Vědci z více než půl tuctu významných výzkumných pracovišť si položili otázku: Je za naší nutkavostí dát si šálek černého moku životní styl a vlivy vnější, nebo v tom má prsty ještě něco co není v naší moci ovlivnit? Tým 41 výzkumníků z Kanady, Ameriky, Španělska, Nizozemska, Číny a Izralele si posvítil na geny, které nám rodiče dávají do vínku. Výsledkem je celogenomová asociační studie (GWAS). Celým jménem „Genome-Wide Association Study" hledá spojitosti mezi genovými variantami a rizikem vzniku různých chorob a nemocí. V tomto případě dává dohromady genomové sekvence s tím, jak u lékaře odpovídáme na otázku: pijete kávu? A kolik šálků denně?
V našem případě vědci čerpali z rozsáhlé americké databáze „23andMe“ a ještě větší ve Spojeném království (UK). Tím se v lidském genomu nejprve dobrali oblastí spojených s větší či menší pravděpodobností konzumace kávy, a poté i konkrétních genů a jakými metabolickými dráhami nám zasahují do náklonnosti k pití kávy.
Výsledky nepřekvapily. Geny nás činí náchylné k řadě neřestí, tak proč by tomu u kofeinu mělo být jinak. Vliv genů na potřebu a spotřebu kávy, se potvrdil. Jinými slovy – zděděné genové varianty, které máme již v době našeho narození mají do značné míry pod palcem, kolik kávy pravděpodobně budeme v pozdějším věku konzumovat. Podrobně to je popsáno ve studii, která v tomto týdnu vyšla v odborném lékařském časopisu Neuropsychopharmacology. Nadšenci do genetiky z přiloženého obrázku získají představu, co všechno studie pokrývá. Mne na zmíněné publikaci zaujalo něco jiného, a ne zrovna zdůrazňovaného. Porovnání výsledků obou souborů. Proč? Protože v obou případech jde o studie na stovkách tisíc osob a tak by podle selského rozumu měly na podstatných záležitostech víceméně shodovat. Pravdou je, že si notují co do genetické souvislosti mezi kávou a škodlivými zdravotními následky jakými jsou obezita a užívání návykových látek. To sice neznamená, že z každého pijáka kávy bude tlustý narkoman, ale že někdo k tomu má genetické predispozice a že mezi pijáky kávy takto postižených je víc. U obou skupin a na obou kontinentech to vyšlo zhruba stejně.
U dalších sledovaných parametrů se podle vyjádření vědců, vše zkomplikovalo. Převedeno do lidštiny - řada z toho vyšla zcela opačně. Tak třeba co se týče genetické predispozice k úzkostným stavům nebo bipolární poruše anebo depresi. Američané holdující kávě mají ke zmíněným patáliím nakročeno víc, než kávoví abstinenti. U Britů vyšly korelace záporné, tudíž je tomu přesně naopak.
Stejně tak se studie rozešly v korelaci na psychiatrické poruchy. Laicky řečeno, mezi milovníky kávy je v Americe více těch, kteří dochází, nebo jsou zralí na Dr. Chocholouška. V zemích anglické koruny je tomu také přesně naopak. Zřejmě z čirého zoufalství vědci uvedli domněnku, že by na vině disproporcí (po moravsku blamáže) mohl být rozdíl v oblibě typu kávy (zrnkové v USA a rozpustné v UK) a u Britů také čaje.
Závěr
My, jichž se konzumace kávy bytostně týká, bychom si z nových poznatků měli odnést, že tomu, jak nám pití kávy prospívá, a stejně tak i jak nám škodí, velkou váhu přikládat netřeba. Až nám ale zase budou vytýkat, kolik že za ty raní vyprošťováky, polední slabůstky a podvečerní požitkářství utrácíme, může se hodit, na čem se obě studie shodly - to rodiče se na nás podepsali!
Literatura
Hayley H. A. Thorpe et al, Genome-wide association studies of coffee intake in UK/US participants of European ancestry uncover cohort-specific genetic associations, Neuropsychopharmacology (2024). DOI: 10.1038/s41386-024-01870-x
Z alkoholu vás rozbolí hlava a z kávy také, jenže jinak
Autor: Josef Pazdera (10.06.2010)
Indiáni vařili "černý nápoj" dávno před Kolumbem
Autor: Josef Pazdera (07.08.2012)
Další bod pro kafaře
Autor: Josef Pazdera (03.09.2013)
Šálek kávy odhání slepotu
Autor: Josef Pazdera (01.05.2014)
Alkohol, kofeín a srdce
Autor: Matej Čiernik (18.03.2019)
Alkohol a kofein, jak se to rýmuje?
Autor: Miloslav Pouzar (22.01.2023)
Diskuze:
Falešně pozitivní výsledky?
Pavel A1,2024-06-26 21:30:01
Není rozdíl mezi studiemi způsoben jen tím, že to jsou falešně pozitivní výsledky?
Pokud vím, tak biologové a lékaři se ve svých studiích spokojí se statistickou významností výsledků 3 sigma (a to jen ti důkladní, někdy jim stačí i podstatně menší), tedy minimálně 5% výsledků může být statistická fluktuace. Pokud pak zjišťují vliv nějaké látky na sto parametrů, nutně jim musí vyjít kolem pěti falešně pozitivních výsledků. Bohužel, když při opakování studie nutně zjistí jiných pět falešně pozitivních výsledků, místo správného závěru že vliv dané látky na měřené parametry se neprokázal, udělají chybný závěr, že látka ovlivňuje deset parametrů. A tak dále.
Když jim pak fyzikové vyčítají, že pracují s velmi nízkou statistickou spolehlivostí a že tedy jejich výsledky jsou nesmyslné, tak tvrdí, že získat spolehlivost 5 sigma se strašně složité. Jenže ono to je složité jen při prokazování falešně pozitivních výsledků, pro prokázání skutečných výsledků stačí větší statistický vzorek a výzkum zaměřený jen na ty kandidátské parametry.
Studie vlivu kávy...
Vít Výmola,2024-06-23 15:41:28
... si tak často protiřečí, až si nezasvěcený laik opravdu může pomyslet, jaký smysl to má vůbec zkoumat (a jestli jsou výzkumy v jiných oborech podobně k ničemu). Asi nejlépe to vystihl můj kolega, když říká: "Pojď na kávu, tento týden je zrovna zdravá."
F M,2024-06-23 09:02:40
Po ránu mě napadají dva důvody, rasové složení populace, ale to tam asi bude zohledněno. Nebo nějaké ty socioekonomické vlivy, tedy nějaký filtr obliby od dětství v různých skupinách, přístup/vztah k jiným "substitučním drogám" tedy ten čaj, ale třeba i jiné běžné věci cukr, nikotin? Je nějaký rozdíl mezi působení čaje a kávy?
V té studii o autismu kousek níž, to vycházelo pro různé skupiny Američanů s těmi neandrtálskými geny v některých ohledech také naopak.
PS. Jestli je to slovíčko z první věty na černé listině, dejte někdo vědět, děkuji.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce