Hřiby, muchomůrky a spol. zpracovávají rozhodující množství uhlíku pohlceného severskými lesy. Při houbaření na to můžeme být pyšní.

Jako supernova Iax by měli explodovat bílí trpaslíci, jejichž hvězdným partnerem je modře žhnoucí heliová hvězda. Výsledná exploze je slabší, méně zářivá a bílý trpaslík ji může přežít.

Podle všeho ano. V lidské medicíně jsme objevili, že existuje přípravek snižující rezistenci nádorů vůči lékům a stejná látka pozoruhodně funguje i u široce rezistentních plevelů.

Evropská sonda Venus Express učinila jedinečné pozorování chování ionosféry Venuše v období sníženého tlaku slunečního větru. Zjistila, že vrstva ionosféry na neosvětlené straně připomíná v tomto období spíše ocas komety.

Neptačí dinosaury a mnohé jejich vrstevníky možná nevyhubil desetikilometrový asteroid, ale pětikilometrová, svižně letící dlouhoperiodická kometa. Anebo to tehdy bylo úplně jinak?

…aneb jak se Němcům belgických iguanodonů zachtělo

23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé, poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Přistáním ale jeho mise nekončí, čeká ho ještě několik úkolů.

Vědci v tropických Jižní Ameriky objevili nový druh vejcorodého, žížale podobného tvora, jehož matky svým potomkům usnadňují start do života tím, že je nechávají krmit se na svých kožních buňkách.

Nedávno sme sa mohli v médiách dočítať o prevratnom pokroku sondy Voyager 1, ktorá podľa všetkého opustila našu heliosféru (oblasť s dominantným vplyvom Slnka) a ocitla sa v priestore, ktorý už nepatrí do našej Slnečnej sústavy. Voyager 1, rovnako ako jeho sesterská sonda Voyager 2, sú bezpochyby jedny z najúžasnejších prístrojov, ktoré kedy človek vytvoril. Názory na to, či sonda opustila alebo neopustila hranice našej Slnečnej sústavy sa však líšia, nikdy nie je dobré nechať sa strhnúť bombastickými titulkami médií.

Subjektivní pocit z toho, co se blíží a třeba bude mít potenciál oddálit zpomalování ekonomiky.

Zatímco Švýcaři se shlédli v mlokovi, Američané z Carnegie Mellon University se před dvěma dny veřejnosti pochlubili hadem. Naučili ho v pádu se obtočit okolo tyče, větve, sloupu veřejného osvětlení, a měl by z něj být pomocník záchranářů.

Salamandra robotica II představuje mloka ve světě robotů, s jeho zbarvením, pohyby i obojživelnou náturou. Laboratoř biorobotiky EPFL prostě umí nalézt tu správnou inspiraci v přírodě.

Matení veřejnosti je činnost, která se nevyhýbá ani našim končinám. Těm nejlepším z nejlepších uděluje Český klub skeptiků Sisyfos cenu Bludné kameny. Letošními vítězi ze 48 nominovaných se stávají: RNDr. Jan Frank (kategorie jednotlivců) a Česká televize (kategorie družstev).

ESA za velkého zájmu zveřejnila zatím nejpodrobnější mapu teploty reliktního záření vesmíru, založenou na datech vesmírného teleskopu Planck. O zasvěcený komentář jsme požádali Pavla Bakalu z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Zbrusu nové datování mohutných výlevů lávy Středoatlantické lávové oblasti připisuje masové vymírání na přelomu triasu a jury před cca 200 miliony let gigantickému soptění. Jak ale tehdy vymírání vlastně probíhalo stále netušíme.

Kolem antarktické stanice Johanna Gregora Mendela na Ostrově Jamese Rosse bylo letos hodně živo. Spíše ale mediálně, než životem. Mohla za to mimořádně tuhá zima. Kvůli celoplošně zamrzlému moři nemohli průzkumníci do vzdálenějších oblastí a potíže měli i se získáváním vzorků ryb pro plánovaný parazitologický výzkum.

Marcottova nová studie prodloužila Mannův „hokejkový graf“ o 10 000 let. Původní data žádné oteplení sice nevykazovala, ale autoři našli cestu, jak to vyřešit.

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém.

Holandská soustava radioteleskopů LOFAR zachytila doposud nezřetelný zdroj rádiového záření, pocházející z obří rádiové galaxie v trojici galaxií UGC 09555. Její vyvržený materiál se táhne na miliony světelných let.

Nový parazitický lumčík dostal jméno po podobně žluté a vražedné Beatrix Kiddo z Tarantinova filmu Kill Bill. Naštěstí se nezajímá o primáty a nevlastní meč od Hattori Hanza.

Pred niekoľkými dňami sme vás informovali o úspechoch americkej sondy Curiosity. Nespomenuli sme však, že tento rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie.

Badatelé EFPL vyvinuli pozoruhodný prototyp flash paměti, která kombinuje polovodičový molybdenit a výtečný vodič grafen. Čeká nás molybdenitová elektronika?

CDC (Centers for Disease Control) začiatkom marca uverejnilo na svojom internetovom blogu článok o začiatku konca éry antibiotík. Rovnako aj WHO a ECDC koncom minulého roka varovalo pred nadmerným a neadekvátnym užívaním antibiotík, ktoré v konečnom dôsledku môže spôsobiť objavenie sa rezistentných kmeňov.

Plankton v oceánu totiž může absorbovat až dvakrát více uhlíku než s čím modely počítaly.

Spokojenost z dobře vykonané práce a také zármutek nad konzervativní podobou loni objevené částice, která stále více sedí na předpovědi Standardního modelu pro Higgsův boson. Tím teď žije částicová fyzika. Co asi přinese očekávané spuštění vylepšeného urychlovače LHC v roce 2015?

Australští odborníci Projektu Lazar pracují na znovuvzkříšení fascinujících australských žab, které vychovávaly potomstvo v žaludku. Prozatím prý vytvořili jejich ranná embrya. Dočkáme se tlamorodek zázračných?

Výzkum vesmíru se totiž bez něj neobejde. Tedy ne blízkého vesmíru, ale tam, kde už svit Slunce nestačí, by fotovoltaické panely poskytly zařízení dost energie, nastupují radioizotopové generátory s plutoniem jako palivem.

Ohlédnutí za loňským rokem, témata pro rok 2013.

Kombinovaná pozorování hlubokého vesmíru odhalila teprve druhou známou gravitačně provázanou trojici kvasarů QQQ J1519+0627. Přistihli jsme tři pradávné aktivní galaxie při splývání dohromady?

Od roku 1930, kdy začal být počet věřících ve Spojených státech sledován, je počet těch, co se k víře hlásí, na nejnižším bodě. Žádné náboženství již nepreferuje jeden z pěti Američanů a to je více než dvojnásobek zjištěný v roce 1990.

V oceánu poblíž Japonska už hoří vytěžený metan a možná ohlašuje start nového odvětví těžařského průmyslu. Zvítězí obavy z možných následků takové těžby anebo snaha diverzifikovat globální zdroje energie?

Soustava ALMA sledovala na milimetrových vlnách gravitačním čočkováním zesílené, velmi jasné galaxie, staré kolem 12 miliard let. Tehdy v nich bouřila nesmírně intenzivní tvorba hvězd, před kterou se může jít Mléčná dráha klouzat.

A není jeden, ale hned čtyři.

Einstein@Home spoléhá na výpočetní výkon stovek tisíc dobrovolníků z 192 zemí k hledání nových neutronových hvězd s využitím dat z elektromagnetické a detektorů gravitačních vln. V tomto článku se zaměříme na popis hledání nových rozhlasových pulsarů pomocí PALFA údajů zjištěných z Arecibo Observatory. Obrovský výpočetní výkon umožňuje toto vyhledávání pokrýt novou oblast prostoru a může detekovat pulsary v binárních systémech s rotací až 11 minut.

V kanadských Skalistých horách vědci našli polostrunatce ve vrstvě břidlic starých 505 000 000 let. Prastarý žaludovec se od těch dnešních téměř neliší. Nález navíc posunul vznik těchto tvorů do minulosti o celých 200 milionů let, čímž zcela nezpůsobně naboural dosavadní představy o kambrické diverzitě.

Průkopník syntetické biologie na londýnském summitu Global Grand Challenges ve velkém stylu ohlásil, že je blízko vytvoření kompletně umělé buňky. Co ale můžeme ve skutečnosti čekat?

Poněkud bizarní experimenty frankensteinovského střihu odhalily pozoruhodné mechanismy fungování nervové soustavy. Jak je možné, že pulec vidí s přišitým okem, které ani není přímo spojené s mozkem?

Psychometrické centrum Univerzity v Cambridgi dokáže s vysokou přesností vytěžit osobnost uživatele Facebooku z jeho nevinných liků. OSLA se ale likovat nebojte, prozrazujete tím především náklonnost populární vědě. Jsme na Facebooku :)

Pokud jde o fosilní pozůstatky druhohorních dinosaurů, Česká republika může jen stěží patřit mezi bohaté státy. Až dosud byla z našeho území popsaná pouze jedna jediná kost. Bylo to v roce 2005, kdy tým vedený známým českým paleontologem, profesorem Oldřichem Fejfarem z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikoval článek na téma stehenní kosti pozdnokřídového dinosaura ze skupiny Ornithopoda (práce se tehdy objevila v mezinárodním odborném časopise Acta Palaeontologica Polonica vydávaném Polskou akademií věd).

Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.

Americký badatel Ravi Kumar Kopparapu společně s početným týmem spoluautorů nedávno vyvolal menší mediální senzaci: Jeho publikace, zpřesňující vymezení obyvatelné zóny, ukázala, že Země sice leží uvnitř, ale jen takříkajíc o chlup! Balancuje snad naše Země na hraně neobyvatelnosti?! Ale nebojte – jak si ukážeme, k panice není důvod.

Většina z nás solí příliš. Podle vědců z University of Iowa prý proto, že to je návykové a vylepšuje nám to náladu. Jejich kolegové z Yale ale nás chtějí o tuto radost připravit, udělali ze soli hlavního podezřelého v kauze nárůstu autoimunitních onemocnění počínaje obtížemi v koordinaci pohybů, únavností, zrakovými problémy a invaliditou s diagnózou roztroušená skleróza konče.

V eliptické galaxii vzdálené 780 milionů let explodovala unikátní supernova typu Ibn v místech, kde by neměla být. Šlo o práci maskované hvězdné továrny anebo snad srážku bílých trpaslíků bohatých na helium? Prozatím je to záhada.

Bílí trpaslíci jsou pozůstatky mrtvých hvězd. Mohou však i oni hostit na svých planetách život podobný tomu našemu? To zatím nevíme, jak však ukazuje nedávno publikovaná studie, mohli bychom to již brzy zjistit.

V současné době uběhly dva roky od největšího známého zemětřesení a tsunami v Japonsku, jehož důsledkem byla i havárie v Jaderné elektrárně Fukušima I. Rekonstrukce oblastí postižených havárií jaderné elektrárny je stejně jako u těch zasažených cunami stále ještě na počátku. Stejně je to i v případě likvidace zničených bloků elektrárny.

Jak už to někdy v životě chodí, ženy nakonec k svátku nedostaly DNA sekvence záhadné bakterie, nýbrž dementi od zahanbených vědců. Průzkum jezera Vostok pokračuje a na ohromující objev v jeho vodách si ještě budeme muset počkat.

Náhlý palácový převrat v tlupě šimpanzů z Mahale před časem vedl ke smrti alfa samce jménem Pimu. Je to vůbec první doložený případ vraždy šéfa tlupy šimpanzů jeho podřízenými.

Ženy příznivě nakloněné vědě a také milovnice vzrušení a záhad dostaly zajímavý dárek ke včerejšímu svátku. Ruští vědci zřejmě vytáhli z tajemných hlubin antarktického jezera Vostok sekvenci neobyčejné bakterie, za velké pozornosti médií.

Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu.

Kosmická loď Dragon připravila před pár dny fanouškům kosmonautiky několik perných hodin. A to není nic proti tomu, co zažívaly pozemní řídící týmy. Dragon je nyní pohodlně připojený k ISS, kam dovezl zásoby, ale v našem článku se zaměříme na několik hodin po startu, které mohly být pro celou misi také hodinami posledními. Nechybělo mnoho a mise mohla skončit totálním neúspěchem.