Nezahrávejte si se mnou! Kredit: Bernd Lang KN, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Pro pochopení fungování lidské psychiky není nic přínosnějšího, než pohled zvenčí. Původně to nešlo, protože jsme prohlásili sami sebe za naprosto výjimečné, vyvinuté, rozumné, úplně jiné než všichni ostatní tvorové na planetě. Stačí ale z tohoto nabubřelého postoje slevit a hned se hýbou ledy.

Tým britských vědců z Newcastle University to udělal a posvítil si na čmeláky. Badatelé zjistili, že když se čmelákům nedaří, jsou pesimističtí a smutní. Rozumět čmelákům sice není úplně snadné, ale jak se zdá, jejich chování podezřele připomíná lidské emoce.

Vivek Nityananda. Kredit: V. Nityananda.

Vivek Nityananda a jeho kolegové zapojili do výzkumu dělnice čmeláka zemního (Bombus terrestris), nejběžnějšího a také největšího čmeláka Evropy. Naučili je rozeznávat, zda určitá barva signalizuje něco pozitivního nebo negativního. Jedna barva byla spojená s místem, kde na čmeláčice čekala bohatá odměna, další barva naopak signalizovala místo mnohem chudší.

Logo university. Kredit: Newcastle University.

Pak rozdělili čmeláčice na tři skupiny. Dvě skupiny stresovali simulovaným útokem predátora, třetí skupina neprožila žádný stres z okolí. Pak čmeláčicím předvedli barvy, na které nebyly cvičené. Čmeláčice, které byly stresovány útokem, mnohem méně často reagovaly na tyto jiné barvy jako na místa s bohatou odměnou. Výsledkem bylo, že stresované čmeláčice, které očividně propadly pesimismu, navštěvovaly místa s bídnou odměnou mnohem častěji než kontrolní skupina.

Jak naznačuje Nityananda, sami našim emocím moc nerozumíme, jen víme, že jsou velice vlivné a strčí rozum do kapsy. Natož u čmeláků. Výzkum Nityanandova týmu ale ukazuje, že se čmeláci přinejmenším z našeho pohledu chovají velmi podobně jako lidé ve srovnatelné situaci. Když jsou stresovaní, ztrácejí optimismus a chuť do života.

Výzkum emocí čmeláků by také mohl mít praktické dopady. Zdá se, že stres by mohl mít zásadní vliv na opylování rostlin nebo i jiné aktivity hmyzu, které v hojné míře využíváme.

Vzhledem k tomu, že nemáme zábrany studovat čmeláčí mozky se vší intenzitou, mohli bychom se časem díky nim dozvědět leccos zajímavého o fyziologické podstatě emocí i o jejich evoluci.

Video: Vivek Nityananda - Stereo vision and prey detection in the praying mantis

Literatura

Phys.org 8. 10. 2024.

Proceedings of the Royal Society B online 9. 10. 2024.