Knihtisk a sociální vztahy byly roznětkou čarodějnických procesů  
Johannes Gutenberg to nejspíš nezamýšlel, ale když vymyslel knihtisk, rozpoutal běsy, které pak sužovaly Evropu i svět celá staletí. Analýzy čarodějnických procesů střední Evropy ukazují, že se po každém novém vydání Kladiva na čarodějnice rozhořelo více hranic s čarodějnicemi.
Malleus maleficarum. Kredit: Wikimedia Commons, Santa Fe Institute.
Malleus maleficarum. Kredit: Wikimedia Commons, Santa Fe Institute.

Asi jen málokdo v dnešní době někdy nezalitoval vzniku sociálních sítí. Přinášejí nespočet potíží, od nevinného prokrastinování až po rozkládání celé společnosti. Je fascinující, že navlas podobnou roli „ďáblova vynálezu,“ sehrál ve své době vynález knihtisku. Knihy, které dnes považujeme za veskrze přínosné, původně přinesly nevýslovné utrpení a rozvrat náboženských válek i dalších katastrof.

 

Kerice Doten-Snitker. Kredit: K. Doten-Snitker.
Kerice Doten-Snitker. Kredit: K. Doten-Snitker.

Kerice Doten-Snitkerová z amerického institutu Santa Fe Institute v Novém Mexiku a její kolegové jsou přesvědčeni, že osudový vynález knihtisku německým zlatníkem Johannesem Gutenbergem, k němuž došlo kolem roku 1440, tedy v době „pohusitského interregna,“ zažehl apokalypsu čarodějnických procesů v Evropě, především střední. Podle nich byl Gutenberg Zuckerbergerem tehdejší doby.

 

Knihtisk byl sice jedním z největších milníků historie lidstva, ale nenasytné tiskařské lisy chrlily nejen hodnotnou literaturu, ale také příručky lovců čarodějnic, včetně nechvalně známého Malleus maleficarum, čili Kladiva na čarodějnice dominikánského mnicha Heinricha Kramera z roku 1486. Kladivo na čarodějnice je teoretickou i praktickou příručkou, která přinesla vražedné know-how. Právě tyto brutální manuály podle badatelů sehrály zásadní roli v pronásledování takzvaných čarodějnic.

 

Badatelé analyzovali načasování čarodějnických procesů a vydávání manuálů lovců čarodějnic v celkem 553 městech střední Evropy mezi lety 1400 a 1679. Data ukazují, že po každém novém vydání Kladiva na čarodějnice se rozhořelo více hranic s čarodějnicemi.

 

Kerice Doten-Snitker. Kredit: K. Doten-Snitker.
Logo. Kredit: Santa Fe Institute.

Dalším významným faktorem byl podle Doten-Snitkerové sociální vliv. Lidé sice tehdy neměli chytré telefony, ale zprávy se i tak šířily velice rychle. Nežijeme ve vzduchoprázdnu. Velmi pozorně sledujeme, co se děje u sousedů nebo třeba v sousedním městě – a snažíme se poučit. Čarodějnické procesy v jednom městě ovlivnily procesy v sousedních městech. Doten-Snitkerová a spol. to označují jako ideational diffusion, prosakování idejí. Myšlenky na pálení čarodějnic musejí nejdříve zakořenit mezi lidmi a rozrůstat se, což může trvat dlouho, ale nakonec hoří celý kontinent.

 

Výsledkem bylo téměř 300 let zkázonosných procesů, které postihly celkem asi 90 tisíc lidí, z nichž byla z nesmyslných důvodů téměř polovina popravena. Evropané věří na čarodějnice odjakživa a čas od času za to některá čarodějnice zaplatila životem, ale systematické čarodějnické procesy, k nimž po vynálezu knihtisku došlo, byly výjimečným masakrem.

 

Proteklo sice hodně krve a slz, ale lidé se nakonec naučili s knihami zacházet, díky čemuž do jisté míry ztratily svůj explozivní potenciál. V dnešní době se podobně učíme zacházet se sociálními sítěmi a ve skrytu duše doufáme, že se to povede s méně mrtvými než na konci středověku. Držme si palce.

 

Video: Brexit Britain, Medieval Echoes

 

Video: Kerice Doten-Snitker

 

Literatura

Santa Fe Institute 8. 10. 2024.

Theory and Society online 27. 9. 2024.

Datum: 09.10.2024
Tisk článku

Související články:

Biblické násilí     Autor: Jan Špaček (03.11.2013)
Proč se prolhané zprávy šíří jako plíseň: Neurologické vysvětlení     Autor: Stanislav Mihulka (24.03.2017)
V morálních a politických sporech nefungují fakta, ale osobní zkušenost     Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2021)
Svědectví milionů knih: Racionalita je na ústupu již několik desetiletí     Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2022)



Diskuze:

Je ovšem možné najít i trochu jiný pohled na věc.

Jarda Ticháček,2024-10-12 04:19:32

Samozřejmě nejsem historik, a ani o tom tématu nevím nic jiného, nežli to, že k těm událostem docházelo.
Ale ten knihtisk nemusel být tím impulsem k tomu, aby se to dělo častěji. Umím si představit i variantu, že knihtisk přispěl k tomu, že ty události byly lépe a trvaleji zaznamenány.

Odpovědět

Skoro všechno

Josef Bong,2024-10-10 12:27:14

Nedá se napsat podobný článek skoro o VŠECH vynálezech a objevech? Totiž že nějaký objev byl využit i ke zlu?
V Kroměříži má být postaven památník Karlu z Lichtenštejna-Kastelkornu, který s tématem článku souvisí. Že by zastupitelé města byli čtenáři oné pekelné knihy?

Odpovědět

Děkuji, zajímavý článek

Aleš Procháska,2024-10-09 12:11:04

Tahle souvislost by mě ve snu nenapadla. Ale po vysvětlení v tom tu logiku vidím. Holt zahrávání si s IT nemusí lidi vždycky ustát ve zdraví. Zajímalo by mě, jestli taky byli veřejně okřikovaní ti kdo tvrdili, že žádné čarodějnice neexistují a přírodní pohromy nejsou důsledkem jejich čárů :-)

Odpovědět


Re: Děkuji, zajímavý článek

Vojta Ondříček,2024-10-09 14:01:29

Zajímavá souvislost, ale má logiku.
Tehdá, jako i dnes platí, co je psáno, to je dáno.
Bible byla ryzí pravdou a tak asi i tištěné Kladivo na čarodějnice.

Odpovědět


Re: Děkuji, zajímavý článek

Pavel Kaňkovský,2024-10-12 14:55:33

Ti, kdo tvrdili, že čarodějnice neexistují, nebývali ani tak okřikováni, jako spíš obviňováni z toho, že jsou spolupachateli řečených čarodějnic.

Odpovědět


Re: Re: Děkuji, zajímavý článek

Igor Druhý,2024-10-14 03:18:23

Spoločnosť ako celok vytvárala podmienky na to, aby nikto príliš nenarúšal aktuálne "pravdy".
Teda buď aby im priamo veril, pochybnosti si nechal pre seba, alebo sa aspoň tváril, že tomu verí.
A kto takéto limity odmietal, bol za to trestaný.
V tom čase boli "pravdy": Boh, diabol, čarodejnice, autority cirkevnej a svetskej moci...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz