Na výpravě mezi rýžoviště a rybníky v čínské provincii Wu-chan narazil čínský biolog Sin-chua Fu ze Zemědělské univerzity ve Wu-chanu na sítě pavouka Araneus ventricosus s bohatým úlovkem světlušek Abscondita terminalis. Drtivá většina polapených světlušek byli samečkové. Samičky se lapily do sítě s mnohem menší četností. Fua zajímalo, jak k tomu dochází, protože zdravý selský rozum velí, že za letu čelí samička uvíznutí v pavoučí síti se stejnou pravděpodobností jako samec. Že by si pavouci dokázali nalákat do sítě samce? Jak vyplývá ze studie publikované ve vědeckém časopise Current Biology, pavouci to opravdu dovedou.
Samci a samice světlušky Abscondita terminalis si dávají na vědomí svou přítomnost světelnými signály. Samičky „blikají“ na samečky pomalu jedním světelným orgánem, samečkové blikají rychlou sérií záblesků a používají k tomu dvojici světelných orgánů. Pozorováním pavouků a evidencí jejich úlovků došli Fu a spol. k překvapivému závěru. Uloveného samečka pavouk zamotá do pavučinového vlákna a opakovaně ho kouše. Sameček na to reaguje záblesky, které se nápadně podobají světelné signalizaci samičky. Úlovek tak slouží pavoukovi k lákání dalších samečků světlušky do sítě.
Z vědecké literatury jsou známé příklady, kdy pavouci lákají kořist do sítě tím, že ponechávají v síti části nezkonzumované kořisti jako návnadu, nebo sami svým zbarvením přitahují hmyz. Příklad lovu na živou kořist, jejíž chování pavouk navíc zmanipuluje, je ale unikátní.
Sami autoři studie uvádějí, že řada okolností lovu pavouka Araneus ventricosus zůstává nejasná. Například nakolik se na změně světelné signalizace samečka podílí účinky jedu pavouka. Zabalení do pavučiny a kousání k změně samčí signalizace na samičí zcela jistě sehrává klíčovou roli, protože když pavouk nevidí samečkovo blikání, tak si tenhle rituál odpustí. Zajímavé je také to, že takhle zmanipulovaný sameček pokračuje ve světelné signalizaci a „nezhasne“. Jistě by bylo zajímavé vědět, jestli pavouk používá jako návnadu i polapenou samičku a využívá přitom její přirozenou světelnou signalizaci. A tak nezbývá než doufat, že čínští biologové budou ve výzkumu pokračovat a my se v dohledné budoucnosti dozvíme víc.
Pramen:
Fu, X., Yu, L., Zhou, W., Lei, C., Jackson, R. R., Kuntner, M., Huang, Q., Zhang, S. & Li, D. (2024). Spiders manipulate and exploit bioluminescent signals of fireflies. Current Biology, 34(16), R768-R769.
Pavoučí vegetarián
Autor: Jaroslav Petr (27.10.2009)
Nejrychleji prchajícím nápadníkem je pavouk
Autor: Josef Pazdera (10.05.2022)
O osminohých zlatých přadlenách
Autor: Dagmar Gregorová (28.07.2023)
Diskuze:
naše světlušky a světlušáci
Florian Stanislav,2024-08-23 21:12:01
Heslo: světluška svítí sameček
"Světlušky jsou aktivní v noci, nicméně světlo jim neslouží k osvětlení okolí, nýbrž jako signál pro ostatní jedince. Samečci létají ve výšce několika metrů, svítí slabě a hledají v trávě samičky, které létat neumí. Ty naopak svítí velmi výrazně a dávají tím najevo, že jsou připravené k páření."
Takže to vypadá, že samičky nelétají, pak nepřekvapí převaha samečků chycených do sítí pavouka .
Milan Cvan,2024-08-23 09:57:17
Světlušky (světluška menší) pozorujeme každý rok, v relatívně úzkém skalnatém kaňonu s kolmými stěnami. Všimli jsme si, že některé světlušky "sedí" na skále. Při bližším pohledu bylo zřejmé, že jsou to samečkové (samičky vypadají jinak a nelétají), že jsou nezabalení do kokonu ale volně leží v pavučině, a že jsou celý večer živí, protože - předpokládám - mrtvá světluška nesvítí. A rozhodně to nebyl ojedinělý případ.
Jestli je pavouci nutí blikat jako samičky nevím, tyto světlušky z pohledu lidských očí svítí stále.
Takže příští rok koncem června, na podnět čínských výzkumníkú, možná zkusíme analogický výzkum, trochu dohnat čínský technologický pokrok
G Hart,2024-08-23 08:23:46
Z textu vůbec nevyplývá, proč by pavouk nemohl stejným způsobem kousat i druhé pohlaví. Navíc se vnucuje jednoduchá otázka; nemůže to také být tím, že samečků je prostě víc než samiček?
Kočka když chytne myš, tak si s ní často jenom hraje. Co když pavouk dělá totéž?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce