Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus) těžce nakažený patogenní houbou Pseudogymnoascus destructans. Kredit:  National Digital Library, volné dílo.

Dnes jsme svědky a zároveň i aktéry šestého velkého vymírání. Zatímco těch pět předešlých masakrů pozemského života se odehrálo v režii „máti přírody“, to poslední padá na vrub lidstva a ničení přírody našimi aktivitami. Následky poklesu biodiverzity se dají v plné šíři jen stěží postihnout. I proto stojí za povšimnutí studie Eyala Franka z University of Chicago, která klade rovnítko mezi pokles stavů netopýrů a více než tisícovku dětských úmrtí.

Eyal Frank. Kredit: University of Chicago.

Netopýři působí v přírodě jako přirozený pesticid a zemědělcům poskytují zcela zdarma cennou službu při ochraně plodin před hmyzími škůdci. Počínaje rokem 2006 ale mnoho populací netopýrů v Severní Americe zkolabovalo po nákaze houbou Pseudogymnoascus destructans (dříve Geomyces destructans), která se šířila mezi netopýry hlavně při masovém přezimování v jeskyních.

Nakažení netopýři hynuli na onemocnění známé jako tzv. syndrom bílého nosu.

Eyal Frank Nová využil náhlého kolapsu netopýrů v některých oblastech USA k tomu, aby zjistil, zda farmáři nahradili výpadek „přírodních insekticidů“ těmi umělými a zda to mělo nějaký dopad na zdraví lidí v těchto oblastech. Ve studii publikované ve vědeckém časopisu Science došel k závěru, že zemědělci zvýšili používání pesticidů, což mělo za následek více než 1 000 úmrtí kojenců.

Pseudogymnoascus destructans v kultuře vykazující charakteristické zakřivené konidie. (obrázek je ve falešných barvách). Kredit: Djspring, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

„Netopýři se netěší dobré pověsti. Lidé se jich obávají zvláště po zprávách o možném spojení netopýrů s původem COVID-19,“ říká Eyal Frank. „Ale netopýři společnosti prospívají svou rolí přírodních pesticidů a tato studie ukazuje, že jejich úbytek může být pro člověka škodlivý."

1334 kojeneckých úmrtí navíc

Eyal Frank porovnal používání pesticidů v okresech, kde došlo k poklesu populace netopýrů, s nasazením pesticidů v okresech, kde netopýři nebyli syndromem bílého nosu pravděpodobně zasaženi. Zjistil, že když populace netopýrů klesla, zemědělci zvýšili používání pesticidů asi o 31 %.

Mikrofotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu. Netopýří chlup kolonizovaný patogenní houbou.  Měřítko = 10 um. Kredit: Gudrun Wibbelt, et al., Wikipedia.

Protože pesticidy mají negativní dopad na lidské zdraví, Frank dále testoval, zda zvýšené používání pesticidů koresponduje se zvýšením kojenecké úmrtnosti. Ta se běžně používá jako ukazatel zdravotních dopadů znečištěného životního prostředí. Tam, kde farmáři zvýšili používání pesticidů, vzrostla dětská úmrtnost bezmála o 8 %, což odpovídá nárůstu počtu úmrtí kojenců o 1 334 případů. Na každé procento zvýšeného použití pesticidů došlo ke zvýšení kojenecké úmrtnosti o 0,25 %.

Z Frankovy studie rovněž vyplývá, že pesticidy nejsou při hubení škůdců tak účinné jako netopýři. S úbytkem netopýrů klesá kvalita plodin a příjmy zemědělců z jejich prodeje klesly téměř o 29 %. Když se sečtou ztráty v příjmech s dodatečnými výdaji za pesticidy, vychází Frankovi, že tam, kde vymírali netopýři, přišli zemědělci v letech 2006 až 2017 o 26,9 miliard dolarů. Pokud vyčíslíme finančně i zvýšenou kojeneckou úmrtnost (je to možná „drsné“ či přímo nechutné, ale i lidská smrt má kromě společenské také ekonomickou stránku), dojdeme k sumě 12,4 miliard dolarů. Celkové společenské náklady způsobené vymíráním netopýrů na syndrom bílého nosu dosáhly 39,6 miliardy dolarů.

„Když zmizí netopýři a přestanou se podílet na kontrole populací hmyzu, náklady pro společnost jsou velmi vysoké. Náklady na udržení populací netopýrů jsou pravděpodobně nižší," říká Eyal Frank. "V širším měřítku tato studie ukazuje, že z přírody plynou společnosti významné přínosy. My jim musíme lépe porozumět, abychom mohli navrhovat účinnější opatření na ochranu přírodního bohatství."

Prameny:

Ashley E. Larsen , Dennis Engist, and Frederik Noack: The long shadow of biodiversity loss. Science Vol 385, Issue 6713, pp. 1042-1044, 2024 DOI: 10.1126/science.adq2373

Eyal G. Frank: The economic impacts of ecosystem disruptions: Costs from substituting biological pest control. Science Vol 385, Issue 6713, pp. 1062-1067, 2024 DOI: 10.1126/science.adg0344

University of Chicago. "The collapse of bat populations led to more than a thousand infant deaths." ScienceDaily, 5 September 2024.

Video: White-Nose Syndrome