Ukládání skleníkového plynu pod mořské dno. Kredit: ExxonMobil.

Ropné společnosti jako ExxonMobil jen těžko popřou svůj významný podíl na spotřebě fosilních paliv. Nicméně, za zmínku stojí, když se od čirých manipulací posouvají ke snaze své aktivity nějakým způsobem kompenzovat. ExxonMobil si teď získal pozornost pronájmem zhruba 1 100 kilometrů čtverečních mořského dna v texaských vodách u Galvestonu. Chce tam vybudovat největší úložiště oxidu uhličitého v USA.

Projekt Sleipner v Severním moři. Kredit: ExxonMobil.

Výnosy z tohoto pronájmu, což by měly být miliony dolarů, budou plynout do fondu Texas Permanent School Fund, založeného v roce 1841 pro podporu veřejných škol a vzdělávání. V srpnu 2024 činil jejich zůstatek 56,8 miliard dolarů.

Podle ExxonMobilu pronajatá plocha představuje velmi důležitý prostor, který je nutný k ukládání velkého množství oxidu uhličitého do porézní horniny pod mořským dnem v oblasti Mexického zálivu. Výhodou je, že ExxonMobil provozuje největší soustavu pro přenos oxidu uhličitého ve Spojených státech a je pro ně tudíž velkoplošné ukládání oxidu uhličitého lépe zvládnutelné.

Plynový terminál Melkøya, Snøhvit Fields. Kredit: Janter, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Ve světě již běží podobné projekty, například v Norsku Sleipner v Severním moři a Snøhvit Fields v Barentsově moři. Projekt Sleipner byl spuštěný v roce 1996 jako vůbec první svého druhu. Uskladňují tam asi 1 milion tun oxidu uhličitého ročně, přičemž skleníkový plyn vstřikují do vysoce porézního pískovce formace Utsira, která se nachází zhruba 800 metrů pod mořským dnem.

Projekt Snøhvit Fields zahájil činnost v roce 2008. Ukládají zhruba 700 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, tentokrát ale mnohem hlouběji, asi 2 600 metrů pod mořské dno. U obou zmíněných projektů jsou nad úložištěm vrstvy velmi neprostupných hornin, které zajišťují, aby oxid uhličitý opět neunikl na světlo.

Oxid uhličitých se v takových úložištích obvykle udržuje v superkritickém stavu, aby se choval více jako kapalina než jako plyn, což dále snižuje možnost, že bude unikat. Pokud by k tomu přece jenom došlo, oxid uhličitý by okyselil mořské ekosystémy v okolí, což by jim moc neprospělo. Teoreticky by měl oxid uhličitý v podobných úložištích vydržet miliony let, tak snad se zadaří.

Video: Norway funds massive project to trap and store carbon dioxide

Literatura

New Atlas 11. 10. 2024.