V tomto týdnu ČTK publikoval informaci, že by společnost ČEZ do konce roku 2024 chtěla vybrat partnera pro vývoj, výrobu a provozování malých modulárních reaktorů v Česku. Podívejme se na tuto informaci podrobněji.
Co jsou malé modulární reaktory?
Malé reaktory se stavěly od počátku rozvoje jaderné energetiky, v principu každý typ reaktoru začínal jako malý. Zvětšování velikosti a výkonu bylo dáno ekonomickými důvody. Růst výkonu reaktoru je rychlejší, než je tomu u nákladů na jeho realizaci. Proto dnes dominují velké energetické reaktory. Podrobněji o současném stavu jaderné energetiky je v poslední každoročním přehledu.
Jejich problém je spojen s jejich financováním. Jde o velmi velkou investici, která se začíná splácet až po jejím dokončení a zprovoznění. Většinou si na ní musí investor finance půjčit a klíčová je tak cena peněz a vhodné nastavení finančního modelu. Zároveň je přílišná velikost výkonu v rozporu s využitím v decentralizovanější podobě, hlavně v oblasti teplárenství a kogenerace.
Řešení by měly přinést malé modulární reaktory. Reálně nejde o úplně malé reaktory, jejich elektrický výkon je do 300 MWe, a u některých, jak uvidíme, až téměř 500 MWe. Umožnily by postavit velké reaktory postupně a tím umožnit rozložení realizace i splácení investice. Nebo by se mohly uplatnit v decentrálnějším režimu, u nás například jako náhrada současných kogeneračních uhelných elektráren a tepláren.
Ekonomiku těchto nových malých reaktorů by měla zajistit právě modulárnost. Předpokládá se, že by se skládaly z modulů, které by se ve velkých sériích vyráběly v továrnách a na staveniště, kde by se montovaly, by se přivážely. Snížení ceny by měla přinést právě sériovost a modulárnost. To je důvod, proč pro odpovídající ekonomiku malého modulárního reaktoru potřebujeme dostatečně velký počet potenciálních zákazníků.
Stavět velké nebo malé reaktory?
Je třeba zdůraznit, že by sice zmíněná modulárnost a sériovost měla zlepšit ekonomiku malých modulárních reaktorů, ale v případě, že potřebujeme velký reaktor a můžeme zajistit vhodný finanční model, zůstává v každém případě ekonomicky výhodnější využít velký blok. Tak tomu je i v případě našich jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Zároveň je chceme stavět pro strategické zajištění dlouhodobých bezpečných dodávek elektřiny a tím je dán i finanční model s garancemi úvěru státem. V těchto elektrárnách máme lokality pro velké bloky a je tak rozumné zde stavět velké reaktory. A přesně to Česká republika a ČEZ předpokládají.
Malé modulární reaktory se tak u nás předpokládají jako náhrada uhelných kogeneračních elektráren a tepláren. Těch potřebuje ČEZ nahradit několik. Standardně mají tyto elektrárny určitý počet bloků s výkonem 200 MWe. Například elektrárna Dětmarovice měla původně čtyři bloky s tímto výkonem a nyní tři.
Alespoň podle mého názoru tak malé modulární reaktory nevytlačí ty velké a obě verze se budou v budoucnu využívat. Nejen u nás, ale i v Evropě a ve světě se budou stavět velké reaktory i ty malé modulární.
K čemu potřebujeme malé modulární reaktory?
Jak už bylo zmíněno, malé modulární reaktory by měly řešit problém s investorským finančním modelem. To v našem případě, kdy se velké bloky staví jako strategická investice v odpovídajícím finančním modelu, není potřeba.
Česká republika a firma ČEZ potřebuje naopak nahradit celou řadu uhelných kogeneračních elektráren a tepláren. Specifikou České republiky je totiž široké využívání centrálních zdrojů tepla a závodních elektráren a tepláren.
I samotná společnost ČEZ má řadu kogeneračních elektráren a tepláren. Jde například o zmíněné Dětmarovice se současným celkovým výkonem 600 MWe a elektrárnu Hodonín se dvěma bloky a celkovým elektrický výkon něco přes 100 MWe, která nyní spaluje z velké části biomasu. Elektrárna Ledvice má nyní v provozu jeden fluidní blok (4) s výkonem 110 MWe a superkritický blok (6) s výkonem 660 MWe a elektrárna Mělník má nyní dva bloky každý s výkonem 60 MWe. Elektrárna Prunéřov má v současné době tři bloky každý o výkonu 250 MWe, elektrárna Poříčí má tři bloky každý o výkonu 50 MWe a elektrárna Tušimice má nyní čtyři bloky každý o výkonu 200 MWe.
Firma ČEZ tak uvažuje, vzhledem ke své zkušenosti s jadernými zdroji, využít k jejich náhradě zhruba desítku malých modulárních reaktorů. V příslušných lokalitách by se podle potřeby a velikosti využívaných malých modulárních reaktorů postavil jeden až tři bloky. Preferované lokality jsou právě třeba Dětmarovice a Tušimice, ale i další. V současné době probíhá nejen geologické a seismické posuzování daných lokalit.
O využití malých modulárních reaktorů uvažují i další provozovatelé uhelných kogeneračních elektráren a tepláren. Vzhledem k tomu, že nemají dosud zkušenosti s provozováním jaderných zařízení, u nich tomu případně bude později.
Tři posuzované modely reaktorů
Firma ČEZ je zároveň zapojena do vývoje a výroby v oblasti jaderných technologií, vlastní například výzkumnou organizaci ÚJV a.s. a průmyslový podnik Škoda JS. Má tak zájem nejen o využívání malých modulárních reaktorů, ale chce se podílet i na jejich vývoji a výrobě. Proto by se ráda zapojila do přípravy malých modulárních reaktorů co nejdříve. To je i důvod, proč si vybírá potenciálního partnera už nyní. Zároveň potřebuje budovat tyto reaktory co nejdříve. To je důvod, proč si vybírá ze tří projektů, které jsou v nejpokročilejším stadiu příprav.
Jak už bylo zmíněno, pokud má být malý modulární reaktor ekonomicky úspěšný, potřebuje mít dostatečně vysoký počet potenciálních uživatelů. I z toho důvodu se vybíralo mezi reaktory, o kterých v Evropě uvažuje více zájemců. Jedná se o tři modely: reaktor Rolls-Royce stejnojmenné britské firmy, reaktor BWRX-300 japonské firmy GE-Hitachi a reaktor AP300 firmy Westinghouse. Ve všech případech se jedná o klasické lehkovodní reaktory.
První prototypový blok by se postavil v lokalitě Temelín, je tu pro něj už vyčleněno místo. Zde v principu jeho výkon potřeba není, ale snadnější bude jeho licencování. Jedná se o jadernou lokalitu a všechna povolování by tak měla probíhat snadněji a rychleji. Zde se pak vytvoří mustry pro stavební řízení a další povolovací procesy, které umožní hladkou a rychlou výstavbu i v dalších lokalitách. Malý modulární reaktor v Temelíně pak bude sloužit také jako školící pracoviště. Podívejme se jednotlivé posuzované možnosti.
Reaktor Rolls-Royce
Firma Rolls-Royce je intenzivně zapojena do oblasti jaderného průmyslu. Vyrábí například reaktory pro britské jaderné ponorky. Její projekt už je ve značně pokročilém stádiu vývoje. V tomto případě jde spíše o střední než malý reaktor. Jeho výkon postupně rostl a nyní je 470 MWe, což je téměř výkon současných dukovanských bloků. Jedná se o kompaktní třísmyčkový tlakovodní reaktor s velkým důrazem na pasivní bezpečnostní prvky. Reaktory by se měly pochopitelně intenzivně budovat ve Velké Británii. Uvažují však o nich i další evropské státy, například Švédsko a Polsko.
Reaktor AP300
Reaktor firmy Westinghouse by měl využít všechny zkušenosti získané při vývoji a realizací bloků AP1000. Půjde tak o zmenšenou verzi tohoto reaktoru, která využije všechny jeho technologie, které se osvědčily. Na tomto základě je možné připravit reaktor s pokročilým systémem pasivní bezpečnosti a pasivního systému cirkulace chladiva. O zavedení těchto reaktorů uvažuje USA i Kanada, ale i některé evropské státy.
Reaktor BWRX-300
Projekt japonské firmy GE-Hitachi je jediný varný typ reaktoru v této trojici. Jeho elektrický výkon je 300 MWe. Jde opět o zmenšenou verzi jejich velkého projektu ESBWR a ABWR, který využívá jejich osvědčené komponenty a technologie. I zde je zásadní důraz na pasivní přirozenou cirkulaci při chlazení a další pasivní prvky bezpečnosti. O využití tohoto reaktoru uvažují Kanada, Švédsko a Estonsko.
Závěr
Pokud chce Evropa a Česká republika reálně přejít k nízkoemisní energetice, neobejde se to bez jaderných zdrojů. Česká republika potřebuje kromě produkce elektřiny vyřešit i teplárenství a nízkoemisní zdroje pro centrální zásobování teplem. Proto má zájem o využití malých modulárních reaktorů. Firma ČEZ se chce podílet i na vývoji a produkci těchto zařízení. Potřebuje tak naskočit do přípravy těchto reaktorů co nejrychleji. Do konce roku 2024 by tak chtěla vybrat partnera pro rozvoj tohoto průmyslového odvětví ze tří potenciálních možností: reaktory Rolls-Royce, BWRX-300 a AP300. Jak již bylo zmíněno, uvažuje o těchto modelech celá řada dalších států v Evropské unii.
Je třeba připomenout, že malé modulární reaktory zatím nejsou v komerční nabídce firem. Ve světě funguje jen pár takových zařízení, a jedná se o velmi specifické případy. Jde o plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov, která je však ekonomicky konkurenceschopná pouze ve specifických podmínkách, jaké jsou třeba v severních oblastech Ruska. Dalším příkladem již provozovaného malého modulárního reaktoru je vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM v Číně. V tomto případě jde o specifický pokročilý reaktor. První klasický lehkovodní malý modulární reaktor se dokončuje v Číně. Jde o reaktor ACP100 (Linglong-1), který se v současné době dokončuje a do provozu by se měl dostat v roce 2026. Na srovnání jeho ekonomiky s velkými čínskými reaktory uvidíme i potenciál konkurenceschopnosti těchto zařízení i u nás.
První komerční malé modulární reaktory by se měly objevit na začátku třicátých let a tři posuzované ve výběru firmy ČEZ by měly být mezi nimi. A mezi prvními realizacemi by měl být i blok v Temelíně. Reálnou výstavbu malých modulárních reaktorů tak nelze čekat dříve než ve zmíněných třicátých letech. Pokud tedy mají malé modulární reaktory nahradit uhelné zdroje, je třeba tyto udržet do této doby. Současné fosilní zdroje by tak podle mého názoru neměly být vypínány před tím, než se jejich nízkoemisní náhrada (obnovitelná nebo jaderná) dokončí a uvede do provozu.
Po rozhodnutí o vítězi tendru na velké bloky, primárně pro lokalitu Dukovany, kterým se stala korejská firma KHNP s reaktorem APR1000, se blíží i rozhodnutí o dodavateli malého modulárního reaktoru. Šlo by o klíčovou událost v cestě k nízkoemisní energetice v České republice, která by mohla pomoci vyřešit naše potřeby elektroenergetiky a teplárenství. Pak bude potřeba vykonat extrémně velké množství práce a bude pro to potřeba mít velký počet pracovníků. Jde také o obrovskou možnost i výzvu pro náš průmysl, který by se mohl realizovat v těch nejmodernějších technologiích.
V současné době jsem se účastnil dvou akcí. Přednášel jsem pro studenty na každoroční Letní škole jaderného inženýrství, kde je pro mě fantastické se setkávat se studenty z řady českých technických vysokých škol a pozorovat jejich nadšení pro obor. Budou to právě oni, kteří budou plány realizovat. Na druhé akci jsem v současné době. Jde o Jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni, kde se účastním panelů zaměřených právě na možnosti využití malých modulárních reaktorů v teplárenství. I zde je řada studentů, což naznačuje, že lidé pro realizaci plánovaných projektů budou připraveni.
Vystoupení o možnostech přechodu k nízkoemisní energetice v Česku pro podcast Vysoké napětí:
Vystoupení o výsledcích tendru na výstavbu Dukovany II pro podcast E-15 FLOW: ZDE
Jaderná energie a demokracie
Autor: Vladimír Wagner (11.07.2024)
Výsledek tendru na nové jaderné bloky v Česku
Autor: Vladimír Wagner (19.07.2024)
Diskuze:
Rozhodnutí o partnerovi v oblasti MMR
Vladimír Wagner,2024-09-19 11:49:40
Tak rozhodnutí o partnerovi v oblasti malých modulárních reaktorů přišlo dříve, než jsem čekal. ČEZ ohlásil, že bude spolupracovat s firmou Rolls-Royce.
Petr Golich,2024-09-13 21:21:03
Před nějakou dobou jsem zaznamenal, že jsme se u nás vyvíjí "kontejnerový" reaktor 4 generace chlazený lithiovou solí. Jak je to vůbec daleko? Uvažuje se vážně o reálných aplikacích? Pokud někdo ví, dějuji za odpověď.
Re:
Vladimír Wagner,2024-09-13 21:48:55
Jde o reaktor Energy Well vyvíjený v Centru výzkumu Řež (UJV). Na jeho vývoji se pracuje, jedná se však o pokročilý typ reaktoru, který nelze čekat příliš brzo.
Re: Re:
F M,2024-09-16 13:23:35
Je vůbec možné takto malé reaktory někde provozovat z hlediska bezpečnosti, tedy nejvíc myšleno úmyslného zneužití, nebo války a ceny případného zajištění a rizika? Zrovna u tohoto Well reaktoru to palivo vypadá díky tomu obalení zajímavě. Ještě bych měl žádost konkrétně na vás, zda by jste se vyjádřil k deep fission, tedy kdykoli třeba až ve vašem pravidelném ročním shrnutí. https://www.osel.cz/13633-deep-fission-podzemni-reaktory-nabidnou-levnou-a-bezpecnou-energii.html
malé reaktory len pre potreby teplárni
Pavol F,2024-09-12 21:02:49
Dobrý deň, aký máte názor na malé reaktory len čisto pre potreby teplární bez produkcie eleketriny ako napríklad tento https://www.world-nuclear-news.org/articles/finnish-energy-firm-helen-launches-nuclear-programme . Ďakujem.
Re: malé reaktory len pre potreby teplárni
Vladimír Wagner,2024-09-13 15:39:34
Existuje několik projektů na čistě teplárenský reaktor. U nás je to například univerzitní projekt ČVUT a ZČU s názvem Teplátor. V těchto případech se reálně jedná o opravdu malý reaktor s malým výkonem. Problém u těchto zařízení je, že zmenšení aktivní zóny vede k několika ne úplně pozitivním dopadům. Je větší únik neutronů a tím i menší vyhoření paliva a větší produkce aktivity. To má dopady na ekonomiku těchto zařízení. Zároveň právě tyto reaktory opravdu potřebují změny průběhu licencování a jeho parametrů, aby se daly v dané velmi decentralizované podobě (v blízkosti sídel) použít, což by jejich ekonomiku naopak zlepšilo. Podle mého názoru bude trvat delší dobu, než budou tato zařízení ekonomicky konkurenceschopná v našem (a podobném) prostředí.
I to je důvod, proč jde ČEZ cestou využití větších kogeneračních zařízení s výkonem okolo 300 MWe.
Petr Nováček,2024-09-12 18:23:28
Ve skutečnosti se žádný nový blok JE stavět u nás nebude. Z ekonomického hlediska se nevyplatí. Nicméně příprava bude stát přes 80 miliard Kč ze státního rozpočtu, což jsou peníze, které se rozkradou.
Re:
Emil Novák,2024-09-12 22:57:29
Ve skutečnosti vychází výsledná cena elektřiny z nabídkových cen na nový jaderný zdroj výrazně nižší než jsou současné tržní ceny elektřiny, takže ze současného pohledu se rozhodně vyplatí. Pokud jste měl na mysli, že se nevyplatí vzhledem k cenám elektřiny v době uvedení do provozu, bylo by vhodné uvést zdroj tohoto tvrzení, tj. v tomto případě konkrétní použitý model křišťálové koule.
Re: Re:
Petr Nováček,2024-09-13 00:59:53
V současnosti je cena elektřiny na burze na příští rok pod 90 EUR/MWh. Co se týče ceny elektřiny z nových JE, tak blok prý bude stát 200 mld Kč, nicméně korejci mluvili o 220 mld Kč, pak se řeklo, že v této částce není 80 mld Kč, což budou přípravné práce. Prý bude cena elektřiny z nových JE 90 EUR/MWh, nicméně ještě ani není znám způsob finnacování, což je věc, která výslednou cenu elektřiny významě ovlivní.
Re: Re: Re:
Emil Novák,2024-09-13 07:11:51
1) V současnosti je "cena elektřiny na burze na příští rok pod 90 EUR/MWh" (konkrétně 89.87 EUR/MWh) a před měsícem zase byla nad 100 €/MWh. Tedy podstatně výš než oznámená cena elektřiny z nového jaderného zdroje.
2) Neřeklo se že "v této částce není 80 mld Kč, což budou přípravné práce", to napsala jedna novinářka ale není to pravda, ta částka 80 miliard Kč je součástí částky 400 miliard za oba bloky. Tuto dezinformaci vyvracel ředidel EDU II Závodský např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=wJ8e64m45I0&t=777s
3) "Prý bude cena elektřiny z nových JE 90 EUR/MWh" je informace podobného ražení, doslova bylo uvedeno, že "Bude to méně než 90 eur za megawatthodinu, přitom se bavíme o cenové úrovni někdy za dvanáct třináct let." Tj. pokud započítáme průměrnou inflace 2 % ročně, v dnešních cenách to odpovídá cca 70 €/MWh.
4) Způsob financování pro pátý blok znám je, je i notifikován, zároveň bylo oznámeno že financování šestého bloku se nijak zásadně lišit nebude.
Když vycházíte z mylných informací, není divu že docházíte i těmto mylným závěrům.
Re: Re: Re: Re:
Petr Nováček,2024-09-13 11:43:00
1) Sám přiznáváte, že je současná cena elektřiny na příští rok pod údajnou cenou z nových JE. Argumentace, že před měsícem byla cena elektřiny na příští rok vyšší, je směšná.
2) V tom videu lže, obecně v této částce budou různá školení apod..., která přímo nemají se stavbou nic společného.
3) Počítat s inflací 2%, haha. Sám přiznáváte, že cena 90 EUR/MWh je na vodě, protože JE bude dostavěna za nějakých dvanáct třináct let, ale v době výstavby již úroky z půjčky na prostavěnou část naskakují a celá stavba se prodražuje.
4) U způsobu financování nevíte do nejdůležitější a to jaké budou úrokové sazby. Od toho se vše odvíjí.
Čeká nás mohutný rozvoj OZE. Už je schváleno v EU, že budovy budou emisně neutrální, tzn. soláry budou povinné bez dotací, jinak nebude stavební povolení. Například dnes a poslední dny je ošklivo, ale moje FVE zvládne pokrýt spotřebu domácnosti a doplnit baterie na noc. Když svítilo, tak jsem měl přetoky. Stejně na tom je a bude většina domů. Jeden nový blok JE má notifikaci z EU, že OZE mají přednost u většiny výkonu nového JE. Ve výsledku se budou nové bloky často vypínat, protože výroba OZE bude vysoká a z pár měsíců v roce se splátky a provoz nezaplatí.
Re: Re: Re: Re: Re:
Emil Novák,2024-09-13 12:17:36
1) Nic takového nepřiznávám, naopak jasně uvádím že cena elektřiny na burze je "podstatně výš než oznámená cena elektřiny z nového jaderného zdroje" a zdůvodňuji proč. Četl jste vůbec co jsem napsal?
2) "Směšná" je spíš argumentace tím jaká je cena na příští rok právě dnes, je potřeba dívat se kde se pohybuje cenová hladina trochu v dlouhodobějším horizontu, v tom krátkodobém ji snadno vychýlí kdeco.
3) Kde berete tu drzost o řediteli EDU II bez jakýchkoliv důkazů prohlásit že lže?
4) Ale přesně takhle se k té částce "méně než 90 eur za megawatthodinu v cenové úrovni někdy za dvanáct třináct let" dospělo, že se vzala současná cena a započítala předpokládaná 2% inflace po dobu těch 12-13 let. To že v "době výstavby již úroky z půjčky na prostavěnou část naskakují" je samozřejmě už v té výsledné ceně elektřiny započítáno.
5) Jestli tomu dobře rozumím, tak vy chcete cenu elektřiny, ke které ČEZ dospěl ve spolupráci s Ministerstvem financí, zpochybňovat, aniž byste viděl vybranou nabídku? Opět jen na základě svých ničím nepodložených dojmů?
6) Notifikace EU žádné vypínání nových bloků neimplikuje, šíříte hoaxy. Naopak notifikace jasně zmiňuje možnost prodávat elektřinu pomocí futures, tj. na roční bázi na trzích, na kterých FVE vůbec nepůsobí.
7) Vaše FVE je v této diskusi naprosto irelevantní, provoz nového jaderného zdroje "pár měsíců v roce" je další váš výmysl. Zde se bavíme o zdroji základního zatížení, ten údajný "mohutný rozvoj OZE" žádné zdroje základního zatížení nepřináší.
Re: Re: Re: Re: Re:
Martin Novák2,2024-09-14 20:39:01
To Petr Nováček: Nevím co máte za FVE, já mám 9kW a včera nevyrobila vůbec nic. Méněcennou energii z občasných zdrojů si můžete leda tak strčit za klobouk když za ně musí jet 100% záloha kterou někde někdo (na konci vždycky spotřebitel) musí platit. Jediný výsledek OZE je zvyšování cen energie, nic jiného. A největší zlodějina je "virtuální baterie". Nechcete vodu, teď když jsou povodně? Já si ji od vás vezmu až bude sucho. Stejně jako virtuální baterie. OZE dodá energii do sítě když je cena záporná a pak si ji vyzvedne když je jí nedostatek. A zaplatí to ostatní odběratelé. Jak zápornou cenu v době dodávky, tak drahou výrobu v době nedostatku.
Za ty přetoky byste měl platit vy odběrateli a ne naopak.
Problém ve výpočtu cen elektřiny u OZE
Jan Dostál,2024-09-13 07:41:09
Myslím, že ekonomiku u jaderných zdrojů silně zkresluje chybný výpočet ekonomiky u OZE, kde se často vynechávají náklady na zálohování. Toto je umožněno dotacemi a nařízeními o přednostním výkupu. Jenže ekonomika se nakonec prosadí, protože ani dotace nemohou být perpetum mobile.
Re: Problém ve výpočtu cen elektřiny u OZE
Florian Stanislav,2024-09-13 08:32:58
Někde jsem četl, že soláry + větrníky nás stály 600 miliard ( asi se štědrými dotacemi na jejich počátku) a vyrobí 3% elektřiny ( často v době kdy ji nepotřebujeme). Za 600 miliard mohla být jaderná energetika, která by vyrobila 30% potřeby elektřiny. A teplovod Temelín - Č. Budějovice konečně je, ale trvalo to léta. Projekt JETE s tím počítal.
Re: Re: Problém ve výpočtu cen elektřiny u OZE
M_. D_.,2024-09-13 08:56:19
Projekt ETE s teplovodem do Budějic asi nepočítal (jen s Týnem, který jede od začátku). Ale aspoň je po průtazích konečně postaven i ten do Č.B.
Projekt EDU počítal s teplovodem do Brna. Tam se to teď začalo zase nějak hýbat s vizí mít to v 2032 v provozu.
Ano, těch 600 GKč a 3% vs. 600 GKč s 30% se tak nějak uvádí.
Re: Re: Re: Problém ve výpočtu cen elektřiny u OZE
Vojtěch Běhunčík,2024-09-13 20:03:33
Jede také teplovod EBO - Trnava
Tepelný výkon výmenníkovej stanice v AE Jaslovské Bohunice je 240 MW. „Celkovo je z tepelného napájača zásobovaných okolo 23 000 bytov a 190 podnikateľských subjektov od Trnavy až po Leopoldov,“ uviedla pre firemný časopis Darina Šnircová z úseku Slovenských elektrární pre obchod s teplom.
https://www.energia.sk/trnavcania-setria-na-teple-vdaka-atomke-v-bohuniciach/
---
Letos v zimě byla na napaječi porucha (není divu, po těch letech) ...
https://sita.sk/venergetike/trnava-ma-problemy-s-vykurovanim-a-dodavkou-teplej-vody-dovodom-je-porucha-na-napajaci-tepla-z-jaslovskych-bohunic/
Re:
Vít Výmola,2024-09-13 12:36:17
1. Ať to s těmi cenami vychází jakkoliv, jde pouze o pokroucený stav kvůli dotacím. Jednou nestabilní zdroje na všechna tahle ekonomická kouzla dojedou a já jim a nám přeji, aby to bylo co nejdřív.
2. Někdy je dobré něco postavit ne kvůli návratnosti, ale kvůli zajištění soběstačnosti. Mně to stačí.
Re:
Vladimír Wagner,2024-09-13 15:56:24
Pane Nováčku, nemáte pravdu. Nejhorší je ale to, že vás realita ani nezajímá a reálné informace ani nehledáte. Většinou vycházíte s nesmyslných novinářských zkratek, které jsou úplně mimo. Na většinu už reagoval Emil Novák, takže jen opakuji, elektřina z jádra se neprodává a nebude prodávat na spotovém trhu. Protože nezávisí na náhodném průběhu počasí, může se prodávat na forwardech dopředu a zajišťovat základní zatížení. Takže to opravdu nebude tak, že by je obnovitelné zdroje vytlačovaly z trhu. Ty se budou kanibalizovat samotné a vzájemně. I cena je dostatečně nízká, aby byla konkurenceschopná a zároveň odpovídající tomu, aby pokryla náklady. To si pochopitelně ČEZ pohlídal pohlídá. Víte, konfrontovat novinářskou zkratku s prezentací šéfa projektu výstavby nových zdrojů Petra Závodského a obviňovat ho ze lži je docela komické.
Pochopitelně nemusíte věřit, že se nové reaktory postaví. Já jsem byl nyní na Jaderných dnech ZČU, kde byl a měl prezentace nejen Petr Závodský, ale třeba i zástupci KHNP (třeba pan Kum). A rychlost a intenzita práce, kterou rozvinuli po vyhlášení výsledku tendru, mě opravňuje k tvrzení, že se bloky postaví. Pochopitelně realizaci stavby můžete věřit a nemusíte, je však naopak jasné, že, pokud se nepostaví jaderné zdroje, nízkoemisní elektroenergetika v Česku nebude. Se všemi dopady tohoto faktu.
Re: Re:
Jarda Ticháček,2024-09-13 18:27:50
Pane Wagnere
Myslím, že jste to byl právě Vy, kdo před mnoha lety právě na Oslu uveřejnil článek o tom, jak složitými cestami je stanovena konečná cena elektřiny pro zákazníky.
Možná by stálo za úvahu v případě podobných diskusí ten starý text uvést jako jeden z argumentů. Případně (jestli jste opravdu jeho autorem - samozřejmě se po mnoha letech mohu mýlit) se k tomu textu vrátit, doplnit a aktualizovat jej a znovu zveřejnit.
Re: Re:
Martin Novák2,2024-09-14 21:00:28
Každopádně bez ohledu na ceny postavit. Green Deal těžko dožije dokončení elektrárny. Náklady na GD mají být 1,5 BILIONU euro ročně, tj. asi 340 tisíc Kč na čtyřčlennou rodinu ROČNĚ. Z toho polovina na to nebude mít tj. asi 700000 na rodinu pro zbytek. Ročně. Máte na to? Za ČR to dělá necelý bilion Kč. Co to je pár miliard pro důchodce. Za to dostaneme kolaps ekonomiky a když to půjde nejlíp jak ani není možné tak snížení výsledné teploty o celých 0,04°C
Re:
Petr Mikulášek,2024-09-15 09:05:41
Ohledně nákladů, doporučil bych kouknout na informace pro investory ČEZu. To je dokument na lákání investorů a pokud by někoho nalákali na nepravdivý informace, tak by investor nešetřil na arbitrážích ani na právnících a taková lež by je vyšla pěkně draho.
Aktuální verze: https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investors/investment-stories/2024-09-investment-story-cz_published.pdf
Na straně 9 vpravo je porovnání aktuálních nákladů na výrobu elektřiny z jádra, plynu a elektrárny přímo u hnědouhelnýho dolu.
I kdyby se po dobu splácení levý sloupec v tom grafu ztrojnásobil, tak je to stav dočasný po dobu splácení a furt by proti jiným zdrojům byli v plusu. S tím, že cena povolenek ještě poleze nahoru a rozdíl se ještě zvětší...
A při poklesu cen energií bude prvně vypínáno to, co vyrábí nejdráž.
Dál bych tento váš blud o vysoké ceně asi nekomentoval.
Re: Re:
F M,2024-09-16 13:59:28
Koukl bych se zrovna i na ten vedlejší graf, tam je možno udělat si obrázek o reálném využití obnovitelných zdrojů z poměru instalovaného výkonu a získaného. I je tam pěkně vidět to dobré využití jádra.
Ještě k tomu ČEZu, ten poměr vyplacených dividend mi přijde neskutečný (60-80% z čistého očištěného zisku), jak pak mají investovat i státní podnik by se měl primárně starat o svůj svěřený sektor až potom lepit státní rozpočet. Nevím kolik je v daném sektoru norma, ale polovina by jistě stále byla slušná a nějaké financování reaktorů, distribuční sítě by se vůbec, nebo z velké části nemuselo řešit.
Re: Re: Re:
Petr Mikulášek,2024-09-17 19:25:16
Jo, ten druhý graf je taky zajímavý. Říká, jak moc jsou soláry nestabilní, i jak musí vypínat čmouďáky. Nevím, ale provozovat elektrárnu, která vyrobí 1/3 toho, co by mohla, je naprosto super. Zvlášť, když náklady jsou fixní a odstavením se ušetří jenom na povolenkách a na palivu, ale n na údržbě, zaměstanncích, daních, pojištění a administrativě.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
