V saúdskoarabské Džiddě byla v roce 2013, tedy před 11 lety, zahájena výstavba ultimátního mrakodrapu, který by se měl stát první budovou, jejíž výška přesáhne 1 kilometr.
Původně měl tento neo-futuristický mrakodrap od architektonické společnosti Adrian Smith + Gordon Gill Architecture (AS+GG) nést jméno Kingdom Tower (v romanizované arabštině Burdž al-Mamlaka), pak byl přejmenován na Jeddah Tower (Burdž Džidda).
Změna jména ale mrakodrapu mnoho štěstí nepřinesla. V lednu 2018 byla stavba zastavena, když vlastník, společnost Jeddah Economic Company (JEC), zastavil konstrukční betonářské práce. Mrakodrap byl v té době hotový zhruba z jedné třetiny a tyčil se do výšky 60 pater. Byl to důsledek čisty elit v Saúdské Arábii, která proběhla v letech 2017 až 2019.
V průběhu čistky byl mimo jiné uvězněn princ a miliardář Al Waleed bin Talal Al Saud, který celý projekt vedl. Poté dorazil covid-19 a vyhlídky kilometrového mrakodrapu byly nevalné.
V září 2023 došlo ke zvratu, když Jeddah Economic Company vyhlásili restart projektu a oslovili zájemce o dostavbu kilometrového mrakodrapu. Letos v květnu skončila více než pětiletá pauza a stavba se opět rozjela. Nedávno bylo zveřejněno, že mrakodrap, jehož výška by měla být 1007 metrů, o zhruba 180 metrů více než Burdž Chalífa, opět změnil jméno, tentokrát na JEC Tower. Dokončen by měl být v roce 2028, tedy poměrně brzy vzhledem k náročnosti stavby.
Mrakodrap má tvar protáhlého trojúhelníku, který připomíná list pouštní rostliny. Vypíná se nad pouštní krajinou jako symbol růstu a budoucnosti Saúdské Arábie i města Džidda. Konstrukce mrakodrapu je navržena tak, aby bez potíží vydržela kruté pouštní větry. Stabilitu mrakodrapu zajišťují masivní betonový systém základů a 270 vrtaných pilotů, které sahají až do hloubky 105 metrů.
Uvnitř mrakodrapu JEC Tower, jehož stavba spotřebuje více než 80 tisíc tun oceli, by mělo být 59 výtahů a přes 165 pater. Plány počítají s nejvýše položenou observatoří v budově na světě, luxusním hotelem, spoustou kancelářských prostor a nepostradatelnými přepychovými rezidencemi. Celkové finanční náklady se podle aktuálních odhadů pohybují kolem 1,23 miliardy dolarů.
Video: Jeddah Tower: How to Finish the World's Tallest Building
Literatura
Osídlíme vesmír v městech uvnitř rotujících nafouklých planetek?
Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2022)
V Akabském zálivu vyrostou ultrafuturistické věže projektu Epicon
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2023)
Kilometrové mrakodrapy by se mohly stát ohromnými gravitačními bateriemi
Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2024)
Letošní eVolo Skyscraper Competition nabídla fantastické vize mrakodrapů
Autor: Stanislav Mihulka (30.06.2024)
Diskuze:
A jaký to má účel?
Jiří Kolumberský,2024-10-11 07:50:08
1000 příjemných rodinných domků obklopených kvetoucími zahradami vypadá mnohem lépe.
levná stavba
David Pešek,2024-10-09 09:12:31
"Celkové finanční náklady se podle aktuálních odhadů pohybují kolem 1,23 miliardy dolarů." tzn. 24,8 miliard Kč za mrakodrap vysoký 1km, srovnejte s cenami pražských "mrakodrapů" a porovnejte jejich velikosti, tu cenu bych čekal vyšší (anebo v Praze nižší)
Re: levná stavba
D@1imi1 Hrušk@,2024-10-09 11:10:37
1. A ta cena pražských mrakodrapů je tedy jaká, když Vám to nesedí?
2. Arabové na stavbách běžně využívají lidské otroky z Asie. Seberou jim doklady a za celodenní dřinu jim poskytují sotva základní materiální potřeby na přežití. Bezpečnost práce je též na nízké úrovni, takže smrtelné úrazy jsou běžné. Je naprosto ostudné, když FIFA či IAAE přidělují arabským státům pořadatelství mistrovství světa na krvavých stadionech. Nebo když si tam evropská smetánka lítá za luxusem.
3. Třeba Burdž Chalífa nemá ani vlastní přívod kanalizace a splašky každodenně vyváží kolony hovnocuců. Přitom vybudovat dostatečně kapacitní kanalizaci v poušti by bylo nesrovnatelně jednodušší než v v historickém velkoměstě. Schválně, jestli tady aspoň na tu kanalizaci mysleli.q
Re: Re: levná stavba
D@1imi1 Hrušk@,2024-10-09 11:30:40
Jinak v odkazu pod článkem se píše o 1,9 mld. USD (44 mld. CZK). Nevím, odkud pan Mihulka čerpal hodnotu 1,23 mld).
Ještě dodám, že by to chtělo srovnávat využitelnou podlahovou plochu. Je otázka, kolik % objemu této věže zabere hlavní nosný betonový monolit a nevyužitelné technické prostory.
Re: Re: levná stavba
Pavel Kaňkovský,2024-10-11 12:02:50
Ad 3. "Přívod kanalizace" může mít čistička, kanalizační přípojka většiny budov slouží jako vývod. :)
Ten problém s kanalizací se týká prakticky celé Dubaje. Někde prý nebyla vůbec, někde byla, ale neměla dostatečnou kapacitu. Ale kanály nejsou vidět a nelákají turisty, tak to nebyla dost zajímavá investice. Ale prý už se tam nějak chytili za nos (to je záměrný dvojsmysl) a začali asi v roce 2017 pořádnou kanalizační síť budovat, očekávané náklady prý byly 7 miliard dolarů. A prý by to příští rok už mohlo být hotové.
Re: levná stavba
D@1imi1 Hrušk@,2024-10-11 12:22:41
Srovnejte cenu s touto budovou. Je také v Saudské Arábii, měří "pouze" něco přes 600m a stála astronomických 15 miliard USD.
Ono postavit absurdně vysokou stavbu není samo o sobě zas tak drahé. Záleží hodně na tom, jak jí postavíte.
Technicky by šlo postavit podstatně vyšší mrakodrap než 1km, ale není praktický důvod to dělat. Jinak pro zajímavost v USA si už před desítkami let stanovili výškový limit pro jakoukoliv stavbu 2000 stop kvůli letecké bezpečnosti.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/The_Clock_Towers
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
