Zprávy o této kometě už oblétly médii, ale ne každý sleduje astronomický server, a ne každý má to štěstí, aby potrefil některý z kvalitních referátů, které se taky najdou (například na Českém rozhlase). Je to nejjasnější kometa za posledních několik let, možná i v tomto století, ale vyjadřovat se o kometách bývá podobně ošemetné jako o počasí. Sám jsem ji zatím neviděl, takže je mírně trapné, že o ní píšu.
Kometa C2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS a Grand Canyon, 12. října. Kredit: The Boy from Mars, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
|
13. října delším ohniskem (135 mm f/2,0) a delší expozicí (10 x 15 s). Kredit: Brandon Ghany, Wikimedia Commons. Public domain.
|
V několika nejbližších dnech by měla být při rozumném počasí vidět tak mezi 19:00 a 19:30 nízko nad západo-jihozápadním až západním obzorem. Zkusím ji vyhlížet už před 19 h, radši i triedrem. To by měla být vidět přinejmenším její hlava, asi jako rozmázlá hvězda, jasná teď přibližně jako Merkur, i podmínky pozorování by měly být podobné jako hledání Merkura při jeho průměrné viditelnosti. S houstnoucím soumrakem bude hlava komety samozřejmě klesat a sunout se k západu, ale mohli bychom uvidět její ohon, to možná i o něco později. Těžko v celé jeho délce, ta je prý teď 18 stupňů (reálně desítky milionů km) a bude se snad ještě prodlužovat.
V nejbližších dnech to prostě bude objekt vhodný i pro pozorovatele z měst, pokud mají výhled na zjz až západní obzor. Ostatní si (v mírně pozdější hodinu) užijí i ocasu, zvláště triedrem. Měšťané z něho možná uvidí aspoň kousek. Koncem týdne a později to bude podívaná sice pěkná, ale spíš v místech s tmavou oblohou a postupně jenom s dalekohledem, asi 20 stupňů vlevo od Arktura. Navíc pak bude rušit Měsíc, který zatím milosrdně vychází později a navíc je zatím na ekliptice nízko.
Pohyb komety vůči hvězdnému pozadí, 11. května. Kredit: Cpayoub, Wikimedia Commons. Licence CC 1.0.
|
Animace pohybu komety vnitřní částí Sluneční soustavy v letech 2024 až 2025. Současně s pohybem Merkuru, Venuše, Země a Marsu. Kredit: Phoenix7777, Wikimedia Commons. Licence CC 4.0.
|
Tu kometu objevili loni, v Číně a v Jihoafrické republice, proto má tak divné jméno. Napřed byla vidět jen pořádnými dalekohledy. Po prvním protnutí dráhy Země koncem srpna už byla vidět líp, ale jen z jižní polokoule. 27. září prolétla nejblíž Slunce, sotva 60 milionů km, a zdárně to přečkala. Teď se nám před pár dny přehoupla na severní polokouli. 12. října podruhé minula dráhu Země ve vzdálenosti 74 milionů km. Několik dní se budou podmínky pozorování od nás zlepšovat, pak zase naopak.
Snad to všechno nezakryjí mraky, jako v Praze a okolí nedávnou mohutnou polární záři.
Je to kometa málem panenská, oběžnou dobu má totiž kolem 80 tisíc let. Leckde ji proto titulují jako velevzácnou a občas dodávají, že děsila neandrtálce. To je dobré brát s rezervou, protože neumíme popsat podmínky její viditelnosti při minulém návratu, a hlavně, za dlouhou dobu určitě prolétlo velice mnoho podstatně jasnějších komet.
Tak přeju štěstí pro pozorování!
Literatura
Článek Fotogalerie: C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) − Velká kometa 2024 na webu www.astro.cz.
Kometa C/2020 F3 Neowise – aktualizace polohy a viditelnosti
Autor: Zdeněk Kratochvíl (17.07.2020)
Dinosaury možná vyhubila kometa
Autor: Vladimír Socha (22.02.2021)
Až 60 procent blízkozemních objektů jsou temné komety
Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2024)
Diskuze:
No...
Many More,2024-10-15 21:43:04
o víkendu jedu na venkov, s výhledem ku západu. Takže bude-li nám sobotní večer oblačností nakloněn, ... :-)
kulturně závislé konotace komet
Eva M,2024-10-15 11:38:19
Dobrý den,
-kometu vzhledem okolnostem výskytu neuvidím, jako spousta jiných lidí....možná škoda, ale co se dá dělat
- co mne ale překvapilo, byla "reklama", jaké se jí dostalo od novinářů - "kometa, která děsila už neandrtálce..." nebo tak nějak
A vskutku, zdá se, že komety "odedávna" nemají v civilizacích dobrou pověst,,,,,,, JAK TO S TOU JEJICH HISTORICKOCIVILIZAČNÍ POVĚSTÍ JE?
/:) za sebe mohu říct, že již z jiných důvodů nervoznímu člověku taková konotace "nepřidá"...ovšem pokud by mi to NEŘEKLI, tedy nenapsali, ani bych o ní nevěděla................... co a jak viděli neandrtálci, opravdu nevím,,,/
Re: kulturně závislé konotace komet
Zdeněk Kratochvíl,2024-10-15 12:27:08
V praze ji včera zakryly mraky asi 15 minut ořed začátkem pozorovacího okna, takže jsem ji taky neviděl. Snad dneska a dál.
Nakolik vím (ale nejsem toho znalec), tak strach z komet je až otázkou středověku, dokonce spíš pozdějšího, a pak hlavně baroka a v určitých obzvláštních kruzích nové doby.
Neandrtálce nemohla tahle kometa děsit ani v případě, že by se komet báli (o čemž vůbec nic nevíme), totiž proto, že tehdy nepřiletěla, je u Slunce poprvé. Byl to pouze jeden z nešťastných mediálních triků NASA. Když plodí takové pitomosti, tak se pak míň divím, že jsou i lidi, kteří nevěří letům na Měsíc. Blbost plodí blbost.
Nejspíš to bylo tak, že někdo chtěl ilustrovat vzdálenost Oortova oblaku, odkud ta kometa letí, tím, že by to odpovídalo oběžné periodě 80 tisíc let. Ta ovšem není zrovna stabilní, velké planety se postarají, aby se perioda zásadně zkrátila, nebo ji naopak vyhodí do mehzichvězdného prostoru, jako v tomto případě. Pak z takto vypočtené periody udělali reálnou a začli psát o minulém návratu za neandrtálců. Možná to psaní svěřují AI.
Omlouvám se za převzetí chyby
Zdeněk Kratochvíl,2024-10-14 21:24:37
Tisková zpráva společnosti pro meziplanetární hmotu: "...je třeba zmínit, že média často uvádějí chybný údaj, že tato kometa má periodu 80 000 let. Ve skutečnosti se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, což znamená, že v blízkosti Slunce je úplně poprvé, a dle aktuální dráhy ji gravitace planet po tomto průletu nasměruje na mezihvězdnou dráhu – tedy ji vystřelí do mezihvězdného prostoru, ze kterého se už nevrátí. Chybný údaj o periodě patrně pochází z blogu NASA, který má sice velkou autoritu, ale často obsahuje nepřesnosti způsobené snahou psát působivé články pro laiky."
Viz
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/na-obloze-muzeme-pozorovat-nejvyraznejsi-kometu-od-roku-1997.html
Je tam taky zajímavý výklad o pozorovatelnosti ohonu komety večer i ráno. A zvýšili honocení komety na "nejvýraznější od roku 1997".
Re: Omlouvám se za převzetí chyby
Zdeněk Kratochvíl,2024-10-14 21:53:30
V souladu s touto zprávou je i údaj o nepatrně hyperbolické dráze s excentricitou 1.00013727 v Small-Body Database Lookup, viz
https://ssd.jpl.nasa.gov/tools/sbdb_lookup.html#/?sstr=2023A3&view=OPC
Jasnost komety je 1,3 magnitudy nebo lepší (závisí na metodě měření, co všechno z komety se zahrne a v jakém spektrálním rozsahu). Jasnost bude postupně sláibnu, napřed pomalu, pak rychleji, ale zato bude kometa zapadat později po soumraku, takže bude pozorovatelná výše na obloze.
A první pozorování prý bylo už v roce 2022, ale chvíli trvalo, než se potvrdilo, že jde o kometu, navíc novou.
Aristotelés a komety
Tomáš Novák,2024-10-14 17:11:28
Aristotelés prý vysvětloval komety coby suché zemské výpary, které vysoko v atmosféře vzplály, případně jako podobné exhalace pocházející od planet a hvězd.
V roce 2010 se navíc ukázalo, že řečtí učenci nejspíš pozorovali slavnou Halleyovu kometu už při jejím přiblížení v roce 466 (nebo 467) př. n. l.! Je o ní zmínka v souvislosti s dopadem meteoritu o objemu "nákladu na voze" v severním Řecku (zmiňuje se o tom o století později i Aristotelés a o pět století později Plinius). Zmínka mluví o dlouhém světle na obloze, které jev mělo doprovázet. Pokud by to byla pravda, jednalo by se o významné přesunutí doby pozorování komety o celých 226 let dozadu (tři přiblížení zpět). Podle dnešních výpočtů mohla být v té době kometa neobyčejně jasná a viditelná po dobu 70 až 75 dní, což odpovídá záznamům řeckého spisovatele jménem Daimachus. Problém je v tom, že staří Řekové nejspíš netušili, co vlastně komety jsou a záznamy o nich prakticky nevedli.
Pane Docente, máte k tomu nějaké detailnější informace? Děkuji!
Re: Aristotelés a komety
Zdeněk Kratochvíl,2024-10-14 17:24:51
Aristotelés umístil komety mei meteorologické jevy, a to pro jejich nepravidelnost. Stejně tak meteory, s těmi to ovšem mimoděk trefil, aspoň pokud jde o jejich krátké zazáření při zániku v atmosféře. Souvislost meteorů s kometami poprvé ukázal Anaxagorás v půlce 5. století před n. l. (tedy víc jak sto let před Aristotelem)a správně vyložil jejich lokalizace, i když samozřejmě ještě geocentricky.
Halleyovu kometu pozoroval poprvé taky Anaxagorás, včetně toho velkého meteoritu, který s ním ovšem nesouvisí. Ukázal to Daniel Graham (2010, pak taky já, viz monografie Anaxagorás 2014).
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
