Vesmírný dalekohled Jamese Webba se činí. Převratné objevy se střídají s překrásnými záběry vesmíru. Až podezřele často se stává, že Webb najde něco, co vybočuje z našeho dosavadního poznání vzniku a vývoje vesmíru. Tentokrát se ale překonal. Narazil na tři maličké a extrémně jasné „rubíny,“ které jsou fakt divné. I v měřítku raného vesmíru, kde je do jisté míry divné vlastně všechno.
Astrofyzička Bingjie Wangová z americké Pennsylvania State University a její spolupracovníci prozkoumali v rámci programu RUBIES (česky „rubíny“) trojici naprosto záhadných objektů, které pozorujeme ve vesmíru starém jen asi 600 až 800 milionů let. Rubíny nesou označení RUBIES-EGS-49140, RUBIES-EGS-55604 a RUBIES-EGS-966323, což odkazuje na RUBIES, spektroskopický průzkum, s využitím zařízení Near InfraRed Spectrograph (NIRSpec) na palubě Webbova dalekohledu, který se týká tisícovek objektů raného vesmíru ve slavné oblasti prozkoumané Hubblem „Extended Groth Strip“ neboli EGS.
Vtipné je, že prakticky nic z toho, co Wangová a spol. o trojici rubínů zjistili, nedává smysl. Analýzy jejich spekter říkají, že tam září hvězdy staré stovky milionů let, což ale v takto mladém vesmíru podle našich dosavadních představ není možné.
Shodou okolností jde o detekci nejstarší záře hvězd, jakou máme. To je ale teprve začátek. Zdá se, že každý z rubínů obsahuje obrovskou supermasivní černou díru, o hmotnosti asi tak půl miliardy až 5 miliard Sluncí. Samozřejmě, dle našich modelů tak velké být nemohou, ani náhodou.
Asi nejšílenější na rubínech je, že jsou nesmírně drobné. Badatelé odhadují, že tyto objekty mají velikost jen pár set světelných let. Jsou asi tak tisíckrát menší než naše Mléčná dráha. Pokud to chápeme správně a jde o něco jako extrémně divné juvenilní galaxie s velmi „dospělou“ supermasivní černou dírou a hvězdami, pak je tam velmi zhruba tolik hvězd jako v Mléčné dráze, cca 10 miliard až 1 bilion. Jenomže jsou k sobě natlačené tisíckrát hustěji. Jestli tam tehdy byly nějaké planety, musely mít fantastickou, nepředstavitelnou oblohu.
Jak trefně shrnuje Joel Leja, našli jsme něco jako galaxie, co je naprosto přecpané hvězdami, které musely vzniknout způsobem, jaký neznáme, v podmínkách, jaké bychom neočekávali a v období, ve kterém bychom je neočekávali. Z nám neznámého důvodu takové rubíny vznikaly jen v raném vesmíru a pak už ne. Podle Leji je to naprosto matoucí. Chceme-li rubíny napasovat do naší kosmologie, musíme přinejmenším připustit nějakou exotickou a bláznivě rychlou tvorbu hvězd. Pro Leju to jsou daleko nejzajímavější vesmírné objekty, s nimiž se v životě setkal. Snad se o nich brzy dozvíme víc.
Video: AAS Journal Author Series: Bingjie Wang (王冰洁) on 2021ApJ…916....3W
Literatura
Přepíšou nové poznatky o nejstarších galaxiích historii vývoje vesmíru?
Autor: Dagmar Gregorová (18.07.2023)
Masivní galaxie téměř bez temné hmoty je políčkem kosmologickým modelům
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2023)
Hledání nejranějších galaxií Webbovým teleskopem
Autor: Vladimír Wagner (06.02.2024)
Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Diskuze:
Ako je to s časom?
Anton H,2024-07-02 21:24:58
Čas v sústave s vysokou hustotou hmoty - energie plynie pre vonkajšieho pozorovateľa pomalšie. Na počiatku Vesmíru bola hustota hmoty limitne nekonečná. Čas vo Vesmíre s vysokou hustotou hmoty plynul "normálne", ale pre vonkajšieho pozorovateľa by udalosti z počiatku Vesmíru trvali limitne nekonečne dlho. Lenže v tom čase žiadny vonkajší pozorovateľ nemohol existovať. Môžeme pozorovanie počiatku Vesmíru z Webbovo teleskopu pokladať za pozorovanie zo sústavy vonkajšieho pozorovateľa? Zrejme nie. Zo sústavy vonkajšieho pozorovateľa by Vesmír nemal 13,8 miliardy rokov ale limitne nekonečno.
Re: Ako je to s časom?
F M,2024-07-02 22:12:50
Myslím, že ta správná otázka zní, zda mohly na začátku vzniknout tak velké nehomogenity, že by mělo smysl "zavádět různé pozorovatele". Jediné co mě napadá u toho homogenního, že by to mělo vliv na zrychlení rozpínání vesmíru, ale to stejně nemůžeme vidět protože je to za mikrovlnným pozadím. Jestli by to bylo měřitelné u toho "nafouklého"? Téměř jistě ne, průměrné zakřivení bude u těch nejvzdálenějších galaxií jen malé. Ale držel bych se pravidla důvěřuj, ale prověřuj (je možné, že to již prověřeno je). Každopádně, to jistí spektrální čáry (dost to omezují).
K těm limitám, opravdu nevím jak zde konkrétně, ale ani z nulového bodu (co je nejmenší?) bez nějaké exotičtější fyziky to nemusí být nekonečno, třeba pro ten nulový bod s nekonečným zrychlením rozpínání? Každopádně, stejné podmínky (homogenní) všude, stejný čas všude.
Re: Re: Ako je to s časom?
Anton H,2024-07-02 22:46:59
Z hľadiska pozorovania môžeme dnes o Vesmíre uvažovať až po etape inflácie. Po etape inflácie už efekty OTR, ako dilatácia času, nezohrávajú významnú úlohu, preto že hustota Vesmíru po inflácii je pre efekty OTR zanedbateľná a Vesmír môžeme pokladať za plochý. Vo Fridmanovej metrike, ktorá sa vo vedeckej obci akceptuje ako metrika expandujúceho Vesmíru, prvok metrického tenzora g00 = 1. Takže k žiadnej dilatácii času už nemôže dôjsť. Fridmanova metrika je len metrikou objemovej zmeny, závislou na priestorových členoch merického tenzora g.
Re: Re: Re: Ako je to s časom?
F M,2024-07-03 01:13:35
Pro ten vývoj galaxií je třeba jít víc do minulosti a naopak lze z něho něco vyvodit, stejně jako z toho pozadí.
Ta první otázka byl pokus o vtip s tou homogenitou a otázkou zda má smysl rozlišovat různá místa toho inflačního vesmíru.
Re: Ako je to s časom?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-03 10:09:52
O jakém vnějším pozorovateli mluvíte? Pokud bude nějaká entita mimo náš časoprostor, nebude se jí týkat ani relativita spolu s dilatací času (pokud mimo náš časoprostor vůbec existuje nějaký čas).
Re: Re: Ako je to s časom?
Anton H,2024-07-03 19:53:51
Ak sa Webbov teleskop "pozerá" na miesto vo Vesmíre, v čase 600 miliónov rokov po Veľkom tresku, tak "vidí" Vesmír s väčšou hustotou hmoty. Teda aj s väčším gravitačným potenciálom v tomto čase a mieste. Z tohto hľadiska sa môžeme považovať za sústavu vonkajšieho pozorovateľa. Z hľadiska OTR by čas v tomto mieste mal plynúť rýchlejšie, ako v našej sústave. Ako plynie čas závisí ale na metrike a podľa Friedmanovej metriky plynie čas rovnako v celom Vesmíre, bez ohľadu na gravitačný potenciál.
Re: Re: Re: Ako je to s časom?
Anton H,2024-07-03 21:11:11
Predstavme si, že nejaká hviezda v silnom centrálnom gravitačnom poli vykoná jednu otáčku vo vlastnom čase tau. Vonkajší vzdialený pozorovateľ, v limitne nulovom gravitačnom poli "uvidí", že hviezda spravila len polovicu otáčky v jeho čase t. Čas otáčky hviezdy tau považujme za udalosť v sústave hviezdy v centrálnom gravitačnom poli. Z tohto hľadiska prebiehajú udalosti v centrálnom gravitačnom poli rýchlejšie, ako v sústave pozorovateľa. Môžeme to postaviť aj naopak, zo sústavy pozorovateľa. Čas tau plynie v gravitačnom poli pomalšie a tak hviezda "stihla" vo svojom čase tau urobiť jednu otáčku, ale v čase t, ktorý plynie rýchlejšie, stihla urobiť iba polovicu otáčky.
Z našej sústavy pozorovateľa tvrdíme, že 600 miliónov rokov je krátka doba. Ale z hľadiska času tau rodiacich sa galaxií, v extrémne silnom gravitačnom potenciáli, by to galaxie mohli "stihnúť". Problém je ten, že po inflácii už žiadne extrémne silné gravitačné polia vo Vesmíre, ako celku, neexistovali.
Re: Re: Re: Re: Ako je to s časom?
F M,2024-07-04 00:23:13
Ten pohled toho druhého pozorovatele máte hned na začátku, první pozorovatel je ta hvězda.
Pozorovatel při zkoumání vesmíru jsme my a díváme se na hustší vesmír (tedy zanedbatelně, ale kvůli principu hustší), tedy pozorujeme v minulosti zpomalené děje. Jenže, pokud byl vesmír homogenní, tak do stejného věku vesmíru (600Mlet), plynul čas stejnou rychlostí i zde, až potom se to světlo vydalo na cestu sem a letělo čím dál řidším vesmírem.
Protože v té době (600Mlet; do té doby dilatace díky homogenitě neměla vliv) již byl vesmír "řídký" dá se ten vliv zanedbat. Proto jsem psal o tom mikrovlném pozadí které tu dobu ve které by to mohlo mít viditelný vliv "zakrývá".
Jak by se vyhodnocovalo to stáří vesmíru, pokud by ten vliv byl nezanedbatelný? Šlo by o to jak přesně se určuje to stáří, vzdálenost, rychlost, vím o rudém posuvu a jasu + nějaké kalibrace. Připomenu, že když se budete koukat do gravitační studny ve které jste nechal dvojče a odletěl, tak to dvojče bude mladší (půl otáčky místo 1 vaší, rudý posuv) a měl by v ní být vidět i mladší vesmír (místo těch 600 třeba 300), ale jak by se to sečetlo, odpočítalo od současnosti, na rudém posuvu s rozpínáním vesmíru to by záleželo na přesné metodice.
Shrnutí: To jak byl vesmír na začátku zpomalený je jedno, protože do času ve kterém ho pozorujeme byl stejně zpomalený všude i zde.
Re: Re: Re: Ako je to s časom?
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-03 21:13:01
Ve vesmíru starém 600 milionů let byla sice větší hustota hmoty než teď, ale 600 milionů let starý vesmír byl už hodně prázdný. Na významnější dilataci času potřebujete obrovskou koncentraci hmoty jako např. blízkost černé díry nebo neutronové hvězdy. Dilatace času způsobená rozpínáním vesmíru je mnohem významnější.
Re: Re: Re: Re: Ako je to s časom?
Anton H,2024-07-03 22:32:38
Áno, po inflácii môžeme už Vesmír považovať za takmer plochý, globálne sa popisuje Friedmanovou metrikou. Takáto metrika nám veľa toho nepovie o jeho počiatku, pred infláciou a ani o jeho budúcnosti. Masívne čierne diery mohli vzniknúť až po inflácii, ale 300 miliónov rokov je príliš krátka doba na ich vznik v plochom vesmíre s relatívne nízkou hustotou hmoty.
A co hypotéza takzvaného elektrického Vesmíru
Pavel Psenak,2024-07-01 12:46:18
Nebylo by možné, že by v tomto typu pradávných galaxií převažovaly hvězdy, které by zářily díky projevům elektromagnetismu bez potřeby termojadené reakce. Možná by takovéto hvězdy potřebovaly kratší dobu ke svému vzniku.
U nás v Evropě je sice teorie či spíše hypotéza elektrického (plazmatického) Vesmíru brána za pořádnou divočinu, ale v USA je už nějaký ten rok brána jako regulérní teorie a nikoliv divoká hypotéza.
Samozřejmě, pak ja tu ještě ten problém, jak to, že tak mladé galaxie mají tak mohutné centrální černé díry.
Hehe...
Many More,2024-06-30 23:00:46
Jestli to nebude od toho, že Všehomír je tu od toho, abychom nad ním žasli a nesnažili se místo toho zkoušet předstírat, že mu rozumíme :-)
Osobně si myslím
Viktor Mikulenčák,2024-06-30 12:12:02
Že takových objevů v rozporu se Standardním kosmologickým modelem začne díky Webbu přibývat a po nějaké době se odehraje velkolepý pohřeb této teorie.
tisíckrát hustejšie?
Martin Smatana,2024-06-30 09:34:22
Ak by tam kdesi ďaleko v minulosti hviezdy mali byť k sebe natlačené tisíckrát hustejšie, vychádza mi z toho, že taká Alfa Centauri vzdialená od Slnka 43 000 000 000 000 km by tam bola od Slnka vzdialená len 4 300 000 000 km, čo je približne vzdialenosť Pluta v perihéliu od Slnka. Opravte ma, ak sa mýlim.
Re: tisíckrát hustejšie?
F M,2024-06-30 11:10:26
3 rozměry, takže 10x10x10 zjednodušeně na krychličky. Ale i tak se mi to zdá blízko, ale zase by to mohlo vysvětlovat ty podivně hmotné neutronové hvězdy a černé díry, ho by se to asi často potkávalo.
Re: Re: tisíckrát hustejšie?
Igor Druhý,2024-06-30 12:37:29
Nemôže to byť tak, že to je v skutočnosti 10 násobne ďalej?
Predpokladám, že jednotlivé hviezdy už s ďalekohľadom rozlíšiteľné nie sú, či áno?
Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
F M,2024-07-01 11:50:41
Píší o rozměrech, ale nevím jaké jsou nejistoty, u ostatních veličin jsou alespoň naznačeny (velké až obrovské).
Ten obrázek těch galaxií je to nejpřesnější co je a budou tam desítky milionů hvězd až stovky miliard (až takový rozptyl). Každopádně tam nejde rozlišit nic co není srovnatelné se supernovou (a jistě netvrdím, že ta ano, nejsem si jistý jak by se to zobrazilo).
Re: Re: tisíckrát hustejšie?
Jiří Brtnický,2024-06-30 13:48:39
Taková struktura by se měla gravitačně zhroutit, nebo by měla velmi rychle rotovat. Nevím jestli je v dnešních možnostech pozorování na takovou vzdálenost rotaci detekovat. Je také otázkou, co pozorujeme, jestli je to to, co si myslíme. Pokud nevíme, co je impulzem ke zrození vesmíru, tak těžko něco vyvozovat. Z těch nesrovnalostí se standardním modelem vyplývá, že vesmír může být starší. Nebo vidíme echo jiného vesmíru s jinými fyzikálními konstantami, ale to už jsou fantasmagorie. Standardní model nebude úplně vedle, ale uvidíme, snad se rozuzlení dožiji.
Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-30 14:25:30
Zrození vesmíru je dávno před CMB a ten objekt zase dlouho po CMB... to jen pro zasazení do škály, aby bylo zřejmé, co s čím souviset může a kde spíše vysvětlení nehledat.
A za hlavní argument pro velký třesk se považuje homogenita vesmíru na velkých škálách. Takové masivní struktury v mladém vesmíru buď nabourávají tu představu homogenity a nebo modely, jak vznikaly první galaxie.
Re: Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
F M,2024-06-30 23:10:27
600M až 800M let staří v době pozorování, a stáří galaxií v té době cca 200M, takže vznik cca půl miliardy let po třesku. Navíc jde o výběr z mnoha, ne typické zástupce. A samozřejmě jde o odhady a ještě se to bude přezkoumávat.
Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
F M,2024-07-01 01:15:23
Tam půjde o stav v jakém vesmír vypadne po inflaci a myslím, že se tam dá strašně moc změnit změnou jakékoliv drobnosti v nastavení. Nejde mi moc do hlavy proč by měl být vesmír nějak zvlášť homogenní, jediná indície která mě napadá je mikrovlnné pozadí, ale pro jak velké struktury tam ta homogenita je? K tomu temná hmota a možné různé rozložení, pro zajímavost jim to s dostatkem temné hmoty (vysokým ne extrémním) vychází +- bez nějakých jiných extrémů v rámci cdm.
K těm rychlostem z originálu https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ad55f7#apjlad55f7s6 : "segregation by mass, where the massive stars and binaries tend to sink toward the cores and the low-mass stars move outward into the halo. Interestingly, the mass segregation, if it happened, would change the initial mass distribution and thus relieve the tension in inferring uncomfortably large stellar mass in the current models, without evoking a change in the form of the initial mass function."
Re: tisíckrát hustejšie?
Florian Stanislav,2024-06-30 13:01:29
Zdroj článku :
"Leja vysvětlila, že kdybyste vzali Mléčnou dráhu a stlačili ji na velikost galaxií, které našli, nejbližší hvězda by byla téměř v naší sluneční soustavě. Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy, asi 26 000 světelných let daleko, by byla od Země vzdálena jen asi 26 světelných let a na obloze by byla viditelná jako obří sloup světla."
Re: Re: tisíckrát hustejšie?
St St,2024-06-30 15:25:07
Nikoliv. Jak už bylo uvedeno v jiném komentáři, prostor je trojrozměrný a ten je třeba zmenšit tisíckrát. Ne přímo vzdálenost mezi dvěmi tělesy. Pokud chcete vypočítat vzdálenost mezi dvěmi tělesy při tisícinásobném zmenšení, vzdálenost mezi nimi bude pouze 10x menší.
Příklad:
Prostor o rozloze 1000km x 1000km x 1000km = 1 000 000 000km³. Po zmenšení 1000x vyjde prostor o rozloze 1 000 000km³, což když opět přepočítáte na "strany" vyjde na 100km x 100km x 100km. V jednom směru jde tedy pouze o zmenšení 10x (třetí odmocnina z toho tisíce).
Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
Florian Stanislav,2024-06-30 16:10:11
zdroj článku
https://www.psu.edu/news/research/story/tiny-bright-objects-discovered-dawn-universe-baffle-scientists/
"Výzkumníci byli také zmateni neuvěřitelně malými rozměry těchto systémů, o průměru jen několik set světelných let, zhruba 1000krát menší než naše vlastní Mléčná dráha. Hvězdy jsou přibližně stejně početné jako v naší vlastní galaxii Mléčná dráha – s někde mezi 10 miliardami a 1 bilionem hvězd – ale jsou obsaženy v objemu 1000krát menším než Mléčná dráha."
zdroj článku
https://www.psu.edu/news/research/story/tiny-bright-objects-discovered-dawn-universe-baffle-scientists/
"Výzkumníci byli také zmateni neuvěřitelně malými rozměry těchto systémů, o průměru jen několik set světelných let, zhruba 1000krát menší než naše vlastní Mléčná dráha. Hvězdy jsou přibližně stejně početné jako v naší vlastní galaxii Mléčná dráha – s někde mezi 10 miliardami a 1 bilionem hvězd – ale jsou obsaženy v objemu 1000krát menším než Mléčná dráha."
Komentář:
Věta je přímo ze zdroje.. "Průměr objevené galaxie několik set světelných let "
Řekněme 200 světelných let. Pak 200 000/1000 = 200x (až 100 x ) menší průměr jak Mléčná dráha.
Galaxie není krychle, jak počítáte. Je to placka a pokud rotuje rychle, což se dá předpokládat vzhledem nahloučení hvězd, tak nízká placka.
Disk Mléčné dráhy má průměr přibližně 100 tisíc světelných let (30 kpc) a disk má tloušťku přibližně 1 tisíc světelných let (0,3 kpc).[15
Objem Mléčné dráhy tedy je spíše pod 3,15*1000*1000*1= asi 3 000 000 krychlových světelných let. Pak 1000x menší objem je 3 000 světelných krychlových let = asi 3,14*100*100*0,1. Čili poloměr disku100 světelných let. A naše galaxie až 100 000 světelných let poloměr. Pokud je objevení galaxie ještě placatější díky silné rotaci, tak i větší poloměr.
Jiný údaj : Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou, která má průměr mezi 150 až 200 tisíci světelnými lety. A počet hvězd 200 miliard až 400 miliard. Takže v textu uvedených 10 miliard až 1 bilion je hodně široce.
Prostě se údaje nesjednotí na velikosti a počtu hvězd naší Mléčné dráhy a v diskuzi šťouráme do přibližně uvedeného rozměru a hmotnosti objevené galaxie. Nehledě na to, že její černá díry je relativně velká k rozměru galaxie.
Re: Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
F M,2024-07-01 00:37:29
Asi se shodneme, že 1000x kratší délka se neslučuje s 1000 menším objemem při jakémkoli tvaru galaxie. Ty nejistoty jsou opravdu obrovské.
V originálním článku ( https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ad55f7#artAbst ) jsem viděl vše řešit v parsecích a většinou se to točilo okolo 1kpc, minimálně stovky pc (cca 1000 světelných let)
"Hlavní nejistotou v interpretaci je, zda jsou červené barvy způsobeny vyvinutými hvězdnými populacemi, prachem nebo jinými vlivy, jako jsou emisní čáry nebo aktivní galaktická jádra (AGN - aktivní galaktické jádro)."
Stále pro tento výzkum "Alternativní interpretace, navržená modely minimální/střední hmotnosti hvězd, předpokládá, že tyto objekty jsou galaxie s nízkou hmotností hostící AGN." To znamená, že těch hodně hvězd je jen pro ten nejvyšší odhad.
Odhady hmotnosti "lítají" o víc než 2 řády. I to ostatní jsou spíše opravdu jen odhady, spousta postupů které používají není kalibrováno pro dané rozsahy.
U těch popularizačních článku je třeba dbát ještě větší opatrnosti v tom co je tvrzení autorů původního článku, co jen nějaké přirovnání a co doplněk autora toho konkrétního článku. Zde se mi zdá (ten váš odkaz), že se vytrhávají čísla z kontextu a kříží se jak se hodí. Třeba ty stovky světelných let jsou téměř jistě stovky parseků (ne o mnoho víc ale přeci), ale také se to může vztahovat ke galaxií kterou se tento výzkum také zabývá (ne z těch 3 hlavních) která má "jen" 10E(8,5) hmotnosti slunce a spojení může být velice volné. Ale to je jen spekulace. Popravdě jsem tam ty rozměry (jejich získání) moc řešit neviděl, myslím originál.
Re: Re: Re: Re: Re: tisíckrát hustejšie?
F M,2024-07-01 11:41:51
Ještě jsem večer zapomněl přidat tento citát, který asi jediný srovnává srovnatelné, článek je velmi obsáhlý, je možné že jsem něco přehlédl. SEDs je "spektrální obraz". 10x menší rozměry? Přeloženo na 1000xobjem? Zdroj stále ten originál.
"Yet such an interpretation is consistent with the very old stellar populations observed in high-mass galaxies at z = 3–5 (Figure 5)—these require rapid, early assembly of ≳1010.5 M⊙ in stellar mass, followed by an early cessation in star formation. The SEDs of their progenitors would look much like these objects—though these objects are ∼10 × smaller in physical size than these later quiescent galaxies."
Z kontextu vyplívá, že v mladším vesmíru jsou pozorovány galaxie které by mohly být potomky, ale těch "10x physical size" mimo.
představy a skutečnost?
Josef Nýč,2024-06-30 05:36:15
Nemyslím, že se měnily fyzikální zákony ( které vytvořili vědci na základě znalostí) a proč? A pokud náš prostor vznikl uvolněním neskutečného množství hmoty (v podobě kvarků, strun, energie - to záleží na dalších objevech), tak nemusel vzniknout z jediného nahromaděného něčeho a kdoví co bylo před uvolněním hmoty.
Vysvětlení
Josef Šoltes,2024-06-29 20:13:16
Teoretické vysvětlení je vlastně docela prosté. Tehdejší fyzikální zákony nebyly stejné jako ty dnešní a některé konstanty se od té doby značně proměnily. Čas není konstantní a tehdy zřejmě běžel rychleji.
Re: Vysvětlení
Michal Varga,2024-06-30 10:06:29
Ja doteraz nerozumiem ani tomu, ako prebiehala inflacia vesmiru, ako vtedy plynul cas, ake struktury tam vznikali. Preco ustala. Mozno sa uz vtedy dialo toho viacej, ako predpokladame.
Re: Vysvětlení
Martin Prokš,2024-06-30 19:06:21
Dobrý den,
Já jsem tedy pouhý hloupý strojař a těmto esoterickým věcem jako je speciální teorie relativity, nebo kvantová teorie vůbec nerozumím.
Ale jedno mi nejde do hlavy. Jak mohl někdy čas běžet nějak jinak rychle? A jak by se to mělo projevit ve fyzikálních dějích? Tak jak to chápu já, jsou navzájem provázané fyzikou čas - hmota a energie - prostor - rychlost. Čas se dá poměřovat pouze v porovnání s těmi ostatními veličinami/ději. Třeba 1s = kolik jader radionuklidu se rozpadne z nějakého výchozího množství. Nebo jak dlouho trvá světlu urazit ve vákuu přesnou vzdálenost... Kdyby samotný čas běžel někdy v minulosti jinak rychle, tak by to znamenalo, že by fyzikální děje tehdy a dnes probíhaly nějak jinak. Měřitelně a pozorovatelně jinak.
Možná mám jako laik naprosto chybnou představu, ale pojivem mezi jednotlivými fyzikálními ději a zobecněnými rozměry (asi špatné slovo, hmota a energie není rozměr) našeho vesmíru jsou ty kosmologické a další konstanty. Dokázal bych pochopit jako laik, že ty konstanty se v čase trošičku mění. Nebo vlivem koncentrace hmoty, nebo jiného vlivu, že to třeba nejsou úplně přesně konstanty a jen to zatím nevíme...
Ale říci, že čas běžel někdy nějak jinak rychle (obecně, v celém vesmíru) mi přijde zcestné.
A teď mě rozstřílejte ;-)
Re: Re: Vysvětlení
Milan Štětina,2024-07-01 08:20:20
Taky se mi to obtížně chápe. Ono už je problém, co je to prostor a čas. Ale když připustíme, že metr i sekunda se definuje přesně definovaným kvantovým stavem atomu Cesia, tak pak musíme připustit, že v různých místech vesmíru je čas plyne jinak rychle. Je to podle mě celkem spolehlivě ověženo pomocí GPS, kde ty stejné cesiové hodiny na družici a na povrchu Země tikají jinak rychle.
Taky si často říkám, když je vše relativní (sekunda a metr v každém místě vesmíru jinak velká, celé se to možná rozpíná navíc možná zrychleně/zpomaleně), jestli ti astrofyzikové vědí co dělají nebo jen opakují (možné) chyby svých předchůdců, jestli při tom přepočítávání rudých posuvů a podobných věcí není nějaká chyba ve fyzikální interpretaci pozorovaných skutečností. Ale opravovat jim to nedokážu - vždy se do toho zamotám.
Úplně nejhorší je situace kolem černé díry. Převládající názor (Schwarzschildovo , případně Kerrovo řešení Einstainovo rovnic obecné teorie relativity) předpokládá, že pozorovatel padající do černé díry úplně klidně projde horizontem (u gigantické černé díry na horizontu ani nemusí být velká gravitace - klidně by prošel i človek), zatímco vzdálený pozorovatel vidí, jak se stále pomaleji přibližuje k horizontu.
Re: Re: Re: Vysvětlení
F M,2024-07-02 01:03:01
Pokud by běžel v té době čas rychleji a vše ostatní by bylo stejné, stejný počet tiků za sekundu jen víc sekund, tak by prostě byl vesmír "jen" starší. Tedy myšleno pro nás jako pozorovatele.
Rozdíl by byl až tehdy, pokud by se změnilo něco jiného třeba ty konstanty.
U toho času jsem to tu psal nedávno (diskuse u antivesmíru), pokud by se plošně změnilo množství jevů (těch tiků) které se stihnou v určitém čase (poměr času a ostatního, dosah sil z principů neurčitosti, poměr rozměrů a času), ovlivnilo by to rychlost světla a zřejmě znemožnilo existenci čehokoli co známe od atomů po galaxii. Zrovna ta spektra (Balmer breaks) na kterých je ten článek založen budou velmi citlivá na jakoukoli změnu a spíše dokazují, že tam je vše stejně.
Re: Re: Re: Vysvětlení
F M,2024-07-02 01:15:07
Ty různé velikosti v různých místech vesmíru, tam to záleží na pozorovateli, v tom konkrétním místě (nadkvantové velikosti) je sekunda prostě sekunda a metr metr. Bez slapů vás černá díra nezdeformuje když do ní padáte, jen všem okolo ten čas běží rychleji a jsou nějací divní. A naopak pro toho kdo to pozoruje "zvenku".
Re: Re: Vysvětlení
Michal Varga,2024-07-01 18:15:03
Ak mas dva body v priestore, kde bezi cas rozne rychlo, tak medzi nimi posobi gravitacne pole, resp. nejaka virtualna sila, zalozena na kriveni priestoru. Aspon tak si to predstavujem ja.
Re: Re: Re: Vysvětlení
Michal Varga,2024-07-02 00:16:23
Len doplnim, ze nie je tajomstvom, ze cas blezi pomalsie v blizkosti hmotnych objektov, a kedze vesmir bol volakedy hustejsi (ta ista hmota co dnes, ale menej prazdneho priestoru), to pomalsie plynutie casu v rannej faze vesmiru vyznieva dost prirodzene.
Re: Re: Re: Re: Vysvětlení
Jaroslav P.,2024-07-03 18:11:19
Otázka pak je, běží pomaleji čas nebo přístroj co určuje čas.
Re: Re: Re: Re: Re: Vysvětlení
D@1imi1 Hrušk@,2024-07-03 21:30:00
Všechny fyzikální procesy běží pomaleji.
Re: Re: Re: Re: Re: Vysvětlení
Michal Varga,2024-07-04 07:16:52
Rychlost plynutia casu sa lokalne zmerat neda, ale je mozne porovnat rychlost plynutia casu v
jednej sustave (meranej) a v druhej (referencnej).
Re: Re: Re: Vysvětlení
F M,2024-07-03 23:02:11
Nepůsobí mezi nimi, tedy může pokud jeden je hvězda a druhý planeta, ale není to podmínka. Pokud na jednoho z těch pozorovatelů působí větší zrychlení (gravitace) tak ten druhý (v klidu) pozoruje u toho v gravitačním poli pomalejší plynutí času a ten zase "vidí" rychlejší u toho v klidu. Můžou být oba v různých gravitačních polích, můžou akcelerovat atd.
Re: Re: Re: Re: Vysvětlení
Michal Varga,2024-07-04 07:42:31
Ano, ale to uz nemame dva body, ale sustavu bodov s roznym plynutim casu (priestorove telesa zlozene z pocetnych bodov a pozorovatel), kde ucinok a smer vyslednej sily zavisi od ich topografie.
Ak mame dva body, kde cas plynie rozne rychlo, tak v ich okoly je rychlost plynutia casu spojita a s narastajuciu vzdialenostou sa snazi vyrovnat prostrediu (okoliu).
Vysledkom myslienkoveho expirimentu by malo byt poukazanie nato, ze gravitacia a pole pomalsie plynuceho casu je to iste.
Nieco v zmysle.. som pritahovany k zemi, pretoze je podo mnou planeta, alebo pretoze tam kde mam nohy plynie cas pomalsie ako tam kde mam hlavu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
