Rodina Neandrtálců. V podání umělce. Malíř: Charles Robert Knight. Kredit: American Museum of Natural History.

Díky paleogenetice a paleogenomice je už dneska nad slunce jasnější, že se naši předci – pravěcí Homo sapiens – křížili s neandrtálci, denisovany a zřejmě i dalšími pravěkými lidmi.

Elham Ghasidian, obrázek je z cyklu PaleoMeso Seminar Series. Kredit: University of Cambridge

Pro nás Evropany je asi nejzajímavější křížení s neandrtálci, protože nám dodnes kolují žilami až 4 % jejich krve. V DNA současného lidstva se tak nachází více neandrtálské DNA, než kolik ji nosili v dané době všichni příslušníci neandrtálské populace. Nerozluštěná zůstává otázka, kde ke křížení Homo sapiens a Homo neanderthalensis došlo.

Elham Ghasidian, obrázek je z cyklu PaleoMeso Seminar Series. Kredit: University of Cambridge

Křížení se odehrálo v pozdním pleistocénu. Tým Vedený Elham Ghasidianovou z univerzity v Kolíně nad Rýnem nyní v časopise Scientific Reports představil výsledky modelování ekologických nik z tohoto období v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě. Získali tak představu o areálu rozšíření neandrtálců a také o postupu pravěkých Homo sapiens z Afriky do Asie a Evropy. Nejvíce vědce zajímaly oblasti, kde se areály obou druhů pravěkých lidí překrývaly. Za potenciální místo jejich střetu určili pohoří Zagros, které se táhne dnešním Íránem, Irákem a Tureckem.

Ghasidianová a spol. se domnívají, že přes Zagros vedl koridor spojující palearktickou domovinu neandrtálců, s afrotropickou oblastí, odkud pocházeli pravěcí Homo sapiens. Vysoká biologická rozmanitost oblasti Zagrosu dovolovala v té době existenci poměrně velké populace lovců a sběračů. Panovalo zde však poměrně drsné glaciální klima, a to mohlo natlačit oba druhy lidí do „malých kapes“, kde vládly příhodnější podmínky. Neandrtálci a Homo sapiens se tak dostávali do kontaktu, což vyústilo ve vzájemné křížení.

Modely biotopové vhodnosti dvou druhů Homo a jejich potenciální kontaktní a křížící se zóny v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě. Vygenerováno v QGIS 3.14.1 ( www.qgis.org ). Postavy neandrtálců (vlevo) a moderního člověka (vpravo) jsou převzaty z www.demorgen.be . Kredit: Saman H. Guran, et al., Scientific Reports 14 (2024) https://www.nature.com/articles/s41598-024-70206-y

Teoretickému modelu dodává na věrohodnosti skutečnost, že se ve vytipované oblasti našly důkazy o osídlení jak neandrtálci, tak i pravěkými Homo sapiens. Patří sem i známá severoirácká jeskyně Šanidar s pohřebištěm neandrtálců. O tom, že ke křížení Homo sapiens a neandrtálců došlo právě v Zagrosu svědčí nepřímo i studie, které prokázaly podobné rysy obličeje neandrtálců a moderních lidí z této oblasti. Ke křížení obou druhů pravěkých lidí tu zřejmě došlo před 80 až 120 tisíci lety.

Video: Shanadar Cave, Kurdistan

q

Prameny:

Guran, S. H., Yousefi, M., Kafash, A., & Ghasidian, E. (2024). Reconstructing contact and a potential interbreeding geographical zone between Neanderthals and anatomically modern humans. Scientific Reports, 14(1), 20475.

Churchill, S. E., Keys, K., & Ross, A. H. (2022). Midfacial Morphology and Neandertal–Modern Human Interbreeding. Biology, 11(8), 1163.