Největší globální projekt obnovitelné energie blízké budoucnosti Australia-Asia Power Link získal klíčové povolení od úřadů. Jde o propojení masivní solární farmy ve slunné Austrálii s asijskou pevninou, které zajistí 4 300 kilometrů dlouhý podmořský kabel mezi australským Darwinem a Singapurem. Povede po dně Indického oceánu mezi indonéskými ostrovy a měl by to být daleko nejdelší podmořský kabel světa.
Projekt AA Power Link vede společnost SunCable. Prvním krokem bude vybudování mamutí solární farmy v australském Severním Teritoriu. Právě na tuto solární farmu se vztahuje zmíněné povolení od vlády Severního Teritoria. Vyroste v Powell Creeku a měla by kontinuálně produkovat až 10 GW solární energie.
Kromě samotné farmy na stejné lokalitě vyroste zařízení pro ukládání velkého množství energie. Povolení se rovněž vztahuje na vybudování trasy pro přenos energie mezi solární farmou a Murrumujukem poblíž Darwinu a pro položení kabelu v australských teritoriálních vodách, až k hranicím Indonésie. Projekt zajistí i dodávku energie do samotného Darwinu, klíčového města na severu Austrálie. Poskytne mu až kolem 7 GW energie, dostupné nonstop 24/7. Pomořským kabelem by mělo proudit do Singapuru kolem 2 GW.
Uvedené povolení je sice klíčové, ale SunCable musejí vyjednat ještě řadu dohod s majiteli půdy a dalších nemovitostí v prostoru projektu, včetně původních obyvatel Austrálie. V roce 2027 by se měli dostat ke konečnému rozhodnutí pro investice Final Investment Decision.
Pokud všechno půjde podle plánu a projekt nepřekazí nějaké hrozivé události, kterých teď ve světě vykukuje plno, dodávky solární energie projektu AA Power Link by měly být spuštěny počátkem třicátých let. Až bude projekt dotažený do konce, měl by generovat až 20 GWp (peak solar power), což je maximální výkon za nejlepších možných podmínek na dané lokalitě. Úložiště energie solární farmy by přitom mělo pojmout 36-42 GWh.
Video: SunCable
Literatura
Největší projekt čisté energie bude dodávat Singapuru elektřinu z Austrálie
Autor: Stanislav Mihulka (04.10.2021)
Krustovoltaika zařídí obnovu půdy v pustinách
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2023)
Tandemové solární články univerzity KAUST zlomily světový rekord
Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2023)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Sopečný popel je vynikající levná baterie na termální solární energii
Autor: Stanislav Mihulka (22.05.2024)
Diskuze:
ach ta cisla
Martin Novak,2024-07-26 08:18:19
10 GW kontinualne a 40 GWh kapacita. To funguje diky tomu, ze noc v Australii trva max 4 hodiny.
No jasně...
Many More,2024-07-22 23:17:36
Je to furt stejný:
A tenhle tady vyrábí zlato štěpením olova. No řekni jak to děláš?
No ono totiž záleží na tom, jak se do toho třískne.
...
My tady zaměstnáváme samé odborníky :-)
Ach ta čísla
Kamil Kubu,2024-07-22 13:20:36
Instalovaný výkon 20 GWp, kapacita úložiště až 42 GWh, plánovaný výkon 10 GW 24/7. Já se v tom nějak ztrácím, jak to chtějí nějak skloubit dohromady.
Ta elektrárna má stát 17° pod rovníkem. Ideální místo na solar trackery východ-západ. Mají je i na obrázcích. Dá se tedy očekávat, že nějakých 8 hodin denně pojedou alespoň na 80% výkonu a alespoň 4 na 100%. To je nějakých 60-70 GWh navíc oproti odběru. Kam to chtějí nacpat, když úložiště je jen o něco víc než poloviční?
Na druhou stranu, ani kousek od obratníku nesvítí slunce 24/7. S plánovanou dodávkou 10 GW jim vydrží úložiště na 4 hodiny. Nejdéle ve dvě ráno jsou baterky na nule. Ale možná je to celé schované v tom slůvku "až" 10GW. Což může znamenat, že v ty dvě ráno už nebudou dodávat 10 GW ale třeba jenom 10 kW. Ale pořád to bude kontinuální dodávka.
Re: Ach ta čísla
Petr Nováček,2024-07-22 18:52:52
V textu máte 2GW do Singapuru a do města až 7GW. Ve skutečnosti 10 GWp elektrárna dá za den zhruba 50 GWh. V podmínkách ČR dá 10 kWp FVE také většinou v létě jen 40 kWh a to je tu delší den.
Takže 20 GWp FVE dá za den zhruba 100 GWh elektřiny. 42 GWh uloží do baterek a zbytek pošle hned do sítě. V noci je menší spotřeba, takže to zhruba vychází.
Re: Re: Ach ta čísla
Kamil Kubu,2024-07-23 09:57:02
To ale zřejmě mluvíte o PVE s fixní instalací v určité sklonu směrem na jih. V blízko rovníku, kde se výška slunce nad obzorem mění jen málo se vyplatí instalovat panely otočné v jedné ose, které dokážou maximalizovat osvit článků v mnohem delším intervalu než je tomu u fixní instalace. Podle některých studií dokáže panel se solar trackerem vyrobit až o polovinu více energie než ve fixní instalaci.
Ale na celkovém denním objemu se ten nesoulad moc neukáže. Moje argumentace stála na tom, že v okamžiku maximálního výkonu bude přebytek na výstupu z pole 10 GW. A za slunných dní nebude vůbec žádný problém takový výkon dosáhnout po dobu větší než 4 hodiny. A na to už úložiště stačit nebude, zvlášť když už předtím výkon přesahoval odběr a úložiště bude z nějaké části zaplněné.
Další pochybnosti ve mně vyvolává fakt, že na vlastních stránkách Sun Cable zmiňují odběry 1,75 GW pro Singapur a 4 GW pro Darwin. S tím, že kontinuální produkce elektrárny má být 6 GW. To už vypadá vzhledem ke kapacitě úložiště rozumnější, avšak dost to nesedí s instalovaným výkonem 20 GWp v solárech.
Re: Re: Re: Ach ta čísla
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-23 10:51:40
Nehledal bych v tom vědu. 20 GWp chcápu jako maximální potenciál, se kterým se v lokalitě počítá, ale stavět to budou postupně podle poptávky a technických možností. A co se týče ukládání - on někdo tvrdí, že to je jediný zdroj, se kterým se počítá v energetickém mixu? Přes den mohou vyrábět ze slunce a v noci např. z plynu. Klasika jako v Německu. Jen s rozdílem, že Austrálie má vlastní plyn a lepší podmínky pro soláry.
Re: Re: Re: Ach ta čísla
Petr Nováček,2024-07-23 16:44:53
Použijte například tutu aplikaci, přepněte si na Tracking PV
https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/#PVP
Na severu Austrálie bude podle aplikace produkce elektřiny z 1 kWp zhruba 2000 kWh za rok, což je zhruba 5,5 kWh za den z 1 kWp výkonu. 20 kWp výkonu tak dá zhruba 110 kWh za den i při natáčení. Nesmíte mimo jiné zapomínat i na fakt, že napětí na solárních panelech klesá úměrně s rostoucí teplotou. Každý 1 °C nad 25 °C se sníží výkon solárního panelu o 0,3 % až 0,5% podle panelu. Černý panel se rozpálí klidně na 75 stupňů. Takže hned máte výkon o 15% - 25% nižší.
Re: Re: Re: Re: Ach ta čísla
Kamil Kubu,2024-07-24 10:42:18
Díky za typ. Pomocí té aplikace jde získat agregované hodnoty produkce přímo z Powell Creek, kde by ta elektrárna měla stát. výhodou je, že jsou v nich započtené i ty ztráty z tepla, takže ten výsledek že čistá dodávka do gridu.
Mě vyšlo že jaro a začátek léta bude průměrná denní výroba cca 7,5 kWh z 1 kWp. V té době tam svítí sluníčko cca 11 hodin denně. Když oříznu ty krajní půlhodiny, vychází mi průměrný výkon 0,75 kW. Aby se dosáhlo takového průměru, musí nutně ve velké části dne při optimálním osvitu a intenzitě slunečního svitu jet panely na plný výkon. Po započtení ztrát se samozřejmě výkon do sítě sníží. Aplikace ukazuje souhrnné ztráty až 25%, ale ty zase vycházejí z poměrů celkových agregovaných čísel.
Aplikace ale dokáže dodat i hodinová data výkonu "na svorkách panelu" za konkrétní po jednotlivých datumech. Za rok 2020 se tam během jara a léta běžně objevují hodnoty kolem poledne na úrovni 900W a více. Což znovu potvrzuje moje argumenty. Pro instalovaný výkon 20 GWp a předpokládaný odběr v gridu 10 GW není to úložiště schopné pokrýt denní špičky během hezkých dní. A zároveň není schopné vykrýt dodávku během doby, kdy slunce nesvítí vůbec. Čísla uváděná na stránkách Sun Cbale (4GW Darvin, 1,75 GW Singapore) jsou z pohledu kapacity úložiště mnohem realističtější. Pořád to ale nesedí na instalovaný výkon. Ledaže by při tak obrovské kapacitě šli do snížených nákladů a měli fixní instalaci. Pak by průběh denní křivky byl natolik "hrbatý", že by korespondovalo s kapacitou úložiště. Avšak měl bych pochybnosti o schopnosti dodávat požadovaný výkon v zimě, kdy fixní montáž je schopná v této lokaci dodávat okolo 1kWh za den.
Re: Re: Re: Re: Re: Ach ta čísla
Martin Novák2,2024-07-26 17:27:39
Je sice hezké že umíte počítat, ale zjevně nemáte žádné zkušenosti s FV panely. Uvedené hodnoty jsou čistě teoretické a mají jediný význam - víc nedostanete. To je vše.
Instalovaný výkon je špičkový výkon v ideálních podmínkách a v reálu ho nedosáhnete. Atmosféra není ideálně čistá a panely po prvním týdnu také ne.
Severní Austrálie je sice poušť, ale vysoká oblačnost není výjimkou a dokáže srazit dodávaný výkon na 25% přesto že stále svítí slunce a házíte stín.
Takže pokud chcete alespoň trochu stálejší dodávku musíte panely předimenzovat holt s tím že nebudou v dobrých dnech využity na 100%.
Průměrné výkony jsou u FV naprosto k ničemu protože FV není stálý zdroj.
není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
David Pešek,2024-07-22 11:43:18
2 GW do Asie když bude v Austrálii svítit. Nechci být škarohlídek ale nebylo by jednodušší a levnější postavit v Singapuru jadernou elektrárnu s dvěma reaktory po 1GW výkonu? fungovalo by to i v noci a nebude potřeba tisíce km kabelu
Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
Jitka Chmelová,2024-07-22 13:51:53
Projekt původně měl stát 2027. U původního článku 2021 najdete ještě víc věcí, které by Češi udělali jinak. Ale stavbu JE v Singapuru tam nikdo nenabídl...
Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-22 15:25:17
Singapur je městský stát s 5 miliony obyvatel a rozloze necelého procenta ČR. Naše jaderné elektrárny jsou v málo zalidněných oblastech, aby šlo blízké okolí v případě hrozícího úniku radioaktivity snadno evakuovat. Má Singapur vhodnou lokalitu pro výstavbu?
Re: Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
David Pešek,2024-07-24 15:45:09
elektrárna může být vzdálená i 100km od hustě obydlené oblasti, elektrárna s řádově menším výkonem by ani nemusela stát na pevnině, a ani fve nemusí stát na pevnině tisíce km daleko, určitě by se pro potřeby Singapuru nechalo najít schůdnější řešení zdroje elektřiny než toto co připomíná souseda na prodlužovačce
Re: Re: Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-24 18:40:58
Tak má vhodnou lokalitu nebo nemá? Buďte konkrétní, nebo řekněte jednoduše, že nevíte. Jinak v té oblasti je i hustá lodní doprava, okolí je jednou z nejvýznamějších světových tepen zboží a surovin. Takže je otázka, kde byste tam plovoucí jadernou elektrárnu zaparkoval. Nehledě na to, že plovoucí JE provozuje snad jen Rusko a ta má výkon slabých 70MWe. Jinak Singapur v současnosti drtivou většinu elektřiny vyrábí v plynových elektrárnách, takže je nestálá povaha solárů nemusí vzrušovat.
Ohledně solárů u sousedů v blízkém okolí - a tam nějaká nevyužitá plocha je? Předpokládám, že jsou kolem buď deštné pralesy a nebo je plocha už dávno využita k zemědělství a dalším účelům.
Re: Re: Re: Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
David Pešek,2024-07-24 20:44:46
proto by i fve nebo vte mohly být plovoucí. Další generace ruských plovoucích jaderných elektráren budou osazeny dvěma reaktory RITM-200M s celkovým výkonem 110MWe, ale i Američané vyvíjí své plovoucí jaderné elektrárny. Plynové elektrárny jsou problémem tak velkým jako je cena emisního odpustku, možná to v Singapuru neřeší
Re: Re: Re: Re: Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-24 21:16:38
Jde o to, že ty plynovky už mají a výstavba FVE je relativně rychlá, takže jde o rychle dosažitelnou úsporu plynu. Zároveň to do budoucna nevylučuje další nízkoemisní zdroje elektřiny, které jste zmiňoval.
Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
Petr Nováček,2024-07-22 19:03:28
V Číně už existuje kabel dlouhý 3000 km HDVC, tak proč ne 4300 km. Singapur nemá místo na bydlení natož na jaderku. Nicméně panely by mohli umístit v okolních státech. Sice by tam byl o něco menší výkon solárů, ale zase by se ušetřilo za kabel.
Re: Re: není to málo hudby za moc peněz ty 2GW ?
Vojtěch Běhunčík,2024-07-23 19:52:07
Nejsem si jist - v Číně mají venkovní vedení ±1100 kV HVDC v délce 3293 km, ale kabel kratší: ±800 kV HVDC v délce 2290 km.
A navíc tak dlouhý kabel má hnusně velkou kapacitu - to se bude muset velmi opatrně připojovat a ještě šetrněji odpojovat ...
Re:
Petr Nováček,2024-07-22 19:05:17
A to jako proč? Afrika je nestabilní. Jen o trochu menší výkon solárů je i v jižním Španělsku, Sicílii nebo Řecku, kde odpadá problém s afričany.
Re: Re:
Ežo Vlkolinský,2024-07-23 12:28:48
Sahara je veľká nevyužitá plocha a v tieni solárnych batérií by to mohlo byť zaujímavé.
Re: Re: Re:
Petr Nováček,2024-07-23 16:46:26
Jenže pro potřeby celé Evropy by stačilo dát panely na několik procent území Španělska, tak proč řešit Saharu.
Re: Re: Re: Re:
Martin Novák2,2024-07-26 17:48:29
Žádné množství panelů nestačí k pokrytí spotřeby Evropy jednoduše proto že FV není stálý zdroj a Evropa potřebuje energii nepřetržitě.
Ledaže byste měl v plánu udělat uprostřed Evropy menší vyrovnávací přečerpávací elektrárnu, např. postavit hráz u Děčína a zatopit celé Čechy.
Celkově je FV nesmysl nad pár % celkové spotřeby, jednoznačně nejdražší zdroj který nevyrobí dost energie pro obnovu systému včetně úložiště na půl roku. Náhradou stálého zdroje může být jenom jiný stálý zdroj.
Re: Re: Re: Re: Re:
David Pešek,2024-07-27 11:37:53
Fve by dokázaly napájet celý svět, jen by se instalace musela předimenzovat, kolem rovníku páteř instalace s napětím v gigavoltech a na každém poledníku výkon vyšší než je odběr celé planety + akumulace, pak by mohla být fotovoltaika považována za disponabilní zdroj energie, ano je to kravina na entou kolosálních rozměrů, ale je to vidět na první pohled, menší instalace fve bývají také nesmyslné díky ceně nebo vytížitelnosti, absenci akumulace, kanibalizace, ale tam mnozí tu nesmyslnost nevidí
Re: Re: Re:
Petr Mikulášek,2024-07-23 18:56:26
Jenomže na Sahaře je moc prachu a abrazivního písku v proudu vzduchu, to soláry nemají moc rády... Přesýpání dun a odklízení písku by hodně zvedlo náklady.
Navíc jsou tam extrémní rozdíly mezi denní a noční teplotou a to se pro změnu zase nelíbí baterkám.
A použít jenom jedno vedení pro takový výkon nedává smysl kvůli ztrátám i kvůli spolehlivosti. Víc vedení udělá velkou smyčku a ta bude chytat přepětí při geomag. bouřích...
labilní magnetické pole
Alexis Bergman,2024-07-22 10:18:44
El.kabel silně ovlivní magnetické pole v extrémně velkém tektonickém prostředí, kde vzniká většina tajfunů. S původními obyvateli Austrálie se australská vláda již dlouho vypořádavala po svém - soustavně jim násilně hromadně odcizovala narozené děti, které dávala do ústavů nebo náhradních rodin australských.
Re: labilní magnetické pole
Pavel Vitvar,2024-07-24 02:29:36
No to je dost nesmysl. Jasně nějaké zbytkové elmag. pole kolem kabelu bude, ale ne větší než kolem vedení z Temelína. Spíš méně, protože se jako izolace do podmořských kabelů nepoužívá vzduch a díky tomu jsou jednotlivé žíly blíže k sobě a tvoří menší smyčku. A že bychom zažívali nějaké negativní vlivy od kabelů z našich elektráren si nejsem vědom.
vysokonapěťový podmořský kabel
Florian Stanislav,2024-07-22 09:38:54
https://www.proelektrotechniky.cz/kabelova-technika/1.php
"29.6.2012 Společnost nkt cables vyvinula, vyrobila, instalovala a uvedla do provozu 245 kV trojžilový vysokonapěťový podmořský kabel. S průměrem 270 mm je to největší podmořský kabel na světě. Kabelová trasa činí cca 24,5 km a spojuje GIS stanici v Grenaa s platformou transformátoru pobřežní větrné elektrárny v Anholt."
1,5 vodičový vysokonapěťový podvodný(okeánský) kabel
Josef Hrncirik,2024-07-26 12:25:30
Chánovští se okamžitě domluvili s vy/šle/ ch(ca)/tě/nými australskými trestanci, že nejekonomičtější je 1 vodič kabelu ještě před utopením realizovat ve "Sběrné Suroviny s.r.o. Chánov" a nahradit ho vodním.
Vodivosti Cu, Al, mořská voda jsou: 9,6 MS/m; 35,6 MS/m; 4 S/m; Ceny: Dolar/tuna: Cu 9165; Al 2270; 0
Hustota Cu: 8,96 t/m3; Al 2,7; Dolar/m3: Cu 82211; Al 6129; o0
Cena vodiče délky 1 km vodivosti 1 S: Cu 1.38 SS = S´´= ...; Al 0,175 S´´; -oo00
Přijatelná odporová ztráta vedení prý = 5%.
Pro 2 GW / 2MV délce 4300 km. 2 dráty pak dovolí jen 0,347 A/ mmm2 Cu vodiče pro 1000 A, tj. 2880 mm2, tj. D=61 mm (Pro každý! ze dvou drátů!!), tj. 2*111 kt Cu v Dr Ráhthech, tj. sběrna max. 2,034 GS´´.
Fikaní sběrači navrhujú 1 Al vodič účtovaný jako 2 Cu a u zavření ob vodu série podvodů pod vodú.
Při ztrátě 2,5% výkonu ve vodě stačí průměr vodičkového vodiče 235 m (průřez 4,3 ha).
V hlubokém okeánu by ale ztráta byla podezřele nízká (menší než plánovaných 2,5 %) a proto je nutno průřez Al zmenšit 2x!
Protože Al vodič stejné vodivosti je 7,88 x levnější než účtovaný Cu, ušetří se 7,88.2(polovina vodičů).2 (poloviční průřez Al vodiče, aby malá ztráta 2,5% nebyla až příliš nápadná) tj. až 96,83 formálních nákladů na formálně celo měděné celoizolované velmi dlouhé vedení.
Nenápadně tak v Al a okeánu a vypařené izolaci a pokládání zmizí více než 96,83% materiálových nákladů na kabel při velmi! velmi!! dlouhém vedení!!!
To č umíte na Dr. Rát!!!!!
Libor Zak,2024-07-22 08:08:55
Bude se jednat převážně o podmořský kabel. Kabel navíc bude určitě stíněný. Studie patrně budou.
Spíš si říkám, jestli celkové náklady a el. ztráty na vedení jsou vůbec celkově rentabilní.
Nemluvím o tom, že to bude zřejmě zastřešené nějakými šílenými dotacemi, na dotace jede hodně šíleně ztrátových a neekologických projektů, které mají demonstrovat ekologicý přístup.
Magnetické pole
Oldřich Vašíček st.,2024-07-22 07:22:36
Neovlivní tak dlouhý elektrický kabel magnetické pole v dané oblasti? Nezmění se migrační tahy živočichů, kteří jsou na něj citliví? Existuje na to nějaká studie?
Re: Magnetické pole
Vojta Ondříček,2024-07-22 09:31:09
Asi ne. Telefonní a komunikační kabely mají také kovový plášť.
Vodiče elektrického proudu budou dva, jeden pod negativním napětím, druhý pod pozitivním napětím, tedy asi ±1 milion Volt. Proud jedním vodičem tam, druhým zpět, takže i bez zemnícího kovového pláště by takový transport elektrické energie neměl mít vliv na okolí.
Co mi připadá fantastické je ta délka vedení 4300km. Představme si Cu vodič o průřezu 1 mm². Při proudu jednoho Ampéru dostanu napěťový úbytek 73000V (73 kV). Mám-li zdroj o napětí 1MV tak je u spotřebiče 0,927MV, tedy ztráta 7,3% výkonu. Pro 1A na 1 mm² Cu !!!
No a 1A při 2MV dá 2MW výkonu ... a v článku je psáno o výkonu P : 2GW. To by vyžadovalo dost "tlusté" vodiče Cu a pomalu jednou takové pro Al. O chlazení se sice postará mořská voda, ale napěťová isolace vodičů bude to chlazení brzdit. Ten kabel bude asi nejdražší částí toho komplexu.
Re: Re: Magnetické pole
Florian Stanislav,2024-07-22 10:38:29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_st%C3%ADn%C4%9Bn%C3%AD
Podle zdoje článku část kabelu pude stejnosměrný proud.
Faradayova klec stíní pole uvnitř, vně kovové obaly pole oslabují, ale nelze vyrušit. Ve vodě to zeslabení bude nejspíš silnější jak ve vedení vzduchem. Ptáci sedají na napěťových kabelch asi 100 let a to jěště dostívají malinko proudu jako paralelní obvod. Takže drsama podmořského kabelu bych neviděl.
Ztráty v měděném vedení jsou nejen ve vysokopapěťové části, ale i hodně v rozvodech s nižším napětím. Elektrony se nelíhnou, ale vracejí zpátky unavené.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Symetrick%C3%A9_veden%C3%AD_sign%C3%A1lu
Symetrické stínění signálu je spíš pro datové signály.
Re: Re: Re: Magnetické pole
David Pešek,2024-07-22 11:38:25
ptáci si sedají na dráty vedení do 400kV AC, toto je ale sdružené napětí, fázové max 230kV a pták není uzemněn, proud vodičem nebude nějak závratný aby na několika cm mezi nožkama ptáka vyvolal úbytek napětí takový že by to ten pták poznal - ptákům nijak nevadí sedat na jednotlivé vodiče vysokého napětí, ale zajímalo by mě jak to bude probíhat s DC, tedy konkrétně s HVDC, předpokládám že pták je čistě bez elektrostatického náboje, a jak se odlepí od země a letí tak nějakou statickou elektřinu může nasbírat, a pak se přiblíží k vodiči, kde je plus nebo mínus několik stovek tisíc voltů - při přiblížení na přeskokovou vzdálenost se musí náboj mezi ptákem a vodičem vyrovnat - přežije toto ten pták?
Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Pavel Nedbal,2024-07-22 12:45:19
Pokud jsem si všiml, ptáci se vodičům VVN vyhýbají, když se pták k vodiči přibližuje, v jisté vzdálenosti jej obletí a kdyžtak si sednou na hromosvodná lana bez napětí na vrcholu. 22kV ještě nevadí.
Dokonce technici vysazení helikoptérou na VVN za provozu mají na sobě oblečenou kovovou síťku, bez ní je to nepříjemné (nehledě na způsob přesedání z helikoptéry na vodič někde si to video prohlédněte). Jak bude vypadat koronový oblak kolem DC 1MV nevím, ale bude tam jistě (překročení kritického V/m).
Na takovou vzdálenost je použitelné jen DC, AC vodič je při 3000km půlvlným dipólem pro 50Hz. A s tím úložištěm tak, aby dodávka byla kontinuální - no nevím.
Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
František Kroupa,2024-07-22 21:55:42
Dobrý postřeh :-)! Přes moji rodnou vísku vede VVN vedení (400 kV) a nepamatuji se, že bych na něm někdy viděl sedět opeřence.
Jinak uvažovat o stínění nedává podle mne u takovýchto vedení/kabelů valný smysl, přenášený výkon je moc velký. Kromě toho stínění, známé ze sdělovací techniky, funguje jen pro elektrickou složku. Pro odstínění magnetické složky by stínění muselo být kompaktní a z feromagnetického materiálu, něco jako trubka. Takhle bývaly stíněny osciloskopické obrazovky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Florian Stanislav,2024-07-22 22:20:26
Viděl jsem větší ptáky (odpočívat ?) na sloupech VN ( nevím jestli 400 kV), zabít je to může.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/vysoke-napeti-rocne-zabije-desitky-tisic-ptaku-narikaji-ochranci-zabezpecovani-stozaru-vazne-91844
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Macko Pu1,2024-07-23 07:19:14
Ma podmorsky kabel nejake stlpy?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
František Kroupa,2024-07-23 14:19:21
Dobrá otázka - nemá, pokládá se na dno. Vycházím z poznatků z pokládky telekomunikačních kabelů: trasa se musí pečlivě volit, ony jsou pod hladinou pořádné hory a hluboká údolí. Příbřežní část se provádí jínak než hlubokomořská, musí být odolnější vůči poškození kotvami, rybářskými sítěmi a kupodivu i faunou, zejména žraloky (to není vtip). Ony ty potvory mají potřebu si do neznámých věcí kousnout, co kdyby byly k jídlu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Petr Mikulášek,2024-07-23 19:07:29
Tak tak. Na magnetickou složku nepomůže stínění, ale minimalizovat plochu mezi vodiči a ideálně, aby ochrana byla všesměrová, použít kroucenou dvojlinku. Co vyzařují vodiče, to se vyruší navzájem a co jde zvenčí, to se indukuje do obou žil stejně a napětí mezí žílama zůstane na obou koncích stejný.
Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Florian Stanislav,2024-07-22 15:42:55
Napětí 400 kV je schopno spálit hejno komárů a zkratovat se.
Velikost impedance (zdánlivý odpor) lidského těla n se pohybuje od 1 000 do 10 000 Ω. Průměrná hodnota byla stanovena na 2 000 Ω.
Měď (Cu) měrný odpor 0,0178 ohm.mm2/m= 0,0000178 ohm.cm2/m =0,0000356 ohm.cm2/5 cm
Odpor lidské ruky je od 650 do 850 ohmů, řekněme ptačí noha 712 ohm, tedy
2O 000 000x víc jak drát mědi 5 cm mezi nohama ptáka .
Čili proud protékající ptákem je 20 000 000 krát menší, jak vodičem mezi místy dotyku.
Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Macko Pu1,2024-07-23 07:31:40
Takze ak clovek citi 1mA, predpoklam ze vtak je o cosi odolnejsi, je to teda daleko pod moznostami vobec nieco vnimat.
Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Petr Mikulášek,2024-07-23 19:02:08
Akorát že na venkovní neizolované vedení se používají AlFe lana... Ale řádově to sedí.
Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Pavel Vitvar,2024-07-24 02:42:55
Máte to hezky spočítané, ale v případě toho ptáka na VVN se nejedná o odpor mezi nohami, ale o výboj koronou. Kolem dostatečně ostrých hran na těle ptáka se při dosedání vytvoří elektrostatické pole vyšší než je izolační pevnost vzduchu a přeskočí vám výboj.
Tipuji, že kdybyste jednou rukou visel na drátu a v druhé držel šroubovák, tak vám z jeho hrotu bude sršet výboj :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Florian Stanislav,2024-07-24 12:16:42
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/vysoke-napeti-rocne-zabije-desitky-tisic-ptaku-narikaji-ochranci-zabezpecovani-stozaru-vazne-91844
"Distribuční společnosti musí podle zákona nainstalovat kryty na všechny do roku 2024. „Naše společnost zatím zabezpečila 40 procent svých sloupů, to je přibližně 190 tisíc sloupů z celkového počtu 475 tisíc sloupů,“ uvedla mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová"
Jde o zabití (větších) ptáků v blízkosti sloupů ( ty jsou spojeny vodivě se zemí), mají izolátory, ale mají mít další návleky kryty, které zabrání přímému doteku nebo možnému probití vzduchem v blízkosti vodič - sloup.
Uvádí se možnost probití vzduchem asi 1mm/kV až 5 mm/kV podle vlhkosti vzduchu. Jde jak píšete o probití vůči čemu, křídlo není kovový vodič.
Takže radši konec ptákovin, v článku jde o podmořský kabel.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Magnetické pole
Martin Novák2,2024-07-26 17:59:07
To jsou VN sloupy, 6kV nebo 25kV. Mají krátké izolátory, dráty jsou blízko stožáru a pták se může dotknout uzemněné části. U VVN 110-400kV jsou izolátory tak dlouhé že to nejde.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
