému kontroverznímu lékaři Severinovi Antinorimu.

To mohlo samozřejmě výsledky jeho bádání ovlivnit. Laufer ale našel stejný efekt jedinečného profilu exprese genů i u žen, které k těmto ortodoxním komunitám nepatří.

V roce 2001 pobouřil Francii případ dvaašedesátileté učitelky na penzi, která odjela do USA a nechala si tam implantovat embryo vzniklé oplozením vajíčka najaté dárkyně. Učitelka pod hormonální kúrou dítě donosila,  porodila a vrátila se s ním do vlasti. Obešla tak zákon, který mateřství žen zajištěné metodami asistované reprodukce po menopauze ve Francii zakazuje. Skandál nabral „grády“, když se ukázalo, že vajíčko americké dárkyně bylo oplodněno spermatem bratra oné francouzské dámy. A aby tomu nebylo dost, další stejně vzniklé embryo donosila za úplatu Američanka. Takže dosud bezdětná učitelka měla najednou děti dvě. Jejích otec byl zároveň „de jure“ i jejich strýčkem.