Ropné společnosti jako ExxonMobil jen těžko popřou svůj významný podíl na spotřebě fosilních paliv. Nicméně, za zmínku stojí, když se od čirých manipulací posouvají ke snaze své aktivity nějakým způsobem kompenzovat. ExxonMobil si teď získal pozornost pronájmem zhruba 1 100 kilometrů čtverečních mořského dna v texaských vodách u Galvestonu. Chce tam vybudovat největší úložiště oxidu uhličitého v USA.
Výnosy z tohoto pronájmu, což by měly být miliony dolarů, budou plynout do fondu Texas Permanent School Fund, založeného v roce 1841 pro podporu veřejných škol a vzdělávání. V srpnu 2024 činil jejich zůstatek 56,8 miliard dolarů.
Podle ExxonMobilu pronajatá plocha představuje velmi důležitý prostor, který je nutný k ukládání velkého množství oxidu uhličitého do porézní horniny pod mořským dnem v oblasti Mexického zálivu. Výhodou je, že ExxonMobil provozuje největší soustavu pro přenos oxidu uhličitého ve Spojených státech a je pro ně tudíž velkoplošné ukládání oxidu uhličitého lépe zvládnutelné.
Ve světě již běží podobné projekty, například v Norsku Sleipner v Severním moři a Snøhvit Fields v Barentsově moři. Projekt Sleipner byl spuštěný v roce 1996 jako vůbec první svého druhu. Uskladňují tam asi 1 milion tun oxidu uhličitého ročně, přičemž skleníkový plyn vstřikují do vysoce porézního pískovce formace Utsira, která se nachází zhruba 800 metrů pod mořským dnem.
Projekt Snøhvit Fields zahájil činnost v roce 2008. Ukládají zhruba 700 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, tentokrát ale mnohem hlouběji, asi 2 600 metrů pod mořské dno. U obou zmíněných projektů jsou nad úložištěm vrstvy velmi neprostupných hornin, které zajišťují, aby oxid uhličitý opět neunikl na světlo.
Oxid uhličitých se v takových úložištích obvykle udržuje v superkritickém stavu, aby se choval více jako kapalina než jako plyn, což dále snižuje možnost, že bude unikat. Pokud by k tomu přece jenom došlo, oxid uhličitý by okyselil mořské ekosystémy v okolí, což by jim moc neprospělo. Teoreticky by měl oxid uhličitý v podobných úložištích vydržet miliony let, tak snad se zadaří.
Video: Norway funds massive project to trap and store carbon dioxide
Literatura
Geotermální elektrárna pumpuje CO2 pod zem a nechá ho zkamenět
Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2016)
Přichází Orca: Na Islandu spouštějí největší zařízení na vycucávání uhlíku na světě
Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2021)
Dánsko připravuje Projekt Greensand, aneb nacpi uhlík do ropného chřtánu
Autor: Stanislav Mihulka (29.11.2022)
Plovoucí systém z MIT odstraňuje uhlík přímo z mořské vody
Autor: Stanislav Mihulka (19.02.2023)
Klimatičtí alchymisté dělají z atmosférického uhlíku užitečná nanovlákna
Autor: Stanislav Mihulka (23.01.2024)
Diskuze:
A že jsem tak smělej,
Petr Mikulášek,2024-10-14 19:16:59
kolik že se vyprodukuje CO2 na provoz kompresorů, co tam to CO2 budou rvát?
oba směry
Pavel Kovar,2024-10-14 08:56:51
to je jako platit dítěti za to, že rozlije mléko po celé kuchyni a pak mu zaplatit ještě jednou za to, že to uklidí :)
sodovky
Zdeno Janeček,2024-10-14 08:05:19
jen na okraj, kde ekoteroristi zabudli ty miliony tun CO2, ktere se vypousteji pri piti Coca-Coly, Pepsi, sampamskeho, sodovek a ruznych CO2 sycenych napoju ??
Re: sodovky
D@1imi1 Hrušk@,2024-10-14 08:45:20
Zase to nepřehánějte :-) Spálením 1 litru benzinu vznikne 3366 g CO2. V sodovce je asi 5 g CO2 na litr. Kolik té sodovky vypijete?
Re: Re: sodovky
Zdeno Janeček,2024-10-14 09:17:33
Jedna se o princip, a ne o to, kolik ji ja vypijem.
Zkuste si to vynasobit mnozstvim prodanych sytenych napojů.
Re: Re: Re: sodovky
D@1imi1 Hrušk@,2024-10-14 09:42:07
Právě naopak. Jedná se o množství a ne o princip. Zkuste si to vynásobit množstvím prodaného benzinu.
Re: Re: Re: sodovky
Petr Mikulášek,2024-10-14 22:19:04
Princip je takový, že u sodovky se to probublá CO2, zachyceným z atmosféry a vznikne velmi slabý roztok H2CO3. Ten se po spotřebování flašky vrátí tam, odkud přišel.
U benzínu máme skoro čistý (95 nebo 98%) oktan, C8H18, vytažený z pod hornin. Z toho získáme energii oxidací s atmosférickým kyslíkem na 8 CO2 a 9 H2O. Uhlík se ale nevrátí tam, odkud přišel... A za stejnýho objemu (nebo hmotnosti) kapaliny se ho uvolní o několik řádů víc.
Re: Re: Re: Re: sodovky
F M,2024-10-16 01:58:38
Až filozofická otázka/vtip. A nevrátí se tam odkud přišel?
A ještě jeden sarkastický joke, nebylo by ještě šetrnější k přírodě vystřelovat CO do vesmíru.
Re: sodovky
Petr Mikulášek,2024-10-14 21:07:27
Spíš se divím, že zapomněli na jedno odvětví průmyslu, kde se začne odlesňováním pralesů kvůli pěstování biomasy, která se pak s využitím ohně usuší, na lodi na mazut převeze od Evropy, kde se obalí do obalu z buničiny ze stromů společně s kusem plastovýho filtru. Následně se výsledný produkt spálí za účelem poškození zdraví zákazníka, který pak po pár letech podstupuje chemoterapii a část léků posílá močí do vodních toků... A filtr, nasáklý toxiny, se prostě někde zahodí, ideálně do přírody.
Re: sodovky
Florian Stanislav,2024-10-15 18:31:17
U nápojů nejde ani tak o bublinky, jako o hodně o energii a emise CO2 při výrobě, třeba vaření piva, produkce chmelu, sladu i pořeba kvalitní vody. Plechovka 0,5 litru Pilsner Urguell stojí 27-47 Kč, tedy až dvojnásobek ceny benzínu. Lacinější piva v lahvi jsou cenově srovnatelná s benzínem.
Spálením litru benzínu vznikne asi 366 litrů CO2. Než se lahev s to Vaší sodovkou protluče k zákazníkovi, tak se hodně nacestuje = spotřeba fosilních paliv.
Re: Re: sodovky
Petr Mikulášek,2024-10-15 20:16:29
Jenže Janeček myslel to, co se uvolní při pití sycených nápojů, to znamená bublání, krkání, dýchání a vypouštění "ducha z břucha". Bez dopravy.
A než se takový benzín dostane k zákazníkovi, jejda, ten se nacestuje. Z ropnýho pole někde Kuvajtu nebo v Mexickým zálivu do rafinerie někde v Evropě, pak z rafinerie na benzínku a pak ho třeba dva týdny vozíte v nádrži... Kam se taková lokální rezavá voda hrabe.
Re: Re: sodovky
F M,2024-10-16 01:54:14
Výrobní cena piva je zlomek, obchodní oddělení a reklama, distribuce a nejvíc jde přímo do restaurací, různé akce 3/4/5+1, vybavení jak výčepní i jiné, přímé platby za smlouvu o odběru piva atd. Proto stojí láhev stejného piva zlomek i k deseti korunám. I u té značky (spíše zvlášť u té značky) jdou vyšší náklady spíš za ostatními věcmi než za kvalitou (počítám i vyšší marži), z pohledu surovin a technologií a nákladů není důvod aby stalo jakékoli pivo víc desítky procent navíc od nejlevnějšího. Myšlena velkovýroba, standartní piva i ta Plzeň. Ale každý obchodní zástupce takového kolosu (nebudu jmenovat to co jste již pojmenoval) vám vysvětlí, že to není pravda a doplní spoustu marketinkových informací.
Na palivech je vcelku nižší marže všech zúčastněných (kromě státu) a míň článků které jsou všechny velké až obrovské provozy, narozdíl od potravinářství. Ale to už teda dost odbíhám.
Takové aktivity by se měly trestat.
Lenka Svobodová,2024-10-14 00:51:42
Jednak my jsme nedali společnosti svolení snižovat množství CO2 na světě a dusit planetu.
A ohřívání planety nezpůsobují MegaWatHodiny neboli Tuny CO2, ale spaliny z hoření fosilních paliv.
To ví každý, kdo sleduje chemtrails.
Ten ExxonMobil si z nás střílí.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
