Doposud méně často zmiňovaným hráčem ve vývoji mikroreaktorů je americká společnost Westinghouse Electric Company, která intenzivně pracuje na revolučním mikroreaktoru eVinci. Je založený na kosmických jaderných technologiích. Jeho předností by měly být opravdu malé rozměry, absence pohyblivých součástí a relativně snadné doplňování paliva, které připomíná výměnu prázdné plynové lahve.
V rámci úsilí a udržení klimatu je jaderná energetika jednou z možností, které můžeme využít. Nabízí řadu předností, včetně nezávislosti na rozmarech počasí. Při velmi nízkých emisích uhlíku nabízí značné množství energie. Současně je ale bohužel svázaná řadou obav, které ve svém důsledku dramaticky prodražují a zdržují výstavbu klasických velkých jaderných reaktorů.
Westinghouse nabízejí jako řešení mikroreaktor eVinci. Jeho průměr nedosahuje ani 3 metrů. Generuje až 5 MWe elektrického výkonu a 15 MWth tepelného výkonu. Takto kompaktní reaktor lze relativně snadno vyrábět v továrně a nikoliv na místě budoucího využití, což celou stavbu značně zjednodušuje. Na jedno naplnění palivem by měl mikroreaktor eVinci pracovat až 8 let. Jakmile palivo dojde, mikroreaktor se vypne, naloží do standardního kontejneru na nákladní automobil či vagon, odveze zpět do továrny, kde se buď opětovně naplní palivem anebo vymění za jiný, již připravený mikroreaktor.
Podle tvůrců je klíčové, že mikroreaktor v normálním provozu nevyužívá žádné pohyblivé součásti a že nevyžaduje žádnou vodu ani jiný chladící materiál, který by v něm cirkuloval. Mikroreaktor eVinci používá palivo TRISO (TRi-structural ISOtropic) v podobě pelet o velikosti obilek prosa (podstatně menší než rýže), které tvoří uran obohacený na 19,75 procent, uhlík a keramický materiál.
Pelety paliva TRISO jsou uspořádány v kuličkách, jimž jsou naplněny tyče, zasunuté do jádra mikroreaktoru eVinci. Výsledkem je palivo, které je velmi trvanlivé a odolné vůči žáru a korozi. Štěpná reakce s takovým palivem je samoregulující a předpokládá se, že se nemůže vymknout kontrole. Při transportu jsou do mikroreaktoru zasunuty vypínací tyče, které kompletně zastavují štěpení.
Mikroreaktor využívá namísto tradičních chladicích materiálů, jako je voda, vzduch, helium nebo roztavené soli, monolit z oceli v pevném stavu, v němž je uloženo jádro reaktoru a který absorbuje vytvářené horko. Z něj pak odvádějí teplo alkalické teplovody, které při tom využívají fázové změny alkalického kovu. Výsledkem je velmi kompaktní a vysoce bezpečný design.
Podle Westinghouse lze s mikroreaktorem eVinci vybudovat malou elektrárnu o rozloze cca 8 tisíc čtverečních metrů. Na provoz a zabezpečení takové elektrárny postačí jen malý tým. Pokud jde o uplatnění, Westinghouse počítají nejen s civilním využitím, ale také pro vojenské základny, výzkumné stanice, těžební či vrtné operace, průmyslová centra, teplárny, produkci vodíku a v neposlední řadě pro stále energeticky náročnější datacentra.
Video: Explore eVinci™ Microreactor Capabilities as Westinghouse Technologies Facility Opens
Literatura
Eielsonova letecká základna dostane jaderný mikroreaktor
Autor: Stanislav Mihulka (24.10.2021)
Pentagon dal zelenou stavbě mobilního jaderného mikroreaktoru
Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2022)
První elektrárna s malým jaderným reaktorem v USA bohužel nevznikne
Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2023)
Rolls-Royce předvedl model vesmírného reaktoru Space Micro-Reactor
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2023)
Diskuze:
Koukal jsem do ARISu
Petr Mikulášek,2024-09-28 07:11:51
a rád bych opravil jednu věc, co na tomhle článku nesedí.
"Podle tvůrců je klíčové, že mikroreaktor v normálním provozu nevyužívá žádné pohyblivé součásti..."
V ARISu, kapitola 7.1: "The control drums are rotating rods bearing neutron absorbing and reflecting materials that can adjust the reactivity of the core as to compensate for fuel depletion effects and load following and associated reactivity changes. Located at the radial periphery of the core, the drums are controlled by the autonomous I&C system, which uses energy-usage data to determine rotational position of the drums. The control drums maintain criticality of the eVinci microreactor preventing excess fission reactions when the neutron absorbing part faces the active core, while reducing neutron leakages when the neutron reflective part is facing the active core."
Takže výrobce uvácí, že na okraji aktivní zóny jsou "řídící bubny", co se natáčí buďto absorbční, nebo reflaxní stranou k jádru a neutrony buďto požírá, nebo přidává. Takže tvrzení o nepohyblivých částech je mimo, to se týká jenom vypínacích tyčí (použití při údržbě, havárii a přepravě, jinak jsou venku z aktivní zóny a jsou tam pružiny, připravený je střelit dovnitř.
Pak k té výměně paliva, resp. reaktoru: Počítají s tím, že v lokalitě budou reaktory dva. Jeden odstavený a připravený najet, druhý v provozu. Když provozní dohoří, tak se na jeden den všechno odstaví, přepojí se trubky na druhý a ten se spustí. Vyhořený jsou schopní nahradit jiným do 30 dní (počítáno pro USA).
A obávám se, že cenově, pokud bude výměna a revize v továrně na řekněme 14 dní, tak aby se tým vytížil na maximum, budou jich muset rozjet minimálně 200 a rotovat je. Jinak bude mít tým prostoje a bude to hodně zvyšovat náklady. Nad tímhle číslem se můžou technici konečně začít specializovat a rozjet sériovou recyklaci na víc pracovištích (jedno montáž a kontrola střev, druhý plnění a skládání,...).
Re: Koukal jsem do ARISu
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-28 10:12:19
Díky za doplnění. No kdyby to povolili využívat v teplárenství, asi by nebyl problém najít celosvětově přes 200 malých měst, která by po tom sáhla... Aljaška, Kanada, Švédsko, Finsko... Něco asi i jižněji. Pak nějaké ty vojenské základny...
A kdyby výrobní cena byla distatečně nízká, násobně více by se jich uplatnilo k výrobě elektřiny.
Re: Re: Koukal jsem do ARISu
F M,2024-09-29 01:05:00
Řekl bych, že to bude dost omezeno tím, že je to jaderné zařízení se vším všudy a asi i jednodušeji zneužitelné než velký reaktor, ale výkon jen 5MWe. Tedy tím komu a kde to bude stát za to. Jako jeden modul větší elektrárny je to také dost slabé. Tím nechci tvrdit, že se využití nenajde.
Re: Re: Re: Koukal jsem do ARISu
Petr Mikulášek,2024-09-29 16:38:49
Tak stejně Pu se dá získat z 1t vyhořenýho paliva s obohacením 20% a z 8t obohacenýho na 2.5%. Tohle má skoro těch 20%. Pokud po plutoniu hodně toužíš, asi je jednodušší šlohnout tohle při přepravě na rework, než vyhořelý osminásobek paliva z velkýho bloku z ostře hlídanýho areálu.
Re: Re: Re: Re: Koukal jsem do ARISu
F M,2024-09-30 01:28:40
Tajemství hradu v Karpatech: hoďte ho k naložím.
Navíc zde je to dobrě stíněno a konstruováno/připraveno k převozu, vše by šlo rychleji. Ale spíše jsem myslel ty protijaderné aktivity, nemyslím si, že by klesali spolu s velikostí reaktoru.
minireaktor
Alexis Bergman,2024-09-27 12:30:34
Celkem stranou zůstává fakt závislosti Westingshousu na importu uranu z Ruska.
Re: minireaktor
Igor Druhý,2024-09-27 19:03:18
Proruskí dezinformátori často šíria takéto nepravdy.
https://cedmohub.eu/sk/jadrove-palivo-od-americkej-spolocnosti-westinghouse-nepochadza-z-ruska/
Re: Re: minireaktor
Varcel Mašinka,2024-09-28 13:23:24
Vtipné je, jak v se v tom vašem odkazu opakovaně dušují ze palivo nebude z Ruska, ale ani jednou neprozradí odkud tedy je. Bude se totiž kupovat z Kazachstánu a není žádným tajemstvím ze tato země je jedním z největších zprostředkovatelů nákupu a prodeje sankcionováného zboží, včetně titanu, nebo uranu. Ale pssst... :D
Re: Re: Re: minireaktor
Petr Mikulášek,2024-09-28 19:59:59
Ono je veřejným tajemstvím, že v roce 2014, po vpádu na Krym, ukončili program "megawatty za megatuny", kde nakupovali uran z jaderných hlavic z Ruska a znovu spustili centrifugy na domácí půdě...
Re: Re: Re: minireaktor
Igor Druhý,2024-10-01 08:10:37
Tá celková logika "prorusky naladených" je pozoruhodná.
Uránové palivo z americkej firmy je "fuj" lebo vraj, možno, zo "zaručene alternatívnych médií" z "verejných tajomstiev" obsahuje urán pôvodom z Ruska, či možno len časť je z Ruska.
No plyn a ropa cez plynovody a ropovody priamo z Ruska je super.
Pritom je možné urán nakupovať v celom svete, je mnoho producentov, konkrétne aj ten Kazachstan s vlastným uránom, aj veľa ďalších krajín.
To je asi to podstatné, čo rusofilom vadí.
Účinnost nic moc
Kamil Kubu,2024-09-27 08:43:52
"5 megawatt electrical (MWe) with a 15 megawatt thermal (MWth) core design."
To znamená 33% tepelná účinnost. Alkalické heat-pipes mají pracovní teploty v okolí 1000 stupňů. Turbíny s Braytonovým cyklem na superkritickém CO2 mohou dosahovat účinnosti přes 50%. SCO2 soustrojí pro tenhle výkon by bylo tak malé, že by mohlo být součástí celého modulu. Pak už by to opravdu byla v podstatě "baterka", kterou by stačilo připojit na rozvaděč a chladič/kogenerační jednotku.
Re: Účinnost nic moc
Igor Druhý,2024-09-27 19:10:03
No tak záleží aj na tom, či sa bude využívať aj tepelný výkon reaktora, to je potom treba tú "účinnosť" už definovať inak.
Taký výkonný zdroj tepla napr. na Aljaške, vykurujúci budovy, sa určite dobre využije.
Re: Účinnost nic moc
Petr Mikulášek,2024-09-28 07:31:39
No ona termodynamika tu účinnost dost omezuje. Třeba Temelín, tepelný výkon reaktoru je 3120 MW a turbogenerátor má 1125 MW, to máme max. 36% na turbíně v závislosti na tom, jak ochladíme kondenzát. Zbytek je tzv. nízkopotenciálový teplo, to je voda o teplotě do 40°C a tu využijete leda tak na vyhřívání bazénů v akvaparku, pěstování zeleniny v zimě a podobně.
A ještě v těch 36% není vlastní spotřeba - čerpadla, pohony ventilů, měření a řízení, vzduchotechnika, osvětlení, ... V reálu to spadne na cca 30-32% v elektřině.
5MWe
Oldřich Vašíček st.,2024-09-26 23:06:08
Mě by zajímala ta výroba elektřiny. Není to přímo zmíněné, ale vypadá to, že to opět bude turbína a generátor. Tedy, sice lze samotný jednorázový jaderný reaktor přivézt na kamionu, ale musí se zapojit do nějaké další infrastruktury, které převede odebírané teplo na elektřinu. Jak se to reguluje? Nebo to má konstantní výkon 15MWt ať se odebírá či ne. tedy po spuštění je ten proces nezastavitelný a neregulovatelný a musí se napojit i na nějaký "ztrátový" chladič, když není vyráběné teplo potřeba?
Re: 5MWe
Libor Zak,2024-09-27 08:36:46
Mnoo, ono těch dalších způsobů moc není. U jadera jen tři, a to Seebeckův jev který získává energii z rozdílu teplot, betavoltaický článek, který přeměňuje energii z beta záření na elektrickou energii (ale použitelný tak leda jako baterka do kardiostimulátoru jednou v budoucnu), a pak klasická parní turbína, která může ale fungovat v uzavřeném okruhu, takže se voda nepoužívá na chlazení reaktoru, ale jako médium. Samozřejmě lze použít i jiná média jako superkritickou vodu nebo superkritický CO2, helium, freony atd, ale vodní pára je tuším stále nejvýhodnější. I když v těchto aplikacích mohou z nějakých důvodů sáhnout po jiném řešení.
Další způsoby získávání energie jako fotoelektrický nebo piezoelektrický jev zde asi moc použít nepůjdou.
Mohlo by vás stejně jako mě zajímat, Proč se nevyužívá fotoelekrický a piezoelektrický jev na získávání energie z radiace? Jde přece stejně jako u světla o elektromagnetické záření a z toho energii těžit umíme a vysokorychlostní částice by zase mohly vytvářet tlak na hmotu a využít pieozelektivký jev. Udělal jsem si úkol a mělo by to být z těchto důvodů.
Radiace skutečně zahrnuje různé druhy elektromagnetického záření, od rádiových vln až po gama záření, a také částice s vysokou energií (například alfa a beta částice). Otázka využití těchto forem energie k výrobě elektřiny má několik technických omezení a výzev.
1. **Fotoelektrický jev a elektromagnetická radiace:**
Fotoelektrický jev funguje na základě uvolňování elektronů z materiálů, když jsou zasaženy fotony, které mají dostatečnou energii (například světelné fotony). Problém s využitím fotoelektrického jevu k zachycení radiace spočívá v tom, že elektromagnetické záření s vysokou energií (například gama záření) má velmi vysoké frekvence a krátké vlnové délky. Materiály, které fungují dobře při nižších energiích (viditelné světlo, infračervené záření), obvykle nefungují efektivně při vyšších energiích, protože záření s vysokou energií je velmi pronikavé a často interaguje s materiálem destruktivně (ionizace atomů, poškození struktury).
2. **Vysokorychlostní částice a piezoelektrický jev:**
Piezoelektrický jev je proces, při kterém některé materiály generují elektrické napětí jako reakci na mechanické napětí (deformace). Zde by bylo teoreticky možné, aby částice s vysokou energií, například alfa nebo beta částice, vyvolaly mechanickou deformaci při nárazu do piezoelektrického materiálu. Avšak tento efekt je extrémně malý. Tyto částice zpravidla způsobují ionizaci a destruktivní interakce s materiálem místo toho, aby vytvářely mechanické napětí v dostatečné míře, které by mohlo být využito k efektivní výrobě elektrické energie.
3. **Technické výzvy a materiálová omezení:**
Hlavní překážkou je efektivita a robustnost materiálů. Vysokoenergetické záření a částice mohou poškodit strukturu běžných materiálů nebo způsobit degradaci jejich schopnosti přeměňovat energii. Zatímco některé technologie, jako jsou **termionické generátory** (které využívají tepelné účinky radiace) nebo **betavoltaické články** (které využívají energii beta částic k výrobě elektřiny), se již používají, stále mají omezenou efektivitu a dlouhodobou spolehlivost.
Využívání energie z radiace je tedy spíše problémem efektivity, materiálových vlastností a odolnosti vůči poškození než samotné nemožnosti.
Re: Re: 5MWe
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-27 09:48:42
Ještě jste vynechal Stirlingův motor. Účinnost má podobnou jako parní turbína a většinou se používá hlavně u menších zařízení, protože je konstrukčně jednodušší. Mimochodem NASA s ním počítá při získávání elektřiny z malých vesmírných jaderných reaktorů.
Re: Re: 5MWe
Oldřich Vašíček st.,2024-09-30 08:04:43
Jako baterka do kardiostimulátoru se to už používalo. Fungovalo to dobře, jen byla podmínka, po dožití, celé zařízení vracet. A to se občas, pozůstalým nebo pohřebákům, nechtělo. (Ne vždy je nutná pitva při úmrtí a v tomto případě být musela, což museli platit pozůstalí.) Protože nešlo zajistit neporušení schránky s Pu při zpopelnění, byl program ukončen. V USA bylo aplikováno 139 zařízení. Ještě v roce 2007 žilo 9.
Používalo se Pu-238.
poněkud rozporuplné.
Vinkler Slavomil,2024-09-26 20:51:15
Podle tvůrců je klíčové, že mikroreaktor v normálním provozu nevyužívá žádné pohyblivé součásti a že nevyžaduje žádnou vodu ani jiný chladící materiál, který by v něm cirkuloval. /kontra/ Z něj pak odvádějí teplo alkalické teplovody, které při tom využívají fázové změny alkalického kovu.
To jako odpařují lithium či sodík?
Re: poněkud rozporuplné.
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-26 21:35:31
"Instead of circulating water, air, helium, or molten salts, the reactor uses a solid-steel monolith to house the core and absorb heat. From there, alkali heat pipes passively conduct the heat away using phase changes in the alkali metal to cool the reactor and convert the heat into electricity."
Heat pipes. Takže ano.
Zajímalo by mě ale, jak by se to chladilo v případě poruchy sekundárního okruhu. Nebo i v případě úniku toho alkalického kovu. Který by navíc vzplál a nedejbože aby to někdo začal chladit vodou. Píšou o inherentní bezpečnosti, ale jako laikovi to ve mně větší důvěru než běžný tlakovodní reaktor zatím nevzbuzuje.
Re: Re: poněkud rozporuplné.
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-27 09:48:24
Vynechal jste Stirlingův motor. Účinnost má podobnou jako parní turbína a většinou se používá u menších zařízení, protože je konstrukčně jednodušší. NASA s ním počítá při získávání elektřiny z malých vesmírných jaderných reaktorů.
Re: Re: poněkud rozporuplné.
Vinkler Slavomil,2024-09-27 17:18:21
Ale no výměník sodík voda zas není taková tragédie. První Brněnská je dělala už před 40 lety a fungovaly bez problémů.
Re: Re: Re: poněkud rozporuplné.
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-27 17:48:58
Měl jsem na mysli snahu o "hašení" porouchaného reaktoru vodou za situace, kdy by z tepelných trubic unikal alkalický kov. Asi to nebude moc pravděpodobná porucha. Předpokládám, že ty tepelné trubice budou robustní. I když na vojenské základně by třeba k takovému bojovému poškození dojít mohlo.
Víc by mě zajímalo, jestli se ten reaktor jen za pomoci tepelných trubic pasivně uchladí vzduchem při selhání sekundárního okruhu, nebo jak to mají řešené...
Re: Re: Re: Re: poněkud rozporuplné.
Petr Mikulášek,2024-09-28 03:33:14
Těch otázek bych mě vícero. Jako člověk, který je pro jádro, bych protestoval, mít tohle za barákem bez dalších informací. Klasický PWR nebo VVER je na tom přece s bezpečností líp.
- Vypadne napájení, elektromagnety pustí tyče do aktivní zóny, STOP, stačí dochladit. Tohle nemá pohyblivou část, jak to udělají?
- Přijde zemětřesení tyče se pohnou, odletí od magnetů a spadnou do aktivní zóny, STOP, stačí dochladit. Tohle nemá pohyblivou část, jak to udělají?
- Praskne primár, vyteče moderátor a reaktor zhasne, výkon neroste (i když hrozí tavení zbytkovým teplem). Z tohohle grafit nejspíš nevyteče.
- Předpokládám, že čím menší reaktor, tím vyšší musí být obohacení. Čím víc jich bude, tím vyšší šance, že to neuhlídají a někdo si ho "vypůjčí"... Zvlášť pokud se to vejde na auto.
Re: Re: Re: Re: Re: poněkud rozporuplné.
Vinkler Slavomil,2024-09-28 06:35:42
To jsou dobré otázky. Ale na špatném hrobě.
Já mám taky pocit, že z toho bez nějakého chlazení při poruše 20 MW těžko dostanou ven. Je to jen malý kus železa. Ale je to PR a pro vojáky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: poněkud rozporuplné.
Petr Mikulášek,2024-09-30 19:03:49
Spíš je děsivá jiná věc. Z praxe víc jak 20 let ve vývoji vím, že věta "Tohle se nemůže stát" znamená, že se to stane, jenom nevíme kdy přesně a nebudeme na to připravení. A v informacích o tomhle bazmeku je jich několikanásobně víc, než je zdrávo...
Když vím, že SL-1 vyletěl na stotisícnásobek výkonu řádově v milisekundách a že v Černobylu se teplem zdeformovaly kanály pro regulační tyče, tak bych nikdy do dokumentace k reaktoru nenapsal, že v případě problému VŽDYCKY střelí pružinový mechanismus tyče dovnitř a nic se nemůže podělat. Tyče se vystřelí podle dokumentace při ztrátě napájení a při ztrátě komunikací s řídícím systémem, ale pokud se řídící systém zblázní, nebo se kousnou motory u bubnů v poloze zvyšování výkonu, tak než si toho obsluha všimne, může být na ruční zaražení štanglí pozdě. A jak se řeší tyhle rizika v řídícím systému se nikde nepíše, jenom že u řídícího bubnu je jeden motor...
Re: minireaktor
Vinkler Slavomil,2024-09-26 20:46:23
No, ale také vojenské základny.... Tedy je to tajné a nezajímavé, ale pokud se to rozjede pro vojáky, tak jako odpad bude levný.
Re: Re: minireaktor
Petr Mikulášek,2024-09-29 16:46:20
Spalovací motor je taky něco, co používají i vojáci a je to všeobecně známá věc.
https://aris.iaea.org/DsrDetails/?data=%7B%22short_reactor_name%22%3A%22eVinci%22%2C%22full_name%22%3A%22eVinci%28TM%29+Micro+Reactor%22%2C%22design_org%22%3A%22Westinghouse+Electric+Co.+LLC%22%2C%22country_of_origin%22%3A%22United+States+of+America%22%2C%22design_status%22%3A%22Detailed+Design%22%2C%22reference_plant_net_power_output%22%3A%225%22%2C%22reference_plant_gross_power_output%22%3A%22-%22%2C%22reference_plant_efficiency_net%22%3A%22-%22%2C%22category_current_intended_purpose%22%3A%22Commercial+%E2%80%93+Electric%2FNon-Electric%22%2C%22category_core_coolant_for_display%22%3A%22Heat+pipes+%28Na%29%22%2C%22category_neutron_moderator_for_display%22%3A%22Graphite%22%2C%22category_core_coolant_other%22%3A%22Heat+pipes+%28Na%29%22%2C%22category_neutron_moderator_other%22%3A%22-%22%2C%22category_reference_location%22%3A%5B%22Inland%22%5D%2C%22category_reactor_type%22%3A%22Heat+pipe%22%2C%22category_core_coolant%22%3A%22Other%22%2C%22category_neutron_moderator%22%3A%22Graphite%22%2C%22category_thermodynamic_cycle%22%3A%22Brayton%22%2C%22category_fuel_lattice_shape%22%3A%22Cylindrical%22%2C%22category_rods_pins_per_fuel_assembly_bundle%22%3A%22N%2FA%22%2C%22category_neutron_spectrum%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nsss_operating_pressure_primary%22%3A%220.12%22%2C%22param_plant_infrastructure_nsss_operating_pressure_secondary%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nominal_coolant_flow_rate_primary%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nominal_coolant_flow_rate_secondary%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_core_inlet_coolant_temperature%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_core_outlet_coolant_temperature%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nsss_largest_component_length%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nsss_largest_component_diameter%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nsss_largest_component_thickness%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_nsss_largest_component_transport_weight%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_reactor_vessel_material%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_non_electric_applications%22%3A%22-%22%2C%22param_plant_infrastructure_core_delta_temperature%22%3A%22-%22%2C%22param_fuel_core_single_core_thermal_power%22%3A%2215%22%2C%22param_fuel_core_refuelling_cycle%22%3A%2296%2B%22%2C%22param_fuel_core_fuel_material%22%3A%22UCO+TRISO%22%2C%22param_fuel_core_enrichment%22%3A%2219.75%22%2C%22param_fuel_core_fuel_cladding_material%22%3A%22TRISO%22%2C%22param_fuel_core_number_of_fuel_units%22%3A%22-%22%2C%22param_fuel_core_core_discharge_burnup%22%3A%22-%22%2C%22param_fuel_core_solid_burnable_absorber%22%3A%22-%22%2C%22param_fuel_core_core_volume%22%3A%22-%22%2C%22param_fuel_core_control_rod_absorber%22%3A%22-%22%2C%22param_fuel_core_soluble_neutron_absorber%22%3A%22-%22%2C%22param_nuclear_system_steam_flow_rate%22%3A%22-%22%2C%22param_nuclear_system_steam_pressure%22%3A%22-%22%2C%22param_nuclear_system_steam_temperature%22%3A%22-%22%2C%22param_nuclear_system_feedwater_flow_rate%22%3A%22-%22%2C%22param_nuclear_system_feedwater_temperature%22%3A%22-%22%2C%22param_reactor_core_active_core_height%22%3A%22-%22%2C%22param_reactor_core_equivalent_core_diameter%22%3A%22-%22%2C%22param_reactor_core_average_linear_heat_rate%22%3A%22-%22%2C%22param_reactor_core_average_fuel_power_density%22%3A%22-%22%2C%22param_reactor_core_average_core_power_density%22%3A%22-%22%2C%22param_reactor_core_outer_diameter_of_fuel_rods%22%3A%22-%22%2C%22lat%22%3A%2236.204824000%22%2C%22long%22%3A%22138.252924000%22%2C%22main_application%22%3A%22-%22%2C%22dsrId%22%3A111%2C%22publishedPDFPath%22%3A%22-%22%2C%22isOld%22%3Afalse%7D
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
