Zvětšit obrázek

Zkuste si podle fotografie z původního článku tipnout, kdo z nich asi vyhrál křeslo?

Nedávno jsme na vlastní kůži zažili změnu na premiérském postu, kdy byl poněkud tuhý dětský úsměv nahrazen stejně tuhým mafiánským kukučem. Většina z nás je už zřejmě docela ráda, že to máme na nějakou dobu za sebou. Kupodivu byl ale podle všeho pád premiéra železničáře docela v souladu se zajímavým trendem, který lze odhalit analýzou voleb ve Spojených státech.

Zvětšit obrázek

Měl by Furby šanci být zvolen US senátorem? Podle všeho ne, pokud by proti němu nekandidovala panenka Barbie.

Tým badatelů Princeton University pod vedením A. Todorova v rámci pozoruhodného výzkumu studoval význam vzhledu tváře jednotlivých kandidátů pro úspěch ve volbách. Během výzkumu vytipovali dvojice vzhledově nepříliš odlišných kandidátů, kteří proti sobě v poslední době skutečně ve volbách bojovali o křeslo v Senátu nebo ve Sněmovně Reprezentantů. Fotografie těchto dvojic kandidátů předložili více než 800 dobrovolníkům. Ti viděli každou tvář méně než vteřinu a poté odhadovali různé vlastnosti dotyčných, včetně inteligence, sympatie, věku, schopnosti, důvěryhodnosti, osobního kouzla, přitažlivosti a důvěrnosti. Na dobrovolníky mohly působit i některé podružné detaily, například volební programy. Proto, když dobrovolník některého z kandidátů poznal, vyřadili jeho odpověď pro danou dvojici z analýzy.

Ukázalo se, že volby vítězí ti, které účastníci výzkumu hodnotili jako „schopné“. Kritérium lepší „schopnosti“ samo o sobě správně určilo skutečného vítěze voleb ve zhruba 70 procentech případů.

Zvětšit obrázek

Podle politických analytiků není vše ztraceno. Jenom bude muset vypadat víc jako Arnold Schwarzenegger. Za úvahu by stála testosteronová kůra nebo plastická operace.

Podle autorů studie hraje „schopnost“ kandidátů roli především u nerozhodnutých voličů, kteří se na poslední chvíli řídí intuicí.

A jak takový „schopný“ kandidát vlastně vypadá? Stručně řečeno, méně dětsky. Právě tvář je jedním z nejdůležitějších parametrů. Dětské rysy zahrnují kulatou tvář, velké oči, malý nos, vysoké čelo a malou bradu. Dospělé tváře vypadají přesně opačně. Od autorů se nedozvíte, co to ta „schopnost“ vlastně přesně je. Je to komplexní vlastnost zahrnující fyzickou sílu, sociální dominanci a vychytralost. Zdá se, že podle obecného názoru lidem s dětskou tváří tyto vlastnosti scházejí, bez ohledu na pohlaví a etnikum. Obvykle je vnímáme jako naivní, submisivní a slabé.

Pikantní je, že to vůbec není pravda, například podle studia L. Zebrowitzové z Brandies University, Massachusetts. Lidé s dětským zjevem jsou průkazně inteligentnější, vzdělanější a průbojnější než jejich protějšky. Nemusí to být až tak divné, lidé je podceňují a tak se musí ve všech ohledech víc snažit. Ve volbách mají ale prostě smůlu. Vzhledem k tomu, že naše psychika vznikla v malých tlupách kdesi v Africe, je docela v pořádku, že „schopné“ vůdce nevybíráme podle univerzitního diplomu, ale podle hranaté brady čili podle vyšší hladiny testosteronu. Tehdy šlo o to, kdo dá větší ránu do zubů. To, že v digitálním věku jde o něco jiného, naše vlastní geny bohužel vůbec nezajímá. Přírodní výběr se tu vysmívá naší „svobodné“ vůli.

Pramen: Science 308(5728): 1623-1626 a 308 (5728): 1565-1566.