Trojice kosmických rubínů z počátku času. Kredit: Bingjie Wang/Penn State; JWST/NIRSpec.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se činí. Převratné objevy se střídají s překrásnými záběry vesmíru. Až podezřele často se stává, že Webb najde něco, co vybočuje z našeho dosavadního poznání vzniku a vývoje vesmíru. Tentokrát se ale překonal. Narazil na tři maličké a extrémně jasné „rubíny,“ které jsou fakt divné. I v měřítku raného vesmíru, kde je do jisté míry divné vlastně všechno.

Bingjie Wang. Kredit: B. Wang.

Astrofyzička Bingjie Wangová z americké Pennsylvania State University a její spolupracovníci prozkoumali v rámci programu RUBIES (česky „rubíny“) trojici naprosto záhadných objektů, které pozorujeme ve vesmíru starém jen asi 600 až 800 milionů let. Rubíny nesou označení RUBIES-EGS-49140, RUBIES-EGS-55604 a RUBIES-EGS-966323, což odkazuje na RUBIES, spektroskopický průzkum, s využitím zařízení Near InfraRed Spectrograph (NIRSpec) na palubě Webbova dalekohledu, který se týká tisícovek objektů raného vesmíru ve slavné oblasti prozkoumané Hubblem „Extended Groth Strip“ neboli EGS.

Vtipné je, že prakticky nic z toho, co Wangová a spol. o trojici rubínů zjistili, nedává smysl. Analýzy jejich spekter říkají, že tam září hvězdy staré stovky milionů let, což ale v takto mladém vesmíru podle našich dosavadních představ není možné.

Logo. Kredit: Pennsylvania State University.

Shodou okolností jde o detekci nejstarší záře hvězd, jakou máme. To je ale teprve začátek. Zdá se, že každý z rubínů obsahuje obrovskou supermasivní černou díru, o hmotnosti asi tak půl miliardy až 5 miliard Sluncí. Samozřejmě, dle našich modelů tak velké být nemohou, ani náhodou.

Asi nejšílenější na rubínech je, že jsou nesmírně drobné. Badatelé odhadují, že tyto objekty mají velikost jen pár set světelných let. Jsou asi tak tisíckrát menší než naše Mléčná dráha. Pokud to chápeme správně a jde o něco jako extrémně divné juvenilní galaxie s velmi „dospělou“ supermasivní černou dírou a hvězdami, pak je tam velmi zhruba tolik hvězd jako v Mléčné dráze, cca 10 miliard až 1 bilion. Jenomže jsou k sobě natlačené tisíckrát hustěji. Jestli tam tehdy byly nějaké planety, musely mít fantastickou, nepředstavitelnou oblohu.

Jak trefně shrnuje Joel Leja, našli jsme něco jako galaxie, co je naprosto přecpané hvězdami, které musely vzniknout způsobem, jaký neznáme, v podmínkách, jaké bychom neočekávali a v období, ve kterém bychom je neočekávali. Z nám neznámého důvodu takové rubíny vznikaly jen v raném vesmíru a pak už ne. Podle Leji je to naprosto matoucí. Chceme-li rubíny napasovat do naší kosmologie, musíme přinejmenším připustit nějakou exotickou a bláznivě rychlou tvorbu hvězd. Pro Leju to jsou daleko nejzajímavější vesmírné objekty, s nimiž se v životě setkal. Snad se o nich brzy dozvíme víc.

Video: AAS Journal Author Series: Bingjie Wang (王冰洁) on 2021ApJ…916....3W

Literatura

Pennsylvania State University 28. 6. 2024.

Astrophysical Journal Letters 969: L13.