Podle mého názoru jde o nejlepší možný výsledek. Nešlo tolik o to, zda vyhraje konkrétní uchazeč. Oba nabízené reaktory jsou z technického, bezpečnostního i provozního hlediska kvalitními reaktory III. generace a plně splňují všechny podmínky, které na ně tendr klade. Obě nabídky mají své výhody i negativa. Kvalitní jsou i firmy, které jsou uchazeči tendru. Připomeňme, že jihokorejská firma nabízí reaktor APR1000 a francouzská firma EDF reaktor EPR1200. V obou případech jde o státní firmy, které mají široké a dlouhodobé zkušenosti s výstavbou i provozováním jaderných bloků.
V čem je nabídka KHNP lepší?
Jako velmi pozitivní se mi jeví to, že podle prohlášení premiéra i vyjádření řady zapojených odborníků byla nabídka firmy KHNP lepší ve všech parametrech. Šlo hlavně o parametry ekonomické a také záruky na splnění časových termínů a finančních parametrů. Já bych možná zdůraznil jeden zajímavý rozdíl v nabídce. Nezávazným parametrem tendru bylo licencování menšího bloku v domovské zemi. Ani jedna z firem neplánuje menší verze svých bloků, které nabízí v tendru, stavět u sebe doma. Jižní Korea má velmi vysokou hustotu populace, velkou elektroenergetiku a málo vhodné plochy, je tak pro ni vhodné stavět větší bloky. Francie sice nemá takovou hustotu populace a nedostatek místa, ale i zde se lépe hodí větší bloky. Licencovat menší bloky tak u sebe doma nemusí. Jen jihokorejská firma se tak k licencování doma zavázala. Pokud je opravdu realizuje, bude mít český úřad pro jadernou bezpečnost SÚJB velmi zjednodušenou práci pro licencování v Česku. A SÚJB bude mít opravdu hodně práce a bude potřebovat razantně navýšit počty zaměstnanců. Takové zlepšení podmínek mu tak hodně pomůže. Osobně si myslím, že lepší parametry jihokorejské nabídky byly také dány větší snahou firmy KHNP o získání zakázky a tím i vyšší úroveň vstřícnosti v oblasti záruk časových termínů a ekonomické nabídky. Zde možná hrálo roli i to, že si právě v těchto oblastech mohla být firma KHNP na základě zkušeností z výstavby svých reaktorů APR1400 v elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech více jista.
Jasná převaha jihokorejské nabídky v přesně definovaných parametrech tendru je velmi důležitá hlavně v tom, že snižuje riziko napadení verdiktu firmou EDF a vzniku následných právních sporů. Z tohoto hlediska je vypovídající situace s vyřazením reaktoru AP1000 firmy Westinghouse. To byl třetí účastník tendru. I tento reaktor plně odpovídal technickým a bezpečnostním parametrům tendru a firma Westinghouse má také velmi dlouhé zkušenosti s jadernými technologiemi. Důvodem vyřazení reaktoru AP1000 firmy Westinghouse bylo nesplnění požadavku tendru, aby byl dodavatel garantem realizace výstavby a termínů dokončení stavby. Nešlo tedy o nesplnění technických a bezpečnostních požadavků. Že však šlo o nenaplnění zásadní podmínky tendru, ukazuje i to, že Westinghouse toto rozhodnutí nenapadl a respektoval.
Zde je ještě vhodné zmínit licenční spor mezi firmou Westinghouse a KHNP. Vývoj jaderné energetiky v Jižní Koreji je velmi úzce spojen s USA a firmou Westinghouse. Právě tato země byla tou, které USA nabídly mírové jaderné technologie v rámci snahy o dohody o kontrole jaderných zbraní a technologií a rozvoj mírového využití jaderné energie (podrobněji v nedávném článku o jaderných zbraních a jaderné energetice). První tlakovodní energetické reaktory tak byly modely firmy Westinghouse a na jejich základě probíhal vývoj nových jihokorejských reaktorů se stále větším podílem jihokorejských technologií a vylepšení. Probíhala tak postupná naturalizace tlakovodních reaktorů. Vývoj jihokorejské jaderné energetiky jsem popsal v nedávném článku. V jiném textu jsem podrobněji popsal současný korejský jaderný program. Názor na stupeň naturalizace a využití amerických licencí se u firmy Westinghouse a KHNP liší. Je třeba zdůraznit, že problém má dva aspekty. Při dodávce jaderných technologií vycházejících z amerických licencí do dalších zemí, musí být schválení amerických vládních úřadů (DOE). Zde je však dramatický rozdíl mezi členskou zemí NATO a spojencem USA, jako je Česká republika, a Spojenými arabskými emiráty. Zde už i americké soudy rozhodly, že stížnost a požadavky Westinghousu nejsou zřejmě oprávněné. Druhou věcí jsou finanční a další požadavky spojené s využíváním licencí. V tomto případě však jde o finanční vyrovnání mezi firmami KHNP a Westinghouse, které českou zakázku neovlivní a KHNP dala záruky, že případné finanční dopady pokryje. Musím ještě zdůraznit, že nejsem právníka a nevidím do všech právních nuancí problému.
Zajímavé je, že základem francouzských tlakovodních reaktorů byla také technologie firmy Westinghouse. Zde už však naturalizace proběhla v plné míře a bloky EPR jsou navíc kombinací toho nejlepšího z francouzských a německých reaktorů. Podrobně o historii a současnosti francouzské jaderné energetiky jsem psal v nedávném článku.
Jak bylo zmíněno, oba uchazeči nabízejí menší varianty svých reaktorů III. generace. V tomto případě mají Korejci výhodu. Jejich model APR1000 vychází z bloku OPR1000. který je II. generace a má stejný výkon, a reaktoru III. generace APR1400 s vyšším výkonem 1400 MWe, který však má všechny vylepšení a parametry reaktoru vyšší generace. Oba reaktory mohou sloužit jako referenční, reaktor APR1000 bude blokem OPR1000 se zahrnutím všech vylepšení použitých u bloku APR1400 a spojených s úrovní reaktorů III. generace. U všech tří reaktorů jde o systém se dvěma parogenerátory.
V případě francouzského reaktoru EPR je výkon referenčního bloku dokonce okolo 1700 MWe. Ten je se čtyřmi parogenerátory. Zmenšená verze EPR1200 bude mít pouze tři parogenerátory. Změny v projektu jsou tak mnohem větší. Jak bylo zmíněno, francouzské i korejské tlakovodní reaktory vycházejí ze stejného historického základu a využívají tak západní typ paliva. APR1000 i EPR1200 budou mít stejný počet palivových souborů, celkově 177.
Výhodou pro Korejce při lokalizaci dodávek je i to, že zde vlastní firmu Doosan Power a předpokládá, že tak bude mít český původ turbína. To by u francouzské projektu nebylo. Nabídka KHNP je až 60 % lokalizace. Uvidíme, jaký bude nakonec reálný podíl.
Souběžný provoz nových a starých bloků v Dukovanech
Dalším rozhodnutím vlády, které považuji za velice důležité a oprávněné, bylo schválení výstavby dvojice bloků v Dukovanech a opce na další dvojici v Temelíně. Společná výstavba dvojice bloků vede ke značným úsporám a urychlení výstavby. Cesta k nízkoemisnímu energetickému mixu není v Česku bez nových jaderných bloků myslitelná. Dva nové bloky v Dukovanech v budoucnu nahradí ty stávající, i když nějakou dobu poběží souběžně. Náhradu dalších uhelných bloků by pak hlavně měly zajistit dva nové bloky v Temelíně. Dnešní rozhodnutí vlády tak je klíčové, odpovídá tomu, co považuji za optimální, a potěšilo mě.
Připomeňme, že v současné době se předpokládá provoz existujících bloků v Dukovanech 60 let, odstavovaly by se tak okolo roku 2045. Pokud se podle plánu dokončí první nový blok v roce 2036 a druhý v roce 2038, bude zde několikaletý překryv provozu. To může přinést problémy s dostupnou kapacitou chlazení. Na provoz jednoho nového bloku spolu se starými je lokalita dimenzována. I to byl důvod, proč bylo v tendru omezení výkonu na 1200 MWe. V případě společného provozu dvou nových bloků se starými by už hlavně v letních měsících nemusela kapacita chlazení stačit.
Tato situace má však řadu možných cest k řešení. Lze optimalizovat doby odstávek tak, že se doba, kdy běží všechny bloky minimalizuje. V létě, kdy bývá nejmenší spotřeba a největší problémy s kapacitou chlazení, by se mohla část výkonu odstavit. Část bloků by mohla běžet na nižší výkon a zapojit se do regulace sítě a zálohování běžících zdrojů. Taková služba bude v té době velmi žádaná. Pokud to bude ekonomicky vhodné, lze provést úpravy systému zadržovaní vody a chlazení, aby se potenciál vody zvýšil a snížila její spotřeba při chlazení. Osobně si myslím, že by co nejdelší provoz starých a nových bloků byl velice užitečný a pomohl by nahradit odstavované uhelné bloky. Určitě by se neměly stávající bloky odstavovat před využitím plného potenciálu svého provozování. Dokonce bych byl pro to, aby se v případě, pokud to bude možné, provozovaly i sedmdesát let. Licenci na takto dlouhou dobu provozování mají dva bloky stejného typu ve Finsku, které byly postaveny dříve než dukovanské. V tom případě by to bylo až do roku 2055.
Jádro – základ české cesty k nízkým emisím
Jak bylo zmíněno, vláda schválila opci pro výstavbu dvojice bloků v lokalitě Temelín. Během následujících pěti let se rozhodne o výstavbě této dvojice. Zároveň bude potřeba vyřešit otázku financování a vyjednání jeho schválení na evropské úrovni. Pokud chce Česká republika přejít k nízkoemisní energetice, je pro ni nezbytné postavit všechny čtyři tyto velké jaderné bloky.
Jak ukazuje příklad Francie, Švédska, Švýcarska, Ontaria, Slovenska i Finska, tak lze vybudovat nízkoemisní elektroenergetiku na základě mixu založeném na jaderných a obnovitelných zdrojích. Naopak, Německo jasně ukazuje, že i s extrémním ekonomickým i finančním potenciálem se k nízkoemisnímu mixu založeném pouze na obnovitelných zdrojích nedobereme. Lze to jen ve velmi specifických geografických podmínkách, jako má Norsko nebo Island.
Česká republika má pro využití fotovoltaických a větrných zdrojů velmi ztíženou situaci i tím, že náš soused Německo, který má většinou podobné počasí, staví extrémně velké kapacity větrných a solárních elektráren. V době, kdy fouká a svítí, potřebuje Německo někde přebytečnou elektřinu udat a ceny se dostávají i k záporným hodnotám. Naopak v době, kdy nefouká a nesvítí, nám Německo nic nedodá, a naopak musí někde samo elektřinu získat. Ceny na společném trhu tak jdou extrémně nahoru.
Protijaderní aktivisté velice často tvrdí, že jaderné bloky nejsou vhodné pro současný energetický systém s velkým výkonem solárních a větrných zdrojů. V době, kdy hodně svítí a fouká, tak je cena nízká a zdroje musí zároveň snižovat svůj výkon. To podle nich zhoršuje ekonomickou efektivitu jaderných reaktorů. Není to však pravda. Jaderné reaktory těží v takovém mixu z vysokých cen v době, kdy nefouká a nesvítí a v dobách, kdy fouká a svítí si mohou nechat platit za regulační služby. Jsou totiž schopné bez ohledu na počasí nejen snižovat, ale i zvyšovat výkon podle potřeby. A nové bloky mají velmi dobrý regulační potenciál. Jejich výkon nezávisí na počasí a je stabilní a dobře předvídatelný. Provozovatel je tak může prodávat i dlouho dopředu a v tom případě získaná cena nezávisí na fluktuacích podle počasí. Dokonce mohou využít i záporné ceny. V případě, že jsou záporné ceny, odstaví část výkonu, která se už prodala a k získané ceně za prodej shrábne i bonus za odstavení daný zápornou cenou.
Naopak fotovoltaické a větrné zdroje se reálně kanibalizují v celém regionu s podobným počasím. A to velice efektivně. Když se protijaderní aktivisté upozorňují, že v tomto případě opravdu nemá cenu stavět stále větší jejich výkony, tvrdí, že vše vyřeší akumulace a produkce vodíku elektrolýzou v době přebytků elektřiny. V současné době však není otázka efektivní masivní akumulace a produkce vodíku vyřešena a je otázka, jestli a kdy se tato výzva vyřeší. Pokud ovšem k tomu řešení dojde, tak je jasné, že akumulovat můžeme stejně dobře elektřinu z jaderné elektrárny jako z obnovitelných zdrojů, a stejně dobře lze z jaderné elektřiny získávat i vodík. Z tohoto hlediska je stavba jaderných zdrojů výhodnější, fungují i v době, kdy nefouká a nesvítí.
Pokud jde o malé modulární reaktory, tak ty nenahradí velké bloky. Jen velice těžko budou pro sestavení stejného výkonu levnější. My máme v lokalitách Dukovany a Temelín připravené místo pro velké bloky. Pokud se v třicátých letech objeví komerční modely malých modulárních reaktorů, tak je bude pro nás efektivní využít v decentrálnější podobě. Bude rozumné je postavit v místech současných uhelných elektráren a tepláren. A takové jejich využití plánuje i ČEZ. Pouze školící a prototypový blok by se postavil v lokalitě Temelína, kde je pro něj už rezervované místo. Urychlí to licencování a výstavbu prvního takového bloku.
Podle mého názoru by Česká republika neměla připustit odstavení uhelných zdrojů bez jejich náhrady nízkoemisními. Jejich současné vytlačování z trhu je způsobováno čistě cenou emisních povolenek, tedy uměle. Pokud se cena emisních povolenek nesníží, je nutné si vyjednat notifikaci pro kapacitní platby pro uhelné zdroje, jako to udělaly Německo a Polsko. Je to důležité i z dalšího důvodu. Pokud se odstaví uhelné elektrárny, přestane se vyplácet i těžba uhlí. A na uhlí závisí značná část malých i větších teplárenských zdrojů. Výstavba a spuštění na relativně velmi krátkou dobu paroplynových zdrojů, pro které ostatně také nemáme notifikaci, není opravdu smysluplné.
Závěr
Je jasné, že lze těžko garantovat termíny a cenu. Stanovená cena výstavby okolo 200 miliard korun je velmi příznivá. Osobně si myslím, že nějaké navýšení ceny a zpoždění termínu se objeví, ale nemělo by být velké. Bude to však velmi náročné nejen pro samotnou KHNP, ale také pro místní státní úřady, které budou realizovat místní povolení a licencování, samotnou firmu ČEZ a celou řadu subdodavatelů. Je pravda, že KHNP ještě nestavěla jaderný blok v Evropě, ale evropskou licenci EUR pro svůj blok APR1000 má. Nejdůležitější však bude úroveň vzájemné spolupráce všech zúčastněných, a jak si dokážou vycházet vstříc. To bude klíčové.
Pokud myslí Česko a Evropa vážně odchod od fosilních zdrojů a přechod k nízkým emisím, či dokonce k uhlíkové neutralitě, bez intenzivního využití jaderné energetiky se to neobejde. K tomu, aby si zajistily udržení či dokonce růst životní úrovně a ekonomickou konkurenceschopnost v současném světě, potřebují stabilní a bezpečné dodávky elektřiny s konkurenceschopnou cenou. A je jasné, že při současném průběhu elektrifikace v dopravě, dodávkách tepla i průmyslu poptávka po ní bude růst. Připomeňme, že extrémním spotřebitelem jsou velké výpočetní servery a jejich spotřeba s růstem využívání umělé inteligence dále rychle poroste.
Z tohoto pohledu je obrovským paradoxem intenzivní kampaň zelených protijaderných aktivistů proti jaderným zdrojům. Pokud by nedosáhli v Německu uzavření jaderných reaktorů, které ještě řadu desetiletí mohly dodávat potřebnou nízkoemisní elektřinu, mohlo mít Německo už nyní nízkoemisní elektroenergetiku. Oproti Francii by mělo nižší podíl jaderných zdrojů a větší těch obnovitelných, ale emise by mělo dramaticky nižší. Mnohem lepší by byla situace v celé Evropě. U nás se zeleným protijaderným aktivistům jejich cíle v boji proti jaderné energii podařilo naplnit naštěstí jen částečně. Již více než před dvaceti lety jsem v diskuzích s nimi říkal, že se nakonec ukáže, že největšími viníky, proč se Evropa i svět včas nezbaví závislosti na fosilních palivech, budou právě oni. A současná situace to jasně potvrzuje.
Připomeňme si, že o blocích v Temelíně také tvrdili, že se nedokončí, nespustí, a pokud se spustí, budou tak drahé, že se nikdy nezaplatí a nebudou mít konkurenceschopné ceny elektřiny a v konkurenci s obnovitelnými zdroji se budou muset zavřít. Dukovany už by také dávno zavřeli. Nyní vidíme, že jsou Temelín a Dukovany pro ČEZ zlatým dolem. Úplně stejné výroky nyní stejné organizace uvádí i proti novým blokům. Není u nich vidět žádná sebereflexe, poučení z průběhu vývoje a překonání ideologické zaslepenosti.
Žádnou sebereflexi u nich nezpůsobilo ani dramatické zhoršení bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světovém kontextu. Evropa má velmi omezené zdroje surovin a je extrémně závislá právě na vysoké úrovni své vědy a průmyslu a dostatku energie z nefosilních zdrojů. Už v roce 1977 psal Andrej Sacharov, že právě pro západní Evropu a Japonsko je jaderná energetika klíčová. Renezance jaderné energetiky v Evropské unii je extrémně důležitá pro její bezpečnost a udržení demokracie v konkurenci nejen s Čínou. V současné době dramaticky vzrostla aktuálnost otázky, jak přežít ve stínu jaderných zbraní a jak zajistit dostatek nefosilní energie. Tedy otázek, které po druhé světové válce řešil už Robert Oppenheimer a jeho souputníci. Podrobněji jsem tyto otázky diskutoval i s detailním popisem principů a konstrukce jaderných zbraní v nedávném článku.
Jižní Korea se vrátila na cestu rozvoje jaderné energetiky
Autor: Vladimír Wagner (12.10.2023)
Jaderná energetika v roce 2023 – začíná renesance jádra i v Evropě
Autor: Vladimír Wagner (07.01.2024)
Rekordy zařízení JET a dalších tokamaků – současný stav fúze
Autor: Vladimír Wagner (21.02.2024)
Zamyšlení nad cenou silové elektřiny
Autor: Martin Prokš (20.06.2024)
Jaderná fúze: nový harmonogram dokončení reaktoru ITER
Autor: Slavomír Entler (08.07.2024)
Diskuze:
Je tady ještě nejaderná část
Vojtěch Běhunčík,2024-07-25 19:22:39
- tím myslím hlavně turbogenerátory.
Ví někdo, zda bude zase jedna turbína 1000 MW nebo osvědčených 2x500 MW?
Pro Temelín 1000 Mw turbinu dodala Škoda - dnes to budou mít Korejci lehčí.
Žádná Škoda, ale korejský Doosan (byť se sídlem v Lucembursku).
Re: Je tady ještě nejaderná část
Petr Mikulášek,2024-07-25 22:24:18
Pokud si dobře pamatuju, tak ředitel KHNP v rozhovoru tvrdil, že jednají se Sigmou o čerpadlech, Škodovkou o turbogenerátorech a Metrostavem o budovách. Taky tam padlo něco o transferu znalostí o chlazení generátoru atd., takže počítám, že tam bude to, co v Koreji, akorát na 50Hz. V dokumentaci bloku u MAAE je jenom jeden turbogenerátor s VT a NT dílem a regeneračním přihříváním mezi nima. Takže něco na způsob Temelína.
Tomáš Horázný,2024-07-24 09:08:53
Cena 400 miliard za dva bloky je až neuvěřitelně nízká. V Americe postavili obdobnou elektrárnu za přibližně dvojnásobek nákladů, přičemž od té doby inflace vzrostla o 50 %. Přemýšlel jsem, jak naši dokázali zajistit tak nízkou cenu, a tajemství spočívá ve způsobu financování. Výstavba bude financována bezúročnou půjčkou od státu. Nicméně stát si na tuto výstavbu bude muset půjčit, a zaplacené úroky za dobu splácení budou činit dalších 400 až 600 miliard korun, které zaplatíme na daních. A to pouze za předpokladu, že projekt půjde podle plánu. Každý rok zpoždění znamená prodražení na úrocích o desítky miliard.
Re:
Vladimír Wagner,2024-07-24 12:35:29
Pane Horázný, váš příspěvek ukazuje, jaký zmatek způsobuje míchání ceny za výstavbu a ceny i se zahrnováním ceny peněz z finančního modelu. A hlavně, když se tyto ceny neodlišují a nevysvětluje se, jaký vlastně ten finanční model je.
Pokud uvažujete o stavbě domu, a porovnáváte různé možnosti a dodavatele, tak při posuzování jeho ceny se bavíte o ceně stavby a neukazujete cenu se započtením splácení různého typu hypotéky.
Jednou z výhod výstavby v modelu pro zajištění bezpečné dlouhodobé dodávky elektřiny a záštity státu je, že půjčky pro stát mají ten nejnižší úrok.
A ještě jedno upozornění na nesmysly, které se zase šíří v tisku a jsou obsaženy i ve vašem příspěvku. Bezúročná je půjčka pouze v době výstavby (její čas je přesně definován a dodavatel je k ní tlačen penále), pak už se půjčka splácí a hradí se i úrok. Navíc bude úrok splácený ČEZem o jeden až dva procentní body nad úrok u státního dluhu. Tedy, stát dostane větší úrok, než sám bude splácet. Tedy bezúročnost půjčky je na zhruba deset let výstavby a to ještě se půjčka bere postupně, jak se musí postupně platit stavba.
Jakmile elektrárna začne pracovat, tak splácí půjčku, platí úrok (větší, než platí stát) a navíc přináší zisk státu prostřednictvím dividend (stát je hlavní akcionář ČEZ).
Vaše tvrzení, že ze svých daní zaplatíme 400 až 600 dalších miliard je totální nesmysl. Naopak elektrárna prostřednictvím svého zisku a plateb státu přispěje na naše potřeby.
Re: Re:
Tomáš Horázný,2024-07-24 15:03:06
Není to nesmysl. Bohužel, náklady na výstavbu elektrárny jdou z velké části na splátku úvěru a úroků. Já jsem samozřejmě počítal s tím, že finance se uvolňují postupně. I tak je cena po dokončení elektrárny o cca 150 miliard vyšší (počítám realistických 13 let výstavby, úrok 4,5 %). A to se ten úvěr teprve začíná splácet. Počítal jsem, že bude umořen do 20 let. Navýšení o dalších cca 350 miliard. Je hezké, že tento dluh už bude splácet ČEZ a ne stát, nicméně ty peníze stejně bude muset zaplatit občan ČR v ceně odebrané energie.
Re: Re: Re:
Vladimír Wagner,2024-07-24 15:55:13
Pane Horázný, takže si připomeňme fakta. Různé dluhopisy státu mají různý úrok, ale střední hodnota ročního úroku na obsluhu našeho státního dluhu je okolo 1 %. Čili o tuto hodnotu přichází stát při neplacení úroku při výstavbě. Jak jsem napsal, po spuštění má platit ČEZ i úrok a to větší, než je u půjčky, kterou pořídí stát. Je tak jasné, že v realitě zaplatí nakonec i to, co neplatil v úrocích při výstavbě. Takže tady stát taky dostane zpět, co vloží (i ve splácení úroků). Cena elektřiny z jaderného bloku (do které jsou započteny všechny náklady, náklady na výstavbu i obsluhu financování, tedy úrok, i odpovídající zisk) bude nižší než 90 EUR/MWh a bude tak nižší než dostanete z mixu plynu a OZE. Takže naši spotřebitelé nezaplatí o nic více za to, že bude jaderná elektrárna oproti jinému mixu. Naopak, ze zisku, který jaderný blok přinese ČEZu a v podobě dividend státu, se budou moci podpořit jiné státní potřeby, a tedy potřeby občanů. Myslím, že vám nedochází, že zaplatit musí elektřinu spotřebitel v každém případě. Opravdu to není tak, že jen ta z jaderky se platí. Pokud tedy je cena elektřiny na úrovni či dokonce nižší, než je u jiného mixu, tak je tvrzení, že jí musí občan (spotřebitel) doplácet, nesmysl.
Re: Re: Re: Re:
Tomáš Horázný,2024-07-24 17:25:29
Pane Wagnere,
v současné době si ministerstvo financí půjčuje peníze na středně a dlouhodobé úvěry za 4,5 až 5 %. To, že jsme si v minulosti mohli půjčovat levněji, je pravda, a celkově tedy teď můžeme mít poměrně nízkou splátku za malý úrok. Nicméně je odvážné očekávat, že nám v budoucnu někdo půjčí za 1 %. Takže pokud v okamžiku, kdy elektrárnu dostavíme, stát bude mít za tuto stavbu dluh 550 miliard korun. Splátka takového úvěru na 20 let při úroku 4,5 % je cca 1,5 miliardy eur. Cena 90 eur/MWh ani nepokryje tu splátku.
Re: Re: Re: Re:
Tomáš Horázný,2024-07-24 17:25:31
Pane Wagnere,
v současné době si ministerstvo financí půjčuje peníze na středně a dlouhodobé úvěry za 4,5 až 5 %. To, že jsme si v minulosti mohli půjčovat levněji, je pravda, a celkově tedy teď můžeme mít poměrně nízkou splátku za malý úrok. Nicméně je odvážné očekávat, že nám v budoucnu někdo půjčí za 1 %. Takže pokud v okamžiku, kdy elektrárnu dostavíme, stát bude mít za tuto stavbu dluh 550 miliard korun. Splátka takového úvěru na 20 let při úroku 4,5 % je cca 1,5 miliardy eur. Cena 90 eur/MWh ani nepokryje tu splátku.
Re: Re: Re: Re:
Tomáš Horázný,2024-07-24 17:25:32
Pane Wagnere,
v současné době si ministerstvo financí půjčuje peníze na středně a dlouhodobé úvěry za 4,5 až 5 %. To, že jsme si v minulosti mohli půjčovat levněji, je pravda, a celkově tedy teď můžeme mít poměrně nízkou splátku za malý úrok. Nicméně je odvážné očekávat, že nám v budoucnu někdo půjčí za 1 %. Takže pokud v okamžiku, kdy elektrárnu dostavíme, stát bude mít za tuto stavbu dluh 550 miliard korun. Splátka takového úvěru na 20 let při úroku 4,5 % je cca 1,5 miliardy eur. Cena 90 eur/MWh ani nepokryje tu splátku.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-24 20:22:52
Pří ceně výstavby 200 mld. a úroku 5% ročně se za 13 let nedostanete na 550 mld.
Jinak Vy sice argumentujete vyššími úroky v budoucnu, ale úroky obvykle korelují s inflací. Čili budou-li drahé úvěry, bude pravděpodobně též vysoká inflace a tedy i cena elektřiny v době dostavění. Těžko můžete počítat s tím, že za 13 let bude cena elektřiny stejná jako nyní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Tomáš Horázný,2024-07-25 11:01:28
Mate tam dve fakticke chyby:
1) Cena za stavbu neni 200 ale 400 mld. pak uz to vychazi.
2) Cena elektriny se neodviji od ceske inflace ale od poptavky po energii v Evrope. Tyto dva faktory mohou mit dost protichudny vyvoj.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-25 11:36:25
1. Už rozumím, vy jste to počítal za oba dva bloky dohromady. I když mi to nepříjde jako nejvhodnější způsob počítání vzhledem k tomu, že jejidh dokončení se předpokládá ve dvouletém odstupu, takže první se začne splácet dříve.
2. Cena elektřiny se odvíjí od mnoha faktorů, ale je málo pravděpodobné, že by se pohybovala proti směru inflace, protože ekonomika je provázaná. To by musely převážit nějaké silné nepředvídatelné tlaky jako například objev zázračných baterií pro ukládání elektřiny z OZE nebo vyhynutí poloviny evropské populace a s tím spojený pokles spotřeby.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2024-07-25 23:29:05
Podle mne se cena elektřiny odrazila ode dna, přesněji se začal projevovat plíživý, ale poměrně rychlý nárůst ceny dosud zakrytý energetickou krizí okolo reakce na invazi Ruska na Ukrajinu. Takže by se s růstem ceny, který inflaci spíše potáhne, ekonomika provozu těch reaktorů měla jen zlepšovat. Tedy snad se již neobjeví nic ještě horšího:-(
Jeden z možných problémů se týká toho konce vašeho příspěvku kam bych přidal ještě tlak EU nějakým, pro nás nesmyslným směrem s ještě větší deformací podmínek v neprospěch té JE. Nemusí to skončit zrovna vyhynutím, ale natlačení větší části populace do ubytoven, či její život v bídě bych nevylučoval.
Podivování se tomu, že 2 fabie stojí víc než 1 se mi také nejeví zrovna konstruktivní, zvlášť když autor psal od začátku cenu za elektrárnu a dle mě nejen věděl, ale spíše se vás (množné číslo)/nás snažil mást, minimálně na to neupozornil.
Ale zase otázka jak to vypadá s tím modelem financování je na místě. Zatím jsem nic konkrétního neviděl, tedy média moc nesleduji je možné že jsem to přehlédl. Tedy jak to vypadá?
Re: Re: Re:
Petr Mikulášek,2024-07-24 18:57:39
Ale pokud by stát měl úrok 1%, ČEZ 0% během výstavby a 2% během provozu, stavba byla 10 let s čerpáním 20 Mld ročně a splácení na 20 let, vychází to tak, že pomyslný účet za jeden blok v ceně 200 Mld. se dostane nejníž na 211 Mld Kč při spuštění.
A úroky, co stát zaplatí během výstavby, má zpátky ve 3. roce splácení. V 5. roce se to zlomí a má zaplaceny komplet úroky ze stavby i od spuštění. Od toho okamžiku na tom rozdílu úroků vydělává a ve finále na tom stát vydělá přes 16.5 Mld.
Vás ve škole neučili počítat úroky?
Re: Re:
Tomáš Horázný,2024-07-24 15:03:07
Není to nesmysl. Bohužel, náklady na výstavbu elektrárny jdou z velké části na splátku úvěru a úroků. Já jsem samozřejmě počítal s tím, že finance se uvolňují postupně. I tak je cena po dokončení elektrárny o cca 150 miliard vyšší (počítám realistických 13 let výstavby, úrok 4,5 %). A to se ten úvěr teprve začíná splácet. Počítal jsem, že bude umořen do 20 let. Navýšení o dalších cca 350 miliard. Je hezké, že tento dluh už bude splácet ČEZ a ne stát, nicméně ty peníze stejně bude muset zaplatit občan ČR v ceně odebrané energie.
elektřina pro Německo
Jaroslav Mitlener,2024-07-23 15:38:59
pane Wagnere, a nejsou to náhodou bloky pro Německo, za jejich vypnuté, a za naše peníze? Budou dodávat elektřinu přes Lipsko do Německa za jejich ceny- viz "podmínky" Bruselu. Jinak technika je to krásná a jaderná energetika je jediné řešení, nejen ekologické.
zdraví mitlener
Re: elektřina pro Německo
Petr Mikulášek,2024-07-23 16:58:16
Myslím, že to je trochu nepochopení situace. Bez těch bloků by bylo míň energie a tu by ČR musela kupovat stejně, jako Němci a hnalo by to ceny nahoru pro ně i pro nás (zvýšilo by to poptávku). Pokud koupí energii z Dukovan, tak to díky nákladům na jejich paroplyn bude za několikanásobek výrobní ceny. Ten německý přeplatek stát vytáhne na dividendách a ušetří nás to (snad) zvýšení daní.
Re: elektřina pro Německo
Vladimír Wagner,2024-07-23 18:03:03
Pane Mitlenere, jak už psal pan Mikulášek, jde o nepochopení situace, které je podporováno kampaní některých novinářů, politiků a spekulativních investorů (krásným příkladem je Šnobr). Pokud jaderné bloky (případně místo nich nepostavíme plynové) mít nebudeme, tak v době, kdy nebude svítit a foukat a svítit, tak tu elektřinu nebudeme mít odkud dovézt. A určitě ji nepořídíme levněji. I v případě, že bychom elektřinu z našich jaderek vyvezli, tak zisk jde ČEZ a dominantně našemu státu. A zároveň v případě krize s nedostatkem elektřiny může stát vývoz elektřiny zarazit (připomenu situaci v době covidu a rozdíl mezi státy EU, které roušky měly a které je neměly). Čili postavené jaderné bloky nám zajistí energetickou bezpečnost i ekonomický přínos. V případě, pokud by se místo nich postavily plynové bloky, tak výroba elektřiny z nich bude dražší, závislá na dodávkách plynu přes Německo a vývoz do Německa bude stejně pravděpodobný.
Re: Re: elektřina pro Německo
Mirek Sintak,2024-07-25 15:32:37
Vážený pane Wagnere, v čem se pan Šnobr mýlí? Rozdělení ČEZu, ČEZ a Zakon o obchodních korporacích, několik provozních modelů pro Dukovany, více decentralizovaná energetika.... netrollím, Váš názor. Děkuji.
Re: Re: Re: elektřina pro Německo
Vladimír Wagner,2024-07-25 18:25:32
Pan Sintak pan Šnobr tvrdí, že Česko nemá stavět jaderné zdroje a už vůbec ne ČEZ. Tvrdí, že má následovat Německo a stavět pouze dotované obnovitelné a plynové zdroje. Obávám se, že to není tím, že by se mýlil, ale je to čistě proto, že je zásadně proti tomu, aby ČEZ realizoval dlouhodobou investici, která nepřináší rychlý zisk pro něj a s ním spojené zahraniční krátkodobé investory ČEZu. Nezajímá je dlouhodobá strategie ČEZ a české energetiky, ale rychlý zisk pro ně v rámci let a nízkých desetiletí. Nezajímá ho, zda bude mít Česko v budoucnu bezpečné dodávky levné elektřiny a to dlouhodobě na řadu desetiletí, ale rychlý zisk do jeho kapsy. Bere to podle mě tak, že pokud se česká energetika převzetím německé strategie dotovaného plynu a OZE rozvrátí, tak on bude mít dost peněz na to, aby se odstěhoval třeba na Kajmanské ostrovy. Pochopitelně mu nevidím do hlavy, a předchozí úvaha je čistě spekulace na základě jím prosazované koncepce nestavět jaderné zdroje a pouze kopírovat Německo v budování plynu a OZE.
Re: Re: Re: Re: elektřina pro Německo
Vladimír Wagner,2024-07-25 18:34:18
Jen ještě dodatek. Pro to, aby Šnobr zabránil výstavbě jádra, realizuje velice intenzivní kampaň a tvrdí spoustu nesmyslů (například o cenách bloků, že se nezaplatí, že je OZE vytlačí, ...) V tomto směru se neliší od zelených protijaderných aktivistů. Mezi nimi je však rozdíl. Oni jsou často ideologičtí bloudi, on je čistý pragmatik, který realitu zná, nesmyslná tvrzení vyhlašuje čistě pro svůj co nejvyšší akciový zisk.
Re: Re: Re: Re: Re: elektřina pro Německo
Mirek Sintak,2024-07-26 10:36:14
Dobry den pane Wagnere, děkuji za odpověď. Slyšel jsem pana Šnobra v rozhovoru Petrosem Michopulosem a nezdál se mi tak militantní. Pár bodů: CR nemá dlohodobou energetickou koncepci a není vše zalité sluncem, jak tvrdí vláda. Uvádí, že mimo Hinkley (která není ekonomiká bomba +150% ), vždy je investorem stát, ne soukromé společnosti. Ve Finsku jsou zaintegrovane municipality plus investice soukromych firem (neco jako dluhopisy) . CEZ je nutné buď rozdělit nebo odkoupit státem (Francie, Polsko...). Že je nutné maximálně podporovat lokální výrobu energií (jako Německo). Bude se muset překlenout doba mezi útlumem uhelných elektráren a uvedením do provozu nových bloku/ů Dukovan. Možností je výstavba plynových elektráren a na ty nebudou peníze protože obrovská investice jde do nových bloků. Díky prodloužení provozu Dukovan by bylo lepší investovat do výstavby v Temelíně....z laického pohledu se mi tento rozhovor nezdál úplě mimo. O nejvyšší akciový zisk usilují všichni akcionáři. Plus ČEZ to má i právně dané a sám v dokumentu VIZE 2030 píše:" s cílem maximalizovat hodnotu pro akcionáře".
Re: Re: Re: Re: elektřina pro Německo
F M,2024-07-25 23:39:29
Nemusí se stěhovat, leda ze strachu. Ze svých zisků si jistě bude moci dovolit nějaký generátor a palivo do něj;-) případně mu zaplatíme nějakou ekologickou alternativu, třeba bateriové úložiště/"ostrovní systém" s připojením k síti.
Re: elektřina pro Německo
Pavel Kaňkovský,2024-07-23 23:39:50
Fascinuje mne, jak se furt opakují řeči o "burze v Lipsku".
Nikdo nikdy tu burzu nejmenuje. Snad se tím myslí EEX, ale na ní se s českou elektřinou přímo neobchoduje (leda nepřímo, kdy jí někdo nakoupí a pak prodá dál).
Existuje PXE, kde je P je Praha (původně to byla Energetická burza Praha), ale dalo by se argumentovat, že je to dnes už v podstatě součást EEX, a tudíž na tom nezáleží. Ale PXE obchoduje v první řadě s deriváty (futures) s finančním vyrovnáním a ne přímo s elektřinou, v druhé řadě provozuje tržiště pro koncové zákazníky (PARC, parc4u), ale výrobci tam přímo neprodávají, a teprve ve třetí řadě dovoluje přístup svým klientům na spotový trh (viz níže).
Existuje Energetická burza, ale tu provozuje Českomoravská komoditní burza Kladno, ale ta nemá s Lipskem nic společného a i tam prodávají obchodníci koncovým zákazníkům.
A pak je zde spotový (denní, vnitrodenní) trh a tam už opravdu výrobci prodávají obchodníkům, ale ten provozuje OTE, což je de facto státní firma, nic v Lipsku.
Pak ještě funguje propojení spotových trhů v evropské energetické síti (SIDC, SDAC), čili poptávka z jednoho trhu může být uspokojena nabídkou z jiného trhu. Je pravda, že některé spotové trhy provozuje EPEX SPOT, což je člen skupiny EEX, což by se snad dalo prohlásit za něco "v Lipsku", ale stejně tak to může být prodáno kamkoli jinam v rámci té propojené oblasti (a ta elektřina by dalších opatření tím směrem stejně odtekla a tady je to aspoň spojeno s implicitní aukcí přenosové kapacity).
Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
Tom K.,2024-07-22 16:40:26
Jak je to s možnostmi regulace výkonu u reaktoru APR1000 a obdobných?
Lze výkon tegulovat v řádu minut/hodin? Je eekonomicky přijatelné provozovat rektor mimo plný výkon?
Re: Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
Vladimír Wagner,2024-07-23 17:33:55
Už to psal pan Mikulášek a i v článku jsem psal, že moderní bloky jsou velmi dobře regulovatelné. Při vypnutí a novém spouštění má jaderný reaktor opravdu problém a trvá to déle. Ovšem změny výkonu v rozmezí od 50 do 100 % jsou limitovány pouze tepelným stresem, tedy stejně jako jiné tepelné elektrárny, a tedy v tomto rozsahu je u nich potenciál regulace stejný jako u uhelných či plynových bloků. Tedy, jde o rychlosti změn v řádu minut až o výkony v daném rozmezí (viz ten odkaz na Danu). Co není zmíněno, jaderné bloky jsou roztočené setrvačníky, které umožňují podporu udržení frekvence a stability sítě. A i tato služba bude stále více ceněna. Pokud jde o ekonomiku, tak v článku popisuji, jak už nyní jaderné bloky využívají změny výkonu a regulaci ke zvýšení svého zisku. V budoucnu budou regulační služby ještě žádanější a lépe placené a v případě většího výskytu záporných cen, bude ještě vyšší potenciál využití tohoto jevu k zvýšení zisku u jaderných bloků.
Re: Re: Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
Vojtěch Běhunčík,2024-07-25 19:25:18
Pružnost regulace také závisí na turbíně / generátoru.
Lépe se reguluje 2x500 MW než 1x1000 MW.
Re: Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
F M,2024-07-25 23:05:40
APR1000: http://aris.iaea.org/PDF/APR1000_20191130_R2.pdf -odkaz od pana Mikuláška
"In addition, various load maneuvering capabilities are considered in the design such as up to 10% step change in load, ±5%/min ramp load changes. Also, it has the house load operation capability during a sudden loss of load up to 100% (full load rejection) in which plant control systems automatically control the plant at 3~5% turbine power level without causing any reactor trips or safety system actuations."
Takže regulace dobrá.
Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
Tom K.,2024-07-22 16:40:25
Jak je to s možnostmi regulace výkonu u reaktoru APR1000 a obdobných?
Lze výkon tegulovat v řádu minut/hodin? Je eekonomicky přijatelné provozovat rektor mimo plný výkon?
Re: Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
Petr Mikulášek,2024-07-23 05:18:02
Když se podíváte na https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investors/investment-stories/2024-05-investment-story-cz_published.pdf na stranu 9, graf vpravo, tak levý sloupec vyskočí z 8 na 30 po dobu splácení obou bloků a pak sletí zpátky. A počítám, že růst ceny emisních povolenek bude o víc, než o inflaci a odpovídající sloupce porostou.
Re: Re: Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
F M,2024-07-25 23:56:31
Tady bych upozornil i na ten druhý graf instalovaný výkon a objem výroby. Sice to není úplně k věci, ale jistě jsou to zajímavé poměry.
Jinak ten tah za "snižováním emisí" za každou cenu se mi nejen v tom dokumentu příliš nelíbí. Za všechno dám toto "Emisní intenzita Skupiny ČEZ je nižší než pro závěrný zdroj a dokonce nižší než pro nový paroplynový zdroj a tudíž vyšší ceny emisních povolenek jsou prospěšné pro ziskovost našeho výrobního portfolia." Trošičku mi to zní jako z noční můry o náboru do pionýra, ale pro JE to je, pokud neupadne v nemilost, po všech stránkách pozitivní.
Re: Regulace a "flexibilita" jaderných bloku
Petr Mikulášek,2024-07-23 16:50:05
Jinak dneska měla Drábová rozhovor, kde říkala něco o tom, že s to dá během pár desítek minut stáhnout na 50% a řídící systém by měl mít automatický režim vykrývání spotřeby
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/drabova-kdyz-westinghouse-vyresi-spor-s-khnp-tak-ze-doda-system-kontroly-rizeni_2407230900_jaf
budoucnost
Opal Opal,2024-07-21 08:07:16
Nové jaderné bloky nebudou.
Nikdo to nepojistí - výluka z pojištění. Nikdo to nezainvestuje. Vládní garance X miliard je nesmysl. Vládě už se nepodaří 2x okrást svoje občany. Že zaplatí šíleně drahou stavbu a potom se jim napálí astronomické účty za elektřinu.
Re: Re: Re: budoucnost
F M,2024-07-24 17:36:35
Proč hned Rusko? Popravdě bych našel ve svém okolí spoustu lidí s podobnými obavami, hold trpělivě vysvětluji, že nemáme na výběr, většinou to překousnou. A (radši jim to neříkejte) ještě si myslím, že většina z těch kteří tyto obavy nemají/neventilují je neví proč, jen věří. A nebo je to prostě jenom troll.
Zde za mě udělal veškerou práci a lépe pan Wágner. Zde bych dokonce i s tou částí o drahé elektřině souhlasil, jen tam chybí ta část, že bez těch JE by byla ještě dražší, i když se to může vymykat představivosti.
Ruku na srdce nenesou většinu nákladů (konečný ekonomický dopad na obyvatelstvo) na to tažení proti Rusku právě ti proruští trolové (tady myslím spíš ty označené naší vládou a jelitami)? Praktická zkušenost jim moc optimismu dávat nebude a ty urážky budou asi bonus za odměnu/ ze strachu/studu, protože základní živobytí/letecká dovolená. Sice pomohou krátkodobě degradací jejich osobností/sebevědomí, takže dočasně nejsou vidět slyšet jejich potřeby, ale to se může do budoucna vymstít a asi i vymstí. A využije.
Re: Re: Re: Re: budoucnost
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-24 22:21:49
Když pán níže píše, že jeho připomínky jsou konstruktivní v tom, že výstavba nové jaderky nepřinese nic pozitvního (sic!), tak co si myslet jiného, než že trollí? Navíc v této fázi výběrového řízení, kdy by couvnutí mohlo vyústit v arbitráž. Mně ani nedávalo smysl reagovat na všechny nepravdy a polopravdy, které napsal. Petr Mikulášek byl trpělivější.
Každopádně ta jeho věta začne najednou dávat smysl, když do ní doplníte jedno slovo: "... výstavba nové jaderky nepřinese RUSKU nic pozitivního."
Protože jejich reaktory to nebudou, navíc klesne potřeba ruského plynu a pro ně nepřátelská země bude díky dostatku elektřiny ekonomicky stabilnější.
Re: Re: Re: Re: Re: budoucnost
F M,2024-07-26 00:47:30
Vůbec nezpochybňuji tu možnost, že je to troll, také si to myslím, i podle jiných příspěvků zde na Oslu.
Ale jsou tu ty další roviny, třeba to svádění všeho nepohodlného na Rusko. Vím, že naše vláda téměř neumí nic jiného než křičet "Babiš/Rusko". To je jejich věc a asi jediný způsob jak se tam i když o ně již téměř nikdo nestojí, mohou udržet. Ale v podstatě jde o rozdmýchávání nenávisti a to jak se to uchytilo ve společnosti se mi příliš nelíbí. Myslím, že se to časem vymstí. Minimálně, již dnes, je tu ten mechanismus kdy pastýř křičí vlci!... A nemůžeme se divit, při tom množství lží a polopravd kterými nás nejen koalice zahrnuje, že lidé již nevěří téměř ničemu oficiálnímu a jsou otupělí (to se někomu hodí). Samozřejmě potom jelikož a většinou správně identifikují u většiny informací pokus s nimi manipulovat, utečou k něčemu co je ještě očividnější nesmysl (ale pro vnějšího pozorovatele). Toto se zdaleka netýká jen nevzdělaných chudých lidí, jde spíše o to zda jste v cílové skupině toho či onoho populismu. Obratem přejdu k dalšímu odstavci.
Ono to dává smysl ve více "modelech", než jen při pohledu z Ruska. Například, i vzdělaný člověk věřící, že OZE s akumulací je prakticky zdarma může dojít ke stejnému závěru. Tedy vyjádří ho jinou formou, ale podkladů k tomu aby si to myslel má dost. Stejně tak může být ovlivněn emocemi okolo vyhořelého paliva či nehody. A naopak fanatický odpůrce (spíše je správně nerealistický) odpůrce green dealu vidí, že to jádro je oproti uhlí daleko dražší.
Tedy já tu vaši reakci chápu a asi bych se měl omluvit za to jak moc to rozmazávám, ale zrovna tento posun ve společnosti/komunikaci mi přijde velmi nebezpečný. Tedy spíše směrem do budoucna. Již jsem v jednom pochybném systému žil a tento směr se mi nelíbí/přijde mi povědomý.
Jsou i jiné aspekty
petr jablonsky,2024-07-20 21:39:30
než je rozhodnutí vlády, cena, jásot technických a akademických kapacit v oblati JE v Čr, kterým se podařilo jejich jadernou vizi dotátnout do tohoto bodu.
Podařilo se jim mnohé, např. dotáhnout Temelín (mix technologií a (geo)politiky) a systémy řízení JE na ojedinělou win pozici ve světě.
Obor ve kterém jsou skvělí, je dynamičtějští, než je jimi doporučená koncepce rozvoje JE a energetické soustavy, kde páteří jsou JE, kterou se vláda řídí.
I když se zdá, že vše běží jak má, počínající turbulence v oblasti zdrojů energie a jejího uchovávání, mohou znamenat, že se neuskuteční.
Pepa Nováků,2024-07-20 17:31:26
Opravte mě, pokud se mýlím s tou cenou, ale na dnešní poměry to je čistokrevný dumping. Nechme teď stranou financování, ale pokud by se k tomu dodavatel zavázal, vzal to na své triko, navíc by tam byly sankce za zpoždění, tak co více si přát. Z mého pohledu jsme měli zpredelekliku, že zrovna teď potřebovali korejci udělat si referenci v Evropě...
Technická stránka věci je jedna strana,
Marcel Brokát,2024-07-20 16:52:21
ta dobrá, osobní zájmy, byznys a vláda strana druhá, ta špatná. Nemyslím, že členové ČR (občané a firmy) budou ze stabilního, čistého a relativně levného zdroje energie profitovat. Zaplatíme to, ale nebudeme profitovat. Bohužel.
Re: Technická stránka věci je jedna strana,
Petr Mikulášek,2024-07-24 17:03:06
Nemyslím si, že jsou všichni ochotní si uvědomit tři jednoduché věci:
1) Trh s elektřinou funguje tak, že se zdroje seřadí podle ceny a postupně se zapínají / odpínají podle nákladů. Ty 2GW můžou rozhodnout o tom, že bude zapnutá zdroj 120€/MWh, ale 130€/MWh už se nedostane do sítě a všichni, my i sousední státy, budeme v té chvíli mít silovku o 10€/MWh levnější (a nemusíme ji dovážet). Elektřinu potřebují nejenom domácnosti, ale i zaměstnavatel, vodárna, plynárna, nemocnice,... a ten rozdíl by stejně musel někdo zaplatit.
2) Aktuálně ČEZ tvrdí, že v jádru dává 8€/MWh a aktuální cena je 90.68€/MWh. Pokud by se teď splácelo 500 Mld (vč. úroků) na 20 let s využíváním bloků 75%, výrobní cena by skočila na cca 30€/MWh. Tzn. cca 60€/MWh vývar, který si stát stáhne na daních a na dividendách. O to menší pak můžeme mít daně - a po splacení to ještě 40 let pojede za ekvivalent dnešních 8€/MWh. Připomínám, že mimo odstávku to denně vyrobí 12 000 - 24 000 MWh energie - během splácení při aktuální ceně 360 000 - 720 000 €/den, po zaplacení 600 000 - 1 200 000€/den po dobu 40 let.
3) Pokud nebudeme mít zdroje a Německo postihne blackout, musíme vypnout přeshraniční vedení, aby se síť udržela. Když to uděláme a nebudeme mít dost zdrojů, máme automaticky tmu i tady. A zásoba paliva je v místnosti velikosti školní tělocvičny na několik let, pro případ problémů.
Rozhodně se měly účastnit i čínské a ruské firmy
Zdeněk Illichmann,2024-07-20 14:34:13
Pak by účastníci, ať už by se stal vítězem kdokoliv, byli nuceni kvůli větší konkurenci předložit lepší nabídky. Tohle je pro ČR nevýhodné.
Re: Rozhodně se měly účastnit i čínské a ruské firmy
Petr Mikulášek,2024-07-20 22:51:53
A co potom, kdyby to vyhráli rusáci? Pudete do arbitráže a pětiletýho sporu, během kterýho se nekopne do země a pak o to dýl budeme draze nakupovat energii v zahraničí? Nebo jim to dáte a budete riskovat, že se před dokončením šprajcnou a začnou vydírat, že nedají poslední bumážku, dokud ... (doplňte si, co budou asi zrovna potřebovat)?
Energie z toho vychází kolem 2000 Kč/MWh během 20let splácení, celkové ceně 250 Mld. Kč a využití na 75%, viz výpočet níž. Aktuální cena je 2307Kč/MWh. Při téhle spotové ceně by to ještě generovalo zisk kolem 300 000 Kč/hod.!
Re: Re: Rozhodně se měly účastnit i čínské a ruské firmy
F M,2024-07-22 01:33:15
Nereaguji na ten první příspěvek. Nevyhrálo by Rusko, i kdyby ostatní kritéria (technická) byla na jejich straně (tedy asi by byla), tak na základě té bezpečnostní části neměli šanci a tuším, protože by to věděli tak by se ani nezapojili (ale samozřejmě to jen hádám). U té Číny mě to trošku mrzí, ale tam by to dopadlo podobně. Samozřejmě záleží na přesném znění zadání a na schopnosti ho napsat.
To, že jsou 2kč za 1kwh energie u výrobce dobrá zpráva je popravdě hospodářská a u některých lidí i lidská tragédie, snad to ekonomika ustojí a nebude se to týkat víc lidí, než zvládne sociální systém nějak důstojně zvládnout (teď to nedělá). O distribuci raději nemluvit.
Konečně levná elektřina!
Honza Štefánek,2024-07-19 23:47:13
Evropská legislativa se v souvislosti s rozhodnutou stavbou nových bloků také mění, češi budou mít na komoditních burzách el. energie vod teď slevu, čim blíž k reaktoru, tim větší :)))
Poděkování
Alexis Bergman,2024-07-19 21:27:42
Propletenost korejské nabídky s AP Westinghouse nebudí důvěru. Neznáme celé zákulisí.
Re: Poděkování
Petr Mikulášek,2024-07-19 22:17:56
A kterej dodavatel u vás budí větší důvěru? Račte si vybrat...
Rusko, který nás a USA svýho času dalo na seznam nepřátelských zemí - a navíc Rosatom má i vojenskou divizi?
Čína, která využívá infrastrukturní stavby v zahraničí ke kolonizaci ostatních zemí?
Westinghouse, který řekl, že to postaví, ale neví za kolik peněz a kolik času?
EDF, která by musela v EPR udělat rozsáhlý změny (ubrat 1 PG a překopat kvůli tomu vnitřek kontejmentu...) a chce si na tom zkoušet nový technologie, takže je dopředu jasný, že přepálí cenu i termíny?
Je to skvělá zpráva
Petr Mikulášek,2024-07-19 19:08:57
Reálně, z pohledu provozních nákladů, stability výroby, záboru půdy, objemu a nebezpečnosti odpadů i životnosti zdroje je to to nejlepší, co se teď dá postavit. A tak nějak jsem doufal, že to nebude EDF kvůli tomu, že měli v plánu na tom testovat nějaký vylepšení pro EPR II a to u Frantíků znamená automaticky +3 roky výstavby navíc.
Blbý je, že novinářský slepičky už kdákají, že podle Šnobra je to špatně a pokud se objeví během pár let jiný, lepší zdroj energie nebo se udělá pokrok ve skladování, tak na tom proděláme košili... Já se jejich tuposti sice zasmát můžu, ale někteří to berou vážně.
Re: Je to skvělá zpráva
Opal Opal,2024-07-20 10:18:11
Slavomír Entler tokamak ITER:
V některých podnicích došlo při výrobě k významným chybám. Například nebyly dodrženy stanovené rozměrové tolerance několika segmentů vakuové nádoby vyrobených v Jižní Koreji.
Jaroslav MÍL, bývalý ředitel společnosti ČEZ:
Chceme ho stavět pro levnější cenu energie? Jsem přesvědčen, že to není cíl, protože my máme dneska elektrárnu Dukovany, která vyrábí pod padesát haléřů za kilowatt hodinu, takže z tohodle hlediska jsem si nevšiml, že bych měl levnější elektrickou energii za padesátník doma.
Česko má výrobní náklady jedny z nejnižších v Evropě, má nejstabilnější energetiku a máme nedostatkové ceny.
Vzpomeňme Český Telecom zainvestoval přes sto miliard do pevných linek, které zakopal pod zem, vždycky si pamatuju generálního ředitele, který s nadsázkou říkal, my jsme zakopali sto miliard pod zem, vy máte aspoň zainvestovaný v Temelíně, ale ono během čtyř, pěti let ta investice se ukázala víc jak nenávratnou v momentě, kdy přišli mobilní operátoři.
Re: Re: Je to skvělá zpráva
Opal Opal,2024-07-20 11:12:20
Vladimír Wagner
Nyní vidíme, že jsou Temelín a Dukovany pro ČEZ zlatým dolem.
A to je ten průšvih. Většinový akcionář (stát), menšinoví (Šnobr a další) a ředitelé ČEZ vydojili co se dalo. Na nové reaktory nejsou peníze.
Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-20 14:01:57
Většinový akcionář (stát) vydojil, co se dalo a používal to na provoz státu. To je hrozné, co? A teď ten samý stát bude garantovat výkupní cenu, aby ČEZ získal levný úvěr na nové bloky. Taky hrozné, že? Jinak menšinovým akcionářem se můžete stát také jako spousta dalších Čechů. Ty akcie jsou veřejně obchodované.
Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Opal Opal,2024-07-20 14:34:17
Akcie byly k mání i v rámci kuponové privatizace. V dostupnosti problém není. Problém je v tom, že se část výnosů nepoužila na stavbu nové elektrárny. Proto jsem napsal, že každý jenom dojil.
Nyní se plánuje výstavba na drahý úvěr - není levný když se mohlo stavět bez úvěru. A stát (pracující lidé) garantuje případný neúspěch. A v případě úspěchu to bude jako s Dukovany. Lidé zaplatí zlaty důl (jedna platba), potom budou platit obrovské sumy za elektřinu (druhá platba) a budou doufat, že nezaplatí potřetí v případě havárie.
Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Opal Opal,2024-07-20 14:48:56
Já jsem příznivec jaderné energetiky, protože teoreticky je to nejlepší zdroj. Ale praxe je jiná. V Rakousku lidé v referendu odmítli spuštění jaderné elektrárny, v Německu vypnuli funkční elektrárny. Oni si tu energii tahají odjinud a budou tahat. A zaplatí jim to jedna zemička uprostřed Evropy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-20 14:55:58
Německo a Rakousko jsou protijaderné, Francie je projaderná. Co tam máte dál? Nějaká konstruktivní připomínka k tématu?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Opal Opal,2024-07-20 15:14:16
Moje připomínky jsou konstruktivní v tom, že výstavba nové jaderky nepřinese nic pozitvního a nejsou na ni finance (byly ale už nejsou). Je to jenom další tunel.
Když nestaví okolní státy, které mají vyšší HDP na hlavu, tak nemůžeme stavět my.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Opal Opal,2024-07-20 15:38:30
Martin Roman - majetek v miliardách korun, v energetice se vyzná, byl ředitelem ČEZ.
Pro ty peníze neinvestuje do stavby jaderné elektrárny? Protože měl ve škole samé jedničky a umí si spočítat, že se to nevyplatí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
F M,2024-07-26 01:05:46
Ano mu se to nevyplatí, jistě své peníze udá jinde lépe. Ale jestli jste si nevšiml zde jde o ČR, máme tedy nakoupit třeba bitcoin a doufat, že z toho zisku (pokud letadlo nespadne) bude kde elektřinu koupit?
Nebo jinak, proč neinvestuje do základních škol, nebo do umělých kyčlí důchodců?
Nebudu rozepisovat proč píši přesně to co píši, bylo by to na dlouho, ale je tam skryta odpověď na spoustu otázek, nejen na tu, zda ta vaše dává smysl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Petr Mikulášek,2024-07-20 21:47:26
Moc konstruktivního jsem si v těch výkřicích nevšiml.
Konstruktivní hodnocení je:
1) Potřebujeme energii. Pro dopravu, průmysl i služby. Jinak se zastaví celá ekonomika.
2) Uhlí bude končit a musíme nahradit uhelky + navýšit výrobu kvůli dopravě (VRT, elektromobilita,...)
3) Na OZE se nedá spolehnout, nejde to totiž akumulovat v dostatečným rozsahu.
4) Fúze bude... No, pokud to dobře pude, tak za 12 let bude dost výstupů z ITERu na projektování DEMO. Takže šance, že někdo komerčně bude dělat fúzní elektrárny za 30 let, je tak 0.5% A nedělal bych si iluze, že to pude postavit za rozumnou cenu.
5) Ostatní zdroje, jako je plyn, je potřeba nakupovat za těžký prachy. To by vyšlo ještě hůř. Možná levnější stavba, ale násobně dražší provoz.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Petr Mikulášek,2024-07-20 22:31:38
A k tomu HDP na hlavu, to je s prominutím blbost. Pokud jede o Německo, tak to je přece známý tím, že neumí dělat malý chyby (vyslání Lenina do Ruska, napadení Evropy bez zdrojů paliva a surovin, otevření dvou front za 2. světové, vyhlášení války USA, energiewende,...).
A pokud jde o cenu, tak:
- Výkon je 1GW. Kdyby blok jel na 100% celý rok, tak je to 8.76 TWh ročně.
- Budou odstávky a regulace, takže počítejme 75%, takže 6.75TWh ročně.
- Když to chceme zaplatit za 20 let, za tu dobu vyrobí 131,4 TWh
- Pokud to bude stát 250 000 000 000 Kč, tak náklady na zaplacení stavby jsou 1.90 Kč/kWh (1900 Kč/MWh)
- Se započtením standardního paliva do západních reaktorů + náklady na údržbu nových blokůje to cca 2 Kč/kWh.
Pokud bych bral jenom elektriku z EDU5, tak při svícení 5W světlem dám korunu na stavbu každých 110 hodin svícení. Za provoz filtrace u bazénu dám ročně ani ne 40Kč. Myslím, že takovou pekelnou pálku ještě nějak přežiju.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Mirek Sintak,2024-07-23 08:46:56
Dobry den, rozumím tomu dobře, cena se udává, kolik by stál blok/bloky, kdyby je postavili dnes, "přes noc"?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Petr Mikulášek,2024-07-24 05:15:09
Ta oznámená cena je smluvní za výstavbu konkrétního provedení v konkrétní lokalitě a čase. Skládá se prý z různých položek a je na ČEZu, co si navymrčuje.
Otázka je, jak to bude s opcí, u té se ještě dojednávají podmínky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
Mirek Sintak,2024-07-25 15:20:59
Proc tedy píší, že je to suma v současných cenách? Opravdu jsou nějaké firmy, které se zaváží, že podrží stejné ceny po dobu 15 let?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
F M,2024-07-26 01:32:04
Asi to bude o pochopení výrazu "současné ceny". Zřejmě (téměř jistě) půjde o ceny platné v době uzavření, tedy ne ceny stejné v čase. U těch smluv (jiných na různé velke investice) u kterých jsem četl komentář bývá inflační doložka, zkrátka se to může zdražit, ale právě v těch současných cenách se to nemění. Tedy je to stejné jako by se při uzavření před inflací uzavřela smlouva na 100 a potom by se po 50% inflaci platilo 150, ale těch 150 bude mít díky inflaci stejnou hodnotu jako 100 před ní. Tu inflaci člověk nemá úplně zažitou, ale takto to funguje. Nepředpokládám, že by to zde bylo jinak.
Ještě se zmíním, že cena tech bloků není ta částka která se bude platit, nadhodilo se to v jiných místech zde v diskusi. Je to jako s hypotékou na dům, cena domu není to co zaplatíte, ale pokud ta půjčka půjde přes stát, tak tam jsou úroky mnohem nižší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva
F M,2024-07-20 22:46:32
Také mám trochu obavy z "českého provedení", ale myslím si, že si nemůžeme dovolit ty bloky nepostavit. Naopak si nejsem jistý jestli to bude stačit. Kolik peněz šlo do různých energetických dotací? A proč se to nedá platit z těchto zdrojů, i z těch na posílení distribuční soustavy/úložišť, to by nebylo potřeba v takové míře, ale to je již jen takové plané povzdechnutí.
Stejně jak mi přijde komické (tragikomické) sledovat úžas nejen našich politiků nad tím, že by se mohly peníze z odpustků použít v těch podnicích které je platí k tomu aby mohli snížit produkci těch skleníkových plynů, vždyť z čeho by se platila ta dotační kolečka, tak zde je škoda, že se ty peníze nereinvestovaly do JE již dříve. Jenže zde je problém s tím, že se to díky ODS a zeleným nestihlo zahájit včas, potom tu byla dlouho poptávka po tom jádro potlačovat a reálné je to až teď. Nevím přesně jak moc se na tom "na milost vzetí" podílela ČR, tedy Babiš, ale tipl bych si, že se to spíše svezlo s Francií a dalšími státy. Každopádně by ty finance chyběly v rozpočtech, ale zase by byly opravdu investovány, úroky byly téměř nulové, někdo měl i trošičku záporné (to by zde nebylo, dávám jen jako zajímavost)
Důležité bude aby se jádro v EU rozvíjelo co nejvíce především v důležitějších státech, pokud se to dostane do stavu kdy bude jen okrajová záležitost může to být problém. To si však myslím v nejbližších dekádách nehrozí (nejen ta Francie). Takže tu zbývají "jen" problémy, kdy by někdo chtěl stáhnout z tohoto oboru nějaké finance, třeba do těch dotací, přílišná preference OZE, a strach z jádra potenciálně podpořený nehodou. A potom problémy spojené s konkrétním projektem.
Re: Re: Je to skvělá zpráva
Pavel Vitvar,2024-07-24 21:04:21
Se zakopanou optikou se pouštíte na tenký led. To, že ji Telecom zakopal byl nejlepší tah z pohledu technologického dluhu celé ČR. A to mluvím o dluhu ve všechn možných odvětvích lidské činnosti. To, že ji pak neuměl rozumně prodat operátorům a poskytovatelům internetu, kteří ji dnes stejně používají je věc druhá.
Poděkování
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-19 15:55:00
Toto je rozhodně dobrá zpráva pro Česko. Děkuji za článek a za vysvětlení vztahu KHNP a Westinghouse, na který bych se jinak zeptal. Ještě mám zvídavý technický dotaz - jak se škáluje směrem dolů výkon reaktoru, aby to nebyl zcela nový typ, ale jen slabší verze? Moje laická představa je, že se sníží výška aktivní zóny, zatímco zbytek rozměrů a tvarů zůstane stejný... ale třeba se to dělá jinak?
Děkuji též vládě, kterou jinak moc nemusím, že projekt dotáhla až do této fáze. Vítězství Korejců je pozitivní i v tom, že rozptýlilo obavy nezasvědcených, jestli tendr nebude politicky cinknutý na úkor kompetentnějšího uchazeče.
Re: Poděkování
Vladimír Wagner,2024-07-19 18:22:39
Je to tak, že pro změny výkonu se většinou zvyšuje nebo snižuje počet palivových souborů. Kdyby se měnila výška aktivní zóny, tak by se musel dělat nový typ palivových souborů a to by byl problém. Takže APR1000 a OPR1000 mají 177 palivových souborů a APR1400 pak 241.
Re: Re: Poděkování
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-19 20:25:38
Není potom těžší dosáhnout kritičnosti? A reaktorová nádoba je tedy stejná jako u základního typu a nebo je užší úměrně počtu souborů?
Re: Re: Re: Poděkování
Petr Mikulášek,2024-07-21 19:17:03
U APR1000 jsem našel vnitřní průměr reaktoru 4120mm, u APR1400 to nikde nepíšou...
Detailnější informace o bloku a jeho předcích jsou tady, třeba budete mít víc štěstí...
APR1000: http://aris.iaea.org/PDF/APR1000_20191130_R2.pdf
AP1000: https://aris.iaea.org/PDF/AP1000.pdf
APR1400: https://aris.iaea.org/PDF/APR1400_2020May.pdf
Re: Re: Re: Re: Poděkování
Pavel Kaňkovský,2024-07-22 01:30:30
Podle https://aris.iaea.org/PDF/APR1400.pdf má APR1400 vnitřní průměr reaktorové nádoby 4655 mm.
Ale zajímavější jsou asi rozměry aktivní zóny: ekv. průměr APR1000 3.12 m, APR1400 3.63 m, výška u obou shodně 3.81 m.
Re: Re: Poděkování
F M,2024-07-20 23:12:22
Poděkování vám za tento konkrétní článek, a obecnější vám i ostatním autorům a Oslu za aktuální informace nejen ty kolem štěpné/fúzní energie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Advanced_Power_Reactor_1000
Mám dotaz kvůli tomu palivu, může souviset s odkazem vedle. Kousek od začátku v tabulce je uveden typ paliva HYPER16, netuším o co jde, ale u ostatních APR je PLUS7. To je "jen" trochu jiné obohacení/složení tvarově stejných palivových souborů, nebo jde o něco jiného?
Re: Re: Re: Poděkování
F M,2024-07-22 01:55:27
V tom příspěvku od "Petr Mikulášek" je to rozepsáno, ten palivový soubor je přepracován (generačně vylepšen) ve více mechanických směrech, klíčové slovo HYPER7. Otázku tedy měním/rozšiřuji na kompatibilitu, tedy může být alternativní dodavatel?
Re: Re: Re: Re: Poděkování
F M,2024-07-22 18:13:07
Pardon HIPER16, nejen špatné číslo, ale i od začátku Y/I.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
