Když hynou netopýři, umírají i děti  
Neblaze proslulý „syndrom bílého nosu“, který zdevastoval především severoamerické populace netopýrů, si nepřímo vyžádal i oběti na životech kojenců. Na vině je – jako obvykle – člověk.
Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus) těžce nakažený patogenní houbou Pseudogymnoascus destructans. Kredit:  National Digital Library, volné dílo.
Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus) těžce nakažený patogenní houbou Pseudogymnoascus destructans. Kredit:  National Digital Library, volné dílo.

Dnes jsme svědky a zároveň i aktéry šestého velkého vymírání. Zatímco těch pět předešlých masakrů pozemského života se odehrálo v režii „máti přírody“, to poslední padá na vrub lidstva a ničení přírody našimi aktivitami. Následky poklesu biodiverzity se dají v plné šíři jen stěží postihnout. I proto stojí za povšimnutí studie Eyala Franka z University of Chicago, která klade rovnítko mezi pokles stavů netopýrů a více než tisícovku dětských úmrtí.

 

Eyal Frank. Kredit: University of Chicago.
Eyal Frank. Kredit: University of Chicago.

Netopýři působí v přírodě jako přirozený pesticid a zemědělcům poskytují zcela zdarma cennou službu při ochraně plodin před hmyzími škůdci. Počínaje rokem 2006 ale mnoho populací netopýrů v Severní Americe zkolabovalo po nákaze houbou Pseudogymnoascus destructans (dříve Geomyces destructans), která se šířila mezi netopýry hlavně při masovém přezimování v jeskyních.

Nakažení netopýři hynuli na onemocnění známé jako tzv. syndrom bílého nosu.

Eyal Frank Nová využil náhlého kolapsu netopýrů v některých oblastech USA k tomu, aby zjistil, zda farmáři nahradili výpadek „přírodních insekticidů“ těmi umělými a zda to mělo nějaký dopad na zdraví lidí v těchto oblastech. Ve studii publikované ve vědeckém časopisu Science došel k závěru, že zemědělci zvýšili používání pesticidů, což mělo za následek více než 1 000 úmrtí kojenců.

 

Pseudogymnoascus destructans v kultuře vykazující charakteristické zakřivené konidie. (obrázek je ve falešných barvách). Kredit: Djspring, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Pseudogymnoascus destructans v kultuře vykazující charakteristické zakřivené konidie. (obrázek je ve falešných barvách). Kredit: Djspring, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

„Netopýři se netěší dobré pověsti. Lidé se jich obávají zvláště po zprávách o možném spojení netopýrů s původem COVID-19,“ říká Eyal Frank. „Ale netopýři společnosti prospívají svou rolí přírodních pesticidů a tato studie ukazuje, že jejich úbytek může být pro člověka škodlivý."

 

1334 kojeneckých úmrtí navíc

Eyal Frank porovnal používání pesticidů v okresech, kde došlo k poklesu populace netopýrů, s nasazením pesticidů v okresech, kde netopýři nebyli syndromem bílého nosu pravděpodobně zasaženi. Zjistil, že když populace netopýrů klesla, zemědělci zvýšili používání pesticidů asi o 31 %.

 

Mikrofotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu. Netopýří chlup  kolonizovaný patogenní houbou.  Měřítko = 10 um.  Kredit: Gudrun Wibbelt, et al., Wikipedia.
Mikrofotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu. Netopýří chlup kolonizovaný patogenní houbou.  Měřítko = 10 um. Kredit: Gudrun Wibbelt, et al., Wikipedia.

 

Protože pesticidy mají negativní dopad na lidské zdraví, Frank dále testoval, zda zvýšené používání pesticidů koresponduje se zvýšením kojenecké úmrtnosti. Ta se běžně používá jako ukazatel zdravotních dopadů znečištěného životního prostředí. Tam, kde farmáři zvýšili používání pesticidů, vzrostla dětská úmrtnost bezmála o 8 %, což odpovídá nárůstu počtu úmrtí kojenců o 1 334 případů. Na každé procento zvýšeného použití pesticidů došlo ke zvýšení kojenecké úmrtnosti o 0,25 %.

 

Z Frankovy studie rovněž vyplývá, že pesticidy nejsou při hubení škůdců tak účinné jako netopýři. S úbytkem netopýrů klesá kvalita plodin a příjmy zemědělců z jejich prodeje klesly téměř o 29 %. Když se sečtou ztráty v příjmech s dodatečnými výdaji za pesticidy, vychází Frankovi, že tam, kde vymírali netopýři, přišli zemědělci v letech 2006 až 2017 o 26,9 miliard dolarů. Pokud vyčíslíme finančně i zvýšenou kojeneckou úmrtnost (je to možná „drsné“ či přímo nechutné, ale i lidská smrt má kromě společenské také ekonomickou stránku), dojdeme k sumě 12,4 miliard dolarů. Celkové společenské náklady způsobené vymíráním netopýrů na syndrom bílého nosu dosáhly 39,6 miliardy dolarů.

 

„Když zmizí netopýři a přestanou se podílet na kontrole populací hmyzu, náklady pro společnost jsou velmi vysoké. Náklady na udržení populací netopýrů jsou pravděpodobně nižší," říká Eyal Frank. "V širším měřítku tato studie ukazuje, že z přírody plynou společnosti významné přínosy. My jim musíme lépe porozumět, abychom mohli navrhovat účinnější opatření na ochranu přírodního bohatství."

 

Prameny:

Ashley E. Larsen , Dennis Engist, and Frederik Noack: The long shadow of biodiversity loss. Science Vol 385, Issue 6713, pp. 1042-1044, 2024 DOI: 10.1126/science.adq2373

Eyal G. Frank: The economic impacts of ecosystem disruptions: Costs from substituting biological pest control. Science Vol 385, Issue 6713, pp. 1062-1067, 2024 DOI: 10.1126/science.adg0344

University of Chicago. "The collapse of bat populations led to more than a thousand infant deaths." ScienceDaily, 5 September 2024.

 

Video: White-Nose Syndrome

Datum: 08.09.2024
Tisk článku

Související články:

Znečištěné prostředí motá zvířatům hlavu     Autor: Jaroslav Petr (07.09.2004)
Ekologická kampaň poškozuje africké zemědělce     Autor: Jaroslav Petr (25.02.2007)
Dědičné formy slepoty mohou souviset se střevními bakteriemi     Autor: Dagmar Gregorová (25.03.2024)



Diskuze:

Za jakékoliv vymírání

Tomáš Novák,2024-09-09 09:54:35

...a neobvykle rychlé šíření chorob dnes už bohužel může pouze (nebo především) naše civilizace.

Odpovědět

Nepodařilo se mi spustit ani jeden

Miroslav Gretschelst,2024-09-08 23:30:15

článek v odkazu (chce to po mně heslo, které neznám) a proto bych se chtěl zeptat znalých, co je příčina úmrtí těch dětí, kde vyhynuli netopýři? Jaksi jsem nepochopil tu příčinnou souvislost a pouhá korelace nic nevysvětluje.

Odpovědět


Re: Nepodařilo se mi spustit ani jeden

Ludvík Urban,2024-09-09 09:41:55

Píše tam: "...I used county-level data on annual infant mortality..."

Odpovědět


Re: Nepodařilo se mi spustit ani jeden

Štefan Ürge,2024-09-09 15:24:42

Zrejme zvýšené množstvo pesticídov v strave, nie?

Odpovědět


Re: Nepodařilo se mi spustit ani jeden

Štefan Ürge,2024-09-09 15:25:14

Zrejme zvýšené množstvo pesticídov v strave, nie?

Odpovědět


Re: Re: Nepodařilo se mi spustit ani jeden

Štefan Ürge,2024-09-09 15:25:44

pardon, patrilo to hore

Odpovědět


Re: Nepodařilo se mi spustit ani jeden

Petr Sabik,2024-09-10 21:29:38

Prameny bez hesla:
https://letmegooglethat.com/?q=DOI%3A+10.1126%2Fscience.adq2373
https://letmegooglethat.com/?q=DOI%3A+10.1126%2Fscience.adg0344

Odpovědět

A jak teda .. když už musí bý titulek ...

Václav Čermák,2024-09-08 20:48:14

může člověk za syndrom bílého nosu u netopýrů? Když už teda je podle článku "na vině"?

Odpovědět


Re: A jak teda .. když už musí bý titulek ...

Pavel Kaňkovský,2024-09-09 12:42:42

Houba Pseudogymnoascus destructans, která to onemocnění způsobuje, velmi pravděpodobně pochází z Evropy, kde je široce rozšířená, ale zdejším netopýrům nijak moc neškodí. V severní Americe byla poprvé objevena v roce 2006 na východním pobřeží a hned začala netopýry masakrovat a šířit se na západ. Ale ta houba se zřejmě šíří jen přímým kontaktem a netopýři Atlantik sami nepřeletí, což vyvolává důvodné podezření, že byla do Ameriky zavlečena lidmi. Je zde také jisté podezření, že jejímu šíření dál napomáhají lidé navštěvující jeskyně a přenášející spóry třeba na oblečení.

Odpovědět


Re: A jak teda .. když už musí bý titulek ...

Štefan Ürge,2024-09-09 15:40:49

Kde píšu, že človek je na vine hynutia netopierov? V článku sa píše o následkoch poklesu biodiverzity ale nepíše sa že príčinou choroby bieleho nosu je človek. Píše sa o reakcii ľudí na hynutie netopierov, a táto reakcia má zrejme pre nás nepríjemný následok v podobe hynutia kojencov. "Protože pesticidy mají negativní dopad na lidské zdraví."

Odpovědět

nevím

Vinkler Slavomil,2024-09-08 20:03:44

No nevím, je to logické nicméně ta čísla....? nejsou moc velká?

Odpovědět


Re: nevím

F M,2024-09-11 01:29:05

Nikde nevidím za které a jak dlouhé období a přesně s čím se srovnává. A ani zda je to "očištěno" o další faktory, opravdu netuším jen navrhnul infekční vlny, celkové zhoršování zdravotního stavu potomstva zlepšenou zdravotní péčí a třeba stárnutí matek (pokud by se srovnávaly delší časové úseky), ale mohou to být všechno nesmysly, záleží jak ten výzkum byl přesně nastaven. Na jiných stránkách kde se článek probírá podrobněji se píše spíše o celkové biodiverzitě (nevím to by asi města již vymřela). Je možné, že je to jen nafouklé kvůli popularitě, ale zase si stačí historicky vzpomenout třeba na olovo, nebo kouření. Zkrátka za mě neuškodí když to nějaká zdravotnická organizace prověří.

Odpovědět


Re: Re: nevím

F M,2024-09-11 01:44:26

Ještě jsem si vzpomněl, četl jsem to již pár dní pozpátku, tak to tradičně chvilku trvalo (pardon za zdvojování, opět): "Srovnáním okresů s a bez WNS před a po jeho objevení Frank ilustruje, že farmáři zvýšili používání insekticidů o více než 31 % a kojenecká úmrtnost se zvýšila o téměř 8 % v okresech, kde došlo k úbytku netopýrů."
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adq2373

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz