V dnešní fyzice je celá řada nedořešených věcí. Kanadský výzkumný tým nalezl pozoruhodné souvislosti mezi dvěma záhadami, které se týkají těch nejmasivnějších a současně těch (téměř) nejméně masivních objektů ve vesmíru – supermasivních černých děr a (stále hypotetických) částic temné hmoty.
Podle jejich výpočtů se mohou dvě supermasivní černé díry spojit do jediné větší černé díry kvůli zvláštnímu chování (hypotetických) částic temné hmoty. Jestli má fyzik Gonzalo Alonso-Álvarez z University of Toronto se svými kolegy pravdu, pak by toto chování temné hmoty mohlo vysvětlit úmorný astrofyzikální Problém posledního parseku (Final Parsec Problem).
Jak jsme rovněž psali na OSLU, v červnu 2023 astrofyzici projektu NANOGrav detekovali mumlání gravitačních vln vesmíru o velmi nízkých frekvencí. Je to gravitační pozadí vesmíru, podobně jako reliktní záření představuje mikrovlnné pozadí. Zřejmě jde o pradávné ozvěny splývání milionů a milionů supermasivních černých děr, nezměrných monster o hmotě milionů nebo miliard Sluncí.
Na první pohled to nevypadá příliš konfliktně. Proč by supermasivní černé díry nemohly splývat? Jenomže je v tom háček. Počítačové simulace, založené na soudobé fyzice, ukazují, že když se tihle vesmírní dinosauři navzájem přiblíží ve spirálním tanci, jejich vzájemný pohyb by se měl zastavit zhruba ve vzdálenosti jednoho, tedy zmíněného posledního parseku. To jsou zhruba 3 světelné roky. A ke splynutí supermasivních černých děr by vlastně nemělo dojít.
Očividně někde něco nefunguje. Nejde přitom jenom o sexy mručení gravitačního pozadí vesmíru. Na principu splývání supermasivních černých děr jsou v podstatě založené naše představy o evoluci galaxií. Všude kolem nás ve vesmíru pozorujeme splývání galaxií. A naopak nepozorujeme, že by se v galaxiích potulovaly smečky supermasivních černých děr, které by tam zřejmě byly, pokud by nedocházelo ke splývání těchto ultimátních objektů.
Alonso-Álvarez a spol. se domnívají, že pokud existují částice temné hmoty a pokud jde o vzájemně interagující temnou hmotu, pak by temná hmota oproti původním předpokladům byla hustší, působila by na splývající supermasivní černé díry více, než s čím počítají simulace a zařídila by, že supermasivní černé díry nakonec splynou. Vesmír by byl v pořádku. Teď už jenom zbývá objevit temnou hmotu a potvrdit, že je taková, jak předpokládá tým Alonso-Álvareze.
Video: HE Seminar - 3/18/22 - Gonzalo Alonso-Alvarez - McGill University
Literatura
Diskuze:
Martin Zeithaml,2024-07-29 11:20:37
Díky dilataci času v okolí černé díry, musí takové splynutí černých děr, trvat z našeho pohledu miliardy let a i gravitační vlny budou mít stejnou amplitudu. Článek popisuje tento děj jako vteřinovou nebo minutovou záležitost.
Re:
Anton H,2024-07-29 19:44:05
To, že pre vonkajšieho pozorovateľa sa na horizonte ČD "zastaví čas", teda, že testovaciemu telesu trvá nekonečne dlho, kým prekoná horizont ČD, vychádza z Schwarschildovho riešenia. Schwarschildovo riešenie Einsteinovej rovnice platí len pre statické, sféricky symetrické teleso, ktorého všetka hmota je sústredená pod horizontom. Nezohľadňuje energiu, ekvivalentnú energii gravitačného poľa ČD. V prípade splynutia dvoch ČD nemôžeme samozrejme použiť Schwarschildovho riešenie. Z experimentov merania gravitačných vĺn je zrejme, že proces splynutia dvoch ČD prebieha v konečnom čase.
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-29 21:38:10
Zeptám se - a není to náhodou mnohem jednodušší? Schwarzschildův poloměr je přímo úměrný (první mocnině) hmotnosti ČD. Takže v moment, kdy by se původní horizonty navzájem pouze dotknou, už by měl vzniknout horizont nový, jehož poloměr bude součtem poloměrů původních ČD, tudíž obě původní ČD pohltí.
Možná to takto jednoduše brát nelze z nějakého relativistického důvodu, tak mě kdyžtak prosím opravte.
Re: Re: Re:
Anton H,2024-07-30 09:27:06
Metrika časopriestoru pre dvojicu ČD je podstatne zložitejšia, ako Schwarzschildova metrika a pokusy zostaviť Hamiltonián pre takúto sústavu sú len hrubou aproximáciou. Nakoniec aj gravitačné vlny sa počítajú aproximáciou z metriky, ktorá vedie na klasický výpočet vyžarovania, známy s elm. vlnenia. Výsledky takéhoto zjednodušenia síce zodpovedajú meraniam, ale o tom, čo sa deje s horizontmi ČD pri ich splynutí toho veľa nevieme. Animácie splynutia ČD sú obyčajne "umeleckými" a nie numerickými animáciami.
Re: Re: Re: Re:
F M,2024-07-30 12:41:05
Myslím, že se to počítá i dost složitěji. Tedy spíše modeluje. Ta fáze "zvonění" a její predikce (snad potvrzená) by měla být právě z toho závěrečného splynutí.
Pro tu diskusi předtím bych upozornil na pohyb té černé díry, pokud by se nemohl ten horizont pohybovat (vůbec existence 1 fixního bodů je problém) tak by se ty dvě ČD nemohly vzájemně pohnout, snad kromě rozpínání vesmíru. Takže to chápu spíše jako setkání 3 oblastí s různými vlastnostmi, dokonce možná 3 vesmírů (2xČD a "normální" vesmír). Při tom setkání těch horizontů je to "zvonění" právě to "dosednutí/dosedaní" těch horizontů na společný/konečný tvar, bude to rychle slábnout. Ty vlny by se měli generovat (stále to zvonění) právě tou nedokonalostí toho povrchu v čase, respektive jeho změnou.
Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2024-07-30 13:05:30
Zase omluva, jsem nepoučitelný, napíši příspěvek a samozřejmě hned najdu další věci, zpřesnění či citace které se hodí:-(
https://arxiv.org/abs/2205.05132
"Některé z gravitačních vln pozorované LIGO-Virgo Collaboration mají při sloučení dostatečně vysoký poměr signálu k šumu, což nám umožňuje sondovat relaxaci zbytkové černé díry do jejího konečného, stacionárního stavu"
Jestli jsem po nakouknutí pochopil ten abstrakt, tak přináší omezení (maxima) některých těch dodatečných složitostí (jen pro zajímavost).
https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.132.261401
"The ringdown wave frequencies turn out to agree well with the quasinormal ones of a single BH in perturbation theory, despite its distinctive physical context from the merging case. Our study shows a new type of gravitational waveform and opens up a new exploration of strong gravitational interactions using BH encounters."
Zkrátka jsme teprve na začátku.
Tedy nedělám ramena, práce jsem nečetl, nemám k nim přístup a nic moc mimo abstrakt závěr a nějaký ten graf bych stejně nepochopil.
Tady je to pěkně vysvětleno v odpovědi i s tím proč to u těch ČD nevypadá na ten náboj a další, tedy pro to odpovídá tomu, že lze počítat jen s gravitací.
https://physics.stackexchange.com/questions/523771/what-causes-a-black-hole-ringdown-and-why-can-it-prove-the-no-hair-theorem
Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-07-30 16:39:30
Máte samozřejmě pravdu, že Schwarzchildova metrika je pro popis toho děje neadekvátní.
Nicméně to "zastavení času" na horizontu je asi celkem obecná vlastnost horizontu událostí, protože pohledu jakéhokoli vnějšího pozorovatele musí gravitační rudý posuv na horizontu divergovat k nekonečnu.
Ovšem dovozovat z toho, že bude trvat nekonečně dlouhou dobu, než něco spadne pod horizont (nebo než splynou dvě černé díry), je trochu odvážné.
Události na horizontu událostí černé díry se pro vnějšího pozorovatele sice nedostanou nikdy do jeho minulosti (pomineme-li otevřený problém s vypařováním č.d.), ale současně je tam hranice, kdy opustí jeho budoucnost, a pak už si ten pozorovatel vlastně může vybrat, od kdy bude tu událost považovat za uskutečněnou.
Současně platí, že opravdu extrémní zpomalení času se týká jen velmi malého okolí horizontu událostí. Pokud budeme pro jednoduchost uvažovat tu Schw. metriku, tak pro pozorovatele v nekonečnu platí tento vzorec pro grav. rudý posuv: 1 + z = (1 - rs/re)^(-1/2), kde rs je Schw. poloměr a re je radiální souřadnice místa, odkud je foton vyzářen. na re = 3 rs (ISCO) je to 1,22, na 1,5 rs (fotonová sféra/IBCO) je to 1,73, na 1,1 rs asi 3,3, na 1,01 rs je to 10. V složitějších případech to bude jinak, ale řádově to budou podobné hodnoty. Takže většinu toho, co se v okolí č.d. děje, uvidíme docela brzo.
Když se testovací částice přibližuje k č.d. a překročí IBCO, tak už nevyhnutelně musí spadnout pod horizont a zbývá jí jen konečný (a většinou hodně malý) počet oběhů, než tam spadne, což limituje i počet period gravitačních vln, které tím budou vyzářeny. Poslední z těch vln může být protažena do nekonečna, ale zase velmi rychle zeslábne. Pokud dám místo testovací částice druhou č.d., tak to bude mnohem složitější, ale i v tom případě tam bude jen konečný počet vzájemných oběhů, což znamená, že tam bude zřetelná poslední špička.
Pak už zbývají jen ty dozvuky (ringdown), které možná v principu pokračují donekonečna, ale ty také velmi rychle slábnou.
Re: Re: Re:
Anton H,2024-07-31 11:11:22
Ak to chápem správne, tak podľa https://physics.stackexchange.com/questions/523771/what-causes-a-black-hole-ringdown-and-why-can-it-prove-the-no-hair-theorem , detegujeme gravitačné vlny aj po čiastočnom splynutí ČD. Hmota statickej čiernej diery je sústredená v "singularite" v jej strede. Hmotný bod má nulový moment zotrvačnosti, takže rotujúca čierna diera, ktorej hmota by bola sústredená v limitne nulovom objeme v centre, by musela mať tiež nulový moment zotrvačnosti. Moment zotrvačnosti rotujúcej ČD nie je tvorený hmotou v centre ČD, ale hmotou, ekvivalentnou energii zakriveného rotujúceho časopriestoru. To nie je barytónová hmota, ale energia poľa, ktorá presahuje horizont udalostí. Vyžarovanie gravitačných vĺn závisí na kvadrupólovom momente usporiadania hmoty. V prípade dvoch rotujúcich ČD, v záverečnej fáze ich splynutia, zohráva zrejme významnú úlohu práve hmota zakriveného časopriestoru. Zánik gravitačných vĺn nastáva, keď sa kvadrupólový moment sústavy blíži k nule, ale kvadrupólový moment sústavy priamo nesúvisí s horizontom.
Re: Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-07-31 20:33:04
Když se na to podíváte trochu s odstupem, tak černá díra je jen zakřivený prostoročas (ostatně Schwarzschildova i Kerrova metrika jsou *vakuová* řešení příslušných rovnic).
I její gravitační pole už není gravitace hmoty, kterou díra pohltila, ale zakřivení, které po té hmotě zůstalo (s tím, že použití minulého času je z již diskutovaných důvodů trochu umělecká licence). Hmota je pryč a co se s ní děje, to už je irelevatní, protože nad horizont se o tom už nedostane žádná informace.
A při kolizi a splynutí dvou černých děr vlastně celé představení pro vnější pozorovatele odehraje jen to zakřivení a jeho dynamika.
To, že gravitační vlny to přestane vyzařovat v okamžiku, kdy kvadrupólový moment poklesne k nule, je skoro správně, jen ve skutečnosti nejde o samotný moment, ale jeho změny, možná dokonce o druhou derivaci, a příspívat mohou v principu i multipólové momenty vyšších řádů.
Netvrdil bych úplně, že ty momenty nesouvisí s horizontem událostí, protože jejich hodnoty mají dost zásadní souvislost s tvarem prostoročasu kolem černé díry.
Re: Re: Re: Re: Re:
Anton H,2024-08-01 10:29:17
Máte pravdu, že "Schwarzschildova i Kerrova metrika jsou *vakuová* řešení příslušných rovnic". Lenže tak, ako sú gravitačné vlny nositeľmi energie, aj zakrivený časopriestor v okolí ČD je nositeľom energie. V klasickej fyzike má pole el. náboja energiu. Vákuové riešenie Poissonovej rovnice izolovaného nabitého telesa znamená, že žiadny náboj sa v priestore, mimo nabitého telesa nenachádza. Pravá strana Poissonovej rovnice je teda nulová. Einsteinova rovnica je podobná Poissonovej rovnici v zakrivenom časopriestore. Vákuové riešenie Einsteinovej rovnice znamená, že žiadna hmota, mimo hmoty telesa, sa v priestore nenachádza. Tu je ale podstatný rozdiel voči elektrickému poľu. Zakrivený časopriestor, aj statickej čiernej diery, predstavuje energiu ekvivalentnú hmote. Táto hmota je rozložená v priestore aj mimo telesa. Vákuové riešenie Einsteinovej rovnice s touto hmotou nepočíta. Navyše hmota ekvivalentná zakriveniu časopriestoru, by mala rovnako zakrivovať časopriestor, ako hmota telesa. To už znie ako rekurzia... V každom prípade by takýto model vnášal do rovníc ďalšiu nelinearitu a komplikoval by už aj tak zložité výpočty.
Re: Re: Re: Re:
F M,2024-07-31 21:05:13
Ano, ten ringdown se již podařilo najít několikrát (v jedné z těch citací u komentáře s tímto odkazem se tuším zkoumali 3ks), ale nevím zda je to již úplně neprůstřelné.
https://en.wikipedia.org/wiki/Binary_black_hole: "když se černé díry přiblíží k sobě ve fotonové sféře . V této oblasti většina emitovaných gravitačních vln směřuje k horizontu událostí a amplituda těch unikajících se snižuje. Dálkově detekované gravitační vlny mají oscilaci s rychle se snižující amplitudou, protože ozvěny sloučení jsou výsledkem stále těsnějších spirál kolem výsledné černé díry." Doplním, že zde se již ta dilatace projevuje dost. Je rozdíl v generovaných a "ven" emitovaných/detekovatelných gw. S tím "vyhlazením" se to blíží té rotační symetrii, proto jsem to níže takto zjednodušil.
Tu statickou ČD asi nejde dávat dohromady s rotací, rotace se potom týká ta Kerrova ČD/metrika. I u té statické, tuším ještě singularity (v konečném čase nikdy?) nemohly vzniknout.
Ty singularity jsou opravdu hypotetické a nikdo moc nevěří, že existují. Spíše se předpokládá, že tam někde v těch extrémech přestává relativita platit, stejně jako přestává platit Newton u relativistických rychlostí.
U toho kvadrupólu si nejsem jistý, ale tuším dokud bude ČD rotovat tak nulový nebude a pokud to bude rotačně symetrické tak to GW generovat nebude/nemusí, tedy deformovat prostor to ano. Ale můžu se plést hlavně s tím nulovým kvadrupólem, nevím jestli myslíte to zploštění, nebo něco jiného. Asi se to tak nejak kompiluje k tomuto? https://cs.wikipedia.org/wiki/Ergosf%C3%A9ra Tímto ČD může předávat energie okolní hmotě, která pokud odletí ji odnese a tím by se ta rychlost rotace/moment hybnosti měl/a snižovat. + https://en.wikipedia.org/wiki/Penrose_process
Re:
F M,2024-07-30 00:54:02
Pardon, už jenom takto, ale asi nejlépe jak teď můžu, jde o tu závěrečnou fázi: https://www.mpg.de/21047683/observation-of-two-frequencies-in-ringdown-gravitational-wave-signal
Re: Re:
F M,2024-07-30 22:32:52
Jedna strašně důležitá věc kvůli které zřejmě celá ta diskuse vznikla a kvůli které si nejspíše nerozumíme. Horizont událostí, fotonové sféry nejsou skutečné/hmotné objekty. Tedy mimo jiné se třeba mohou "pohybovat" rychleji než světlo, ale to je jen bonus. Důležité je, že v momentě kdy se dotknou není žádný důvod k tomu, aby se to spojování nějak výrazně zpomalilo. V místě toho kontaktu se sice "čas zastaví", ale není důvod k tomu, aby to udělaly i ty zbytky těch děr. Potom se samozřejmě ta "společná část" zvětšuje, na úkor těch přílepků, az se to začne blížit rotační symetrii. Tedy ty gravitační vlny (to zvonění ringdown) se tvoří stále dál, ale slábnou a to i tím, že čím dál větší podíl směřuje dovnitř horizontů.
U těch metrik jde o rotace, jinak by ta Schwarzchildova metrika stačila, proto se zavádí ta o "rotaci širší" (nesféfická/kvazisférická, ale rotačně symetrická) Kerrova. Ještě se řeší náboj, ale ten tam podle těch výzkumů na které jsem dával odkaz zatím nevychází.
Tento odkaz je již výše, ale je to opravdu kraťoučké a dobré vysvětlení, tak ho zopakuji: https://physics.stackexchange.com/questions/523771/what-causes-a-black-hole-ringdown-and-why-can-it-prove-the-no-hair-theorem
No a teď mě tlačí otázka, co se stane a zda je to vůbec možné, když horizont ustoupí rychleji než světlo. U vypařování by problém být neměl, tam ten obsah bude "stačit propadat", ale třeba při nějakém tom zvlnění? Výtrysky? Ale to se asi stát nemůže.
Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2024-07-31 21:01:39
Na horizontu se "čas zastaví" jen z pohledu vnějšího pozorovatele. Pozorovateli, který do díry padá (na horizontu a pod ním nelze stát na místě) čas plyne normálně dál.
Samotný horizont událostí je ještě "neskutečnější" v tom smyslu, že jeho výskyt vyplývá až toho, jak to vypadá v nekonečné budoucnosti, v oboru se s oblibou říká, že je "teleologický" a oblíbený příklad je gravitační kolaps kulové slupky, kde se horizont objevuje ve středu ještě dávno před tím, než ke kolapsu skutečně dojde (což je, mimochodem, dost zapeklitý filosofický problém). Je skoro kategoriální chybou mluvit o tom, že se horizont někam pohybuje. Ten prostě někde je a musí to zohlednit i všechno, co se ještě stane v budoucnosti.
V každém případě skutečný horizont událostí je světlupodobný, protože odděluje události, jejichž budoucí světelné kužely skončí celé uvnitř č.d. (což musí platit tranzitivně) od ostatních. V tomto smyslu se horizont pohybuje pořád a to rychlostí světla.
Laický pohled
Pavel Nedbal,2024-07-27 14:31:19
Splynutí malých (5-100) Ms vyvolá GV, které umíme detekovat i v dost velké vzdálenosti (Liga, Virgo). Splynutí gigantů (M/G Ms) nusí vyvolat tak silné vlny, které již způsobují destrukce, ano? Takže to může být dost katastrofická událost v širokém okolí. Asi je to velmi vzácná událost, v blízkosti se neudála.
Re: Laický pohled
Pavel K2,2024-07-28 12:03:29
Ale udála (možná). Nemáme detektory, které by to potvrdily nebo vyvrátily. Vzhledem k velikosti "gigantů" to probíhá na daleko nižších frekvencích, které LIGO atd. neumí detekovat (odlišit od ruchů pozadí).
Re: Re: Laický pohled
Pavel Kaňkovský,2024-07-28 17:05:45
Supermasivní černá díra jen zřídka cestuje sama, obvykle je kolem ní celá galaxie. A srážka dvou galaxií je dost nápadná událost.
Re: Laický pohled
F M,2024-07-28 15:32:57
https://en.wikipedia.org/wiki/Gravitational_wave
"Například vlny vydávané kataklyzmatickou konečnou fúzí GW150914 (2x30 sluncí) dosáhly Zemi po cestě přes miliardu světelných let jako vlnění v časoprostoru, které změnilo délku 4 km dlouhého ramene LIGO o tisícinu šířky protonu. Proporcionálně ekvivalentní změně vzdálenosti k nejbližší hvězdě mimo Sluneční soustavu o šířku jednoho vlasu. [52] Tento nepatrný efekt i extrémních gravitačních vln je činí pozorovatelnými na Zemi pouze těmi nejsofistikovanějšími detektory."
Pokud klesá intenzita vln (energie) ve vakuu se čtvercem vzdálenosti, bude intenzita ve vzdálenosti 1 světelného roku 10E18 krát silnější a amplituda 10E9x (zjednodušení, ale dostatečně přesné protože jdeme od známého výsledku, to zkreslení relativitami je na druhém konci až blíže k těm ČD). 1femtometr (+-proton) je 10E-15.
Hehe...
Many More,2024-07-26 22:11:18
Kondicionál "vesmír by byl v pořádku" není vůbec na místě. Vesmír samozřejmě v pořádku je, jen lidstvo mu stále rozumí jen velmi povrchně. Což je ostatně také v pořádku, bo lidstvo má tu vzácnou vlastnost každý nový krůček drobného porozumění okamžitě transformovat do nějaké velké neplechy. Tož nám přeji ještě dlouhé, co nejsladší nerozumění :-)
...
Vít Výmola,2024-07-26 15:35:33
"V dnešní fyzice je celá řada nedořešených věcí."
No, tak to vidíte. A na konci devatenáctého století zbývalo dořešit jen dva drobné problémy: konstantní rychlost šíření světla a odchylky od teorie záření černého tělesa. :)
Re: ...
Pavel Kaňkovský,2024-07-26 17:08:25
Jak s oblibou říkají konzervativci: to byl svět ještě v pořádku. ;)
Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-25 22:13:24
Tím myslí svůj pochybný systém předpokladů, kde z několika vypozorovaných úhlových mikrosekund trajektorie hvězd vzdálené galaxie a posunu vlnové délky světla bez zohlednění jinýho plynutí času v místě jeho vyzáření vydedukovali, že se ta galaxie nerozpíná a může za to temná hmota?
To je potom jasný, že když na tom postaví nějaký výpočetní model a nedají do něho předpokládanou temnou hmotu, tak to bez ní nebude fungovat...
Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-26 02:39:11
Nejde jen o několik mikrosekund trajektorie, jde o mnoho hvězd v mnoha galaxiích v různých časech (stařích). Vynechme ten posun spektrálních čar, pokud by se galaxie nějak výrazně rozpínaly tak by se to v té statistice projevilo, staré galaxie by byly mnohem větší než ty mladší.
Ty trajektorie ani nebudou známy, měří se "jen" ten, zase statistický, posun spektrálních čar kdy část galaxie letí směrem od nás větší rychlostí než druhá (rotací,statistický,+-spojitě), jednotlivé hvězdy nejde rozeznat. Samozřejmě vše pro vzdálenější, ale ne extrémně vzdálené, tam se ještě neví. Pardon víc již teď nezvládám.
Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-26 05:17:17
Platí, že λ=cT, kde T je perioda. A perioda, jak víte, je čas opakování. Pokud měl Einstein pravdu, tak v různých galaxiích platí různý čas podle rychlosti, jakou se pohybují. Zatím všechno, co jsem vuděl klade rovnítko mezi rudý posun a Doplerův jev. Pokud by započítali i jinou rychlost času (jako vektorovou veličinu), jsme někde jinde. Jenomže to by museli znát rychlost pohybu, jinak vychází víc neznámých než rovnic...
A trajektorie z pozorování systémů, kde jedna perioda trvá třeba 20 000 let a můžeme to pozorovat jenom posledních 20 let Hubblem, nám o pohybu těles zatím nic neřekne...
Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-26 05:18:56
Omlouvám se, čas je pochopitelně skalární z pohledu prostoru, protože v čase se pohybovat libovolnou rychlostí neumíme...
Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-26 11:36:29
Dokonce jsem někde zakopl i o ten vektorový čas, třeba v těch tachyonů jednosměnný s různou rychlostí nestačí. Ale to jsem na tenkém ledě, v hlavě se mi toho motá víc než jsem schopný v rozumném čase vyjádřit. Velikost toho skaláru jsme schopni ovlivnit, tedy v rámci možného.
Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-26 12:08:49
Od konce, jak jsem psal výše díky množství pozorovaného v různých časech nevadí to omezení dobou pozorování. Nebo přesněji omezuje to možnosti jakými ten vývoj galaxií může probíhat, konkrétně by existovaly až "rozpadající" se galaxie, nebo v druhém extrému kolabující a ty by měly zcela odlišný obraz než ty pozorované a byly v blízko okolním vesmíru běžné.
Konkrétně u těch rotačních křivek je zábavné/zjednodušující, že na té dilataci/Dopplerově jevu celé galaxie nezáleží. Počítá se rozdíl až v té galaxii. Ten celkový rudý posuv má vliv u stanovení vzdálenosti/"z" a souvisejícího. Téměř všude je příspěvek daný rychlostí pozorovaného jen malinkou částí celkového posunu/rychlosti, drtivá většina je dána jiným mechanizmem tedy rozpínáním, proto vám to možná připadá tak, že se ta dilatace neřeší. V populárních článcích se to nerozepisuje, při nahlédnutí do různých prací, nebo tuším i zde u článků pana Wágnera (možná videa) zjistíte, že to autoři řeší a je toho třeba zahrnout mnoho.
Tady máte ty posuny rozděleny, tabulka a níže: https://en.wikipedia.org/wiki/Redshift
Máte pravdu v tom, že nejistoty jsou velké, zvláště v extrémech (i s malou statistikou) a "sesednutí" těch modelů není dokonalé/jednoduché.
Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-27 13:38:40
"Věnoval jsem týden sledování videí psů. Nyní vím dost, abych o nich mohl říct, že v 90% případů běhají zleva doprava, nebo zprava doleva a jen vzácně směrem od kamery. Je to jejich nezpochybnitelná vlastnost"
Rozdíl posuvu spektra u hvězd, i v rámci jedné galaxie, je nic neříkající, pokud na každé z těch hvězd plyne čas jinak a tím pádem generuje jinak posunutý spektrum, než hvězda sousední.
Pokud poletí rychle kolmo na osu pozorování vysokou rychlostí, může jevit stejný výsledky spektra, jako když mění vzdálenost v ose. Takže z redshiftu poznáme houby a po 20 letech pozorování je blbost odhadovat z pozorování trajektorii hvězdy, které oběh kolem jádra může trvat 20 000 000 let.
Trajektorii neznáme, jejich hmotnost, vzdálenost a rychlost odhadujeme... A sypeme to do počítače, který to zpracovává numericky v miliardách iterací s chybou kvantování v každým kroku na každé proměnné. Z toho, co počítač vybleje, se soudí na existenci něčeho, co nemá důvod existovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-28 00:27:25
Opravdu nevím zda se to koreluje, zrovna toto by však mělo být relativně jednoduché. Rozsah těch gravitačních posunů u svítící hmoty nebude velký, již ani trpaslici nejsou pořádně viditelní natož něco jiného smršťeného takže ani s tímto zde již počítat nelze. U běžných hvězd například https://en.wikipedia.org/wiki/Gravitational_redshift Gravitační rudý posuv u Slunce je cca 0,6km/s a jeho rychlost přes 200km/s, takže ten rozdíl je propastný. Pokud by se měřily čáry mezihvězdného vodíku, tak tam bude prakticky nulový (je možné že se používají). Pokud by v těch oblastech byl výrazný rozptyl, byly by ty čáry vůbec čitelné?
Ono na tom všem stejně nebude záležet, protože co je na jedné straně galaxie je +- i na druhé (až na spirály, ale i tam jde spíše o rozdíl v kvantitě), ať jde u gravitační studny, nebo o ty odchylky směru jednotlivých hvězd. A díky tomu se to dost "samo očistí" a zůstane jen ta složka která je různá a to je ta oběžná rychlost. Jistě jstatistické nástroje které to "plošně" zkorelují tam kde je to třeba (pokud vůbec). V těch prstencích které se měří je nejspíše v každé více hvězd než psů na Zemi (u těch větších galaxií).
Popravdě jsem již dříve hledal (neúspěšně) nějakou práci která se tím zabývá, ale neúspěšně, pokud by se nějaká našla nezlobil bych se.
Koukněte, možná jste to již viděl, alespoň na ten graf na začátku, ty křivky nejsou mimo o trošku, je to o lepší desítky a dále i o cca 100km/s, mimochodem koukám jsou tam i ty vodíkové čáry: https://en.wikipedia.org/wiki/Galaxy_rotation_curve
U těch psů záleží na otázce na kterou hledáte odpověď, prostředcích a metodách vyhodnocení. Pokud sledujete týden miliony+ psů a zjistíte, že 90% dráhy pohybu směřuje vůči nějak definovanému pozorovateli do stran, tak je to v daných podmínkách jejich nezpochybnitelná vlastnost. A pokud se nějak podstatně nezmění zadání pokusu (podmínky) tak to tak bude. Popravdě nevím přesně co tímto myslíte, pes má vůli, jeho pán také, vybraná videa nejsou reprezentativní vzorek. Pokud, snad ne, chcete 100% tak to jde jenom v matematice, jinde ani v přírodě ani mezi lidmi 100% neexistuje.
Ty nejistoty jsou různé, ale mimo ty extrémy (vzdálenost, ČD a tak) nejsou tak velké. Standardní svíčky, cefeidy, pulsary... https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/struktury/vzdalenosti.php různé věci to dost omezují, možná jste ovlivněn tím, že se běžně věnuje pozornost jen tomu kde je nějaký problém. To popravdě ovlivňuje i většinu lidí včetně mě a nejen v tomto oboru. Pardon dnes to zaříznu, pokud najdete nějaký zajímavý odkaz a podělíte se budu rád s mobilem se mi to příliš nedaří/nechce a tím víc dík Oslu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-28 08:14:50
Moje vnímání reality je ovlivněno tím, že se profesionálně nevěnuju teologii, astrologii, kosmologii ani jiné formě okultismu. Už víc jak 20 let se profesionálně věnuju profesionálně vývoji. A ze zkušeností vím, že pokud je na konci kabelu nízký napětí, tam kromě úbytku napětí na kabelu se musím podívat i na to, jestli je zdroj v toleranci a u střídaviny i na parazitní indukčnost a kapacitu... A ne tvrdit zákazníkovi, že uprostřed kabelu je temný spotřebič, který sežere energii a na konec jí doputuje málo. Zákazník platí za to, že problém vyřešíme a bude to fungovat, ne za pohádky. Tak jsem si tak nějak zvykl, když něco nesedí, napřed prozkoumat to, co známe a může to problém ovlivnit.
Já jsem třeba všude viděl jenom působení gravitace. Ale co vím, nikdy a nikde se neřešila elektromagnetická interakce na vyšší úrovni, než je lokální pole planety nebo hvězdy... Neřešil se tlak hvězdného větru, neřešilo se, co se stalo s plazmoidy po opuštění hvězdné soustavy, neřešila se entropie,... Hlavně že se čaruje s temnými silami :/
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Pavel Kaňkovský,2024-07-28 15:36:21
No... když jste tak strašně chytrý a ostatní jsou tak strašně blbí, zabednění a/nebo leniví, že se těmi skvělými nápady, které jste vyjmenoval, vůbec nezabývali, tak to zkuste vyřešit sám. Budete slavný a nejspíš dostanete nobelovku.
Ale ono je asi o dost lehčí zkoumat kabel a zdroj někde u sebe v labu, kde si s nimi můžete provádět jakákoli měření a pokusy, jaká Vás napadnou, než na ně jen koukat z velké dálky dalekohledem...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-29 00:00:19
Tady je velké zkreslení těmi popularizačními články, pokud bych s tím již nebyl seznámen dříve tak bych s vámi hodně souhlasil, ale začnu konkrétně u těch vašich příkladů. Držím se stále těch rotačních křivek, u jiných jevů ty věci samozřejmě vliv mít můžou/mají.
Elektromagnetická interakce klesá s 3tí mocninou vzdálenosti, proto má vliv jen omezeně (lokálně), pokud neuvažujete její integraci do relativistických rovnic jako energie=hmota=gravitace (= je implikace, špičaté závorky se tu píši nějakým kódem, pokud to ještě někdo čte prosil bych o návod). Hvězdný vítr je běžná hmota, zlomeček hmoty ve sluncích. To by se mohl uvažovat tlak světla, jen bych pro zajímavost připomněl sluneční plachetnice a jejich nepoužitelnost dále od slunce. Plazmoidy tuším nejsou schopny existence ve vakuu, tedy bez nějakého protitlaku.
Teď konečně začnu byt trochu pozitivní, entropie se téměř jistě používat byť nepřímo/trochu jinak bude, v nějakých těch "stavových rovnicích" galaxie, jen se bude vycházet z jiných sil/rovnic. Pro zajímavost (ten degenerovaný plyn a hledání působení interakcí) https://www.osel.cz/13463-jaderna-hmota-v-nitru-neutronovych-hvezd.html
U té popularizace je ten skutečný smysl/výstup toho výzkumu často překroucen, překryt, či občas nestoudně zneužit. I když to sem příliš nepatří tak pro pochopení vám připomenu různé články o zázračných "OZE vynálezech", tam se většinou skrývá nějaká zajímavá novinka, jenže se to přelepí tím novodobým náboženstvím a výsledky čtete sám. Stejně tak i zde, je velký tlak na velkolepost, jednoduché prohlášení typu: Vědci řekli A, temná hmota existuje. Další věc je, že se stále řeší jen ty problematické oblasti a tak člověk většinou ani neví kde všude ty modely sedí a jak těžké je něco nového "nasadit" tak, aby to zároveň odpovídalo tomu potvrzenému i tomu zkoumanému.
Zde, v tomto článku o ČD, je důležité to, že by to mohla (ale jen mohla) být temná hmota, ale zároveň zde plynou omezení na to jaké vlastnosti musí mít. U jiných pokusů/pozorování/výzkumů se z těch možností druhů/ vlastností ukusuje také. Oproti té vaší práci (zní mi zajímavě), zde jde o základní výzkum. Jako vy by jste neznali zákony podle kterých ty obvody fungují, také by je ani ty nejmoudřejší hlavy trefily napoprvé (ty zákony ani obvody) a vůbec ne všechny.
Všechna a ta měření mají nejistoty, některá velká, některá obrovská. Postupným zlepšováním, metod, přístrojů, ale také a to je velmi důležité právě u gravitační astronomie, prostě získáváním více dat se vše zpřesňuje. Pokud máte miliardu údajů o tom stejném, tak i když je každý s rozptylem se z toho dá vymyslet opravdu hodně. Znáte výraz "sigma"? Nudný, ale důležitý pokrok:
https://www.osel.cz/13532-webbuv-teleskop-potvrdil-kalibraci-vzdalenosti-pomoci-cefeid-z-hubblova-teleskopu.html
Tohle jsem chvilku hledal to o věci dost vypovídá tedy to druhé video pod článkem, mimo jiné kolize galaxií a něco tam bylo i o těch simulacích, pokud máte hodinku doporučuji celé. To by možná mohl být ten zamýšlený způsob jak sem přivést další hmotu k brzdění těch ČD, proto jsem si na něj vzpomněl (opakované průchody hmoty jádrem při usazování se na orbity)? Tedy samozřejmě pokud se s tím nepočítá již od začátku.
https://www.osel.cz/13490-bajecny-uspech-webbuv-dalekohled-spatril-vznikajici-galaxie-na-usvitu-vesmiru.html#poradna_kotva
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-29 17:12:28
Kde se vám u té EM interakce bere třetí mocnina?
Coulombův zákon: F=ε*Q1*Q2/d^2
Newtonův gravitační zákon: F=G*m1+*m2/d^2
A kdyby EM interakce nebyla silnější, než gravitační, tak vesmír vypadá úplně jinak a postavit fúzní reaktor by bylo jednodušší, než štěpný reaktor.
Vliv statistiky samozřejmě znám, ale tam to zpřesnění funguje jenom za předpokladu, že pro získání dat použiju korektní metodu a správně je interpretuju. Jinak to jenom generuje přesnější a přesnější nesmysly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-30 00:22:26
Pardon, tu elektromagnetickou sílu jsem zmastil, psal jsem to v polospánku a soustředil se na jiné věci, chtěl jsem napsat, že je v praxi omezená na dosahu (ještě jednou pardon mám dost tendenci si věci tam kde to není podstatné zlehčovat/vypínat mozek) a zamotal jsem se v těch věcech okolo, co všechno by mohlo mít vliv na ty tenzory a na jakou vzdálenost, ale nejvíc u vzpomínání na to kde jsem viděl to video. Už jsem to tu jednou psal u podobné diskuse, že to vypadá tak, že se nás někdo snaží utahat až napíšeme nějakou hloupost. Mimochodem tam máte obdobnou s tou silou interakce a to jste napsal jen odstaveček.
Proč si myslíte, že jsou ty měřící metody nekorektní? V podstatě to spíš vypadá, že protože se nepozoruje to co by se vám líbilo tak tomu nevěříte. Existenci temné hmoty nikdo nepovažuje za prokázanou, ani v tomto článku, ale mohla by spoustu věcí vysvětlit. Osobně se mi také nelíbí, stejně jako to strašení na dálku, ale tam mám již smůlu, leda by se našel nějaký oslí můstek jak ho "rozumně vysvětlit". Ta hmota se zkrátka hledá, normální, temná, mond, co z toho nakonec vyjde?
Pokud se chcete směrem k té astronomii ještě více znechutit tak projděte ten rozptyl odhadů a dohadů zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie_Ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%A1_dr%C3%A1ha
Jiskřička naděje "Pokud se potvrdí, že hmotnost hala je srovnatelná s hmotností Mléčné dráhy, mohou to být chybějící baryony okolo Mléčné dráhy."
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-30 12:21:54
No a ještě jsem vám neodpověděl na otázku kde tu třetí mocninu beru. To je naštěstí jednoduché, v 6té třídě ZŠ. Tam jsem si to nějak zafixoval a i když již samozřejmě nejméně od SŠ vím, že klesá se čtvercem, tak mi to občas, když mi nezáleží na tom co píšu, nebo se soustředím (jako zde) na příliš, pro věc důležitějších věci, uletí. Většinou tyto zřídkavé úlety vychytám při kontrole, ale zde vlivem únavy a pokročilé doby na to nebyl čas a energie.
Tak ještě jednou omluva za tuto hrubku.
Samozřejmě ta věta po vypuštění toho nesmyslu platí stále, jinak by mi ji autocorect vyhodil i tak.
Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Pavel K2,2024-07-28 12:10:41
To je výběrový efekt. Můj pes běhá většinou směrem od kamery. Ale ta videa jsou celkem nezajímavá, je na nich vidět jen psí prdel, takže je nedávám na youtube. Ani je neukazuji rodině.
Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Pavel Kaňkovský,2024-07-28 15:42:50
"Pokud poletí rychle kolmo na osu pozorování vysokou rychlostí, může jevit stejný výsledky spektra, jako když mění vzdálenost v ose."
Hmm... už jste slyšel o tom, že rychlost je změna vzdálenosti v čase? Myslím, že mne to říkali na 2. stupni základní školy... :D
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Petr Mikulášek,2024-07-29 16:59:43
Samozřejmě. Ale představte si, že tu rychlost zkoumáte jenom podle zvuku motoru toho předmětu pomocí Dopplerova jevu na jeden mikrofon, je to od vás 2 km, máte na to pět minut a hýbe se to 3 mm/hod. A odmítnete připustit fakt, že otáčky motoru můžou mít nějakou toleranci. Pak se blbě určuje, jakým směrem se to pohybuje...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
F M,2024-07-30 00:46:46
V tom příkladu je nesprávně ta rychlost 3mm/h, ten rozdíl rychlostí je opravdu měřitelný, zde by mohly stačit desetiny km/h. Samozřejmě posloucháte dva protisměry se spoustou těch motorů a máte nějaké prostorové rozlišení (úhlové), takže rozlišíte protisměry a měříte rozdíl mezi nimi. A ejhle ono tam opravdu může něco vyjít.
Samozřejmě u zvuku je omezení množstvím rozlišitelných hluků motorů, takže je nefér i těch 5minut, pro získání miliard vzorků by samozřejmě bylo potřeba mnohem delší doby.
Mimo spoustu dalších věcí které jsem zapomněl dodat, to získání rotační křivky je dost omezeno, i tou vzdáleností, nikdo se nesnaží brát jakoukoli hodnotu, vychází se z těch dostatečně ověřených. Na něčem se teprve pracuje.
Howgh, pardon potřebuji v tomto tématu pár dní raději týdnů pauzu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co jsou soudobé znalosti?
Pavel Kaňkovský,2024-07-30 01:32:40
To je dost pochybná metafora.
Nezkoumám jeden zdroj, ale celou skupinu, u které jsem v mnoha případech schopen rozlišit různé části té skupiny, ne-li jednotlivé jedince. Navíc se při měření hvězd často vybírají mladší hvězdy, které mají menší rozptyl rychlostí než ty staré, případně se pozoruje přímo mezihvězdný plyn (zejména je to významné v okrajových částech, kde je hvězd málo, ale diskrepance v rychlosti rotace je největší).
Nic nenasvědčuje tomu, že by vlnová délka určitých spektrálních čar byla v různých místech prostoročasu různá, takže mohu předpokládat, že "otáčky motoru" ve vztažné soustavě zdroje znám přesně.
Naměřené hodnoty mohou být ovlivněny asi čtyřmi způsoby: relativistickým Dopplerem, který je za dva (radiální a transverzální), gravitačním rudým posuvem v původní galaxii (záření přichází z různých gravitačních potenciálů) a různým zkreslením po cestě (kosmologický rudý posuv, Sunjajev-Zeldovič, gravitační fialový posuv způsobený naší Galaxií, Sluncem a Zemí, atd.).
Zkreslení po cestě je většinou stejné pro celou pozorovanou galaxii a mne zajímají rozdíly v rámci té galaxie, takže toto nepůsobí zásadní problémy.
Gravitační rudý posuv a transverzální Doppler jsou efekty druhého řádu ((v/c)^2), čili pro malé rychlosti jsou mnohem slabší než radiální Doppler. A malé rychlosti předpokládat mohu, protože je to limitované únikovou rychlostí, jinak by zkoumaná galaxie nebyla gravitačně vázaná a vlastně by ani nemohla existovat.
Takže nejvýznamnější je ten radiální Doppler, ze kterého mohu celkem spolehlivě určit radiální rychlost.
Poslední parsek
Pavel Krušina,2024-07-25 17:06:16
Chtělo by to trochu rozvést, proč by se zrovna supermasivní černé díry měly zastavit v pádu k sobě. Copak negenerují gravitační vlny, kterými ztrácí kinetickou energii?
Re: Poslední parsek
Viktor Mikulenčák,2024-07-26 10:29:38
To by mě také zajímalo. Nicméně k těm splynutím dochází,a jestli má vědec vybrat mezi tím že jsou jeho výpočty a simulace špatné nebo tím že za to může neviditelná a nedetekovatelná forma hmoty a energie tak je jasno.
Re: Re: Poslední parsek
Anton H,2024-07-26 22:42:40
Problém je, že na popis splynutia čiernych dier by sme potrebovali poznať metriku časopriestoru dvoch telies, alebo poznať tenzor energie a hybnosti tejto sústavy. Poznáme síce Schwarzschildove riešenie Einsteinovej rovnice, ale to sa dá aplikovať len pre statické, sféricky symetrické teleso. To je triviálne riešenie s nulovou pravou stranou Einsteinovej rovnice, kde všetky zložky tenzora energie hybnosti sú nulové a diagonálne zložky metrického tenzora sú len funkciou priestoru. Syntéza dvoch čiernych dier je dynamický proces, kde sú nenulové aj nediagonálne zložky tenzora energie hybnosti. Je to dynamický proces, takže zložky tenzora musia byť nie len funkciou priestoru, ale aj času. Analytický matematický model splynutia čiernych dier samozrejme fyzici nemajú, môžu len numericky modelovať, ako by to "mohlo fungovať". Numerické modelovanie fyzikálnych javov je bežná prax a relevantnosť modelu sa verifikuje na základe súladu numerických a experimentálnych výsledkov. V prípade splynutia masívnych čiernych dier bohužiaľ nemáme možnosť verifikovať matematické modely s experimentom. Potom sa mi zdá dosť "odvážne" tvrdiť, že by bol nejaký rozpor medzi teóriou a praxou, pri splynutí masívnych čiernych dier. Skôr to poukazuje na nesprávny matematický model.
Re: Poslední parsek
Pavel Kaňkovský,2024-07-26 17:07:23
Gravitační vlny generují, ale při tak velké vzdálenosti a tak malé rychlosti obíhání je to naprosto zanedbatelné.
Ten problém spočívá v tom, že ve větší vzdálenosti (cca > 10 pc) se účinně brzdí tím, že si vzájemné interagují se svými galaxiemi. V hodně malé vzdálenosti (cca < 1/100 pc) by je zase účinně brzdily ty gravitační vlny. Ale mezi tím je hluché místo, kde se podaří z okolí černých děr rychle vymést (nebo sežrat) ostatní hmotu, takže první způsob přestane účinkovat, aniž by začal účinkovat ten druhý.
Re: Poslední parsek
F M,2024-07-27 00:35:31
Z jedné strany je vyloženě kolizní kurz, ten je nepravděpodobný, z druhé dojde průletu a spojení se nekoná. Takže nejvíce spojení by mělo proběhnou po záchytu "snižováním oběžné dráhy". Zde se zapojuje ta běžná hmota která ty smbh (supermasivčd) brzdí dynamickým třením kdy se energie ČD předává normální hmotě a tím se zpomalí natolik, že neproletí (přesněji tu možnost rozšíří). Toto se může projevit i v prvních fázích toho "poklesu", jenomže podle těch modelů je ta hmota odvrhována (díky té energii) a později tam nezbude žádná.
Potom nejde o to, že by se v tom pádu zastavily, těmi gravitačními vlnami se brzdí i tak, ale ten pád by trval strašně dlouho, tuším miliardy let a více, každopádně by to byl vzácný jev. No a právě z toho šumu/mumlání vyplívá, tedy ještě ne zcela jistě, že se to dělo vcelku běžně, takže tam něco nesedí.
Teď to již budou spíše spekulace. SMBH jsou velké a mohou být obrovské (tedy jejich horizonty, větší než sluneční soustava) jak budou na těchto vzdálenostech ovlivňovat svoje horizonty, tedy nebudou tam slapy to v kombinaci s nepochopením toho co se při tom děje může dělat zázraky?
Akreční disky, nejsou schopny pohlcovat energií? Tedy toto jsem někde četl jako možné řešení, a zároveň tam bylo i přivedení nové hmoty. Teď zase spekulace, jak se počítá ten pohyb té běžné hmoty, tedy počítá se jako plyn (myšleno se započítáním ovlivňování se mezi sebou gravitací), pokud se v modelu hvězda při absorbci dostatečné energie prostě odečte, tak to také může vypadat v reálu zcela jinak, ta energie se může "rozptýlit" a celkové množství energie které bude ta hmota schopna absorbovat bude mnohem větší. Kvůli tomu také mimochodem zde u tohoto článku nestačí "inertní" temná hmota, ale je třeba ta SIMD (Self-interacting dark matter), které nejen může být více, ale tou vzájemnou interakcí ta schopnost absorbovat tu energii (to dynamické tření, jakoby teplo kdy místo atomů jsou "ohřívany" částice DM, nebo jak jsem psal já hvězdy a ta energie se "rozloží", ohřeje se to rovnoměrněji) velmi roste.
https://en.wikipedia.org/wiki/Self-interacting_dark_matter
https://en.wikipedia.org/wiki/Binary_black_hole
Libor Zak,2024-07-25 15:58:13
A zase ta oblíbená berlička, temná hmota. To je krásné, že jí můžeme přisoudit exotické vlastnosti a spoustu věcí nám vyřeší. Škoda, že se ji pořád nedaří najít. Spíš myslím, že prostě fyzice a geometrii vesmíru prostě nerozumíme. Prostě hrozně moc nemám rád tyhle supersložité teorie, které ale nejsou podložené reálnými daty. Matematicky vychází spousta exotických teorií, když dosadíte ty správné vysněné konstanty a proměnné.
Re:
Dr. Lukkyl,2024-07-25 21:51:06
A svou teorii, že fyzice a geometrii dost nerozumíme, rád máte? Čím se liší od konceptu temné hmoty? Temná hmota není nic jiného než důvod, proč se vesmír chová tak, jak se chová. Protože je neznámý, je "temná", a protože se nejvíce podobá svými vlastnostmi hmotě...je to, inu, "hmota". Jestli je to skutečně toliko gravitačně reagující hmota nebo nějaký projev mikrosvěta nebo úplně něco jiného...nikdo s jistotou netvrdí. Navíc, vysvětlení, že jev způsobuje prostě hmota, kterou nevidíme, není supersložitá, ani exotická, je naopak přízemní a velmi skromná. Což se rozhodně nedá říci o Vašem bombastickém a ambiciózním tvrzení, že vlastně existuje celá jiná, temná fyzika, které nerozumíme a pro jejíž existenci máme ještě méně důkazů než pro temnou hmotu:-)
Re: Re:
Petr Mikulášek,2024-07-26 05:07:00
Pokud vím, tak jediná vlastnost temné hmoty, která zatím byla prokázána, je její schopnost generovat granty. Dokud se neprokáže nějaká její další vlastnost, tak je to pořád jenom hypotéza na úrovni éteru, kterým se šíří vlnění.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
