Zmiňovat nebezpečí azbestu by vzhledem k všeobecnému povědomí bylo nošení dříví do lesa. Těžko bychom hledali řemeslníka, který by si nenasazoval speciální masku, pokud s ním má co do činění. S jehličkami azbestu si buňky našich plic nevědí rady a hrozba rakoviny je vysoká. Co ale v případě takového mastku? Asi se shodneme, že není maminky, která by mletou formou mastku skrytou pod názvem pudr se nesnažila chránit zadeček svého robátka před opruzením. Kdo někdy takové proceduře přihlížel, musel si všimnout, že se při tom práší horem spodem a zabránit prachovým titěrnostem, abychom je při tom nevdechovali, se prakticky nedá.
Co je mastek zač?
Všem nám ze školních let utkvěla v paměti alespoň část posloupnosti slov: mastek, sůl, kalcit, kazivec, apatit, živec, křemen, topas, korund, diamant. Mohsova desetistupňová stupnice tvrdosti vyjadřuje, čím lze do čeho rýpat. O škodlivosti nevypovídá nic.
Pokud se tak jako já, prostřednictvím ChatGPT zeptáte umělé inteligence zda „Je mastek škodlivý?“ Nejspíš se vám také dostane odpověďi: „Mastek není obecně považován za škodlivý, pokud je konzumován v rozumném množství. Mastek je přírodní olej získávaný z košíčkovitých kapradin a je běžně používán jako ingredience v potravinách a kosmetických výrobcích. Nicméně nadměrná konzumace mastku může způsobit trávicí potíže nebo alergické reakce u některých lidí. Je vždy důležité dodržovat doporučené dávky a konzultovat s lékařem nebo odborníkem, pokud máte obavy ohledně konzumace mastku.“
Stará dobrá Wikina se ukazuje být rozumnější. Poučí, že mastku se dostalo českého jména podle toho, že je na omak mastný, že se mu říká i talek, steatit a také klouzek. Že jde o jednoklonný minerál s chemickým vzorcem Mg3Si4O10(OH)2. Že je chemicky velmi odolný a navíc žáruvzdorný. Kromě slévárenství a sklářství se s ním můžeme setkat u levných šperků. Že jako plnidlo je součástí kvalitních papírů, barev, gum, mýdel, asfaltu, leštidel,… Nechybí ale ani krátká zmínka o jeho možné nebezpečnosti.
Pokud do svého pátrání zahrneme jeden z nejstarších lékařských časopisů Lancet, (konkrétně jeho mutaci The Lancet Oncology), tak v jeho nejnovějším čísle najdeme článek, pod nímž je podepsáno 29 autorů z 13 zemí. Na mastku nic pěkného neshledali. Asi tím nejhorším zjištěním je, že jde o soubornou studii zahrnující jak výsledky pokusů na potkanech, tak statistiku prokazující zvýšení míry rakoviny vaječníků u žen, které si pudrem z mastku zasypávaly své genitálie. A jako přídavek i výsledky pokusů na lidských buňkách pěstovaných v kulturách. Závěry rozhodně nejsou příznivé a nejspíš i proto Světová zdravotnická organizace prostřednictvím své agentury pro rakovinu označila mastek za „pro člověka pravděpodobně karcinogenní“.
V rámci objektivity nutno dodat, že bitva o míru nebezpečnosti ještě neskončila. Především právníci zastupující výrobce se opírají o fakt, že minerál mastek se často vyskytuje spolu s azbestem a tudíž nelze zcela vyloučit, že v některých studiích se mohlo jednat o efekt připadající na vrub kontaminaci. A také, že jedna velká studie z roku 2020 nepotvrdila souvislost u žen pudrujících si ohambí s rakovinou vaječníků. Když to shrneme, tak optimisté v tomto sporu jsou názoru, že by rakovinotvorné zvrhávání buněk nutně nemuselo být zásluhou mastku a že varování WHO nemá ve stávajících poznatcích potřebnou oporu. Že jen konstatuje, že látka má potenciál způsobit rakovinu, za určitých podmínek a že ty podmínky nespecifikuje.
Nám pesimistům se ale vtírá otázka, zda čirou náhodou odborníci kosmetického gigantu Johnson & Johnson, honosícího se vědecky podloženými inovacemi, neví ještě něco, co ani WHO neví? Proč by jinak koncern souhlasil se zaplacením 700 milionů dolarů za urovnání obvinění, že uvedl zákazníky v omyl ohledně bezpečnosti svých práškových produktů na bázi mastku? A proč by zisk přinášející produkty s mastkem již před čtyřmi roky stahoval z trhu? Říká se, že chytrému napověz. Není náhodou takovou nápovědí nynější varování z International Agency for Research on Cancer?
Zajímalo nás, zda nějaké upozornění, že jde o látku s velkou pravděpodobností schopnou způsobovat rakovinu, najdeme také na stránkách institucí bdících nad naším domácím zdravím. Je pravdou, že pudry a kosmetika nejsou léky, ale přece jen - jde o batolata, zdraví maminek a naší příští generaci... Na stránkách ministerstva zdravotnictví, ani stránkách SUKL, jsme ale upozornění na přípravky s mastkem, nenašli. Jen zmínku, že mastek je součástí tobolek a prášků celé řady léků.
Autor tohoto článku se kloní k názoru, že ze setkání s jakýmkoliv nadrobno rozemletým minerálem, nemůže být dobrodiním pro žádnou z buněk našeho těla. Nejen tedy ty v plicním epitelu, ale i ty v glomerulech ledvin a stejně tak třeba i buňky imunitního aparátu, jejichž enzymatický aparát je vybaven ke skartaci škodlivého biologického materiálu. Ne na rozpouštění hornin! Takový faul se na jejich náladě nutně musí podepsat. Proto, až si třeba na Heurece budete z přípravků vybírat, zvažte, zda ty nejoblíbenější a co do hodnocení okupující ty nejvyšší příčky, jsou pro vás také těmi pravými. Zda by nebylo rozumnější kliknout na nějaký „obyčejný“, jehož základem není mastek, ale třeba prachobyčejný škrob. K němu se sice bakterie nebudou chovat tak inertně jako k mastku a ošetření bude potřeba provádět častěji, nicméně pokud zrovna nepatříte k alergikům na rýži, kromě zdraví svého a svých blízkých, budete šetřit i peněženku. A když už jsme u toho strašení, zpozorněte pokud u produktů v přiložených letáčcích se v tom malém písmu objeví „akrylonitril“. Ale o tom až zase příště.
Literatura
Leslie T Stayner et al, Carcinogenicity of talc and acrylonitrile, The Lancet Oncology (2024). DOI: 10.1016/S1470-2045(24)00384-X
Triclosan do třetice a znovu palec dolů
Autor: Josef Pazdera (27.02.2019)
Trable s N-nitrosaminy v léčivech
Autor: Miloslav Pouzar (22.07.2022)
Snahy nechat rakovinu vyhladovět dostaly nový „nástroj“
Autor: Josef Pazdera (21.10.2023)
Šumavská zvěřina má pětkrát víc rakovinotvorných látek, než připouští zákon
Autor: Josef Pazdera (28.06.2024)
Diskuze:
Mastek
Vojtěch Běhunčík,2024-07-23 19:02:22
si pamatuji na gymnastických závodech, kde si jím cvičenci / cvičenkyně na bradlech potírali dlaně, aby jim neprokluzovaly.
Taktéž vzpěrači měli po ruce nádobu s mastkem.
---
"... setkání s jakýmkoliv nadrobno rozemletým minerálem nemůže být dobrodiním pro žádnou z buněk našeho těla. Nejen tedy ty v plicním epitelu, ale i ty v glomerulech ledvin a stejně tak třeba i buňky imunitního aparátu, jejichž enzymatický aparát je vybaven ke skartaci škodlivého biologického materiálu. Ne na rozpouštění hornin!
---
Když jsme u toho - kuchyňská sůl je také hornina.
A větším škodlivcem jsou mikročástice plastů, které se vyskytují všude, nejen ve vodě - i ve vzduchu.
Můžete prosím, pane Pazdero, napsat něco o plastových mikročásticích?
Nevím
F M,2024-07-19 00:57:52
Vznesl bych dotaz, myslím ho vážně.
Jak vážné je to riziko? Jde mi o srovnání s nebezpečností, těch škrobových zásypů a toho nedělat nic. U těch organických zásypů budou kontaminace ať již z výroby, skladováním či špatným použitím třeba plísně. Jak je naznačeno poskytují živnou půdu mikroorganismům i přímo na těle. Ptám se protože nejsem příliš schopen ta rizika ani kvantifikovat ani zhodnotit jejich závažnost. Jediný odhad kterého jsem schopen vychází z toho, že ty karcinogenní účinky budou vzácné (mnoho použití/málo nebo žádní nemocní) a naopak si nejsem jistý zda nejsou ty u těch pro mikroorganismy stravitelných podceněny (svedeny na nesprávné použití). Jenže to je opravdu jen velmi omezený odhad.
Je možné, že tento článek bude mít vyšší čtenost neoslími čtenáři.
Nad tou v článku zmiňovanou žalobou bych se příliš nepozastavoval (nebo pořádně), ze strachu z negativní popularity v tomto oboru budou ty společnosti schopny udělat lecos. Cena surovin/prodejní cena konečného produktu a ochota si i ještě k ní připlatit dává marketinku/právníkům velkou volnost.
Jediná jistá věc kterou si již teď odnáším je potvrzení toho, že se opravdu nic nemá přehánět a nic brát jako 100% bezpečné. Tedy konkrétně zde, omezit množství a častost (i těch ostatních zásypů) na nezbytnou míru.
Re: Nevím
Josef Pazdera,2024-07-19 09:19:49
Jsou prázdniny, tak jen krátce k porovnání škodlivosti škrobu a mastku: I u toho, co vdechujeme na velikosti záleží. Všeho, co je velké se naše plíce zbavují snadněji - zjednodušeně řečeno - pomoci řasinkového epitelu to nakonec nějak vychrchláme a spolkneme. V přeneseném slova smyslu můžeme na ty velké částečky tak trochu kašlat. Větší hrozbou jsou ty menší než 5 µm. S jejich zmenšováním stoupá jejich schopnost dostat se až do plicních sklípků (tam žádný řasinkový epitel není). U těch částeček, které mají jen 3 µm je tato pravděpodobnost vyšší než 50 %. A ty ještě menší nemají problém pronikat dokonce přes membránu až do nitra buněk. Velikost škrobových zrn je podle druhu rostliny zhruba 50 až 100 µm. Velikost částeček mastku Johnson neuvádí - výrobní tajemství, ale čím menší, tím příjemnější na omak. Běžně se používají síta jimiž propadají menší zrna než 4,7 µm. Tolik k porovnání škodlivosti z pohledu "mechaniky". Pak je tu ještě ta biologická část problému. Škrob je biologický materiál a s tím se naše buňky popasovávají mnohem snadněji. Něco málo z jiného pohledu najdete na OSEL například v článku "Někdo tloustne i ze vzduchu" https://www.osel.cz/9483-nekdo-tloustne-i-ze-vzduchu.html
Re: Re: Nevím
F M,2024-07-19 22:10:25
Děkuji za reakci i zajímavý, teď již přechroustaný odkaz.
U těch škrobů mi šlo spíše o infekce, jak jste naznačoval v závěru článku a reakce případně o kontaminace (spíše na straně uživatele). Dodatečně mě napadlo, že nevím jestli a jak se může to škrobové zrnko dělit a jak účinně bude vychytávat z ovzduší nežádoucí látky, případně jak bude jeho povrch reagovat chemicky. To by mě možná zajímat mělo, protože občas se různých starších škrobů nadýchám dost.
Otázka měla znít spíše tak zda v praxi, když uživateli záleží více na skutečném účinku než na žalovatelnosti (narozdíl od výrobce), je "ještě trošku méně škodlivé" jedno, nebo druhé? Tedy je tam tak velký rozdíl, že to budeme schopni posoudit i zde?
Re: Re: Re: Nevím
Josef Pazdera,2024-07-22 15:38:38
Dík. Pokud jde o škrob, tak v rámci mých znalostí v něm nespatřuji pro lidské zdraví problém. Pokud jde o anorganické nanostruktury, tak se začínají objevovat zprávy, že mohou způsobovat vážné problémy i u buněk zažívacího traktu - nesvědčí ani entrocytům a problém je podobný, jako u výstelkových buněk plicních sklípků.
Re: Nevím
Jiří Komprda,2024-07-19 09:56:10
Já myslím, že riziková je chronická expozice trvající celé roky. Člověk nedostane rakovinu plic z azbestu hned (stejně jako z kouření), nejprve vznikne azbestóza, chronické poškození plic. Důležitá je nejenom velikost částic, ale také to, že jsou vláknitá a mají rozměry v poměru 3:1.
Re: Re: Nevím
Jitka Vaňourová,2024-07-19 10:17:25
Právě na tu škodlivost dlouhodobé expozice poukazuje příspěvek pana Pazdery. Těch velkých částeček se plíce jsou schopny zbavit. Ty malé, které se dostanou až do sklípků, jsou tam na věky věků.
Re: Re: Re: Nevím
Jiří Komprda,2024-07-19 11:10:59
Rizikovost azbestu z hlediska vzniku rakoviny souvisí mimo jiné právě s jehlicovitým tvarem. Obecně expozice všemi sub-mikronovými částicemi poškozuje plíce z hlediska jejich kapacity/funkčnosti. Riziko vzniku rakoviny může podporovat, pokud jsou na těchto částicích vázány chemické polutanty typicky PAHs. Obecně nesouhlasím s vyjádřením v článku, že "že jde o látku s velkou pravděpodobností schopnou způsobovat rakovinu". Takových látek je ve skutečnosti velmi málo a většinou je to prokázáno při vysokých koncentracích, nebo u lidí co jsou exponováni v pracovním prostředí po dobu třeba 20ti let. Typicky právě třeba azbest.
Re: Re: Re: Re: Nevím
Aleš Vulneba,2024-07-19 11:29:07
Obávám se, že k tomu Vasemu seznamu přibudaju stale dalsi a dalsi latky a ze je jen otazkou casu, nez to Vase "malo" prestane platit. Donedavna jsme to nevedeli ani o tom azbestu. Nikdo vas nenuti to upozorneni brat na lehkou vahu. Mate-li ale deti, nebylo by rozumne jim vnucovat Vas nazor. Mozna se sam stanete ve statistice necim, co to tvrzeni "malo latek" zpusobujicich rakovinu) sam rozsirite.
Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
Jiří Komprda,2024-07-19 15:20:19
Rozhodující je délka a forma expozice. V případě prachu (Azbest, skelná vlákna, popel, uhelný prach), se jedná o mechanické působení na lidskou tkáň (plíce), ne vždy o chemickou "otravu". Veškeré prašné prostředí zasahuje člověka podobným způsobem, třeba i sprašování hlíny z oraného pole větrem. Myslím, že třeba emise prachu z dopravy a spalování jsou mnohem závažnějším zdrojem expozice člověka, než dětský pudr. Děti jsou vystaveny mnohem závažnějším druhům polutantů především z umělých hmot (zhášeče hoření PBDE, OPFRs), ftaláty, perfluorované uhlovodíky) a potravy (éčka) atd., které mají vliv na neurodevelopment (vznik ADHD) a třeba i vývoj motoriky. Člověk je vystaven ve svém prostředí působení komplexních směsí a je extrémně obtížné odlišit příspěvek jednotlivých složek k celkové zátěži. Z toho těží průmysl, který bagatelizuje vliv jednotlivých chemických individuí. Vzhledem ke způsobu aplikace pudru bude asi dominantní dermální expozice, což je laboratorně testované již desítky let, neutrální minerální látky mohou pronikat buněčnou stěnou pouze v rozměrech řádu nanometrů. Pokud se týká vdechnutí, tak by asi tento působ expozice mohl být významný, pokud by rodič aplikoval pudr na dítě kompresorem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
Josef Pazdera,2024-07-20 08:36:31
Říkáte kompresorem? To mne nenapadlo. Nejspíš by to také šlo. Biologové ale u částeček, které jsou dostatečně malé, řekněme zhruba v řádu nanometrů až desítek nanometrů, jsou názoru, že ten kompresor k tomu není třeba. Procházejí totiž přes buněčnou membránu bez nutnosti jim dodávat energii. Dokonce ani buňka k tomu nemusí žádnou energii vynakládat, jako třeba musí činit v případě fagocytózy, či jiných mechanizmů na transport částic většího kalibru, chce-li je protlačit přes svou membránu do nitra buňky. Ukazuje se, že není prach, jako prach. Minerály přítomné v prostředí ve formě nanočástic škodí jinak, než ty větších rozměrů. Namátkou třeba oxid titaničitý, oxid zinečnatý, nanočástice stříbra,... Škodí i takové o nichž se ještě nedávno myslelo, že když jsou inertní jako třeba uhlík, nebo zlato…. Ano ani s těmi, jsou-li v podobě nano, si neradno zahrávat - jsou toxické a škodí. Z výsledků studie z níž jsem čerpal to vypadá, že to platí i pro mastek. Více k tomu nemám co dodat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
Florian Stanislav,2024-07-21 11:16:27
https://www.netestovano.cz/blog/mastek--talc--v-kosmetice/
"Mastek se prezentuje jako vysoce účinná složka, která dopomáhá pleti zbavit se přebytečné mastnoty. Pakliže však daný kosmetický produkt pravidelně pokožku tímto způsobem vysušuje, pokožka reaguje vytvářením dalšího mazu a proces se opakuje stále dokola. Jediným efektivním řešením je hydratace pokožky, kterou mastek nezajistí."
https://www.lovelyherbs.cz/blog/oxid-titanicity-v-prirodni-kosmetice-je-pro-nas-nebezpecny-/
TiO2 v krémech na ( spíš proti) opalování.
"Dobrou zprávou ale je, že komerční pigmenty neobsahují téměř žádné částice menší než 100 nm (nejedná se tedy o nanočástice), a pokud by došlo ke vdechnutí oxidu titaničitého ze sypkých produktů v kosmetice, částice by byly vdechovány ve shluku a nedosahovaly alveol (část plic, kde dochází k výměně kyslíku)."
Testují se skoro všechny výrobky, teď ještě testovat svoji hlavu, co si z toho vybrat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
Jiří Komprda,2024-07-22 17:01:02
Nanočástice pochopitelně překonávají buněčnou stěnu a mohou se dostávat až k jádru. Obávám se, že mastek není zpracováván pro kosmetické účely tak, aby částice měly velikost v řádu nanometrů. To by byl nejdražší pudr v dějinách. Je ale pravda, že rozpoznání způsobu interakce nanočástic s buněčnými strukturami, měl určitý vliv na způsob vnímání účinků velkých molekul xenobiotik. Roky se tvrdilo, že existuje něco jako size-cut off, tedy že molekuly určité velikosti nemohou proniknout k buněčnému jádru kvůli sterickým zábranám. Jinak souhlasím s tím TiO2 atd. Ale musíme vidět jak často člověk tyto výrobky používá, jak je exponován a o jaký druh expozice se jedná. Dermální expozice je obecně řádově méně významná, než ingesce, nebo inhalace. Pokud se týká různých kosmetických přípravků, které obsahují anorganické složky, tak je mnohem větší problém fotodegradace organických látek v kosmetických přípravcích, protože produkty degradace nejsou testovány.
------Obávám se, že tato debata začíná být zralá pro jiné fórum a asi bych to už ukončil.
Re: Re: Re: Re: Nevím
F M,2024-07-19 21:47:35
Míst kam tento příspěvek přidat je zde ve vláknu více los padl sem.
K azbestu jsem měl jen obecné povědomí zhruba tam jak je zde popsáno, teď jsem se koukal na Wiki (vím že to není zase až kdovíjak odborný zdroj) a trochu jsem se divil. Ono těch "azbestů" je více a jsou mezi nimi obrovské rozdíly a ten používaný u nás se tváří, že při rozumném poučeném požívání by měl být "relativně neškodný", samozřejmě při "normální" expozici.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Azbest
"Azbest zvyšuje riziko rakoviny jícnu o 28 %,[7] což je relativně vzácný typ rakoviny.[8] U rakoviny plic je to zvýšení rizika pro nízké expozice o 47 %.[9] V ČR se vliv na rakovinu plic neprokázal, za což patrně může jiná forma vláken.[10] Azbest statisticky nemá vliv na výskyt rakoviny ledvin.[11]".
"Amfiboly (jiné druhy) jsou mnohem nebezpečnější. Pro srovnání, k vyvolání těch samých problémů, co dokáže způsobit chrysotil, postačí vdechnutí 100 krát menšího množství amositu. Krocidolit má oproti chrysotilu dokonce 500 krát vyšší potenciál vyvolat rakovinu.
Rozdíl mezi chrysotilem a amfibolovými vlákny je patrný i v tom, jak dlouho se vlákna dokážou udržet v plicích. Zatímco většiny vláken chrysotilu se plíce dokážou zbavit během několika týdnů, vlákna amfibolů v nich setrvávají dlouhé roky, ne-li celý život. To však neznamená neškodnost chrysotilu, protože i v jeho případě se některá vlákna mohou do plic zapíchnout, trvale v nich zůstat a o mnoho let později vyvolat závažné problémy".
Trochu mi tam vychází i jiné než zdravotní důvody protože třeba zde to nevadí, popravdě jsem o tom při sledování poletujícího prachu na izolované půdě před lety přemýšlel:
"Skelná vata a minerální vlna jsou materiály svým charakterem a vlastnostmi blízké azbestu ... Některé studie došly k závěru, že na zdraví působí stejným mechanismem jako azbest. Jejich karcinogenní účinky se projevují rovněž zejména na plících. Při dlouhodobém sledování zaměstnanců pracujících se skelnou vatou bylo zjištěno, že mají o 63% vyšší riziko rakoviny plic.[21] Metaanalýza ukázala, že riziko rakoviny plic je vyšší o 26 % při výrobě a o 6 % u uživatelů."
Omlouvám se za velké kopírované úseky, ale přepisovat to do mikročlánku z češtiny mi nedávalo smysl.
Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
František Liška,2024-07-23 12:39:53
To je přesně to, na co se zapomíná - velikost rizika. Z hlediska jednotlivce je zvýšení rizika menší než o 100% bagatelní. Příklad (čísla zjednodušená) kouření a karcinom plic riziko stoupá 30x ( o 3000%) - je to jasné. Oproti tomu kouření a karcinom tlustého střeva - riziko stoupá o 30%. To znamená při normáním celoživotním riziku cca 5% to stoupne, když to přeženu na 7% - má cenu to řešit? Nemá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
F M,2024-07-23 13:28:20
Zde s vámi budu u toho individuálního rizika pro sebe obecně souhlasit, problém je s dětmi a ostatními na kterých nám/mi záleží. Tedy zvýšení z 5 na 7,5 je již dost i na mě, ale z principu třeba z 1 na 1,3 a níže souhlasím.
Ještě úplně jiný ohled je tu z hlediska státu/společnosti tam se ta statistika projeví naplno v nákladech/snížených příjmech, tam je to potom třeba řešit legislativně. To potom mimo jiné pomáhá udržet i ten základ nízko, třeba tím, že nemáme kolem sebe běžně ten azbest. Potom je tam ta druhá, v současnosti hůř prosaditelná část, nejít do toho úplně bezhlavě, bez ohledu na náklady/následky.
Re: Re: Re: Nevím
Petr Pikal,2024-07-21 21:08:41
Evoluce je mrcha a tak samozřejmě vyřešila i odstranění částic ze sklípků prostřednictvím alveolárních makrofágů a následně mukociliárního eskalátoru. V mnoha studiích s práškovými materiály bylo použito extrémních koncentrací částic, kdy například amorfní SiO2 bylo navrženo jako extrémně nebezpečná látka způsobující smrt přičemž v následné studii se ukázalo, že pokusná zvířata se udusila protože se jim ucpaly dýchací cesty.
Re: Re: Re: Re: Nevím
Dan Prouza,2024-07-22 09:12:32
Nechci Vám brát optimismus, ale alveolární makrofágy neradno přeceňovat. V případě minerálních nečistot to nezvládají (jak píšete, ale jen krátkodobě. Záhy totiž dochází k produkci pro-inflammatory cytokines such as TNF-α and IL-6 a nastupují problémy s lokální imunitou a fibróza je jen jedním z následků (těch asi nejmenších). Hodně do toho šlapou v Mayo Clinics - čím menší částečky, tím větší problém pro plicní parenchym jako celek.
Re: Re: Re: Re: Re: Nevím
Petr Pikal,2024-07-22 20:44:40
Obecně jde vždy o dávku a v případě plic a tzv clearance je již od 1988 používána hypotéza zahlcení plic a snížené pohyblivosti makrofágů. Solidní článek o dané problematice je https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6060709/. Pokud se bavíme o inertních nerozpustných látkách s izometrickým tvarem tak právě a jedině zahlcení plic je důvodem vzniku fibróz případně prekancerózních lézí. A to zahlcení musí být masivní například koncentrace prachu v ovzduší taková, že dohlednost je řádově v metrech a pobyt organismu v takovém prostředí po dobu minimálně poloviny života.
A nevymyslate si s tym ChatGPT nahodou?
Miroslav Brada,2024-07-18 11:51:57
Prompt:
"
Je mastek škodlivý?
"
ChatGPT:
"
Mastek (anglicky talc) je minerál, který se často používá v kosmetických a farmaceutických výrobcích, například v dětském pudru, kosmetických prášcích a některých léčivech. Diskuze o škodlivosti mastku se zaměřuje na dvě hlavní oblasti: inhalaci a možnou spojitost s rakovinou vaječníků.
Inhalace:
Jemné částečky mastku mohou být nebezpečné, pokud jsou vdechovány. To může způsobit plicní problémy, jako je talcosis, což je forma plicní fibrózy. Z tohoto důvodu by měly být používány opatrně produkty, které mohou uvolňovat jemné částice do vzduchu.
Rakovina vaječníků:
Některé studie naznačují, že použití mastku v oblasti genitálií může být spojeno se zvýšeným rizikem rakoviny vaječníků. Tato otázka je stále předmětem výzkumu a výsledky jsou smíšené. Některé studie našly mírně zvýšené riziko, zatímco jiné neprokázaly žádnou souvislost.
Regulační orgány jako FDA (Food and Drug Administration) v USA a další zdravotní organizace po celém světě monitorují situaci a doporučují další výzkum k plnému pochopení rizik spojených s používáním mastku.
Pro snížení rizik se doporučuje:
Vyhnout se inhalaci jemných částeček mastku.
Omezit nebo se vyhnout používání výrobků s mastkem v oblasti genitálií.
Pokud máte konkrétní zdravotní obavy nebo používáte produkty s mastkem často, je nejlepší se poradit s lékařem nebo odborníkem na zdraví.
"
Re: A nevymyslate si s tym ChatGPT nahodou?
Miroslav Brada,2024-07-18 11:54:17
OK pardon, vo free verzii (ChatGPT 3.5) si to naozaj mysli, ze sa jedna o preparat na impregnaciu dreva.
Re: Re: A nevymyslate si s tym ChatGPT nahodou?
Karel Rys,2024-07-18 20:59:47
Free verze:
Prompt:
Ahoj, víš, co je to mastek? Je mastek škodlivý?
ChatGPT
Ahoj! Mastek je minerál, který je velmi měkký a snadno se škrábe nehtem. Jeho chemické složení je hlavně hydratovaný křemičitan hořečnatý (Mg₃Si₄O₁₀(OH)₂). Mastek se často používá ve formě prášku a najdeš ho v mnoha produktech, jako jsou dětské pudry, kosmetika, farmaceutika a dokonce i v některých potravinářských výrobcích.
Co se týče škodlivosti, je důležité rozlišovat mezi různými formami a použitími mastku:
Inhalace prachových částic: Pokud je mastek ve formě jemného prášku a je inhalován (například při používání pudru), může způsobit problémy s dýcháním, zejména pokud se jedná o dlouhodobé vystavení. Některé studie naznačují, že by mohl být spojován s respiračními problémy nebo rakovinou plic, ale toto riziko je hlavně u pracovníků, kteří jsou pravidelně vystaveni vysokým koncentracím mastkového prachu.
Karcinogenita: Existují obavy, že mastek kontaminovaný azbestem (minerál, který se někdy přirozeně vyskytuje vedle mastku) může být karcinogenní. Proto je důležité, aby používaný mastek byl pečlivě testován a ověřen jako azbest-free, což znamená, že neobsahuje azbest.
Kosmetické a farmaceutické použití: Většina mastku používaného v kosmetice a farmaceutice je považována za bezpečnou pro běžné použití, pokud se dodržují doporučené postupy a výrobky jsou řádně testovány a certifikovány.
Celkově je tedy důležité dbát na zdroje a kvalitu mastku, zejména při jeho použití ve formě jemného prášku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
