Ukázka testu z experimentu. Kredit: Zwebner et al. (2024), PNAS.

Počátkem apokalyptické třicetileté války, když měl René Descartes v roce 1619 zásadní vidění blízko německého Ulmu a o rok později bojoval na Bílé hoře proti českým stavům (pokud tam doopravdy byl), se v bolestech rodila moderní věda a snažila se vyhranit vůči magii, náboženstvím a dalším konkurenčním světonázorům.

Yonat Zwebnerová. Kredit: Y. Zwebner.

Požáry tehdejších bitev už jenom doutnají. V dnešní době je zábavně nostalgické, když se objeví výzkum, který nabízí nový pohled na něco, co by dříve považovali za magickou záležitost. Přesně to se nedávno povedlo týmu odborníků, který vedla Yonat Zwebnerová z izraelské Reichman University v Tel Avivu.

Zwebnerová a spol. se zaměřili na podivuhodný vztah mezi lidmi a jejich jmény. Jména mají v magii ohromný význam, zatímco z pohledu vědy představují spíš jen takový folklór. Nicméně, už před časem vyšlo najevo, že lidé, statisticky vzato, vypadají na své jméno. Což není samo sebou a žádá si to vysvětlení. Tým Zwebnerové ve své studii zjišťoval, zda se rodiče prostě šťastně strefují při výběru jména pro novorozence nebo zda se lidé během života přizpůsobují svým vzhledem svému jménu.

Logo. Kredit: Reichman University.

Výzkumu se zúčastnily děti ve věku 9 až 10 let a pak dospělí. Obě tyto skupiny měly za úkol přiřadit k dospělým a také k dětským tvářím jména. Ukázalo se, že jak děti, tak i dospělí v tom jsou velmi dobří a dovedou přiřadit k tvářím jména správně, tedy lépe než by odpovídalo náhodě – ale jen když jde o dospělé osoby. Když měli přiřazovat ke jménům tváře dětí, účastníci experimentu, tedy děti i dospělí, pohořeli.

Potom vědci nakrmili umělou inteligenci spoustou snímků lidských tváří a zeptali se jí, co si o tom myslí. Inteligence potvrdila, že tváře dospělých lidí, co mají stejné jméno, si jsou navzájem statisticky významně podobnější než tváře lidí s různými jmény. U dětských tváří takový vztah inteligence neobjevila.

Zwebnerová a její kolegové dospěli k závěru, že jsme svědky reálného projevu sebenaplňujícího se proroctví. Vzhled člověka se podle nich postupně mění v čase, obvykle nejspíš nikoliv vědomě, aby se přizpůsobil stereotypům, které se pojí se jménem dotyčného člověka. Vznik takových stereotypů je sám o sobě fascinující. Může to například souviset s nějakou slavnou osobností toho jména.

Badatelé tímto výzkumem prokazují, že sociální konstrukty opravdu existují. Fyzicky, doslova hmatatelně. Vzhled člověka odpovídající jeho jménu je monstrum stvořené sociálním očekáváním. Podle Zwebnerové je teď na místě se ptát, do jaké míry působí na lidi a jejich osobnost další sociální konstrukty kromě jména.

Video: The name you give your baby changes the way they look

Literatura

Phys.org 29. 7. 2024.

PNAS 121: e2405334121.