Autoři studie na podporu geoinženýringu zmiňují, že Země je v takzvaném bodě zlomu a nebo už je hodně blízko něj. Mají tím na mysli, že oteplování planety se může už jen zhoršovat. Zmiňují snahy snahy najít východisko pomocí lapačů oxidu uhličitého i chlazení planety pomocí aerosolů. Podobně, jako to umí vulkány pumpováním oxidu siřičitého do atmosféry.
Žel se u zpočátku slibného zmíněného oxidu ukázala být jeho tendence k tvorbě kyseliny sírové. Ke zhoršování ozonové díry a skrápění země kyselými dešti. Nejspíš i proto se klimainženýři vrací k myšlence využití nanodiamantů. Ta jako první napadla před devíti lety americké vědce z Harvardu. Ani v nynějším týmu nejsou žádní nýmandi. Myšlenku záchrany planety prostřednictvím diamantů Američanům nyní pomohli rozpracovat švýcarští klimatologové z prestižní ETH Zurich.
Co tedy multi-institucionální devíti členný kolektiv nyní zkoumal a k jakému závěru dospěl?
Na výkonných počítačích klimatologové vylepšovali stratosféru sedmi kandidátními látkami: kalcitem, diamanty, hliníkem, karbidem křemíku (známým také jako karborundum), oxidem siřičitým a dvěma modifikacemi oxidu titaničitého (anatas a rutil). Jak asi už tušíte, tak vítězem jejich modelování se stal diamantový prach. Nejlepší volbou se ukázal být pro svou nedostižnou odrazivost, nenáchylnost ke shlukování (schopnost zůstat ve vzduchu rozumnou dobu) a chemickou inertnost (bez tendence dát vznik chemicky reaktivním dešťům).
Závěr
Varianta vylepšení stratosféry o diamanty velikosti 150 nm by během 45 let měla Zemi ochladit o 1,6 °C. Přetrvávající nejistoty související s absorpčními a rozptylovými vlastnostmi navrhují klimatologové dořešit výzkumem aglomeračních procesů v turbulentních brázdách letadel.
Oslí poznámka
Už jen nějak vyrobit potřebných pět milionů tun diamantového prachu v ceně zhruba 200 miliard dolarů a máme to v kapse!
Literatura
S. Vattioni et al, Microphysical Interactions Determine the Effectiveness of Solar Radiation Modification via Stratospheric Solid Particle Injection, Geophysical Research Letters (2024). DOI: 10.1029/2024GL110575
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Vezmeme krávy na milost?
Autor: Josef Pazdera (07.12.2022)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu
Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Diskuze:
nanodiamanty, vodní páry a srážky
Florian Stanislav,2024-10-26 17:47:24
https://www.wikiskripta.eu/w/Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_ovzdu%C5%A1%C3%AD
"Při ukládáni částic aerosolu v plicích, jsou nejnebezpečnější částice velké kolem 1–2 μm, protože jsou z 90 i více % zachycovány v plicích."
Jiný zdroj mírně rozporně uvádí částice menší jak 1 µm, že zůstanou v plicích.
https://www.irz.cz/latky-v-irz/poletavy-prach-pm2
"Částice menší než 2,5 µm (PM2,5) se mohou usazovat v průduškách či plicích a způsobovat místními reakcemi zdravotní problémy. Částice menší než 1 µm (PM1) mohou vstupovat přímo do plicních sklípků či průdušinek, odkud se nesnadno dostávají zpět, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. "
Článek uvádí diamanty velikosti 150 nm. Ve zdrojovém článku se uvádí injekce 5Mt/rok. To je 5 miliard kg/rok= 5E+12 g/rok To je asi 1,5E+36 těchto nanočástic.
Předpokládejme tedy, že stejné množství jako je injekce 5E+12 g/rok za rok spadne na povrch Země (510 milionů km2)=5,1E+14 m2. Pak vychází spad 9,8 mg diamantového prachu na 1 m2 povrchu Země za rok. Kdyby se každá celá kapka vytvořila díky nanodiamantům a spadla na zem, tak při hmotnosti kapky deště (asi 0,03 g) je to obrovské číslo (a nereálné) asi 4E+31 kg vody.
Na povrch Země spadne 985 mm srážek/m2 za rok, to je celkem 5E+17 kg vody. Z čehož lze udělat i zmatený závěr, že kondenzačních center je v atmosféře dost. Dost na to, aby byly rovnováha srážky/ výpar. Tento poměr závisí hlavně na teplotě Země.
Srážky se tvoří v troposféře, kde je většina vody a vodní páry.
Hmotnost vody (pára, kapky, led) v atmosféře je asi1,3E+16 kg. Množství vody v atmosféře odpovídá asi 22 mm vrstvě vody na povrchu Země. Na povrch Země spadne 985 mm srážek/m2 za rok, to je celkem 5E+17 kg vody. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den. Jinak řečenou 8 dní by voda vypršela. Ale zase se obnovuje..
Můj názor: účinek nanodiamantů je v odrážení slunečního záření do kosmu ze stratosféry, nikoli v ovlivnění množství vodních par, což se objevilo v diskuzi.
Jinak řečeno, kdyby nanodiamanty plně tvořily kondenzační jádra kapek, tak by za 8 dní byly nanodiamanty na povrchu.
Je obtížné mezi všemi obchodníky
Miroslav Gretschelst,2024-10-25 01:16:15
s deštěm nalézt toho, kdo opravdu umí "větru, dešti poručit". A teď k nim ještě přibudou obchodníci s "nanodiamanty"! Ale nekupte to (za ty prachy!)
Vzpomínám na léta 80., kdy planetu mělo zničit globální ochlazování.
Vitězslav Novák,2024-10-22 18:29:48
Tenkrát bylo navrhováno "geoinženýry" posypávat polární sníh a led uměle vyrobenými sazemi, aby se Země zachránila před globálním ochlazením, které tady už mělo nejmíň 20 let být.
"Mně se líbí, když lidi tak blbnou na kvadrát" ((C) J. Švejk)
Svazáci hadr.
Matěj Jánský,2024-10-21 08:31:17
"Tak soudruzi, máme stranický úkol. Co úkol, poslání! My musíme zachránit planetu! Sice tomu nerozumíme, ale neklesejme na duši, soudruzi! My máme velké myšlenky, máme. A logika, obezřetnost a jiné takové staré postupy a myšlenky, které nás brzdí v rozletu musíme, prostě musíme potlačit. A my je potlačíme. Chápete soudruzi? Dobře takže - nápady?"
Re: Svazáci hadr.
David Pešek,2024-10-23 12:22:56
také mám podezření že klimaalarmisté dochází na nějakou tu večerní univerzitu.. Na stranu druhou, 200 miliard USD pro celoplanetární záchranu není mnoho, nebo to také může být celoplanetární ukázka slepé cesty.. ale levnější bude určitě vegetace, klimaalarmisté předpovídají vlhkou žárovku nesoucí smrt, ale vegetaci by se v takových podmínkách mělo dařit více než dobře, a s prostředím lesa už by si termoregulační systémy obratlovců poradit měly, pokud není les, nechá se ještě postavit primitivní anebo i sofistikovanější obydlí na bázi běžného sklepa, zas se těch alarmů od klimatu nebude nikdo bát achjo..
Re: Re: Svazáci hadr.
F M,2024-10-24 01:52:19
Nevím kde se těch 200mld$ vzalo, tak možná budu psát blbosti. Předpokládám, že jde o nezřízeně optimistické nálady na 1rok, další možnosti ještě nezřízenější na jen ty diamanty na víc let, možné různé kombinace a variace, ale téměř jistě to na těch 200 neskončí.
Další věc je, že to není na pořád, jakmile přestanete rozprašovat do roka máte oteplení jako za celé století (nebo prý shoříte jak jsem se dnes dozvěděl od jakési eurposlankyně), nebo za nadlouho se to mělo o ten stupeň a půl oteplit. Zkraz o tolik o kolik to má chladit a kolik jim těch stupňů věříte. Tyhle šoky nahoru a dolů by podle mě byly horší něž to nechat být. Pokud se nebavíme slepě o oteplování, ale o změnách klimatu, tak jak toto dopadne? Není to opačný mechanismus ke skleníkovému efektu, projevy v různých zeměpisných šířkách obojího budou různé, takže na cirkulace to může mít vliv dost velký. Zlepší nebo zhorší to extrémy počasí, což je jediná věc která mě zajímá (v kontextu ceny a rizik), zvlášť v ČR. Pokud to sníží cirkulaci, tak Golfský proud, nebo snížené srážky a šíření pouští, naopak víc těch extrémů. No budovatelský duch teď nechybí.
Re: Re: Re: Svazáci hadr.
Matěj Jánský,2024-10-24 11:02:13
Ambiciózní cíle je třeba si dávat, ale teda jako montovat se do něčeho co zaručuje život lidstva a spol mi přijde dost arogantní řečeno seriózně, jako debilita non plus ultra řečeno otevřeně. Ať se na to fakt všichni vyse..u a jdou k lopatě a sbírat do Indie všechen ten sajrajt a zkouší třeba ohýbák na narovnávák ale ať se nemontujou do čehokoliv důležitého nebo to dopadne zase jako "myslely jsme to dobře..." jenže tady jde fakt už do tuhého...
nizká cena x riziko
Jakub Fiala,2024-10-21 07:20:45
V závěru článku je řečeno, že cena na výrobu "diamantoveho prachu" bude cca $200 milirad. To mě připadne celkem proveditelné. Spíše se bojím toho jaké to bude mít účinky. Aby jsme neskončili v době ledové ala "Snowpiercer".
Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Florian Stanislav,2024-10-20 21:55:48
Článek :
"Varianta vylepšení stratosféry o diamanty velikosti 150 nm by během 45 let měla Zemi ochladit o 1,6 °C"
Takže jde o postupné vynášení nanočástic do stratosféry, prostě čátic během několika let klesnou na zem a budou třeba do stratosféry další.
/Článek uvádí i karbid křemíku, který se připravuje při 2000°C, takže množství řádu 5 milionů tun ve formě nanočástic nebude zrovna levné. A silikóza plic (dnes způsobená hlavně jemným prachem při drcení nebo broušení) bude s karborundem ( absolutní tvrdost asi 10 větší jak u křemene) hodně tvrdá./
Vyrobil jsem kdysi graf podle Stokesova zákona jakou rychlostí padají částice z výšky 35 km. Výsledky jsou zcela pochybné, padá to moc rychle.
http://zmeny-klima.wz.cz/supervulkany/rychlost-padu-castecky-0,01mikrometru.jpg
Je lépe použít Firefox, Chrome přidá s na https:// a pak nic nenajde.
Přepsat začátek odkazu na http://
Výpočet pomocí Stokesova vzorce zahrnujícího viskozitu vzduchu jsou zcela odlišné.
Kinematická viskozita vzduchu je při 101 hPa asi η (0) =1,33.10^-5 m2/s
http://zmeny-klima.wz.cz/supervulkany/index.htm
Pak pro částečku o poloměru 1 mikrometr, hustotu vzduchu 1,29 kg/m3 a hustotu materiálu 2 000 kg/m3 vychází asi v = 1,6.10^-4 m/s, čili asi 1/6 mm/s. Rychlost pádu částečky ve větších výškách je větší, řekněme v 35 km výšky podle předchozího grafu 10x, čili nějaký letmý průměr bude pod 1 mm/s. Doba pádu z výšky 10 km tedy bude 10 000 000 s, čili asi 116 dní.
I kdyby z 35 km byla doba pádu poloměru 1 mikrometr jeden rok, Tak je to málo. U sopečného popela ve stratosféře se uvádí, ochlazující účinek ( jednorázový, ne opakující se sopeční činnost) je do 6 let. Prach prostě spadne.
Tabulka zdroje článku
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2024GL110575
uvádí že ochlazující nejsilnější účinek (velikost také kolem 0,15 mikrometrů) má TiO2. Že by měl tendenci se ve vzduchu shlukovat a nanodiamanty ne?
Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Děd Vševěd,2024-10-21 09:56:04
Vážený pane Floriane, buďte prosím tak laskav a nechte si na Vaše www stránky instalovat bezpečnostní certifikát. Pak se nedivte, že Vaše informace nelze správně zobrazit. Používat http protokol je velké bezpečnostní riziko.
Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Florian Stanislav,2024-10-21 15:33:21
Děde Vševěde, já vševěd nejsem a nevím, že "Používat http protokol je velké bezpečnostní riziko."
Bezpečnostní riziko pro koho? Že nejsou šifrované a server neukládá kopie, to mi nevadí.
Webzdarma.cz nabízel protokol http:// mnoho let, naposledy jsem na http:// před vánocemi 2023 umístil fotky podzimní krajiny rybníků (za rok 2023), což dělám mnoho let.
Webzdarma.cz mi mnoho let zpátky prtokol http:// ani fotky nemaže ani neupozorňuje, že jsou velmi nebezpečné.
A obezřetný a aktualizovaný Chrome po přepsání odkazu s jeho iniciativního přidání s u https:// na odkaz začínajícím http:// tyto stránky spustí taky. Firefox je spustí rovnou.
Co Vám ty velmi nebezpečné stránky http:// už provedly?
Re: Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Mintaka Earthian,2024-10-24 12:39:58
Primární nebezpečí nešifrovaného http přenosu je pro každého uživatele vašich stránek (nikoliv pro vás).
To pro to, že kdokoliv, kdo se dostane mezi uživatele a váš server může do http komunikace, poměrně jednoduše, přidat jakýkoliv obsah, včetně scriptů a přesměrování.
Re: Re: Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Florian Stanislav,2024-10-24 13:29:57
Dobře. Očekávám, že hacker si založí své stránky http:// s atraktivním obsahem a vloží tam svoje scripty v pohodlí. Chcete snad říci, že moje hackersky pozměněné stránky vloží na profesionálně kontrolovaný Webzdarma.cz? A jak se tam dostane, když to mám zaheslované ?
Re: Re: Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Florian Stanislav,2024-10-24 18:36:26
Píšete jako odborník, přejděme od teorie k praxi.
Píšete :
"kdokoliv, kdo se dostane mezi uživatele a váš server může do http komunikace, poměrně jednoduše, přidat jakýkoliv obsah, včetně scriptů a přesměrování."
Moje stránky ve formátu http:// jsou Vám k dispozici.
http://http://trebonskorybniky2023.wz.cz/Kaprovy-a-Stici-rybnik/0022-Stici.html
má zdrojový kód na jednu stránku a obsahuje prakticky jen jeden obrázek Štičího rybníka. Můžete obrázek smazat a umístit poměrně jednoduše třeba ten potenciálně nebezpečný script.
Pokud nechce být škůdcem internetu, jako údajně já, tak můžete vložit script impotenciálně nebezpečný.
Re: Re: Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Petr Mikulášek,2024-10-25 17:59:56
Jasně, ale tohle se dá u HTTPS udělat taky, jenom trochu jinak... A pokud je jediná vrstva vašeho zabezpečení před škodlivým skriptem formou šifrování stránek, tak potěš koště. Až si nějaký dacan prostě založí doménu s cílem škodit a normálně si k ní vystaví certifikáty, tak se budete hodně divit. A naopak, pokud počítač odolá po stažení škodlivýho kódu po HTTPS, není důvod, aby mu to samý ublížilo po HTTP.
Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
Petr Mikulášek,2024-10-21 22:16:01
Ono to s tím odhadem nebude tak horký. Je potřeba započítat elektrostatický náboj, vztlak, proudění vzduchu,... A dostaneme se na úplně jiný čísla. Ale kdyby to vydrželo řekněme půl roku, 10x denně startovalo 10 vyhrazených letadel a při každým letu se vyklopilo 10t, tak v atmosféře udržíme 180kt diamantů. A to by bylo plivnutí do rybníka.
Co je jistý, tak znečištění polétavým prachem, podráždění sliznic, plný plíce humusu, opotřebení strojních součástí abrazivním prachem v atmosféře,...
Ještě že je nenapadlo postavit 40km vysoký komín s ventilátorem na Sahaře a hnát písek do stratosféry.
Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
F M,2024-10-23 01:19:34
Počítají cca s 1 rokem a několika Megatunami. Jestli jsem to dobře pochopil tak zvyšují to množství vypočtené v minulých pracích. Jenže sami ještě pořádně nekalkulují se všemi faktory, které to mohou zhoršit (nejspíš také ještě mnohem zhorší), což také udávají jak naznačil i pan Pazdera, že je třeba ještě vyzkoumat. Pokud by vůbec měla být šance přiblížit se těmto optimistickým číslům tak by se to muselo rozprašovat opravdu hodně řídce a dokonale až na úroveň těch nm zrníček.
Z toho článku "Zdvojnásobení počtu primárních částic na aglomerát zvyšuje rychlost usazování přibližně o 10 % a účinnost zpětného rozptylu na jednotku hmotnosti stratosférického aerosolu se snižuje o více než 50 % " je tím myšleno jak se to statikou (Van der Waalsovy síly) slepí, kolik těch částic ve vztahu účinnost na hmotnost. A tedy s velkým otazníkem, protože jsem to nečetl pořádně, neřeší jak se to bude chovat s ostatními látkami v atmosféře (myslím ta aglomerace, možná i kondenzace pokud je to reálné).
Každopádně víc by podle mě pomohlo věnovat tu energii rozvoji jaderných elektráren, nebo fúze.
Re: Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
D@1imi1 Hrušk@,2024-10-24 00:32:03
Ad "věnovat energii":
To zní, jak kdyby někdo měl přebytečnou energii (nebo 200mld USD), a potřeboval ji nějak vybít :D
(ale myslím, že ti výzkumníci tím kapitálem nedisponují).
Ve světě pomalu vzniká 2. studená válka, ale my si budeme hrát na to, kdo "jakože" víc ochladí nebo míň oteplí planetu, protože to je "hlavní" problém dnešního světa.
Škoda, že nežije Jaroslav Hašek, ten by měl námětů na svoji satiru...
Re: Re: Re: Re: Rychlost pádu mikro a nanočástic v atmosféře
F M,2024-10-24 01:57:51
No vidíte nukleární zima to vyřeší, možná bude mít i pro populaci mírnější následky než to šílenství.
Tenounká sci-fi: Chvalozpěv na Leibowitze
radši ne
Pepa Vondrák,2024-10-20 15:49:08
Jsem proti, zde je vysvětlení: https://www.cistenebe.cz/stav-ovzdusi-na-ostravsku/slovnicek-pojmu/16cs-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10
Jsem pro véééééééélké stínítko ve vesmíru, už se o tom psalo, zastíní trochu slunce, dopadne na Zemi méně světla a tepla, a pokud by s tím byl problém, může se zase složit do úhledné kostičky a ponechat pro pozdější využití.
globalne ochladenie
Rio Malaschitz,2024-10-20 12:20:00
Zdá sa mi to riskantné. Tie modely nikdy nefungujú tak ako si to človek predstavuje. Globálne oteplenie je síce nepríjemné a nevieme čo nás čaká. Ale globálne ochladenie by bola ďaleko väčšia katastrofa.
.
Antonín Lejsek,2024-10-20 11:29:36
Expertů, kteří "věděli co dělají" a v rámci dobra napáchali ohromné škody, je plná historie. Diamantový prach nezní jako něco, co bych chtěl dýchat. Nepřekvapivě o bezpečnosti tam nepadlo jediné slovo. Něco někam nasypat je jednouché, ale už to nemusí jít vrátit zpátky.
Ladislav Šev????k,2024-10-20 09:59:17
Ví někdo jak dlouho nanodiamanty vydrží ve stratosféře? Případně jak je odstranit? To aby jsme nezamrzli...
Kde jsem to jenom...
Petr Mikulášek,2024-10-20 09:48:13
Jo, už vím. V té parodii na reklamu z 90tek - "Skvrny po Vizíru vyperete nejlíp v Arielu"
Nanodiamanty jsou taky jenom prach a znečištění prachem je taky pěkně na pytel. Navíc uhlík je hořlavý, i ve formě diamantů a pokud ho nasaje lesní požár, kotelna nebo motor letadla, mají z nich za chvíli zase CO2. O energetické náročnosti jejich výroby a spalování ropy v letadle, který to tam bude sypat, ani nemluvím.
A výchozí materiál pro výrobu nanodiamantů bude uhlí? Nebo se do ochlazování investuje nachytaný CO2, který se vydestiluje ze vzduchu za pomocí energie z Carnotova cyklu, kde 70% bude odpadní teplo a dodá se jako bonus vazebná energie na redukci? Nebo budou lovit uhlíkový planetky a tahat je k Zemi?
Tihle volové by planetě nejvíc prospěli, kdyby místo zbytečnýho pálení megawatthodin energie v superpočítačích hráli solitaire s papírovýma kartama.
Ekoklima teroristé mají zajímavé vlhké sny
Jiří Kolumberský,2024-10-20 08:00:23
Poručíme větru, dešti. Vytahat z kapes občanů planety Země co nejvíce peněz, co nejvíce jim znechutit život různými zákazy a příkazy. Jedinými škůdci jsou ekoklima teroristé.
Re: Ekoklima teroristé mají zajímavé vlhké sny
Petr Mikulášek,2024-10-20 10:01:10
Melouni. Na povrchu zelení, uvnitř rudí. Nahnal bych je na ostrov a nadmořskou výškou 2m, odtáhl jim lodě a počkal, až roztají ledovce.
Nebejt tehdy Bursíka a jeho pionýrů, tak v Temelíně teď máme čtyři bloky, komplet zaplacený a z jádra by levně bez emisí šlo 60% tuzemské výroby. Ale to nejde, soudruh je "ekolog" a "stará se o planetu"... Jako tuny dalších parazitů bez znalostí fyziky.
Re: Re: Ekoklima teroristé mají zajímavé vlhké sny
F M,2024-10-22 01:52:18
Vtipné je, že přírodě je to putna. Tedy přesněji, asi by celé ty změny klimatu i oteplení a CO2 už vůbec spíš přivítala. O páchání dalších škod v rámci boje s jediným úhlavním nepřítelem za jakoukoli cenu radši nemluvě.
Re: Re: Re: Ekoklima teroristé mají zajímavé vlhké sny
Petr Mikulášek,2024-10-25 17:21:08
Jo, nepřítel je vždycky potřeba. Jako když šéf v IT Crowds vyhlásil válku stresu...
Re: Re: Ekoklima teroristé mají zajímavé vlhké sny
Vitězslav Novák,2024-10-22 18:37:01
Na Píťu Dvoudomého - tedy Petra Pitharta - nezapomínat! To on nařídil zkriplit Temelín. Jako snad poslední rozkaz ve vládě, ze které ho následující volby vymetly. Bursík tenkrát ještě nevěděl jaké ideologie se chytit, aby se s určitostí do vlády dostal. A s jistotou vybral tu nejškodlivější.
BTW. - nedávno jsem zjistil, že Pithart dosud publikuje... Tentokrát se obul do Pirátů.
ekoteroristi exceluji
Zdeno Janeček,2024-10-20 07:32:55
Nestacila by vodni para ??
Pokud je zamraceno, tak klesne teplota okamzite.
Re: ekoteroristi exceluji
Libor Zak,2024-10-20 09:33:03
Vodní pára je sice ne nejsilnější, zato nejvýznamnější skleníkový plyn
Re: Re: ekoteroristi exceluji
Ladislav Šev????k,2024-10-20 09:55:28
Rozptýlené nanodiamanty budou mít také charakter plynu...
Re: Re: ekoteroristi exceluji
Florian Stanislav,2024-10-20 21:48:13
Vodná pára vytvoří ve stratosféře kapky a vzápětí ledové krystalky, která jsou ale velké a padaly by rychle ( plácnu během sotva několika dní) do troposféry, nu a to už známe, déšť a sníh.
Re: Re: Re: ekoteroristi exceluji
František Kořízek,2024-10-23 11:53:47
Ve stratosféře zůstává vodní pára dlouho (v posledních 40 letech jí navíc velmi výrazně přibývá), zvlášť ve vyšších výškách je relativně teplo a hlavně velmi nízký tlak a nedostatek kondenzačních jader. Pokud se nepletu, tak se chemickými reakcemi spíše přemění na kyselinu sírovou.
Šílení geoinženýři, dokonce uvažují o tom, že by omezili stoupání vodních par do stratosféry a tím teplotu Země snížili, prý by k tomu mohlo stačit vypouštění 2 kg jodidu bismutitého týdně v oblastech silného vzestupného proudění.
Re: Re: Re: Re: ekoteroristi exceluji
Florian Stanislav,2024-10-24 13:24:48
No, ještě kolik té vodní páry, tedy plynu při -80 °C tam je. Jodid bizmutitý týdne 2 kg. ? jak ho do stratosféry dostanete ?
Kolik ho tam nahoře udrží, když má hustotu 5,8 g/cm3 a spláchne ho první déšť. Jak jemně ho chcete semlít, jsou to krystaly nerozpustné ve vodě.
"Pokud se nepletu, tak se chemickými reakcemi spíše přemění na kyselinu sírovou."
To se asi neplete, pokud tam nahoře bude SO2. Takže likvidace skleníkového plynu vodní páry skleníkovými SO2 a H2S4.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
