Malleus maleficarum. Kredit: Wikimedia Commons, Santa Fe Institute.

Asi jen málokdo v dnešní době někdy nezalitoval vzniku sociálních sítí. Přinášejí nespočet potíží, od nevinného prokrastinování až po rozkládání celé společnosti. Je fascinující, že navlas podobnou roli „ďáblova vynálezu,“ sehrál ve své době vynález knihtisku. Knihy, které dnes považujeme za veskrze přínosné, původně přinesly nevýslovné utrpení a rozvrat náboženských válek i dalších katastrof.

Kerice Doten-Snitker. Kredit: K. Doten-Snitker.

Kerice Doten-Snitkerová z amerického institutu Santa Fe Institute v Novém Mexiku a její kolegové jsou přesvědčeni, že osudový vynález knihtisku německým zlatníkem Johannesem Gutenbergem, k němuž došlo kolem roku 1440, tedy v době „pohusitského interregna,“ zažehl apokalypsu čarodějnických procesů v Evropě, především střední. Podle nich byl Gutenberg Zuckerbergerem tehdejší doby.

Knihtisk byl sice jedním z největších milníků historie lidstva, ale nenasytné tiskařské lisy chrlily nejen hodnotnou literaturu, ale také příručky lovců čarodějnic, včetně nechvalně známého Malleus maleficarum, čili Kladiva na čarodějnice dominikánského mnicha Heinricha Kramera z roku 1486. Kladivo na čarodějnice je teoretickou i praktickou příručkou, která přinesla vražedné know-how. Právě tyto brutální manuály podle badatelů sehrály zásadní roli v pronásledování takzvaných čarodějnic.

Badatelé analyzovali načasování čarodějnických procesů a vydávání manuálů lovců čarodějnic v celkem 553 městech střední Evropy mezi lety 1400 a 1679. Data ukazují, že po každém novém vydání Kladiva na čarodějnice se rozhořelo více hranic s čarodějnicemi.

Logo. Kredit: Santa Fe Institute.

Dalším významným faktorem byl podle Doten-Snitkerové sociální vliv. Lidé sice tehdy neměli chytré telefony, ale zprávy se i tak šířily velice rychle. Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Velmi pozorně sledujeme, co se děje u sousedů nebo třeba v sousedním městě – a snažíme se poučit. Čarodějnické procesy v jednom městě ovlivnily procesy v sousedních městech. Doten-Snitkerová a spol. to označují jako ideational diffusion, prosakování idejí. Myšlenky na pálení čarodějnic musejí nejdříve zakořenit mezi lidmi a rozrůstat se, což může trvat dlouho, ale nakonec hoří celý kontinent.

Výsledkem bylo téměř 300 let zkázonosných procesů, které postihly celkem asi 90 tisíc lidí, z nichž byla z nesmyslných důvodů téměř polovina popravena. Evropané věří na čarodějnice odjakživa a čas od času za to některá čarodějnice zaplatila životem, ale systematické čarodějnické procesy, k nimž po vynálezu knihtisku došlo, byly výjimečným masakrem.

Proteklo sice hodně krve a slz, ale lidé se nakonec naučili s knihami zacházet, díky čemuž do jisté míry ztratily svůj explozivní potenciál. V dnešní době se podobně učíme zacházet se sociálními sítěmi a ve skrytu duše doufáme, že se to povede s méně mrtvými než na konci středověku. Držme si palce.

Video: Brexit Britain, Medieval Echoes

Video: Kerice Doten-Snitker

Literatura

Santa Fe Institute 8. 10. 2024.

Theory and Society online 27. 9. 2024.