Počátkem apokalyptické třicetileté války, když měl René Descartes v roce 1619 zásadní vidění blízko německého Ulmu a o rok později bojoval na Bílé hoře proti českým stavům (pokud tam doopravdy byl), se v bolestech rodila moderní věda a snažila se vyhranit vůči magii, náboženstvím a dalším konkurenčním světonázorům.
Požáry tehdejších bitev už jenom doutnají. V dnešní době je zábavně nostalgické, když se objeví výzkum, který nabízí nový pohled na něco, co by dříve považovali za magickou záležitost. Přesně to se nedávno povedlo týmu odborníků, který vedla Yonat Zwebnerová z izraelské Reichman University v Tel Avivu.
Zwebnerová a spol. se zaměřili na podivuhodný vztah mezi lidmi a jejich jmény. Jména mají v magii ohromný význam, zatímco z pohledu vědy představují spíš jen takový folklór. Nicméně, už před časem vyšlo najevo, že lidé, statisticky vzato, vypadají na své jméno. Což není samo sebou a žádá si to vysvětlení. Tým Zwebnerové ve své studii zjišťoval, zda se rodiče prostě šťastně strefují při výběru jména pro novorozence nebo zda se lidé během života přizpůsobují svým vzhledem svému jménu.
Výzkumu se zúčastnily děti ve věku 9 až 10 let a pak dospělí. Obě tyto skupiny měly za úkol přiřadit k dospělým a také k dětským tvářím jména. Ukázalo se, že jak děti, tak i dospělí v tom jsou velmi dobří a dovedou přiřadit k tvářím jména správně, tedy lépe než by odpovídalo náhodě – ale jen když jde o dospělé osoby. Když měli přiřazovat ke jménům tváře dětí, účastníci experimentu, tedy děti i dospělí, pohořeli.
Potom vědci nakrmili umělou inteligenci spoustou snímků lidských tváří a zeptali se jí, co si o tom myslí. Inteligence potvrdila, že tváře dospělých lidí, co mají stejné jméno, si jsou navzájem statisticky významně podobnější než tváře lidí s různými jmény. U dětských tváří takový vztah inteligence neobjevila.
Zwebnerová a její kolegové dospěli k závěru, že jsme svědky reálného projevu sebenaplňujícího se proroctví. Vzhled člověka se podle nich postupně mění v čase, obvykle nejspíš nikoliv vědomě, aby se přizpůsobil stereotypům, které se pojí se jménem dotyčného člověka. Vznik takových stereotypů je sám o sobě fascinující. Může to například souviset s nějakou slavnou osobností toho jména.
Badatelé tímto výzkumem prokazují, že sociální konstrukty opravdu existují. Fyzicky, doslova hmatatelně. Vzhled člověka odpovídající jeho jménu je monstrum stvořené sociálním očekáváním. Podle Zwebnerové je teď na místě se ptát, do jaké míry působí na lidi a jejich osobnost další sociální konstrukty kromě jména.
Video: The name you give your baby changes the way they look
Literatura
Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy
Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2019)
V morálních a politických sporech nefungují fakta, ale osobní zkušenost
Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2021)
Diskuze:
Do určité míry to asi pravda bude.
Petrox Petrox,2024-08-05 13:25:49
Celkem věřím, že s poměrně vysokou pravděpodobností je v mnoha případech možné odhadnout etnickou, příp. státní příslušnost nositele jména a tím je také jakštakš možné i odhadnout jeho pravděpodobný vzhled.
Např. dívka se jménem "Hoshi Matsumoto" bude velmi pravděpodobné Japonkou. :)
Nebo třeba muž se jménem "Kwame Musa" bude s vysokou pravděpodobností afričanem - černochem.
A třeba "Miroslav Novák" bude velmi pravděpodobně evropanem, bělochem, Čechem. K provedení takovéhoto odhadu není zapotřebí být vybavený nějakým nadměrným postřehem. :)
Ale že by člověk se jménem "Miroslav Novák" měl odlišný vzhled v případě, že by v dětství obdržel jméno ku příkladu "Čeněk Skočdopole", to se mi jeví krajně nepravděpodobné. :D
Upřesnění
F M,2024-08-01 19:22:59
Začnu komentářem i když by měl být spíše až na konci. Výsledky jsou průkazné, nebo mě se tak alespoň jeví. Ale zdaleka nejsou v tom smyslu, že je jméno určující, jen je tam podstatná odchylka od toho kdyby tam nebyl žádný vliv. Není nikde udáno, jestli je to dáno několika fotkami jedinců které tu statistiku mění a tedy je to vázáno individuálně, nebo se "rozprostírá" přes fotografie a pozorovatele plošněji (leda by to bylo někde v dodatcích, ale asi to není v možnostech tohoto výzkumu), ale mám dojem, že se očekává spíše to druhé. Je tam dost podstatný propad u dětských tváří, což autoři nekomentují, dovolím si nadhodit otázku "hledání identity" a podvědomého odporu proti škatulkování (mimo jiné).
Teď již spíše z toho výzkumu, citace jsou také odtud https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2405334121
Ty způsoby přizpůsobení patří do dvou kategorií, změna zjevu (účes, makeup) a změna výrazu. To by potom mohlo vést i vráskám svalům a obecně změně tváře (tuhle poslední větu jen uvažuji).
Mohl by platit i mechanismus kdy se jméno vybere podle tváře novorozence, toto zvažují i v tomto článku, proto tam přidávají tu dětskou část.
Kvůli potvrzení toho "sebenaplňujícího se proroctví" tam testují i uměle zestárlé fotografie, kdy se simuluje pouze to biologické stárnutí.
Děti i dospělí lépe rozlišují obličeje "+-vrstevníků" proto ty různé skupiny. Počítači by to mělo být jedno a to funguje i jako kontrola.
"Studie 1 a 2 dohromady zahrnovaly 312 dospělých účastníků a 244 dětských účastníků, jakož i 36 cílů pro dospělé a 36 cílů pro děti." dětské cíle stud1 dvojčata, stud2 ne.
Výsledek studie 1 (děti na fotkách dvojčata), byly 4 možnosti takže by mělo vyjít 25%: dospělí 30,4% (směrodatná odchylka 1,47) u dospělých tváří. U dětských 23,61% (1,35%).
U dětí: 28,45% (1,82) dospělé tváře a 22,7% (SO 1,15%) dětské. (Můj komentář to je dost mimo i směrem dolů?).
Ve studii 2 výsledek ještě slabší ale stále průkazný (27/22,41) a (27,38/24,55)
3) AI: trénink proběhl systémem kdy se model učil na trojicích fotografií, 2 stejná jména a jedno jiné. Tréninkových dat bylo 7/10 test proběhl na zbytku který samozřejmě nebyl použit při tréninku. "1 164 tváří (607 dospělých a 557 dětí), což vedlo ke konzistentnímu souboru stejných 20 jmen (8 mužských a 12 ženských jmen) pro jak děti, tak dospělé."
Ve výsledku se hodnotila jen "podobnost", tedy něco ve smyslu má stejné jméno A/N tedy by mělo vyjít 50%. Výsledek 60,05/51,88.
4) Fotografie dospělých/uměle zestárlé dětí (25%): 27,98 (SO jen 0,01)/24,25 u lidí a AI u umělých dospělých 51,41% (ale od normy 50%)
Lidé, pozorovatelé, byli v jednotlivých studiích použiti jiní.
Nepsal bych to takto, ale tak nějak průběh diskuse a chvíle volného času mne k tomu ponoukly.
Re: Upřesnění
F M,2024-08-01 21:05:32
Ještě upozorním na tu směrodatnou odchylku/SO, chtěl jsem to opravit/upozornit na to, ale ve spěchu při dopisování jsem to zazdil. V článku se používá pouze zkratka SE což by mělo být spíše toto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Standardn%C3%AD_chyba Ale to se mi vzhledem k ne zas tak velkému počtu účastníků a nízkým číslům nezdá (i 0,01%). To by zase zajímalo mě, jestli by to někdo okomentoval. Pokud to má význam a vidíte ho, tak si to zaměňte. Pro nás neznalé tam udávám počty účastníků a tak, což snad pro základní přehled stačí.
Toto zde v diskusi bylo také nadhozeno a zapomněl jsem to zařadit. Různé odstíny, jsou zřejmě tabu a poprosil bych, aby se zde vzhledem k neexistující/nefunkční cenzuře jejich pojmenování zde také raději neobjevovalo.
"Ve všech studiích jsme se ujistili, že účastníci a lidé na obrázcích byli ze stejné národnosti, protože kulturní známost je kritická pro to, aby došlo ke shodě obličeje a jména"
Re: Re: Upřesnění
Karol Kos jr.,2024-08-02 09:54:30
Jako chápete, že to pořád může být tak (a já věřím, že je), že rodiče s určitými, říkejme tomu kořeny, dávají podobná jména. A je jedno jakou mají národnost. Třeba americká v sobě obsahuje velmi mnoho různých vizuálně odlišných podskupin.
1) To jméno uhodnete protože jste se nějak setkal s mnoha příslušníky té které podskupiny a máte (pod)vědomě ty škatule v hlavě (třeba Joshua asi nebude blonďák s modrýma očima)
2) Stejně to funguje i obráceně - třeba Diego bude mít pravděpodobně snědý obličej a černé vlasy Zatímco onen Joshua bude nejspíš světlejší pleti s tmavými vlasy a výrazným obočím a nosem.
3) U dětí nemusí být příslišnost k té které podskupině zjevně patrná. A zároveň děti nemají ty podskupiny ještě načtené.
Podle mého názoru, kdyby "výzkumníci" dali hispánskému typu obličeje 5 typicky hispánských jmen a obdobně u dalších, výsledkem bude random jak vyšitý. Celé to je postavené na tom, že víme jaká jsou typická jména určitých skupin s podobnými kořeny. A stejně tak to ví i ta naučená AI, protože Diegů s hispánskými rysy bude na internetu mnohonásobně víc než například Charlesů.
Re: Re: Re: Upřesnění
Pavel Kaňkovský,2024-08-02 18:35:53
Vy jste se asi na původní článek PNAS ani nepodíval, co? Polovina toho výzkumu probíhala tak, že Izraelcům ukazovali fotografie jiných Izraelců a na výběr dávali téměř výhradně hebrejská jména.
Re: Re: Re: Re: Upřesnění
F M,2024-08-02 21:32:05
Ano pro lidi byli na fotografii "hebrejsky mluvící Izraelci", pro počítač "byly převzaty z amerických databází", to podle mne také dává výzkumu větší váhu. Těch mechanismů k zamezení vzniku chyby bylo použito mnoho, v první řadě ta to volba, nastavení, provedení, testů to by bylo samo o sobě na článek. Samozřejmě nic tak komplexního nemůže být zcela neprůstřelné, proto se navrhují další výzkumy.
Tedy, já osobně bych radši ten urychlovač, ale ani toto bych se neodvážil označit za zbytečné.
Něco na tom bude.
Jarda Ticháček,2024-08-01 15:34:11
Například osobně znám jiného Jaromíra, který mi je dost podoben. Nevím, zda je ta podobnost dána stejným jménem, nebo zda významnější roli hraje fakt, že je to můj otec. Velmi podobné rysy má jeden Tomáš. Tam to už se jménem asi nesouvisí. V tomto případě bych vsadil boty na to, že v tom mají prsty společní rodiče.
Pokud jde o jiné Jaromíry, dokázal jsem i při zběžném pohledu najít spoustu shodných rysů. Všichni mají stejné pohlaví jako já, oči, uši nad ústy jim ze ksichtu trčí výstupek se stejným počtem otvorů, a když z toho vynecháme děti, jak jsem pochopil, stačí se nějaký čas neholit a podobnost je ještě znatelnější.
A fakt, že jsem během života věděl o pár lidech, se kterými mne náhodní známí občas zaměňovali s tvrzením, že jsme si podobní si po přečtení článku konečně umím vysvětlit.
Ti lidé se v určitém životním období přestali ztotožňovat se svým vlastním jménem a toužili státi se Jaromírem.
Korelacia
Michal Varga,2024-08-01 10:29:38
Korelacia tam urcite je, ale nie je to tak, ze na zaklade tvare uhadneme meno. Naopak, na zaklade mena vieme predpokladat, v akych spolocenskych kruhoch sa to meno pred dekadami najviac sklonovalo, vieme priradit narodnost, pre ktoru bolo to meno popularne, socialny status pretaveny do upravy zovnajska a naopak vylucit ostatne mena, ktore tento prienik nezdielaju.
Cize menu pridelujeme fotku, a v tom sme uspesny len pokial mame za sebou desatrocia trvajuce skusenosti.
Cize ked citam napr. meno Marykate, podvedobne hladam osobu so svetlou pletou, s prvkami elegancie a skrobenosti. Pretoze ked sa ta osoba narodila, urcite ju nepomenovali menom, ktore bolo popularne v danom case v inom etniku.
Je uplne normalne aj na ulici pocut rozhovor dvoch mamiciek, ked sa bavia o tom, ake meno daju dietatu:
Mamicka 1: Mne sa paci meno XYZ...
Mamicka 2: Poznam dve romky od nas co maju take meno
Mamicka 1: (Meno vypusta zo svojho top listu a hlada pre svoje dietatko nejake ine...)
Ale to som trochu odbocil. Myslim, ze zaver ze "Meno urcuje ako budeme vyzerat" je dizinterpretacia.
Tedy to je objev že
Karol Kos jr.,2024-08-01 09:59:54
lidé pocházející z podobného kulturního, náboženského a/nebo zeměpisného prostředí, používají určitá jména s větší pravděpodobností...
No ale řekla nám to to svatá AI tak to možná bude na nobelovku.
Za chvíli nám AI řekne, že numerologie a astrologie jsou validní vědy a budeme je vyučovat na našich progresivních humanitárních paškolách.
Zkušenosti..
Ladislav Truska,2024-07-31 16:53:31
Dospělý člověk za svůj život potkal mnoho lidí k nimž si vybudoval nejrůznější vztahy a proto k podobným lidem přiřazuje pravděpodobnost podobných jmen. Děti mívají často jména rodičů, nebo prarodičů a tím se vazby jména k určitému schématu podoby člověka upevňuje. Děti žádné zkušenosti nemají a proto to u nich zpočátku nefunguje. Mimochodem když se dívám na Yonat Zwebner, je to z mého pohledu typická Michaela.
Re: Zkušenosti..
Igor Druhý,2024-07-31 18:04:15
Asi ste ten článok čítali nepozorne, je tam, že deti priraďujú tváre dospelých k menám podobne dobre ako dospelí a tváre detí rovnako len viac-menej náhodne, ako dospelí.
Chyba v úsudku
Karel Brezina,2024-07-31 09:08:22
To, že mezi něčím (ne)najdeme vztah/korelaci, neznamená, že si můžeme daný vztah vysvětlit, jak nás napadne. Tohle vysvětlení "lidé se mění podle svých jmen" je naprosté selhání toho, jak má výzkum vypadat. Musí se dokazovat to vysvětlení. Jen samotná vazba nestačí.
Důkaz sporem:
a, když uvidím obrázek Esmeraldy Lakatošové, budu v hádání velmi úspěšný. Když ji ale uvidím v dětském věku .. copak já vím, jaký film zrovna frčel?
b, děti mají řádově "průměrnější" obličej než dospělí
c, děti mají obličej po otci, takže hádat otcovo jméno
d, jméno hraje roli a příjmení ne?
Re: Chyba v úsudku
Igor Druhý,2024-07-31 12:36:14
Ten "dôkaz sporom" je nezmyselný, lebo sa dá použiť len vtedy, ak sa tvrdí, že pre VŠETKY prvky množiny niečo platí.
Vtedy sa dá tvrdenie poprieť ukázaním na jeden prvok, kde to neplatí.
V článku je však písané to, že to platí pre štatisticky významnú časť množiny, nie pre nutne každého dospelého.
Autori štúdie len poskytli rozumné zdôvodnenie výsledkov, môžeš skúsiť dať iné.
S priezviskom to nemá taký význam, lebo sa po narodení, až na málo výnimiek, nevolí.
Re: Chyba v úsudku
Martin Šíra,2024-07-31 13:54:30
To, že si přečtete populární článek vysvětlující nějaký výzkum, neznamená že můžete ten výzkum jen tak od stolu shodit.
Četl jste zdrojový článek? Jen po letmém prolétnutí jsou tam popsány předpokládané mechanismy, takže to není jen "jak autory napadlo", a vazba tam je popisována. V závěru je napsáno že studie podporuje(!) nastolenou hypotézu. Všude je důsledně napsáno "suggest". Závěr článku popisuje, že to je spíš studie chování dospělých!
Naopak já bych mohl začít dělat studii, kolik hloupých diskuzí se objeví jen proto, že lidi si myslí že studii o 50 stranách lze shrnout do půlstránkového článečku a dává jim to morální právo výzkum odsoudit, bez ohledu na vlastní neznalost.
Články na oslu musíte brát jako upozornění na zajímavost, a pokud chcete znát více, je nutné načíst původní zdroj.
Re: Re: Chyba v úsudku
Martin Novák2,2024-07-31 15:47:54
Pokud čtu závěr jako: "Vzhled člověka odpovídající jeho jménu je monstrum stvořené sociálním očekáváním." tak výzkum letí ze stolu. Alespoň pro mě.
Re: Re: Re: Chyba v úsudku
Dalibor Řehák,2024-07-31 19:06:57
Nikde ve výzkumu není psáno o "monstrech stvořených sociálním očekáváním", to je formulace autora tohoto článku.
https://www.apa.org/pubs/journals/releases/psp-pspa0000076.pdf
Conclusion
The current set of studies suggests that the association between
faces and social perceptions could be a two-way street. Whereas
earlier research focused on the effect of facial appearance on social
perception, we focus on the effect of social perception on facial
appearance and demonstrate that actual face-name matches do
occur. The face-name match implies that people “live up to their
given name” in their physical identity. The possibility that our
name can influence our look, even to a small extent, is intriguing,
suggesting the important role of social structuring in general and
naming in particular in the complex interaction between the self
and society. We are subject to social structuring from the minute
we are born, not only by our gender, ethnicity, and socioeconomic
status, but also by the simple choice that others make in giving us
our name
Re: Re: Re: Chyba v úsudku
Martin Šíra,2024-08-01 09:21:49
Další co nechápe že zprávička na oslu je volné převyprávění? Převyprávění udělané zábavně aby to lidi zaujalo a přečetli si tak původní výzkum? Anebo nepřečetli, ale pak nesmí nesmyslně hodnotit.
To jste si fakt nevšiml, že každý článek na oslu je protkaný vtípky odshora dolů? Čímž osla neshazuji, do jisté míry se mi to líbí a chápu že vtípky o monstrech jsou zlehčení tématu vytvořené autorem na oslu, není to citace původního výzkumného článku. A je pro mně překvapením že jiní to nechápou.
Re: Re: Chyba v úsudku
F M,2024-08-01 13:04:02
Také se mi to občas podaří:-(
Teď to horší. Nejde jen o ty diskuse, v diskusi zde nás alespoň někdo může zkorigovat, ale ono to bohužel různými mechanismy přechází mezi lidi. Někdo si přečte tu to a támhle ono, podělí se s ostatními, kteří četli někde něco podobného a potom se to zkreslení zažije. V současnosti považuji za velmi nebezpečné různá zjednodušení kolem energetiky (vodík, metan, baterie, oze energie zdarma atd.), vše vypadá dvoubarevně, růžovo zeleně. No a jelikož bydlím v regionu daleko od Prahy tak ty dopady "energie zdarma" na lidi vidím vcelku běžně. No a to mě potom přečtení takového článku zvedne ze židle a obratem se zase dostanu na začátek tohoto příspěvku.
Opravdu?
Pavel Pelc,2024-07-31 08:42:44
Kdyby tomu tak bylo, tak by si mne lidé nepletli s mladším bratrem.
Re: Opravdu?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-31 10:52:16
Třeba jste akorát neochotný se vzhledově přizpůsobit, abyste vypadal jako Pavel, a proto si Vás lidé dosud pletou :-)
Vážněji - článek píše jen o zvýšené pravděpodobnosti. Prokázaný vliv není totéž, co zaručený výsledek. Kouření tabáku zase prokazatelně způsobuje impotenci, ale kdyby platilo absolutně, že z každého kuřáka se stane impotent, asi by ten zlozvyk (u mužů) brzy vymizel.
Re: Re: Opravdu?
Marcel Brokát,2024-07-31 12:10:57
Vždyť ta objevená zvýšená pravděpodobnost nad úroveň náhodného rozdělení, pokud je objev proveden správně, přeci stačí na to aby se to jako jev dalo studovat.
Re: Re: Re: Opravdu?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-31 14:06:30
Reagoval jsem na tvrzení, že kdyby ten jev fungoval, tak by si je nepletli s bratrem. Jenže k tomu by bylo třeba, aby byl jev pozorovatelný ve 100% případů (zaručený výsledek), nestačí zvýšená pravděpodobnost.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
