Výtrysk odpaluje novy. Ale jak? Kredit: NASA, ESA, Joseph Olmsted (STScI).

Exploze nov představují sice pozoruhodný, ale jinak notoricky známý scénář. Když se v těsné dvojhvězdě obíhá bílý trpaslík s nějakou normální hvězdou, může jí krást hvězdný materiál, který si syslí na svém povrchu. Když si takhle natankuje něco přes kilometr vysokou vrstvu vodíku, vrstva exploduje jako gigantická jaderná bomba. Bílý trpaslík takovou explozi obvykle přežije a začne opět odsávat materiál svému hvězdnému partnerovi.

Alec Lessing. Kredit: A. Lessing.

Jak ale ukazuje nedávný výzkum, který vedl Alec Lessing ze Stanford University, stále ještě jsou věci, které o cyklických explozích nov na bílých trpaslících nevíme. Při pozorování Hubbeovým vesmírným dalekohledem se jim povedl překvapivý objev, který je mrazivě vzrušující. Přímo před zraky našich teleskopů se cosi děje, ve hře mohu být gigantické kosmické síly, ale netušíme, o co jde.

Legendární výtrysk v galaxii M87. Kredit: NASA, ESA, STScI, Alec Lessing (Stanford University), Mike Shara (AMNH); Acknowledgment: Edward Baltz (Stanford University); Image Processing: Joseph DePasquale (STScI).

Ukázalo se, že vesmír protne monumentální výtrysk supermasivní černé díry, konkrétně výtrysk z centra super gigantické eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny, podél jeho trajektorie se nápadně častěji odpalují novy. Nikoliv přímo ve výtrysku, ale v jeho blízkosti. Přitom je galaxie M87 přímo plantáží na novy.

Astronomové odhadují, že tam nova exploduje každý pozemský den.

Pro astrofyziky je to záhada. V tuto chvíli pro to nemají vysvětlení. Jak přiznává Lessing, v tuto chvíli víme vlastně jen to, že je to ohromně zajímavé. Vše nasvědčuje tomu, že něco podstatného schází v našem chápání interakcí výtrysků supermasivních černých děr s vesmírným prostředím, kterým prolétají.

Výzkum výtrysku galaxie M87 ukázal, že v jeho blízkosti se během studovaného časového období odpálilo zhruba dvojnásobné množství nov oproti ostatním oblastem galaxie. Výtrysk pochází z bezprostředního okolí mamutí supermasivní černé díry o hmotnosti 6,5 miliard Sluncí.

Délka výtrysku je asi 3 tisíce světelných let a protíná prostor rychlostí blízkou rychlosti světla. Když se něco ocitne takovému výtrysku přímo v cestě, pořádně ho to osmahne. Jak se ale ukazuje, pokud výtrysk prosviští blízko, tak je to zjevně také podstatné riziko.

Video: Hubble Spots Black Hole Beam Causing Stellar Eruptions

Literatura

NASA 26. 9. 2024.

arXiv:2309.16856.