Tři kopie vzpomínky. Kredit: AI generovaný snímek via New Atlas.

Stále platí, že paměť je pro nás blackbox. Už se do jisté míry orientujeme v tom, jak se funguje, ale konkrétní mechanismy paměti, obzvlášť na molekulární úrovni, pro nás zůstávají nezřetelné. Současně ale také platí, že celá řada badatelských týmů na tom intenzivně pracuje a postupně skládá skládačku.

Flavio Donato. Kredit: Universität Basel.

Jedním z nich je i tým švýcarského výzkumného centra Biozentrum na Universität Basel, který vedl Flavio Donato. Posvítili si na mozek laboratorních myší, v něm dokázali sledovat, co se v mozku děje, když vzniká nová vzpomínka. Ukázalo se, že mozek myši při ukládaní vzpomínky zapojí tři různé okruhy neuronů. Nejprve přijdou na řadu neurony, které se objevují brzy během vývoje zárodku v děloze matky (early-born neurons), poté neurony zprostředka zárodečného vývoje a nakonec pozdní neurony (late-born neurons).

Hipokampus myši. Fialově jsou zobrazené rané neurony. Kredit: University of Basel, Biozentrum.

Vědci zjistili, že vzpomínku uloženou v raných neuronech je nejprve obtížné přečíst, ale časem se stane silnější. Kopie vzpomínky v pozdních neuronech je naopak z počátku velmi silná, ale časem bledne a nakonec vymizí. Kopie v „prostředních“ neuronech je celkově stabilnější než v druhých dvou typech neuronů.

Jak říká Donato, mozek savce je v nezáviděníhodné situaci. Musí si pamatovat spoustu minulých událostí, ale současně se musí neustále adaptovat na věčně proměnlivý svět. Pochopení mechanismů tvorby a zpracování vzpomínek by mohlo přispět k odkrytí fungování mozku.

Pro podobné výzkumy se s oblibou používají laboratorní myši. Neurovědci sázejí na to, že myši mají v mozkové kůře 75 různých typů buněk, stejně jako my. Nicméně, myší mozek je očividně zároveň hodně odlišný od lidského. Proto jsou výsledky Donatova týmu, přinejmenším v tuto chvíli, výzkumem myšího mozku.

Přesto je znát, že Donato a spol. počítají s možnými aplikacemi jejich výzkumu v lidské medicíně. Lidská paměť může způsobovat problémy, které bývají pro pacienty velmi nepříjemné. Lidé si někdy pamatují, co nechtějí a neustále se jim to vrací. Jindy zase lidé o vzpomínky přicházejí a propadají se do temnoty. Pokud pochopíme, jak funguje paměť „lidského počítače,“ těmto pacientům by se v budoucnu mohlo ulevit.

Video: Your memory isn't accurate—and that's healthy | Flavio Donato | TEDxBasel

Literatura

New Atlas 16. 8. 2024.

Science online 16. 8. 2024.