Co tím úvodním motáním pojmů mám na mysli, vyplyne až z dalšího textu, kdy se na zaváděné inovace motorů dá pohlížet také jako na záměrné zhoršování klimatu. Vše se bude točit okolo toho, co všechno tam nahoře spalováním kerosinu vzniká, a že třeba i takové inertní saze vykazují efekt kondenzačních jader. Jinak řečeno, řada z tamních produktů podporuje vznik kapek a ledových krystalků a ty nejsou ničím jiným, než mraky. Navzdory své titěrnosti - průměrná oblačná kapka nebo krystalek mají jen okolo 0,01 milimetru, jsou podle klimatologů nejvýznačnějšími hybateli klimatu planety. Kapičky se chovají jako Jackie & Hyde. Jednak odráží paprsky přicházející od Slunce, čímž zvyšují albedo a Zemi chladí, nicméně většinový konsenzus klimatologů praví, že mraky ve velkých výškách mají vliv opačný a působí jako jako poklička na hrnci a Zemi nám oteplují.
Letecké dopravě se vyčítá především to, že tvoří asi dva a půl procenta všech světových emisí oxidu uhličitého. Po přičtení dalších ničivých dopadů, jako třeba tvorba tepla spalováním fosilního paliva,… letecký průmysl viní ze změny klimatu oteplovacím směrem ze tří a půl procent. Argumentuje se příkladem zpátečního letu z Londýna do New Yorku, při němž na jedince vychází produkce 986 kilogramů oxidu uhličitého. To podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) je více emisí, než kolik jich produkuje průměrný obyvatel jedné z šestapadesáti chudších zemí, například Ghany či Nikaragui, za celý rok. Na pováženou je především trend prudkého nárůstu letecké dopravy, jejíž dopad by se měl do roku 2050 ztrojnásobit.
V našem případě ale nejde o oxid uhličitý, ani oxid uhelnatý, ba ani o oxidy dusíku a síry, ale o skleníkový efekt oxidu vodného alias dihydrogen oxidu. Motory nových letadel se sice pyšní nižší spotřebou a vydávají se jako úspěch greendealu, ale o produkci kondenzačních stop se až podezřele mlčí. Právě na to upozorňují vědci z Imperial College London, neboť v oteplování by právě tvorba contrails měla svou škodlivostí překonat klady nižší produkce emisí oxidu uhličitého. Zakopaný pes je v tom, že moderní letadla létají ve vyšších výškách. Důvodem je tamní řidší vzduch a menší aerodynamický odpor, čímž vzdušní giganti, jakými jsou například Airbus A350 a Boeing 787 Airliners, spoří palivo a náklady.
Nyní se dostáváme k tomu podstatnému – tvorbě kondenzačních stop. Ty se v oněch výškách okolo dvanácti kilometrů nerozptylují snadno a zůstávají tam mnohem déle. V podstatě tedy jde o to, že námi uměle vytvořená oblaka mají stejný efekt, jako ta přirozená vysoko položená o nichž se již nějaký čas tvrdí, že škodí.
Nezamýšleným důsledkem inovace motorů nám ve skutečnosti tolik proklamovaný klimatický "skutek utek". Místo šetrnějšího dopadu na klima tu máme pravý opak. Jak se po přečtení nejnovějšího čísla časopisu Environmental Research Letters, zachovají klimatičtí aktivisté - zda setrvají na požadavku zavádění moderních typů letadel, nebo proti nim začnou brojit, není v tuto chvíli známo.
Literatura
Edward Gryspeerdt, et al.: Operational differences lead to longer lifetimes of satellite detectable contrails from more fuel efficient aircraft, Environmental Research Letters (2024)
Náš boj s klimatem
Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)
Kam se má ubírat snaha o snížení emisí
Autor: Vladimír Wagner (10.11.2019)
Ekologické Supermaso připravené buněčným zemědělstvím
Autor: Josef Pazdera (22.12.2019)
Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?
Autor: Vladimír Wagner (22.08.2021)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Diskuze:
Planetu lze zachránit
Lenka Svobodová,2024-08-12 21:59:35
Diskutující zde nenápadně zapomínají, že globální otreplování je způsobeno emisemi kysličníku uhličitého. Tuny kysličníku uhličítého jsou jednotka energie podobně jako MegaWatthodina a nemohou způsobovat oteplování. Ohřívání vyvolávají spaliny a popel uvolňující se při vzniku CO2. V Druhohorách se neuvolnŇovalo tolik spalin a popela jako v současnosti, a proto vegetace rostla dobře.
My se můžeme zachránit, když zrealizujenme depopulaci, a tím snížení emisí co2. V opačném případě by nepřežil nikdo, ani volně žijící zvířata a ryby.
Zákon v Tennessee
Pavel Kaňkovský,2024-08-10 20:37:00
...je opravdu "povedený", ale chemtraily byly spíš tématem diskuse kolem něj. Sám zákon je formulovaný tak, že má chránit bohabojné občany TN před geoengineeringem (hlavně ze strany proradných federálů). Jmenovitě je zakázáno následující:
"The intentional injection, release, or dispersion, by any means, of chemicals, chemical compounds, substances, or apparatus within the borders of this state into the atmosphere with the express purpose of affecting temperature, weather, or the intensity of the sunlight is prohibited."
Takže vytváření vodní mlhy (voda je chemická sloučenina) za účelem ochlazení vzduchu (to je ovlivnění teploty) je tímto zakázáno.
Ale zakázáno je to dělat jen pro vyjmenované účely, čili rozprašovat nanoboty, halucinogeny nebo očipované mRNA vakcíny za účelem ovládnutí světa je pořád legální i v TN! Muahahahahaha!!
Re: Zákon v Tennessee
F M,2024-08-11 09:42:19
Má to člověk v moderní době těžké, nevím jestli se mám bát, brečet či smát. Ještě bych k těm povoleným letecky šířeným látkám přidal výbušniny, ty mi z toho přijdou tak nejnebezpečnější, minimálně krátkodobě a pro adresáty.
Bych si dovolil podotknout...
Alexis Bergman,2024-08-09 18:15:03
Všichni popírači nepopiratelného taháte v celé věci za špatný konec. Nukleární letadlo už je ve vojenském provozu.
Re: Bych si dovolil podotknout...
D@1imi1 Hrušk@,2024-08-10 09:35:58
Proč tu uvádíte polopravdy? Jaderná letadla se sice chvíli testovala v éře studené války, ale brzy se od toho naštěstí upustilo, protože fakt nejde o dobrý nápad. Letecké havárie by se staly vážnými jadernými haváriemi s nutností evakuovat široké okolí.
Navíc letadlo narozdíl od jaderné ponorky či lodě nemůže nést dostatek hmoty pro bezpečné odstínění posádky od radioaktivity, takže využitelnost jaderného letadla by byla hodně omezená. Rozhodně ne pro pasažéry. Během studené války se o nich uvažovalo jako o bombardérech, které vydrží neomezeně dlouho ve vzduchu.
Bych si dovolil podotknout
Karol Kos jr.,2024-08-08 15:00:25
že problém globálních klimatických změn potažmo oteplování akceleroval v době kdy se podařilo v rozvinutých zemích zásadně snížit emise popílku a oxidů síry do atmosféry.
Ještě v osmdesátých letech jsme do ovzduší chrlili miliony tun potenciálních kondenzačních jader pro kapičky oxidu vodného a částic s vysokou odrazivostí (které se někteří současní vědci chystají do atmosféry rozprašovat pomocí letadel) ročně a srážek bylo tehdy poměrně požehnaně a na zvyšování teploty si nikdo nestěžoval... Jakmile jsme odsířili a odfiltrovali elektrárny a emisně náročnou výrobu, případně ji přesunuli do jiného světa, najednou na vyčištěných územích dochází ke snižování množství srážek a za krásně modré oblohy roste průměrná teplota.... není to podezřelá shoda okolností?
A abych nebyl ot, ten 787 je myslím Dreamliner a létá někde kolem 40k ft, zatímco normální 747 ve výšce cca 35k ft. Otázkou je, zda těch 1500 m navíc, udělá nějaký rozdíl v efektu na globální klimatické změny. Protože ta 474 spálí asi více paliva a tedy vytvoří větší plochu těch mraků.
Já osobně bych očekával, že nárůst letecké dopravy bude mít řádově větší dopad na globální klimatické změny než samotné nasazení úspornějších letadel ve větších výškách. Tedy tím chci říct, že je podle mě je jedno v jaké letové hladině letadla létají protože i kdyby došlo k nárůstu počtu letů v nižší letové hladině efekt na globální klimatické změny bude nerozeznatelně podobný jako kdyby se zvýšil počet letů v té hladině o něco málo vyšší.
Re: Bych si dovolil podotknout
Florian Stanislav,2024-08-08 16:55:21
-->Karol Kos
"srážek bylo tehdy poměrně požehnaně"
Komentář : množství srážek v ČR 1961-2022 je prakticky konstantní, v trendu nepatrně rostoucí.
https://www.osel.cz/_clanky_popisky/trend-3-teploty-a-srazky-cr-1961-2022.jpeg.
V trendu v té době roste teplota zhruba o 2°C. Vyšší teplota = více vodních par ve vzduchu, asi o 6% na každý °C. Více vodních par = větší skleníkový efekt. Vodní pára je hlavní skleníkový plyn 36–70 %. Voda ovšem kondenzuje v našich oblastech ve výšce 10-12 km a níž.
Můj názor : kondenzačních center je v atmosfíře dost až nadbytek, když víc neprší není třeba víc kondenzačních jader.
Imise síry a jejich aerosoly přispívaly ke zvyšování albeda (schopnosti odrážet světelné záření), a tak paradoxně brzdily globální oteplování. Omezení emisí síry z lodní dopravy podporuje oteplování Růst teploty má pozitivní zpětnou vazbu na množství vodních par jako skleníkového plynu v atmosféře.
Odraz slunečního záření od mraků je 30% (102 W/m2 z 342W m|2). Bílé kondenzační stopy letadel jsou jako bílé mraky výborný odražeč slunečního záření. Což ovšem dělají i přirozené mraky a celkový účinek je 30% ztráty záření na povrch.
Takže nerozumím větě, "konsenzus klimatologů praví, že mraky ve velkých výškách mají vliv opačný a působí jako jako poklička na hrnci a Zemi nám oteplují."
Snad je to myšleno tak, že letecká doprava jako celek přispívá k oteplení, přestože bílé kondenzační stopy působí naopak. Pak více letecké dopravy --> větší oteplení.
Re: Re: Bych si dovolil podotknout
F M,2024-08-11 09:37:16
Ty srážky stručně, jednoduše a jednoznačně i s grafy https://statistikaamy.csu.gov.cz/jak-v-cesku-prsi
Ty vysoké mraky toto, tedy takhle si to pamatuji, ale je možné, že to již neplatí? https://earthobservatory.nasa.gov/images/44250/clouds-and-global-warming "Vysoká oblačnost je mnohem chladnější než nízká oblačnost a povrch. Do vesmíru vyzařují méně energie než nízké mraky. Vysoké mraky na tomto snímku vyzařují podstatně méně tepelné energie než cokoli jiného na snímku. Protože vysoké mraky absorbují energii tak efektivně, mají potenciál zvyšovat globální teploty." Ale ty v jeden čas zakryté % povrchu "koule" by mě u těch kondenzačních pruhů zajímaly, očekávám vtip.
Pro zajímavost kraťoučké shrnutí: https://science.nasa.gov/earth/climate-change/steamy-relationships-how-atmospheric-water-vapor-amplifies-earths-greenhouse-effect/
Re: Re: Re: Bych si dovolil podotknout
Florian Stanislav,2024-08-11 18:32:29
No dobře, tmavé chladné mraky vysoko málo odrážejí a málo vyzařují do vesmíru, takže oteplují.
A víme kolik jich je?
Váš odkaz
https://earthobservatory.nasa.gov/images/44250/clouds-and-global-warming
"Vědci si nejsou zcela jisti, jaký vliv budou mít mraky na globální oteplování. Většina klimatických modelů předpovídá, že mraky mírně zesílí globální oteplování. Mraky zůstávají největším zdrojem nejistoty (kromě lidských rozhodnutí kontrolovat emise skleníkových plynů) při předpovědi, jak moc se změní globální teploty."
Moc jednoznačně to nevypadá.
Re: Re: Re: Re: Bych si dovolil podotknout
Pavel Kaňkovský,2024-08-12 23:06:29
Asi by Vás zajímal tento článek:
Chen, T., W. B. Rossow, and Y. Zhang, 2000: Radiative Effects of Cloud-Type Variations. J. Climate, 13, 264–286, https://doi.org/10.1175/1520-0442(2000)0132.0.CO;2
Je tam popsáno, jaký mají různé druhy mraků vliv na krátkovlnné i dlouhovlnné záření.
Re: Re: Re: Re: Bych si dovolil podotknout
F M,2024-08-13 19:52:06
Psal jsem to jen k vysvětlení toho efektu vysokých mraků, držím se těch kondenzačních pruhů. Bylo by potřeba zohlednit jak dlouho mohou v té výšce vydržet, tedy jak mnoho se jich může zkoncentrovat. Zda se voda neštěpí, tedy neuvolňuje se vodík, který zase může kooperovat s metanem. Osobně si myslím, že ten efekt letecké dopravy tímto směrem bude minimální až prakticky nulový. Proto jsem psal o těch % povrchu. Jenže zde konkrétně je ta úspora CO2 tak malá, že možná má cenu (spíše pro zajímavost, možná kvůli nákladům) řešit i to.
Celkově je to klima tak složité, že nevěřím tomu, že by se ty současné modely blížily i jen přibližně, leda omylem. Ale na druhou stranu považuji ten vliv CO2 za jednoznačný a jednoznačně prokázáný, stejně tak i tu probíhající změnu klimatu, ovšem bez té přesně
nepřesné kvantifikace. Tím nechci ten problém snižovat, ale ta nejvíce probíraná "vyvolená" čísla mi přijdou přehnaná, nejhorší možnost založená na nejhorších výstupech z modelů založených na nejhorších výstupech z výzkumů bez zohlednění jejich limitů. A k tomu ta neefektivní uspěchaná opatření. Podle mě by se stále mělo dávat víc peněz do výzkumu a neplýtvat jimi na ta neskutečně drahá opatření kterých zatím většina udělá víc škody než užitku, nejspíše by se to mezitím samo, myšleno v tom procesu vývoje, ne samo sebou :-) vyřešilo/rozhodlo které cesty jsou správné.
Ještě k té vodě, z praxe, tam je problém mimo to časové rozvržení, se sníženým vsakováním a odtokem vody bez možnosti se znovu odpařit přes vegetací či vsáknout hlouběji do spodních vod. Ale to jen nastřelím, zdaleka nejde jen o zastavěné oblasti, týká se to i lesních staveb (cest), v menší míře (zlepšení) zemědělské půdy, ale třeba paradoxně třeba i rybníků na nespravých místech a samozřejmě vodních toků jako celku.
Ten odkaz o vlákno vedle nefunguje "Radiative Effects of Cloud-Type Variations", ale dá se podle něj nálezt PDF. Do toho se mi moc nechce i když to vypadá stravitelně a obsažně, ale informuji ostatní.
Re: Bych si dovolil podotknout
František Kroupa,2024-08-08 21:54:25
Pokud se člověk občas koukne na Flightradar 24 a prozkoumá, co se děje nad Atlantikem, zjistí, že
a) se obecně výšky (a rychlosti) v čase výrazně mění, podle stavu atmosféry,
b) ohledně výšek není výrazný rozdíl mezi staršími a novějšími letadly; rozhodně bych neřekl, že ta novější létají pravidelně výše. Výšky začínají tak od 9 500 m, spíše od 10 000 m, a končí kolem 11 500. Výjimkou jsou malá proudová letadla zvaná bizjet, ta často létají nad 13 000 m.
Ale jsem pouhý nadšenec; spíše by se měl vyjádřit zkušený pilot.
to chce revoluci
David Pešek,2024-08-08 13:19:50
v letecké dopravě, vyhnout se spalování uhlovodíků, jenomže jak? Baterie pro pohon elektrických letadel mají stále hlavní problém - nízkou hustotu energie, a tento problém už se se současnými používanými materiály výrazně nezlepší. Létat na čistý vodík? Nižší kapacita než uhlovodík, menší dolet, větší náklady na palivo. Co leteckou dopravu zpomalit? Elektrické vzducholodě s fve na plášti letí pomalu a prakticky bez požadavku paliva, ale co používat jako vztlakové médium? S vodíkem ve vzducholodích nejsou dobré zkušenosti a helium pomalu ale jistě dochází, v budoucnu se sice počítá s heliem jako odpadním produktem termojaderné fúze ale tato budoucnost je poměrně vzdálená. Bude muset být vyvinuta alternativa pozemní nebo podzemní verze rychlé dopravy s elektrickou trakcí, ta bude mít emise odpovídající energetickému mixu z něhož je napájena
Re: to chce revoluci
Petr Nováček,2024-08-08 15:10:57
Rozumné je stavět vysokorychlostní tratě a část letadel tak nahradit. V Číně se to částečně povedlo.
Re: Re: to chce revoluci
Pavel Mendl,2024-08-08 17:39:01
S tím obecně nelze než souhlasit, ale ďábel se skrývá v detailu.
Problém bude s tím, kolik mezinárodních letů připadá na mezikontinentální a kolik na vnitropevninské. Podle grafu jsou vnitrostátní dost zanedbatelné.
Obávám se, že to bude nepříznivě ve prospěch něčeho jako "Good luck s vysokorychlostním tunelem Londýn - New York". A i kdyby se nám povedl (a hlavně jsme našli šílence, který by ho zafinancoval), bude jeho uhlíková stopa patrně kontroverzní i při rozpočítání na 100 let provozu.
Re: Re: Re: to chce revoluci
David Pešek,2024-08-09 13:12:03
mezikontinentální přeprava s elektrickou trakcí nebo bez spalování uhlovodíků mimo lodě a vzducholodě to je pěkná výzva, ale asi ne dost palčivá pokud se na řešení nepracuje. Tunel pod oceánem by byl drahý a tektonická činnost by ho zničila, tunel položený na dno je jednak drahý a druhak nebezpečný, tunel na plovoucí konstrukci zas neodolá vlivům počasí, vlakem se přes atlantik nedostaneme, propojit ale Eurasii s Afrikou by možné bylo, jak se tedy dostat i do Ameriky? Co větší kapsle a větší tubus na každém kontinentu, musel by být opřen o nějakou horu aby ústil v řidší atmosféře, kapsle urychlená v tubusu je vystřelena a pohybuje se po balistické křivce, za vrcholem křivky kapsle vysune křídla a započne klouzavá fáze letu až na letiště na druhém kontinentu, kapsle by samozřejmě musela mít i pro všechny případy motor a malou zásobu paliva kdyby něco nevyšlo, ale standartně by se nepoužil, a padákový systém kdyby toho nevyšlo více - kapsle by na padáku přistávala do atlantiku, nebylo by to tak pohodlné jako letadlo - přetížení a stav bez tíže v první půlce letu, ale šlo by to bez emisí, protože podle našich zelených jsou všechny emise špatné, áno?
Re: Re: Re: Re: to chce revoluci
Lenka Svobodová,2024-08-12 22:20:01
Tím se dostáváme ke kosmickému neutronovému záření působícímu na piloty a letrušky. Odborníci vyjádřili názor, že kosmické záření nemůže být jedinou a hlavní příčinou stárnutí, protože by letušky stárnuly rychleji a byly starší.
Ale jak poznáte, že nestárnou 2 krát rychleji?
Předpokládejme, že letušky pracují 8 hodin denně, několik hodin připadá na odbavení cestujících, vzlet a přistání, a tak ve výšce jsou 5 hodin za den, 25 hodin za týden. To je 16% času. Kdyby po tu dobu stárnuly 2 krát rychleji, za 10 let by zestárly o 11,7 let. Umí vám kamarádka poznat, jestli jste o 1,7 roku starší než jste?
A to ještě navíc by musely letušky po celou dobu létat v mezikontinentálních letech a né na místních linkách.
Závěr: Intenzivnější kosmické záření urychluje stárnutí, ale není to poznat. I pro letce platí norma ozáření 50 mSv za rok a 600 mSv za kariéru. A tak neuvidíte letce nějak extrémně zastárlého. To spíš bezdomovci jsou více ozáření kosmickým zářením.
Re: to chce revoluci
Michal Lenc,2024-08-09 09:37:00
Sám jste si docela dobře odpověděl. Vyhnout se spalování uhlovodíků v letecké dopravě je velmi složité. A přitom tvoří jenom 2,5% emisí CO2.
Mnohonásobně víc emisí produkuje výroba elektřiny a tepla, kterou ale umíme vyrábět bezemisně a vysoce ekonomicky už desítky let.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
