Čas se na sekundu zastaví o půlnoci 31 prosince 2005. Toto rozhodnutí učinili odborníci sdružení v mezinárodní instituci zaměřené na sledování rotace Země - International Earth Rotation and Reference Systems Service.
Prodloužení roku 2005 si podle Dr. Bruce Warringtona, vrchního časoměřiče z Národního ústavu pro měření v Australii, vyžádalo rozcházení rotace Země s časem určovaným atomovými hodinami.
Atomové hodiny jsou založeny na kmitání atomů, které v nich slouží jako jakési kyvadla pracující s přesností biliontin sekundy. Takové hodiny jsou přesnější než zemská rotace. Tím je myšleno to, že když měříte den jako dobu za kterou se Země jednou otočí okolo své osy, tak tato doba není stále stejná. Rozdíly jsou atomovými hodinami měřitelné.
A tak čas od času je třeba náš čas upravit, tak jak atomové hodiny určí.
Tento systém úpravy světového času přidáváním sekundy byl poprvé zaveden v roce 1978. Letos to bude první přidávání sekundy od roku 1998.
Posun času
Na rychlost, jakou se naše Země točí, má vliv celá řada faktorů. Závisí to na přílivu a odlivu, přelévání tekutého jádra Země, tektonické posuny. Jako příklad může sloužit i asijská vlna tsunami, která zkrátila den o dvě miliontiny sekundy.
Sekundová úprava se dříve aplikovala každých 18 měsíců. Ukázalo se ale, že Zemská rotace se v poslední době poněkud urychlila, to umožnilo vyčkat s úpravou celých sedm let.
Koho to zajímá
Většině z nás na nějaké té vteřině zřejmě nesejde. Ti, kdož se bez přesného času neobejdou, jsou ale astronomové. V astronomickém měřítku je sekunda obrovsky velký údaj. Teleskopy do vesmíru jsou směrovány s velkou přesností a obsluha k jejich zaměření na cíl běžně pracuje s časovými údaji v tisícinách sekundy.
Bez přesného jednotného (globálního) času se ale nyní neobejde ani chod vysokorychlostních přenosových sítí, bezpečnost elektronických bankovních transakcí...
Existují již atomové hodiny o velikosti krabičky zápalek. V nich čas neodměřují atomy cesia, nýbrž rubidia. Tyto hodiny nejsou tak přesné jako cesiové, rozejdou se o sekundu „již“ za deset tisíc let. Miniaturizaci atomových hodin oceňují především vojáci. Raketové střely navigované pomocí satelitní navigace jsou za určitých situací zranitelné. Navigace pomocí přesného měření času a rychlosti je pro ně lákavým alternativním řešením, vyhnuli by se tak možnému rušení signálu.
Mezi odborníky na měření času jsou i zastánci jiných řešení časových disproporcí vznikajících zmíněnou nepravidelností rotace Země. Dost hlasitě jsou slyšet snahy snažící se prosadit taková opatření, která by také prodlužovala poslední den v roce, ale interval by podle nich měl být mnohem delší. Zastánci těchto časových oprav mají pravdu v tom, že změna globálního, světového času by byla méně frekventovaná a tudíž méně nákladná. Čím delší by ale interval byl o to větší by samozřejmě musela být větší i jeho oprava.
Jsou dokonce i tací novátoři, kteří mají v úmyslu změnit definici naší staré dobré sekundy.
Víte, že kromě světového času existuje čas: hvězdný, pravý sluneční, střední sluneční, místní střední sluneční, efemeridový, atomový, terestrický a geocentrický souřadnicový čas. Podromnosti najdete na stránkách Aldebaranu.
Prameny:
http://www.abc.net.au/science/news/stories/s1421431.htm
http://home.zcu.cz/~poupa/ptb.html
http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/orientace/theory.html#time
Komentář osla
Teoreticky by naše potomky měla čekat skvělá budoucnost. S postupujícím zpomalováním rotace budou mít více volna – Silvestrovské oslavy budou stále delší a delší. To ale v sobě skrývá problém. Prodlužování neproduktivního placeného volna se zákonitě střetne se zájmem zaměstnavatelů. Z uvedeného důvodu se nám zdá, že legislativní úprava pojmu sekunda, která by ji definovala jako delší časový úsek, je reálnější, než si odborníci na časomíru hodlají nyní připustit.
Ozvěny budoucnosti - kvantové počítače a stroj času
Autor: Stanislav Mihulka (11.08.2005)
Začíná astronomické léto
Autor: Miroslava Hromadová (20.06.2005)
Diskuze: