Prakticky po celém světě se dramaticky otevírají nůžky majetkové nerovnosti. Nejde o to, aby všichni měli stejně, to je toxická fantazie. Ale snad ještě horší je, když se bohatství extrémně koncentruje ve velmi malé skupině nejbohatších. Doslova to rve na kusy předivo společnosti. Pozoruhodný výzkum, který vedl maďarský psycholog Barnabas Szaszi z Eötvös Loránd University v Budapešti, odkryl zásadní faktor, který zřejmě značně přispívá k rozevírání nůžek po celém světě.
Szaszi s kolegy vystopovali překvapivý trend, který ale leccos vysvětluje. Lidé velmi zkresleně vnímají, kolik vlastně ti úplně nejbohatší vydělávají a vlastní. Značně podceňují skutečnost. Toto odpojení od reality, které se nejvíce projevuje v hodnocení majetku 1 procenta nejbohatších, podle všeho zásadně ovlivňuje ekonomickou politiku a postoj společnosti k přerozdělování bohatství.
Badatelé uspořádali několik experimentů. V jednom z nich mělo 990 obyvatel Spojených států odhadnout příjem různých skupin Američanů rozdělených podle jejich majetku. Výsledek byl jednoznačný. Účastníci experimentu relativně přesně odhadli příjem chudých Američanů, ale současně systematicky a výrazně podceňovali příjem těch nejmajetnějších.
V dalších experimentu s 834 Američany Szaszi a spol. přitvrdili a nabídli finanční odměnu za přesné odhady. Přesto to dopadlo stejně. Je to až k neuvěření, ale i finančně motivovaní Američané značně podceňují příjem 1 procenta nejbohatších. Pak následovaly ještě dva experimenty, zahrnující i vizuální vodítka, které potvrdily předchozí výsledky. Ukazuje se, že lidé začínají podceňovat příjmy zhruba u horních 20 procent, přičemž u 1 procenta nejbohatších je to už opravdu výrazné.
Co je příčinou této překvapující a systematické slepoty? Szasziho tým poukazuje na kognitivní zkreslení, které se označuje jako scope insensitivity (scope neglect). V podstatě jde o to, že lidská psychika obtížně pojímá specifická množství, obzvláště pokud jde o extrémy, a namísto toho používá souhrnné kategorie typu „bohatí,“ do nichž se vejdou lidé, jejichž majetky se v skutečnosti extrémně liší. Tato mentální zkratka, jaké náš mozek používá často, má v tomto případě, bohužel, devastující důsledky. Lidé jsou slepí k nestydaté koncentraci majetku a s ním i moci velmi malou skupinou nejbohatších.
Jak upozorňuje Szasziho tým, toto nešťastné kognitivní zkreslení, které není projevem nějaké hlouposti, ale prostě jde o nastavení lidského mozku, má zásadní politické dopady. Například ve Spojených státech se od sedmdesátých let poměr příjmu 1 procenta nejbohatších téměř dvojnásobil (z 10 na 19 procent všech příjmů). Což samozřejmě znamená, že všichni ostatní zchudli. Přesto se v USA za tu dobu vůbec nezvýšil politický tlak ve prospěch přijatelného přerozdělení majetku, například formou daní. Když není poptávka veřejnosti, proč by se politici snažili a vystupovali proti velmi mocným lidem?
Zdá se, že pro nápravu této problematické situace nebude stačit jen pouhé informování. Jde o všeobecně známá čísla. Jenomže kognitivní zkreslení jde lidem hluboko pod kůži a je obtížné si to byť jen uvědomit. Zřejmě to bude chtít dobré nápady a inovativní postupy, které by pomohly veřejnosti uvědomit si, jak se věci skutečně mají.
Video: How Wealth Inequality Spiraled Out of Control | Robert Reich
Literatura
Jak změnit konzervativce v liberála? Psychologové to dokázali v experimentu
Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2017)
Umělá inteligence předpovídá hudební hity s extrémní přesností
Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2023)
Jaderná energie a demokracie
Autor: Vladimír Wagner (11.07.2024)
Diskuze:
Pár drobností
F M,2024-09-26 17:27:04
Jen pár zajímavostí než to zapomenul/článek "expiruje".
Základní odměna byla symbolická 1,3$. V některých studiích se dalo na nějakém subtestu při dostatečné přesnosti získat 0,5$ a ty potom sázet na svůj výsledek v tom výzkumu (desítky centů), když dotyčný dosáhl výsledek v 25 percentilu přesnosti dostal 4násobek, což asi fungovalo jako kontrola pozornosti a motivace nebyla přímo finanční, to se týká té motivované studie. Tedy psáno 1.3$, ale nemyslím si, že jde o kilo$.
Součástí byly i studí na uměle generovaných společnostech, kde se například těm 1% přidalo ještě víc. Míra nesouhlasu (afektivní reakce) nekopíruje křivku příjmu.
"Tento výsledek naznačuje, že když je rostoucí nerovnost tažena příjmy na samém vrcholu distribuce, nemusí se to nutně projevit v preferencích lidí pro přerozdělování." (Analýza dobí velkého růstu), z celé křivky podle mě pramení nutnost střídání levice a pravice, ke stabilizaci a rozvoji společnosti jako celku, alespoň tedy v minulosti.
"V dodatečné analýze dat ze studií 1 a 1b jsme skutečně zjistili, že účastníci, kteří sami patří mezi 10 % nejvyšších příjmů, jsou také přesnější ve svém vnímání nejlepších 1 % jednotlivců ve srovnání se všemi ostatními účastníky"
Potřebnost hledání toho "proč lidé někdy nadhodnocují příjmy, které mají percentily s nižšími příjmy. Je například možné, že odrážejí systém ospravedlňující přesvědčení, tj. že lidé doufají, že jedinci s nižšími příjmy jsou bohatší, než ve skutečnosti jsou (např. v souladu s Kaiem a Jostem ( 35 ) a Wardem a Kingem ( 36 ))."
Anton H,2024-09-24 19:17:08
Nerovnomerne rozdelený majetok prispieva k udržateľnému rozvoju na tejto planéte. Ak by si 1% najbohatších ľudí bezuzdne uspokojovalo svoje osobné potreby, neminuli by takmer nič, zo svojho majetku. Ekologická stopa ich blahobytu je mizivá. Naopak, ak by bol tento majetok rovnomerne rozložený, investoval by sa predovšetkým do uspokojovanie potrieb, čo by zvyšovalo spotrebu, namiesto investícií.
Re:
Marcel Brokát,2024-09-25 05:57:12
1. Oni si bezuzdně chtějí upokojují své osobní zájmy (u slova potřeby jste významně posunul jeho význam). Ty zájmy jsou osobní vliv / moc nad ostatními. Řada lidí jim za to i tleská.
2. Jejich ekologická stopa je samozřejmě zásadní. A je to především jejich odpovědnost. Generují to prostřednictvím svých ambicí zvyšovat svůj vliv, ve vašem jazyce prostřednictvím investic. Ekologické ohledy jsou pro ně výraznou brzdou.
3.Jste mimo pokud si myslíte, že zájem superbohatého je altruismus...
4. Zamyslel jste se někdy nad tím co je to svoboda, samostatnost, sebevědomí, sebeurčení.. co ty pojmy reálně znamenají, komu budou nejvíc vadit a kdo na ně reálně v praxi útočí, třeba i skrytě prostřednictvím jiných?
5. Napadlo Vás někdy, že ekonomie není reálná vědecká disciplína? Jinými slovy to Vaše o tom rovnoměrném rozložení majetku je skutečně velká ptákovina. Nebo není. Nikdo reálně neví. Nečpí Vám z toho Vašeho konstatování standardní "nechte mi Váš majetek, já vím jak na to. Přeci se nebudete trápit takovýma starostma jako jsou peníze, dělejte důležitější práci. Já Vás nakrmím, tady budete bydlet, to Vám stačí, budete v bezpečí ... jen bych potřeboval...no..., stavte se zítra v 8. Že chodíte ven do přírody? No to je krátkozraké, musíme myslet na buducnost, ne to si jenom myslíte, že jste byl před tím samostatný... A promiňte už mám další práci, jj jdu makat na golf, na vzduch, slunce a tak, to přeci znáte, musím se udržovat. Ještě drobnost zítra určitě přijďte, potřebuji Vás a nechcete přeci abych se na Vás zlobil."
Petr Pavlata,2024-09-24 02:58:45
Důvodem je mizerný růst a naopak nárust regulací.
To logicky vede k tomu,že zmenšjící se objem příležitostí využijí pouze ty nejsilnější hráči, a na střední třídl už zbývá méně. Zrovna tak, jako s regulací, která platí stejně po živnostníka jako korporát, se ten živnostník dusí, zatímco korporace na každou věc jednoduše najme lidi.
Pánové a dámy,
Tomáš Vals,2024-09-23 23:36:10
většina z vás má velmi vysoké vzdělání a erudici. Ale promiňte, ekonomii a její čisté logice nerozumíte. Filosoficky to máte zvládnuto, asi tak, jako pan profesor Fiala.
Re: Pánové a dámy,
Marcel Brokát,2024-09-25 06:05:59
Nejsem ekonom, Vy mě můžete poučit - co je pravdy na tom, že se v ekonomii objevily dvě rovnocenně uznávané teorie, jedna založená na rozprostřeném majetku a reálně popisovala život lidí a srdcem druhé byly centrální banky a pro její fungování musela řízeně vzniknout celá umělá struktura? Protože druhá umožňovala zásadní osobní vliv jedinců na životy ostatních lidí, byla první úmyslně dehonestována?
Daromir Boran,2024-09-23 22:54:46
Preco by mi malo vadiť, že niekto zarába miliónkrát viac ako ja?
Re:
Libor Zak,2024-09-24 09:27:09
Milionkrát? Tak průměrně ani to ne, ale oni jsou v tom jednom procentu docela velké rozdíly. Nechal jsem to projet algoritmem a vyšlo mi, že v tom jednom procentu lidí je asi 80. milionů osob, z nichž každý průměrně vydělá 237 500 dolarů. Tedy 5 521 875 Kč nebo 223 250 EUR.
Ale reálně tam patří top manažeři i s nižšími příjmy a také extrémně bohaté a movité rodiny s příjmy několik miliard dolarů měsíčně. Těch je podstatně méně než těch 80 milionů.
Pro zajímavost a představu podle různých studií a zpráv, například od Credit Suisse nebo Oxfam:
Nejbohatší 1 % lidí (jedna desetina procenta, což je 1 z 1 000) vlastní přibližně 45 % až 50 % celkového světového bohatství.
Z toho nejbohatší 0,1 % lidí (jedna desetina procenta, což je 1 z 1 000) vlastní přibližně 20 % až 25 % celkového světového bohatství.
Z toho nejbohatší 0,01 % lidí (jedna setina procenta, což je 1 z 10 000) vlastní kolem 10 % světového bohatství.
A tady se nebavíme o příjmech, ale o reálném vlastnictví světa, jak se vám líbí, že zhruba promile populace vlastní desetinu světa (možná víc) a jedno procento populace vlastní půlku planety?
Ale to ani tak není o tom, co ten jednotlivec vydělá, ale jak s prostředky nakládá. A to už tak hezké není. Bohužel, jakmile o tom začne někdo mluvit, je prohlášen za konspirátora.
Dění ve světě, myšleno války, čerpání zdrojů jiných zemí se slabou ekonomikou nebo malou rozlohou, drancování přírodního bohatství, kácení pralesů, nešetrná těžba. To jsou důsledky moci peněz.
Stejně tak výsledky voleb. Kandidáti se silnou finanční podporou mají řádově vyšší šanci vyhrát volby a psát vhodné zákony.
Pan Mihulka píše o zvyšování daní pro ty nejbohatší. To je ale zcela nereálné. Vždy se budou naopak zvyšovat daně těm chudším. Tedy z pohledu lidí na pokraji bídy to budou boháči, co si mohou dovolit dům a auto, ale z hlediska světa jsou to jen lidé, co si dokázali zajistit slušný život. A ti nejbohatší? On nikdo ani neví, kdo ti jednotlivci jsou, jsou schovaní za nejrůznější fondy, třípísmenkové organizace atd. Sídla svých společností mají v daňových rájích a jak jim někdo začne vyhrožovat kontrolou účtů a zvýšením daní, tak začnou propouštět a přesouvat firmy. A to se bavíme je o těch, kteří mají transparentní majetky.
Když se řekne nejbohatší lidé, každý z vás si představí Muska, Bezose, Gatese, Zuckerberga. Jenže ti reálně vydělávají drobné a na rozdíl od skutečných vlastníků planety jdou s kůží na trh.
Skuteční vlastníci už dávno daně neplatí. Dokonce se často vydávají za státní instituce. Takový FED, není státní banka. Oficiálně se sice podřizuje vládě a jsou tam dosazováni jmenovaní jednatelé, ale s výběrem kandidátů nemá vláda USA nic moc společného, jsou jí "navrženi" a ona je vždy bezpodmínečně schválí. A takto to funguje ve spoustě významných míst.
Takže by vám nemělo být jedno, jestli někdo vlastní vaši planetu, když nevíte, co s ní chce udělat.
A oni mohou vše.
Re: Re:
Viktor Mikulenčák,2024-09-24 11:02:06
Výstižně napsáno. A především ta poslední věta. Takže,jak chcete bojovat proti všemocným?
Ales Podhorsky,2024-09-23 21:35:06
Když někdo zbohatne, tak to neznamená, že ostatní schudnou. Může to být klidně tak, že zbohatnou a klidně i díky němu.
Z historie spíš soudím, že nebezpečné pro společnost jsou podobné úvahy jako je ta v článku. V lepším případě to končí rozsáhlou chudobou, v horším to vede k tisícům (nebo i vyšším řádům) mrtvých.
Re:
Libor Zak,2024-09-24 09:31:57
Vlastně v případě omezených zdrojů, to přesně to znamená. Vy podceňujete sílu dluhů, které vytváří státy a ty si půjčují právě od těchto bohatých lidí, kteří se schovávají za různé měnové fondy a centrální banky.
Můžete se mít iluzorně dobře, ale to z čeho žijete už nevlastníte a vlastník se může kdykoliv rozhodnout, že vás bude zdroji vydírat.
Neschvalujete zákony, které chceme? Neodebíráte zboží, co vám prodáváme? Nepodporujete válku, na které vyděláváme? Je nám líto náklady na dovoz ropy, plynu a strategických surovin do vaší země poslední dobou hrozně narostly... chápete, že?
Asi ne.
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-24 11:26:30
Takže hlavní problém je v tom, že lidi do nekonečna volí strany, které si na běžný provoz státu půjčují. Kdyby nějaká strana přišla s programem vyrovnaného rozpočtu a skutečně by ho dodržela, voliči by jí to v dalších volbách spočítali a už by si neškrtla, protože by se to většiny lidí finančně dotklo. Tím pádem si ani nic jiného než nadvládu těch superbohatých nezaslouží.
Elon Musk
Tomáš Novák,2024-09-23 16:30:46
Bez těch prachů by Musk nezvládl vypravit ty lidi na Mars (po roce 2030) :-)
Re: Elon Musk
Libor Zak,2024-09-24 09:32:37
A další, co si myslí, že Musk je nejbohatší chlap na světě. Roztomilé. :)
zavist je zla vlastnost
Pavel Ondrejovic,2024-09-23 15:01:43
"Například ve Spojených státech se od sedmdesátých let poměr příjmu 1 procenta nejbohatších téměř dvojnásobil (z 10 na 19 procent všech příjmů). Což samozřejmě znamená, že všichni ostatní zchudli."
To samozrejme neznamena.
Ak sa kolac co i len o polovicu zvacsil, tak "vsetci ostatni" zbohatli. A to je to dolezite.
Re: zavist je zla vlastnost
Florian Stanislav,2024-09-23 19:15:09
"Například ve Spojených státech se od sedmdesátých let poměr příjmu 1 procenta nejbohatších téměř dvojnásobil (z 10 na 19 procent všech příjmů). Což samozřejmě znamená, že všichni ostatní zchudli." Neznamená to, že všichni ostatní zchudli ani v případě že se nezvětšuje kupní síla.
I v tomto případě by zchudl pouze průměr ( ten by byl menší o těch 9%. co uzmuli boháři) , tedy ne nutně každý. Zjednodušeně řečeno, část nad průměrem by zbohatla a druhá větší část pod průměrem zchudla.
Nehledě na to, že od 70. let počet obyvatel USA vzrostl (1980 asi 220 milionů, dnes 331 milionů), roste HDP na jednoho obyvatele.
Pošahaná utopie
Ondrej111 Ondrej111,2024-09-23 14:34:07
Naprosto šílený článek a šílená práce, nesmyslná, včetně nesmyslů o nedostatečném přerozdělování. Drtivá většina "nejbohatších" nedisponuje svým bohatstvím jak by to mohl chápat vidlák ve stylu "Strýček skrblík se koupev dolarech", ale peníze jsou investovány a vydělávají další peníze a zaměstnávají . Stejně tak je diskutabilní vyjádření bohatství a příjmu, Pouhý pohyb na burze "zhodnotí majetek" a nebo jej znehodnotí.
V zemích EU by nikdy nevznikl technologický gigant formátu Space X, nikdy by zde nemohly existovat inovativné kolosy jako je PFizer, protože by prostě nebylo možné disponovat v jednom lidském životě takovým objemem "bohatství"
Re: Pošahaná utopie
Viktor Mikulenčák,2024-09-23 15:45:10
To má být obhajoba? Co je na tom šíleného a nesmyslného? Zkuste to trochu rozvést. Já to pochopil tak, že studie jen anylyzuje že většina společnosti nemá povědomí o skutečných příjmech nejbohatšího procenta lidí. Pokud máte pocit, že to ti lidé dělají pro dobro všech, je to váš názor,ale studie jako takové se to netýká.
Špatný odhad majetku?
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-23 12:41:45
A není to tím, že superbohatí utrácejí jen malý zlomek svého majetku a zbytek pouze investují?
A pak tu jsou takové detaily, které na kvalitě života prakticky nic nemění, ale dělají obrovské rozdíly v nákladech - hodinky za 2 tisíce vypadají pro neznalce stejně jako hodinky za 2 miliony, sako za 10 tisíc vybadá podobně jako sako za 100 tisíc a nový Mercedes s cenou 3 miliony koupíte po čtyřech letech za cenu nové Octávky. Nákladné budou hlavně soukromé rezidence s personálem a soukromé tryskáče, ale v případě dolarových miliardářů mohou i ty tvořit jen zlomek majetku / příjmů.
Majetek samozřejmě nepřímo znamená moc, ale nejsem si jistý, jestli koncentrace moci obyčejným lidem vadí, to by u nás většinově nevolili Babiše, ale třeba ČSSD či komunisty :-)
Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
Viktor Mikulenčák,2024-09-23 11:26:31
Nemá důvod aby zjišťoval jak jsou na tom ti co jsou na vrcholu. Pro mě je v podstatě jedno jestli dotyční mají tisíckrát nebo milionkrát větší příjmy než já,protože tento systém byl,je a bude a nikdo to nezmění. To si samozřejmě dotyční pohlídají.
Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-23 12:20:09
Asi tak. Nepochopil jsem z článku, co je tedy špatně (kromě toho, že většina lidí postrádá analytické schopnosti) a jak by se to mělo řešit (kromě vyšších daní, což nemusí vyřešit vůbec nic).
Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
F M,2024-09-24 13:00:58
Ten výzkum je o příjmu, ne majetku, zde v článku se to trochu přetáčí.
Špatně je to pokud to člověk přestane vidět černobíle, respektive začne vnímat to mezi extrémy. K tomu ideálnímu kdy bohatí vytváří pracovní příležitosti pro spokojený život lidí přidám ten druhý, kdy masa otroků/nevolníků zajišťuje život pár vyvolených. Poněkud z jiné strany, ti oškliví majetní nám nechtějí dát víc peněz/ ti zlí zaměstnanci si chtějí zajistit životní podmínky a nestačí jim jen ubytovny.
K tomu ideálu, asi si nikdo nemyslíme, že se ti s vyššími příjmy budou chtít dobrovolně rozdělit, směřování moci a tlaku na koncentraci směrem k nim je myslím také jasné. Prostě tam musí být nějaká protiváha jinak to skončí pro všechny špatně (jako v celé lidské historii) a toto je o tom, že ta historická/vrozená/zažitá selhává. Jak kvůli tomu, že se společnost dělí a neumožňuje mít většině zkušenost s tím jak to vypadá na tom konci a tak protože je ten rozdíl je natolik obrovský, že člověk na to ani nemá v mozku "v/při/rozené kolonky".
Ještě z jiné strany, ono není jednoznačně pravda, že by ty příjmy/majetky tito lidé měli z toho, že dělají něco pro společnost (natož pro lidi) "dobrého" užitečného (bitcoin, investiční víno, spekulace, obcházení embarg zákazů, dotace...). Často, v tom majetkopříjmovém extrému většinou, k tomu využívají (nebo alespoň využili) nějakou chybu/nedokonalost ve společnosti. Myšleno, hranici pravidel ke které se slušný (nepsychopat) nepřiblíží, což sice nemusí být apriori špatně, ale má to tendenci společnost destabilizovat, což opět nemusí být hned špatně, ale většinou to znamená "nepřiměřený" příjem za nic, nebo způsobení škody. Tady je ještě problém, jako dnes všude, že je vše rychlé a globální. Dříve ten příjem těmito (užitečnými i škodlivými) mechanismy mohl být vysoký, ale dnes řádově vyšší (poměrně k celkovým příjmům). Dříve by to mezigeneračně srovnaly majetkové daně, ale z těch se právě dnes tito lidé vykroutí (naopak teď dopadají na lidi, kteří toho majetku nad rámec základních potřeb nemají).
U té spodní hranice 1% to zkusím na modelu, nebudu jmenovat jde o zubaře, asi lze použít univerzálně pro všechny i s právníky a spol. ti tam zdola mohou spadat a ještě tušíme jak žijí. Má nějaký na průměr hodně vysoký příjem a jeho zaměstnanci a o lidech kteří pro něj pracují (úklidová firma, vrátný) už vůbec nemluvě chodí na sociálku pro přídavky, doplatky na bydlení na které se mu světe div se skládají ostatní zaměstnanci. To stejné lidé kteří mu opravují silnice a zajišťují vzdělání (mimo učitele) atd.
Jde také o to jak se ty příjmy nasměrují, jakým směrem se směruje ekonomika a změna její setrvačnosti.
Ještě nadhodím, že pokud je ten růst tak vysoký, že "zbude na všechny" tak to není takový problém, ale to není samozřejmé, bez toho tlaku veřejnosti nebude rovnováha. Poslední věc, v další etapě po zisku, jsou tito lidé konzervativní a naopak rozvoj brzdí.
Pardon, hlavně ten konec jsem odfláknul.
Re: Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-24 14:05:40
Když to zúžím jen na to nerovnoměrně rozložení bohatství, viděl bych problém ve dvou situacích:
A. Kdyby běžní pracující, kteří jsou pro společnost nezbytní, museli žít na hranici chudoby (ne kvůli hloupým půjčkám apod.)
B. Kdyby superbohatí konspirovali ke škodě zbytku společnosti (šedé eminence zavlékající státy do války, plány na vyhubení dolních 99% a nahrazení AI apod.)
To první podle mého názoru v USA neplatí. To druhé nevylučuji (zdržuji se hodnocení), ale nelze podle mě ten problém redukovat na rozložení bohatství ve společnosti. Spíš na existenci šedých eminencí obecně.
P.S. pro srozumitelnost: konspirovat znamená účastnit se spiknutí. Dnes se to nesprávně používá ve smyslu vymýšlet konspirační teorie.
Re: Re: Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
Vojtěch Kocián,2024-09-24 17:08:01
Ad A: V USA je mezi bohatšími (a to i těmi výrazně chudšími než je to 1 %) docela rozšířené vnímání, že ti na nejnižších pracovních pozicích (pokladní, obsluhy rychlého občerstvení, zahradníci, opraváři, uklízečky...) by za svůj plat neměli mít možnost dovolit žít ve vlastním domku a mít auto. Pak je mezi nimi naopak i dost salónních komunistů, ale ti kdyby měli začít platit ve větší míře (v takové, že se to dotkne jejich životního stylu) na chudé, asi by rychle migrovali do té první skupiny.
Ad B: Na zatahování států do válek nemusí být člověk bohatá šedá eminence. Většinou to dělají veřejně činní politici, kteří však taky patří do toho 1 % nejbohatších. Chudší politici většinou takové choutky nemají, těm stačí trochu podojit státní pokladnu, aby měli na středně velkou vilku a nějakou rezervu do důchodu (a něco pro kamarády a spřátelené firmy, samozřejmě).
Re: Re: Re: Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-24 23:28:44
Ad A: U toho domku taky záleži na lokalitě a na velikosti. Asi nikdo nečeká, že si zaměstnanec fastfoodu našetří na domek v LA, na druhé straně na maloměstě by to bydlení v domku mělo být normální. Co se týče auta, bez toho se v USA člověk prakticky neobejde, MHD tam téměř není a vzdálenosti jsou tam velké. Takže pokud někdo soudí, že by nižší profese neměly vlastnit auto, je to slušnej úlet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
F M,2024-09-25 13:05:41
Budu se snažit být krátký, tento příspěvek/odkaz by asi měl být na začátku vlákna, ale snad to nezapadne.
Dám sem tento odkaz, asi bude lepší přečíst toto a nechat ten zbytek příspěvku být, není to zase až tak dlouhé a je to "běžný" text. Nejrelevantnější jsou části 4,1 celkem je to třeba brát pohledem populace USA, ale týká se pouze občanů USA: https://confrontingpoverty.org/poverty-facts-and-myths/americas-poor-are-worse-off-than-elsewhere/
Právě proto to, že jde o USA, právě dokazuje velikost toho problému. S lehkou nadsázkou čestuji USA přívlastkem národ žebráků. Kontrast míry koncentrace bohatství i těch příjmů na obyvatele, konzumace zdrojů a toho množství pracující chudoby a lidí na její hranici beru pro svět jako odstrašující případ. Posuňme si to do podmínek ČR, zde by při stejném klíči rozdělení bylo chudých 90%+ a nemohlo by to fungovat, protože lidé kteří by byli potřeba v zahraničí by zemřeli hladem. To vede oklikou k tomu co jsem psal nedávno, my nejsme schopní schopné předplatit, je třeba nějaké jiné přidané hodnoty, doplním možnost nějaké obrany (omezení přístupu na VŠ lidem s vysokou ochotou jít za lepším, pardon samozřejmě spíše rýpnutí).
Kvůli tomu zkrácení to vezmu heslovitě. Majetek, správa majetku a příjem jsou různé věci. Užití příjmu (výkonu toho majetku) přidělené jiné skupině obyvatel produkuje jiné potřeby pro průmysl, tím se mohou stavět jiné továrny. V extrému můžete platit letadlo které spotřebuje produkci několika elektráren a nevyprodukuje nic kromě hrozby jeho pádu, nebo ještě horší tedy, že se ty virtuální zisky nějak podaří nějak masově vybrat/převést na něco se skutečnou hodnotou (můžou a budou na legislativní tlaky).
Pracovníci nezbytní pro její chod, záleží jak přesně se to celé definuje a nakolik se to bere dynamicky, ve smyslu různých typů společnosti (asi celá tato diskuse). Kdo není pracovník? Majitele továrny chápu jako správce (on opravdu o ten majetek může přijít velmi lehce mnoha způsoby, jen si hrajeme, "žereme jim to", na to že ne) a tudíž dle mne také pracuje, týká se všech i těch spekulantů a investorů (užitečných i škodlivých pro různé priority). Pracovník fastfoodu je nezbytný v jisté společnosti, ve společnosti kde bydlí 90% lidí na ubytovnách a stravují se ze společného kotle kam se nasype co se najde je k ničemu, což přesně definuje ten problém využití těch příjmů/výnosů majetku a šíři možností. Konkrétně u toho USA, by dle mne bylo potřeba ještě zahrnou na jejich územní pracující imigranty (všechny) a vězně. Mimo území si ani netroufnu odhadnout kolik a které lidi přidat, ale určitě tam ta míra přenesené bídy, která zajišťuje tu v průměru (mediánu) nevalnou životní úroveň ve Státech bude velká, daleko větší než v samotných Státech.
Pardon koukám se mi zkrácení natáhlo:-(
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
D@1imi1 Hrušk@,2024-09-25 14:49:29
Odkaz s tabulkou řeší nerovnoměrnost rozložení bohatství ve společnosti a nazývá to chudobou. Hlavním měřítkem chudoby by ale mělo být zajištění životních potřeb.
Že jsou v USA větší sociální rozdíly, je podle mého názoru dlouhodobý, všeobecně známý fakt. Nic šokujícího. Za větší problém považuji korupcí prorostlé státy, kde k sociálnímu růstu nestačí snaha, schopnosti a trocha štěstí, ale potřebujete hlavně být morálně pružný.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
F M,2024-09-26 14:12:31
Záleží na definici. Pokud je k zařazení mezi chudé požadován pobyt v lepenkové krabici a hlad minimálně 22/7 tak ta čísla budou vypadat jinak, tomu spíš odpovídá bída. Ale i v tomto směru dopadne USA bídně, o tom je ten třetí sloupec té tabulky. Potom to množství příjmu konzumovaných v USA, s těmi poměry a převedením do jiných zemí, rychlost odtrhnutí té křivky ode dna a ty mé předchozí příspěvky, stačí posunout tímto směrem.
Spíše si myslím, že vás zavádí ten způsob výpočtu. Tedy konkrétněji výše té vypočítané částky, která je stanovena za hranici chudoby. Ten problém je v "jednorozměrnosti", pro ocení všeho a pro všechny, je použita jen jedna měna, kompenzováno je to jen mezi regiony (různé měny) "paritou kupní síly". Tady doporučuji kouknout na projekt/měnu "rovný dolar" a důvody vzniku. I ta hranice chudoby je zjednodušující výpočet, který samozřejmě nefunguje úplně dokonale, ale všichni kteří tu chudobu nedefinují tou lepenkou tvrdí, že tento způsob právě v rozvinutých společnostech tu chudobu podceňuje. Ten důvod právě souvisí s tímto článkem, ta ztráta přehledu a následná neochota se bouřit/protestovat, což sice považuji za konstruktivní změnu, ale samozřejmě jsou tam limity.
Další věc jsou tresty a náklady, zvlášť s ohledem na ty rozvinuté společnosti. Jen heslo, pojištění. Pokuta jako trest, pokud má pokuta zajistit srovnatelný trest pro všechny musí kopírovat příjem. Pokud příjmy rostou exponenciálně měly by i pokuty a ještě je třeba zohlednit i "životní minimum". Zkrátka není správné (třeba silnice), když trest za stejnou věc pro jednoho je to, že si odpustí dovolenou a pro druhého znamená pád do dluhové pasti a následný pobyt v té lepenkové krabici/sociálce/vyloučené lokalitě dle a/sociálnosti toho konkrétního státu. Pak jsou tam náklady které jsou povinné, i když by si je člověk s těmito příjmy klidně odpustil i ty zahrnuté v cenách, třeba za z jeho pohledu za přehnaně nákladné hygienické, bezpečnostní předpisy a opatření, emisní odpustky. Náklady nutné k udržení alespoň nějakého kontaktu s majoritou, internet připojení i přístroj, náklady na vzdělání, oblečení a jeho čistota. A spousta dalších bez kterých není existence ani přibližně srovnatelná s mediánem možná.
Osobně bych tu chudobu v rozvinutých společnostech právě vztáhnul k životu toho mediánu, což ten způsob na té stránce tak nějak primitivně dělá, lépe by to bylo těžké, bylo by třeba brát cenové hladiny v různých podmínkách (město/vesnice). Chudého člověka bych definoval tak, že si nemůže dovolit ani levnější alternativy toho co medián, hrozí mu sociální pád při jedné chybě kterou ten medián ustojí a podobnými mechanismy, jenže takové definice by se obtížně aplikovaly v praxi.
Celé téma je komplikované, chudoby se rozlišují všelijak. Podceňování chudoby je v lidské přirozenosti, stejně jako to hodnocení (nedokonalé) lidí kolem nás a vnímání spíše těch co jsou na tom lépe.
Re: Pokud se člověk smíří se strukturou společnosti,
Karol Kos jr.,2024-09-23 18:55:57
Já si myslím, že je dobré to vědět. Pro ilustraci takové malé zaprděné české měřítko. Babiš, zisk agrofertu je cca 2 mld, průměrný občan vydělá cca 0.5 milionu ročně. Tedy český relativně superbohatý člověk, asi někde na hranici světového horního procenta, vydělá cca jako 4000 průměrných českých lidí... Ovšem výdělek onoho jednoho procenta světových je i o několik řádů jinde... Třeba, dle forbesu si Elon Musk vydělal meziročně 5.8 mld USD, což po přepočtu vychází asi na 128 miliard czk. Tedy jako cca 256 tisíc českých lidí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
