Burza, elektrárny a síť
Klíčové jsou elektrárny, které jsou plně řiditelné dle potřeb sítě. Primárně jde o elektrárny vyrábějící v režimu tak zvaného základní zatížení. Ne že by ostatní elektrárny a prvky sítě nebyly důležité a síť se bez nich obešla, ale většina provozu je zajišťována elektrárnami v základním zatížení a tak jsou základem.
Cenu silové elektřiny řiditelných elektráren u nás dnes z velké míry určuje Evropská energetická burza v Lipsku. Cena na Pražské burze se z velké míry odvíjí od obchodování s elektřinou právě v Lipsku. To je dáno propojením sítě a obchodu a velikostí trhů. Část objemu silové elektřiny je prodávána mimo burzy dvoustrannými dohodami a cena se nezveřejňuje. Lze asi předpokládat, že ceny se nebudou příliš lišit – možná o nižší desítky procent.
Kupeckou logikou, aby byla elektrárna ekonomicky v plusu a majitel ji nemusel zavřít (nebo nějakou formou dotovat), musí příjmy z prodeje elektrické energie dlouhodobě alespoň pokrývat náklady. Náklady lze velmi zjednodušeně rozdělit na provozní (související s výrobou a základní údržbou již existující elektrárny) a na investiční (vybudování nové elektrárny, nebo zásadní rekonstrukce již stávající).
Pokud provozovatel bude mít z jakéhokoli důvodu výhled jen na dobu životnosti elektrárny, pak ho nebudou tolik trápit investiční náklady. Nebude investovat a tyto náklady mu odpadnou. Pokud bude chtít v elektroenergetice podnikat i za 15 a více let, pak ho investiční náklady musí zajímat. Stávající elektrárny se musí průběžně rekonstruovat, případně odstavovat to co už nemá smysl, budovat náhrady za odstavené a případně i rozšiřovat výrobní zdroje.
Elektroenergetická burza funguje poněkud zvláštně pro obyčejného člověka. Na burze se sejdou na jedné straně jednotliví výrobci elektřiny (obvykle jednotlivé elektrárny) a každý z nich řekne, kolik elektřiny v daný čas může vyrobit a za jakou cenu. Tyto nabídky burza seřadí od nejlevnější po nejdražší za jednotku elektřiny. Na druhé straně burza eviduje poptávky energetických obchodníků na spotřebu. Celkové poptávky se sečtou a tam kde se protne požadovaná poptávka se seřazenou nabízenou výrobou, ta elektrárna na tomto průsečíku určí JEDNOTNOU cenu pro VŠECHNY elektrárny, co jsou od té nejlevnější až po tuto tak zvanou závěrnou. V hantýrce burzy se pak říká, že cenu určuje závěrná elektrárna. Proč to tak je, proč prostě nedostane každá elektrárna to, o co si řekla? To má dva hlavní důvody:
-
Výrobci vyrábí elektřinu a dodávají ji do sítě. Síť se v každý moment chová jako velká nádrž, do které na mnoha místech proudí elektřina. V síti se elektřina smíchá a odběratelé na mnoha místech výslednou smíchanou elektřinu odebírají. Takže fyzicky je téměř nemožné říci, kdo konkrétně odebírá kterou konkrétní elektřinu, odkud přesně k němu doputovala a kolik procent je zastoupeno od kterého výrobce. Ale lze poměrně snadno měřit kolik, kdo do sítě dodává a kolik kdo odebírá, na to stačí každé vstupní a výstupní místo opatřit měřením. Takže je lepší prostě stanovit jednotnou cenu pro celou síť (nebo obchodní zónu sítě) pro daný časový úsek a tu rozpočítávat všem stejně.
-
Ty levné elektrárny jsou takové, které mají splacené úroky a odpisy a vyrábí jen za provozní cenu. Takových elektráren ale není tolik (nebo by nemělo být tolik), aby pokryly celou spotřebu. Do sítě je tak nutné dodávat elektřinu i z těch elektráren, co ještě odpisy platí. To znamená, že by se měly uplatnit i elektrárny ještě investičně nesplacené a cena by měla alespoň pokrýt jejich provoz a odpisy (provoz a investiční náklady). Zisk asi nebudou skoro tvořit, ale nebudou prodělávat. Cenu pro všechny tak stanoví závěrná nabídka (ta nejdražší ještě nezbytná elektrárna). To ale také znamená, že pro ty splacené elektrárny je vše nad jejich provozní cenou zisk (zjednodušeně). Takže čistě teoreticky tento zisk jim dává prostor pro spoření na investiční náklady na obnovu do (blízkého) budoucna.
Investor, který chce stavět novou elektrárnu, se musí snažit, aby celkové náklady byly rozumné. Protože když bude drahý a na burze bude dostatek levnějších elektráren, tak vždy zůstane nad závěrnou elektrárnou a tím neuspěje. Nebude mít objednávky a nebude mít příjmy.
Celé je to samozřejmě složitější, ale zde jde o teoretický základní princip, na kterém byla burza postavena.
Pokud ale na burze z jakéhokoli důvodu cena silové elektřiny dlouhodobě klesne pod nějakou rozumnou mez a dlouhodobě se nebudou uplatňovat ještě nesplacené elektrárny, pak nebude dávat majitelům smysl investovat do obnovy a rozvoje zdrojů. Nová elektrárna by byla prodělečná, nevydělala by si na splátky investičních nákladů. Majitelé budou udržovat již existující elektrárny v chodu, dokud to půjde a pak zavřou krám.
Otázka tedy zní, kolik je asi ta rozumná cena silové elektřiny v základním zatížení pro zajištění obnovy zdrojů sítě? Před deseti lety to mohlo být přibližně 80 EUR/MWh pro základní zatížení a před čtyřmi lety přibližně 100 EUR/MWh. Ale to bylo bez vlivu dodatečných nákladů typu CO2 povolenky, ty je k tomu nutno připočítat. Viz například: Cena dostavby Temelína, Elektroenegetika pro příštích 20 let, Výpočet dlouhodobých nákladů zdrojů elektřiny.
Odhad cen k polovině roku 2024
Provozní náklady uhelné elektrárny (bez započtení CO2 povolenek) vycházely v roce 2012 (dle zdrojů a zmínek z internetu) cca 50 EUR/MWh a investiční náklady 13 EUR/MWh. Ale to bylo před 12 lety a obzvláště poslední 4 roky inflace poskočila. Provozní náklady se nejspíše příliš nezměnily (aktuální odhad 60 EUR/MWh), ale (aktuální) investiční náklady by byly dvojnásobné (aktuální odhad 26 EUR/MWh). Celková aktuální cena 2024 za základní zatížení u uhelné elektrárny by měla být okolo 86 EUR/MWh + cena CO2 povolenky/MWh, aby to dávalo dlouhodobý smysl. Cena CO2 povolenky přepočteno na MWh z hnědouhelné elektrárny je aktuálně někde okolo 60 EUR/MWh. Takže odhad výsledné ceny za MWh hnědouhelné elektrárny v roce 2024 vychází asi 146 EUR/MWh.
Jaderná elektrárna měla před deseti lety provozní náklady někde okolo 25 EUR/MWh a investiční náklady okolo 60 EUR/MWh. Odhadem za těch 10 let provozní náklady vzrostly opět jen trochu (30 EUR/MWh), ale investiční náklady vzrostly opět na cca dvojnásobek – 120 EUR/MWh. Takže jaderná elektrárna v roce 2024 potřebuje výslednou cenu okolo 150 EUR/MWh bez započtení dodatečných nákladů typu daně z mimořádných zisků a podobně.
(Poznámka z jiného zdroje a s jinými čísly: v prezentaci Skupina ČEZ: Čistá energie zítřka; Investorská prezentace, 22 dubna 2024; na straně 9 jsou variabilní náklady pro jednotlivé zdroje.)
Dlouhodobé ceny a jejich dopady
Takže tu máme požadavek pro dlouhodobé udržování zdrojové základny v rozmezí 140 až 150 EUR/MWh v roce 2024. Ale ceny na burze tomu naprosto neodpovídají. Za posledních 10 let ceny hranici provoz+investice dosáhly a překročily jen v době tak zvané energetické krize, někdy od konce podzimu 2021 do konce léta 2023. Nicméně to byl extrémní výkyv, který neměl s hledáním dlouhodobé rovnováhy nejspíše nic společného. Navíc v té době vykázaly podobný výkyv i CO2 povolenky a (nejen tento) stát uvalil na elektroenergetiku sektorovou daň z mimořádných zisků.
Výsledek - již více než 10 let se bez dotací nepostavilo skoro nic. Elektroenergetika žije z toho co bylo vybudováno v minulosti. V současnosti, ač se to možná nezdá, zdrojová základna pomalu dožívá. Pomalu přestává vycházet ekonomika i toho co je investičně splacené, protože hlavně cena CO2 povolenky podráží ekonomiku zbytku zdrojů základního zatížení. Jediné co je zatím provozně i výhledově dobře nad vodou jsou již splacené Dukovany a již skoro splacený Temelín. Odpisy za Temelín budou nejspíše odpovídat cenové úrovni před více jak 20 lety, čili dnes to budou díky prodělané inflaci a zbytkovému dluhu po 24 letech splácení relativně směšné peníze, pokud ještě není Temelín také splacený. Ale ani tyto provozně ziskové jaderné zdroje dnes nedávají investiční smysl na budování nových. Tedy bez dotací, nebo záruk státu.
Stávající zdroje jednou skončí, až jim doběhne technická životnost. Nic nelze oprašovat a flikovat donekonečna. A bez jejich obnovy, kdo potom vyrobí a dodá elektřinu, když nastane krásně libozvučné německé DunkelKälteFlaute?
Minulé úspěchy, problémy a otevřená budoucnost francouzské jaderné energetiky
Autor: Vladimír Wagner (31.03.2023)
Je opravdu německý odklon od jádra dobrou cestou k udržitelné energetice?
Autor: Vladimír Wagner (13.05.2023)
Máme opravdu stavět velké fotovoltaické a větrné elektrárny?
Autor: Vladimír Wagner (06.06.2023)
Diskuze:
Mojmir Kosco,2024-06-23 10:52:30
Obchodování na burze je výhodné pro někoho víc a pro někoho míň, někdo prodělá , což je základní princip obchodování v každém způsobu. V současném stavu distribuční sítě tj. nutnost rovnováhy s minimálními výkyvy nelze jinak. Problémem je monopol v kombinaci s nutnou rovnováhou , kdy jasně stanovuje cenu elektřiny nejdražší zdroj dnes asi plyn , bez této "jistoty" by reálně hrozil výpadek . Řešení existují , ale nejsou a) dopracovaná b ) drahá c ) výrazně omezuji monopol.
Kam s ní
Mintaka Earthian,2024-06-22 12:46:24
Dobrý den
Děkuji za článek a přimlouval bych za další, který by popsal, jak různé typy zdrojů/elektráren mohou řešit nadbytek elektřiny v síti, který je nad možnosti jejich běžné provozní regulace.
Můj laický pohled je:
Větrná elektrárna může otočit listy souběžně se směrem větru.
Fotovoltaika se vnitřně "nabije" na nějakou úroveň a dále už se nenabíjí, když nemá odběr?
Vodní uzavře přívod vody na turbínu.
Teplo/tlakové elektrárny odstaví generátor a ženou páru naprázdno?
Každé takové řešení asi obnáší i rizika, která při takovém režimu, nebo při vstupu/výstupu z něj mohou něco poškodit. Bylo by dobré o nich vědět.
Případně prosím o odkaz na zdroj, který by to popisoval.
Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Vojtěch Běhunčík,2024-06-21 17:31:46
Pořád jaksi nikdo neodpověděl.
viz
Martin Novák2,2024-06-20 11:49:59
Energetický systém je přirozený monopol, taková věc nemá na burze co dělat. Je velice snadno manipulovatelná k mnohonásobnému předražení.
Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Emil Novák,2024-06-21 18:20:09
Přirozený monopol je přenos a distribuce elektřiny, nikoliv prodej.
Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
F M,2024-06-21 22:22:59
Ty poplatky za distribuci a přenos ubírají prostředky potřebné mimo jiné i právě pro tu výstavbu/investice do stabilních zdrojů. A neúměrně zatěžují spotřebitele, o nespravedlnosti nastavení produkce/distribuce, ti kteří je platí/neplatí nemluvě.
Postavilo se alespoň něco v ČR za ty šílené peníze?
Jaká je výsledná cena pro velké průmyslové podniky (cca)? Snažil jsem se něco najít a nepovedlo se mi to.
Jak reálné jsou blackouty/odstavování velkých odběratelů? Především s ohledem na odstavování stabilních zdrojů (jen uhelných?).
Předem děkuji za odpovědi.
Re: Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Emil Novák,2024-06-22 08:18:13
1) Poplatky za distribuci a přenos jsou určené na pokrytí nákladů na provoz přenosové a distribuční sítě, takže přímo se za ně žádné zdroje nestaví, ale nepřímo částečně směřují na údržbu a modernizaci stávajících zdrojů, kterým se z těchto poplatků platí za poskytování podpůrných služeb.
2) Nevím jestli úplně odpovím na vaši otázku, ale Eurostat zveřejňuje koncové ceny zvlášť pro domácnosti a zvlášť pro podniky i s rozlišením podle velikosti spotřeby, eviduje zvlášť ceny se zahrnutím i bez zahrnutní daní a poplatků, takže z toho je možné si představu udělat. Statistika je k dispozici zde: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/nrg_pc_205__custom_11918196/default/table?lang=en
3) Blackout nelze nikdy úplně vyloučit, ale spíš jsou ve vyspělých zemích spojeny s nějakými mimořádnými událostmi v přenosové soustavě, než kvůli nedostatku stabilních zdrojů. Odstavování velkých odběratelů se čas od času děje právě kvůli nějakým mimořádným událostem, ale je to na dobrovolné bázi, kdy velcí odběratelé dostávají zaplaceno za to, že mohou být v mimořádných událostech odstaveni. Budoucnost předpovídám nerad, ale nemyslím si, že by do budoucna riziko blackoutů nějak významně vzrostlo. Nevěřím že nakonec dojde k zavření stabilních zdrojů na úkor stability soustavy, spíš budou muset být některé cíle posunuty v čase, když se nestihne postavit adekvátní náhrada. Ale možná jsem příliš optimistický.
Re: Re: Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
F M,2024-06-22 13:05:59
Děkuji za odpověď.
K tomu za 3) Také to vidím tak jasně, tedy že je nesmysl odstavovat stabilní zdroje, toto ale pomůže jen krátko/středně době. Myslím, že je ještě stále hodně lidí s pravomocemi kteří to tak jasně nevidí a k tomu to o čem je tento článek, tedy že ty stávající budou dosluhovat a nové (na milost brané jaderné) se budou stavět dlouho v omezeném množství a ještě se nezačalo (nejen v ČR). Plyn, zásobníky, cena při zvýšení poptávky.
Nezmínilo se tu zvýšení spotřeby elektrifikací procesů které do teď využívaly jiný zdroj, nebo jsou nové. Reálně např. elmobilita, tepelná čerpadla, nedávno tu cement a těchto "dobrých" nápadů je čím dál tím víc. EU by chtěla na svém území spoustu nového energeticky náročného průmyslu.
Také si myslím, že těm blackoutům se vyhneme, podle mě to jistí ekonomický proces kdy cena elektřiny (opravdu celková) bude stoupat tak, že spotřeba klesne tak, že to vyjde (snad hodně černý humor). Změní se tarify/způsob nacenění v čase tak, že bude více kopírovat okamžitou cenu (kvůli motivací šetřit mimo OZE), alternativa nějaká úložiště?
2) děkuji za nasměrování, jen budu potřebovat nějaký čas u PC ne u mobilního telefonu. Neznal by někdo nějaká konkrétní (zveřejnitelná čísla) kvůli termínu uzávěrky diskuse?
1) Normální člověk v tom má strašný zmatek. K těm výstavbám, myslel jsem právě ta posílení distribuční soustavy, úložiště energie (žert), tedy to za co se to zvýšení poplatků v médiích běžně vydává a což mě děsí, protože si myslím, že se nic moc nového nepostavilo a teprve se bude muset (+amortizace toho navíc). Kapacitní platby/regulace sem patří? Ty poplatky za OZE, to je "jen na dotace", to vyrovnání s těmi zákoně povinnými subjekty se sem nezahrnuje? A co dalšího se zahrnuje sem a co do silové (ty kapacitní platby, náklady na zákonné regulace)?
Samozřejmě neočekávám odpověď na vše (spousta toho jsou řečnické otázky), stačí nějaký odkaz, stejně tak bude výborné pokud bude odpověď obsažena na jiném místě zde v diskusi.
Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Mirek Sintak,2024-06-23 19:07:44
Zajimavý rozhovor ohledně energetiky s Michalem Šobrem: https://www.youtube.com/watch?v=eXRUcsGfFGE
Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Mirek Sintak,2024-06-23 19:09:05
Michalem Šnobrem
Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Martin Prokš,2024-06-24 21:52:51
Děkuji za odkaz, velice zajímavé. Viděl jsem jen neplacenou část.
Níže je osobní názor, politicky výrazně zabarvený mým postojem. Nedělám si nárok na pravdivost, je to můj názor.
Já osobně mám rozporuplný názor na pana Šnobra.
Na jednu stranu ho naprosto chápu. On je obchodník, má peníze a chce vydělávat v rámci zákona. A stát v energetice a ČEZu se nechová zrovna korektně, v tom má nepochybně velký kus pravdy, když říká, že stát drží sice 70 procent akcií, ale inkasuje kolem 90 procent zisku (včetně daní). Plus že ČEZ je sice obchodní společností, ale stát mu zkouší diktovat nerentabilní rozhodnutí typu stavba jaderky. V tom se s ním shoduji a i proto jsem napsal ten článek, protože jsem přesvědčen, že soukromý sektor je lepší správce a v principu má zájem o udržitelný obchod. Rozmuný podnikatel chce, aby zisky trvaly. Ale pravidla hry musí to UMOŽŇOVAT a podporovat - nebo to alespoň netorpédovat. Když EU řekla, že fosil je fuj, jednu dobu i jádro fuj, konec bude 2050 nebo i dřív, bankám naordinovala společensky zodpovědný ideologický přístup - tak jaký může být výsledek? Podnikatel řekne: OK, není do čeho investovat protože vše je fuj a v dohledné době bude zakázané, tak se holt investovat nebude. Maximalizují se zisky z toho co již existuje, bude se to držet dokud to jde a co bude dál se nebude koukat, protože tam je tma. Panu Šnobrovi je to přesně takto ukradené. Až v energetice zisky skončí, tak on změní obor kam investovat.
Co se týče jeho fascinace německou cestou, OZE + plyn vs. zesměšňování konzervativního přístupu k energetice (ta jeho česká ulička jak tomu říká). Tam s ním příkře nesouhlasím. Protože to znamená, že Němci budou mít OZE, které přes daně a následně dotace investičně zaplatí. Tím burzu naprosto znefunkční, protože nebude existovat žádné základní zatížení, žádné plánování dopředu na více než 3 dni - na cca 3 dni lze sestavit jakš takš věrohodnou předpověď počasí a tím i výroby OZE. A na krátkodobou burzu půjde elektřina jen za téměř nulu provozních nákladů. Vše se bude obchodovat na denních a vnitrodenních trzích. Přes letní den bude elektřiny nadbytek, v noci pravidelně nedostatek. Ceny budou lítat jak šílené. A převážnou část zimy, když bude to KalteDunkelFlaute, tak ceny budou dlouhodobě pekelně vysoké. Veškerá elektřina v tu dobu bude z plynu, který jednak je drahý + CO2 povolenky, druhak se za 3 měsíce provozu se musí zaplatit naprosto vše, aby 9 měsíců ten plyn mohl stát, ale zaměstnanci ty elektrárny držely na písknutí v pohotovosti, kdyby náhle den ze dne přišlo zatažené bezvětrné počasí. Jasně, obchodník na tom může vydělat, ceny prostě budou jaké budou a koncák to buď zaplatí, nebo zkrachuje / skončí v osobním bankrotu. A v souladu se zákonem to také bude, nic nemorálního na tom také nebude. Ale společnost to rozvrátí. Ale to je obchodníkovy typu Šnobr jedno.
Já ho za to neodsuzuji. Dokonce si myslím, že i takoví obchodníci jsou pro společnost prospěšní. Prostě maximalizují zisky a jsou v tom skvělí, dokáží vytěžit maximum. Ty peníze a zisky si zaslouží, když je to jejich životní cíl. Ale aby byli společensky prospěšní (ten módní termín obchod s nenulovým součtem), tak politické a právní prostředí musí podporovat stabilitu a férovost prostředí a nedeformovat trh ideologickými nařízením do nefukčního bastlu.
Martin Prokš
Re: Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
F M,2024-06-25 18:10:43
Německo nám rádo bude přebytky OZE prodávat, jen raději netušit co to udělá s bilancí a ekonomikou jako celkem a jak zajistit produkci mimo špičky. Úložiště reálně nevidím.
Nejsou nějaké grafy v čase/roce produkce v ČR a export? Jak moc levně se prodává mimo ČR JE v době kdy jinde nesvítí/nefouká? Jaká je hranice zastoupení OZE kdy se začne přemýšlet o tom, že by mohli začít platit regulovanou složku?
Re: Re: Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
Martin Prokš,2024-06-25 22:19:54
Dobrý den,
Nevím jestli jsou grafy. Aktuální stav je graficky možné vidět třeba na https://app.electricitymaps.com/map - přibližte si ČR a uvidíte i šipky s informacema o hodnotách aktuálních přetoků. Sumační informace za celý rok lze nalézt na https://www.ceps.cz/cs/publikace-ke-stazeni kde stáhnout data do kapsy 2023 a mimo jiné jsou tam i sumace přetoků za celý rok.
Ad cena, to asi nebude takto nikde. Respektive asi špatně položená otázka. Jaderné elektrárny většinu výroby prodávají v ČR přes dlouhodobé trhy (roční až čtvrtletní) a dvojstranné smlouvy. Takže ceny jsou sjednané dopředu bez ohledu na to co dělá krátkodobý trh. Představu si lze udělat na https://pxe.cz/cs/derivatovy-trh/elektrina Předpokládám, že většina jaderných elektráren i mimo ČR bude obchodovat v obdobném režimu, protože jaderné elektrárny jsou ideální plánovatelné zdroje základního zatížení, což je vysloveně ideální pro ten tak zvaný future obchod s dlouhodobými kontrakty.
Ad OZE a regulovaná složka. Tím myslíte co? Regulovaná složka je věc přenosu a distribuce, ne výroby jestli se nepletu.
S pozdravem,
Re: Re: Re: Re: Re: Proč musí ČR obchodovat s elektřinou na burze?
F M,2024-06-26 10:00:54
Děkuji za odpověď a odkazy. Omluva za odklon k poplatkům, bohužel u spotřebitele jde oboje z jedné hromádky a ono se to díky různým "ďábelským detailům" i prolíná.
Ten systém prodeje el. z JE jsem jakš takš pochopil z diskuze zde, také poděkování (všem) za jasné a kvalitní informace. Je pravda, že až tak nezáleží jakým způsobem k těm financím elektrárna přijde, ale přece jenom mi to "nedocenění" v časech kdy se projeví nespolehlivost ostatních zdrojů nezdá spravedlivé (může to být jen pocit), tedy hlavně v bilanci mezi zeměmi kde 1 dodává tu nespolehlivou.
U těch poplatků to myslím tak, že předpokládám opotřebení distribuční soustavy spotřebitelem s vlastní občasnou výrobou cca stejné (ne li vyšší) a stejně tak předpokládám stejnou její potřebnou kapacitu, tedy stejnou jako u spotřebitele bez tohoto zdroje. A tudíž by, podle mne měl vlastník (např. FVE) zaplatit za rok stejnou částku jako nevlastník. Je možné, že se s tím opotřebením mýlím.
Ještě jednou poděkování za článek i diskusi.
Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Vladimír Wagner,2024-06-21 10:37:56
Dost toho vysvětlil už například Emil Novák v diskuzi, ale přesto bych si dovolil pár poznáme, které některým diskutujícím umožní pochopit problematiku a upřesnil bych některé věci v článku:
1) S nabídkou ceny dodavatelů na burze to je spíše tak, že nabízejí dolní hranici, u které jsou ochotní stále v dané době elektřinu dodat (a také při jaké ceně už zdroj odstaví).
2) Bloky, které mají nízké palivové náklady (fotovoltaika, vítr, jádro), tak mají tuto hodnotu velmi nízko. Vyplatí se jim, že běží i při nízké ceně, vydělají aspoň něco.
3) Vysvětluje to i vznik záporných cen. Fotovoltaiky a větrníky lze lehce odstavit. Jejich velká část má však garantované dotované ceny. Pokud je tato dotovaná cena 120 EUR/MWh, vydělávají i při záporné ceně -110 EUR/MWH. Zároveň u některých elektráren vznikají při odstavování a znovuspuštění nebo čekání při horké rezervě dodatečné náklady, takž se jim vyplatí jistou dobu hradit zápornou cenu, než zdroj odstavit.
4) Na druhé straně nakupující udávají cenu, kterou jsou maximálně ochotni zaplatit za dodávku. Ta může být někdy i extrémně velká. Například, když dodavateli vypadne zdroj a pokuta za nedodávku je hodně velká. Pak se můžou objevit v případě neočekávaného výpadku (například nedávná extrémní nepřesnost v předpovědi počasí a dodávek fotovoltaiky v Německu) extrémně vysoké ceny. To je dáno spouštění třeba dieselových agregátů, které produkují velice draze. Ale ty nejvyšší hodnoty pak vznikají spíše, že provozovatel sítě oslovuje dohodnuté velké spotřebitele a ti vypínají své provozy a nechají si platit za vzniklou nevýrobu a vzniklé náklady za jejich odstávku.
5) Promítnutí investičních nákladů (i jejich velikost) je extrémně závislá na investičním finančním modelu. Je něco jiného, když v investorském modelu (nutný dostatečně rychlý zisk) potřebuji splacení jaderné elektrárny v horizontu 20 let a mám komerční úvěr, než když v modelu státním (rodinné firmy), kdy mi jde o zajištění dlouhodobé dodávky levné elektřiny pro stát či rodinné podniky, a splacení investičních nákladů je spíše dáno reálnou životností zařízení. V článku je spíše uvažován první případ a tím tam vycházejí pro jaderné bloky poměrně vysoké ceny.
5) Elektřinu může dodavatel obchodovat i v rámci dlouhodobých přímých smluv. Ty dramatické kolísání cen se týkají spíše denního trhu a relativně malého objemu silové elektřiny. Na forwrdovém trhu, kde se prodává elektřina s dodávkou za delší dobu (rok, dva, ...) jsou pohyby daleko méně dramatické. Pokud má daný dodavatel dostatek stabilních zdrojů, může si dovolit prodat elektřinu dopředu a za stabilní cenu. Pochopitelně může mít u některého zdroje poruchu, ale pokud neprodá 100 % výkonu, může výpadek dorovnávat. Může pak finance získávat i tak, že v případě záporných cen sníží u zdroje výkon nebo jej odstaví a nechá si zaplatit. Jeho výsledný zisk je pak dán jako součet ceny, za kterou svou elektřinu prodal a cenu, kterou mu zaplatí za to, že ji nakonec nedodal.
6) To mohou dělat pouze předvídatelné zdroje základního zatížení. Proto nejspíše i v budoucnu budou jaderné zdroje prodávat dopředu za stabilní zdroje a vzájemným požíráním v době přebytku větru či sluce se budou kanibalizovat dominantně větrné a fotovoltaické zdroje. U nich dodávka v konkrétní hodinu je dopředu daleko hůře předvídatelná.
Re: Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Vladimír Wagner,2024-06-21 10:49:36
Ještě možná doplnění. V nastávajícím období bude stále důležitější regulace a schopnost zdroje regulaci zajišťovat. A tato služba bude stále lépe placena. A jaderné zdroje tak mohou značnou část zisku získávat právě v této oblasti.
Re: Re: Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Malomestak Veliky,2024-06-22 06:41:24
Dobrý den, mám k tomuhle dotaz: dá se odhadnout jak moc se promítne schopnost regulace výkonu na investičních nákladech na stavbu jaderného bloku? Předpokládám že je fyzikálně možné, aby 1GW zdroj produkoval třeba jen 100MW (s nějakými ztrátami) a v době zápasů mezi OZE a JE je to i finančně zajímavé, ale taková schopnost, a také schopnost relativně rychle měnit výkon reaktoru mezi 10% a 100% nebude zadarmo? Tipuji že klíčové součásti reaktorů budou muset být na takové chování stavěné? Omlouvám se za tupounský dotaz, jsem v tomhle laik.
Re: Re: Re: Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Vladimír Wagner,2024-06-22 07:44:32
Do značné míry mohou regulovat i stávající bloky, nové jsou na to i přímo konstruované. V oblasti zhruba mezi 50 až 100 % je to bez jakéhokoliv problémů a limity pro rychlost jsou dány tepelnými šoky a jinými konstrukčními omezeními shodnými s těmi u ostatních tepelných elektráren. Pro nízké výkony či vypnutí se začínají projevovat specifika jaderného zdroje. Ovšem to není z ekonomického hlediska problém. Pokud prodá přes 50 % výkonu ve forwardech do základního zatížení a do 50 % pro regulaci, tak může ladit ideální ekonomický model. Zároveň naplánuje odstávky v době (letní), kdy je nízká spotřeba a vysoká nabídka OZE. Na počasí závislé nárazové přebytky z OZE v reálu jejich ekonomiku neohrožují.
Re: Re: Re: Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Emil Novák,2024-06-22 08:45:53
Jen bych doplnil, že např. reaktor EPR-1200 deklaruje schopnost regulace výkonu mezi 20 a 100 % nominálního výkonu, v rozsahu 60-100 % je schopen měnit výkon rychlostí 5 % nominálního výkonu za minutu, pod 60 % je to 2,5 % nominálního výkonu za minutu. Podobné změny výkonu je možné pozorovat i u starších provozovaných francouzských reaktorů: https://energygraph.info/d/gr_6-QW4z/unit-availability?orgId=1&var-unit=17W100P100P0152M&from=1710479811084&to=1712586186687
Každý typ reaktoru má definovaný počet cyklů, se kterým se v jeho projektové životnosti počítá, např. u německých reaktorů Konvoi, ze kterých částečně vychází reaktory EPR, to bylo 100 tisíc cyklů v režimu 100% - 80% - 100%, 15 tisíc cyklů v režimu 100% - 60% - 100% a 12 tisíc cyklů v režimu 100% - 40% - 100%.
Re: Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Martin Prokš,2024-06-22 09:48:21
Dobrý den,
Děkuji za doplnění a upřesnění.
Polemizoval bych jen s body 1 a 5 (první), protože to je politicko-manažerská oblast problémů a strategií. Ano, není to exaktní a jednoznačné.
1) Toto je manažerská strategie k obchodu. Když na tuto konkrétní strategii přistoupí všichni hráči/účastníci, tak ceny klesnou právě jen na ta provozní minima (což se nejspíše před cca 15-12 lety stalo). Tím trh zkolabuje do krysího závodu o suchý kus chleba bez výhledu na dlouhodobé přežití. Plus když se k tomu přidá to co jste zmiňoval o podporovaných zdrojích, které dokáží cenu také pravidelně srazit. Plus když se nákupčí obrátí od dlouhodobých trhů v nezanedbatelné míře ke krátkodobým trhům, kde se právě nejvíce uplatňují ty podporované zdroje. Plus když se už politicky narýsovalo cca kolem let 2005, že uhlí a po něm i plyn a ostatní fosilní zdroje jsou fuj a že do poloviny století to skončí a postupně se tento cíl ještě zkracuje. Vzetí jádra na milost, aby zbyl alespoň nějaký stabilní řiditelný zdroj, je velký boj, který stále není vyhraný. Proč by to v regulační energii mělo dopadnout jinak až se do ní přesunou větší objemy výkonu? Výsledkem je spirála smrti, kdy se zákazník opticky pár let raduje jak burza stlačila ceny dolů, ale nevidí že celý segment přestává inovovat a udržovat se a přechází na postupné stravování se zevnitř. Doporučuji si přečíst informaci ČEZu investorům odkaz v článku. Tam je naprosto patrně viditelný ústup z pozice výrobce základního nosného produktu do pozice poskytovatele široké škály služeb všeho možného. A managersky a podnikatelsky je to naprosto správně. Bohužel. Za to nemůže ČEZ, ale nastavení pravidel hry. Abych nemluvil jen o ČEZu, koukněme se na Sev.en Česká Energie a.s. Nebo přes hranice do Německa. Tam také potřebují nové bloky v plynu, ale nikdo se do toho nehrne. Čeká se na státní aukce s podporama. Proč, když plynové elektrárny jsou pro regulaci super, když by mohly přesně takto funfovat - 50% baseload a 50% regulace...
5 - první) Pohled na investice optikou komerční vs. veřejné. Váš pohled je legitimní, ale uvažte, že i ten veřejný sektor se pravidelně setkává s problémy. I ten veřejný sektor potřebuje, aby když někam investuje finanční nebo lidský kapitál, aby se to v nějaké reálně dohledné době vrátilo, problém vyřešilo a rozvázalo ruce na řešení dalších problémů, které mezitím nastanou. Když postavíte elektrárnu u které budete počítat s návratností 60 let, stejně si na ní i ten veřejný sektor musí někde vzít úvěr - dluhopisy. Takže na 60 let (skoro 3 generace) zatížit veřejnost dluhem? Když budeme mluvit o velikosti jedné rodiny. Postavit si barák a k němu elektrocentrálu a tu splácet (zadlužit se) do konce života? Co když se mezi tím něco dalšího stane? Bude rodina jen vršit a vršit dluhy? Do tohoto krysího závodu již spadla významná část populace kvůli zajištění si bydlení/nemovitosti. Někteří mají dokonce tak dlouhé hypotéky, že se reálně počítá s jejich předáním potomkům.
Ale jak říkám, toto právě jsou již ty politocko-managerské úvahy, které do článku nepatří, protože na to je více legitimních úhlů pohledu.
Rozhodně ale přes 10 let nevidím, že by se něco (bez dotací, podpor a podobně) výrazněji budovalo a nahrazovalo. Čest výjimkám. Při obvyklé životnosti 25-30 let by za 10 let měla být obnovena přinejmenším třetina flotily. A flotila stárne, odstavení uhlí je prezentováno, že by mělo cílit k roku 2030 a tomu bude odpovídat i plánování údržby a čerpání zbytkové životnosti... A něco/cokoli postavit také nebude hned - 10+ let určitě. Uvědomme si, že toto není otázka jen ČR. Ceny jsou velmi podobné napříč EU a ceny a časy stavby/investice také. A tomu bude odpovídat potřebný objem nové výstavby ve stejnou chvíli až dojde k většímu odstavení a ten problém se zviditelní.
Tímto odpovídám částečně i na pana Nováka - obávám se, že jste optimista. Já jsem pro změnu snad přílišný pesimista. Snad bude realita blíže Vašemu odhadu než mému.
Hezký den,
Martin Prokš
Re: Re: Jen pár doplnění k článku a diskuzi
Vladimír Wagner,2024-06-22 15:35:17
Díky za reakci i článek. K prvnímu bodu. To, že se v případě přebytku výkonu budou dominantně využívat zdroje s nejnižšími palivovými náklady, je vcelku rozumné. V případě, že trh není totálně pokřiven do značné míry ideologickými dotacemi a penalizacemi, tak to negativně nepůsobí. Jen bych ještě připomenul, že podle mě má na burzu a trh s elektřinou extrémně negativní vliv to, že z původní situace, kdy na něm nabízeli elektřinu pouze její výrobci se přešlo v trh z velké částí řízený spekulanty.
K pátému bodu. Myslím, že řada z nás má zkušenosti s hypotékou při pořizování bydlení. A i při dlouhém nastavení to většinou vychází tak (pokud pochopitelně nedojde k dramatické události, úraz, ztráta zaměstnání, ...), že se postupně splácení zjednodušuje a vlivem nejen inflace podíl splátek v rozpočtu klesá. A nakonec tak vychází splácení hypotéky lépe, než by tomu bylo u rostoucích nájmů.
Ovšem to, co jsem měl hlavně na mysli v tomto bodu, je toto. Jestliže má pro vás výstavba energetického zdroje strategický význam, tedy má zajistit na řadu desetiletí bezpečné dodávky levné elektřiny pro váš průmysl a obyvatelstvo (v případě státu) nebo pro vaše další podniky (v případě rodinné korporace), tak hlavní zisky nejsou z prodeje elektřiny, ale z toho, co získá váš průmysl, který je díky spolehnutí se na bezpečné dodávky levné elektřiny konkurenceschopný a státu (případně do rodinné korporace) pak odvede zvýšený zisk (daně). To, že se zdroj elektřiny splácí po dobu jeho životnosti, opravdu neznamená, že by musel stát předávat dluhy budoucím generacím.
vzorec vypoctu investicii
Marián Mižik,2024-06-20 13:13:15
Chcel by som sa spytat ako autor prisiel k vypoctu investicnych nakladov.
Pise, ze pre atomovu elektraren je to 120 EUR za MWh.
Podla wikipedia vyrobili prve dva bloky Mochoviec (2x440MWh) za rok 7900GWh (https://t.ly/8JXff)
Zivotnost prvych dvoch blokov mochoviec je 70 rokov, takze aj novy zdroj, ktory by sa zacal teraz stavat by mal zivotnost aspon 70 rokov.
Podla nedavno schvaleneho slovenskeho zameru na vystavbu noveho 1200MWh bloku v Jaslovskych Bohuniciach by mala byt cena 6.5 miliardy EUR. (https://t.ly/cLBGK)
Cize:
120 x 7900x1000 x 70 = 66,36 mld EUR
to je 10 nasobok ceny elektrarne za jej zivotnost. kde robim chybu?
Re: vzorec vypoctu investicii
Emil Novák,2024-06-20 14:40:36
Těch 6,5 miliardy EUR jsou odhadované tzv. overnight-costs, tj. bez nákladů financování, ještě pravděpodobně v "předválečných" cenách. Přitom právě náklady financování jsou pro náklady na výrobu elektřiny nejzásadnější. Těch uváděných 120 EUR za MWh zahrnuje i provozní náklady, které je potřeba do ceny elektřiny započítat. Elektrárna se nemůže splácet 70 let, obvykle se počítá s návratností okolo 30 let, proto se uvádějí zvlášť náklady na těch prvních cca 30 let provozu a zvlášť náklady na tzv. LTO (long term operation), které jsou pak podstatně nižší, někde okolo 25-30 EUR/MWh.
Výsledná cena pro těch prvních 30 let provozu může být i výrazně nižší než 120 EUR/MWh, závisí to hlavně na způsobu financování projektu, kdo nese rizika vícenákladů, zda se jedná o FOAK (první svého druhu) projekt atd...
Re: Re: vzorec vypoctu investicii
Marián Mižik,2024-06-20 16:36:56
autor clanku uvadza prevadzkove naklady zvlast. cize tych 120 su len investicne
cize aj keby bola cena elektrarne 10 miliard a nie 6.5 a ROI by mala byt 30 rokov,
aj tak je to:
120 x 7900x1000 x 30 = 28,44 miliardy
co je skoro 3 nasobok
Re: Re: Re: vzorec vypoctu investicii
Emil Novák,2024-06-20 19:44:22
Pravda, ale 150 €/MWh je poněkud přestřelených, resp. to odpovídá extrémně vysokým finančním nákladům s WACC přes 9 %. Takhle se staví jen elektrárna Hinkley Point C, nikde jinde už se s takhle drahým financováním nepočítá.
Re: vzorec vypoctu investicii
Martin Prokš,2024-06-20 23:11:27
Dobrý den,
Před 12 lety jsem dělal hrubou rozvahu nákladů na stavbu jaderné elektrárny, když se cena za dva bloky odhadovala na 200miliard Kč (za 2x 1000 MW). Na to jsem napočetl velmi zjednodušeně jeden model splácení. Viz odkaz "Cena dostavby Temelína" výše v článku. Tehdy vyšel odhad investičních nákladů (splátek) cca 1,45 Kč/kWh při době splácení 20 let. To je cca 60 Euro/MWh.
Nyní, když toto kolo námluv stát a ČEZ spouštěli, tak se mluvilo o odhadu 380 miliard Kč za dva bloky že se očekává, čili nárůst 1,9x. Nepřepočítával jsem to stejnou metodou, prostě jsem vzal 2x 60 Euro/MWh abych se dostal na aktuální ceny půlky 2024.
Možná jsem v číslech moc skeptický a přestřelený, ale pro závěr článku je to ve své podstatě jedno. I kdyby celkový součet nákladů byl někde mezi 100-120 Euro/MWh, stále je závěr stejný. Je to více než jaká byla a je dlouhodobě úrověň cen na burze. Žádný podnikatel nebude investovat do obnovy zdrojové flotily, když vidí že si to na sebe nevydělá - splátky a úroky ho položí. Trh je už více než 10 let zdeformován do stavu, že čistě komerčně bez dotací se nic stavět nevyplatí.
Záporná cena
Radim Křivánek,2024-06-20 12:48:40
Dalo by se nějak vysvětlit, jak může být cena určená ekonomickou burzou záporná? Na kterém místě do toho vstupuje dotace, takže tuto situaci teď pozorujeme už každý slunný víkend?
Re: Záporná cena
Emil Novák,2024-06-20 13:39:38
Záporná cena je daná především faktem, že velké množství zdrojů (zejména obnovitelných) není tržním cenám vůbec vystaveno, prodávají sice elektřinu na trhu, ale díky provozním dotacím ve formě feed-in tarifů, rozdílových kontraktů nebo jiných prémií ve výsledku nedostanou tržní cenu ale cenu úplně jinou (dlouhodobě garantovanou). Proto si mohou dovolit nabízet elektřinu za nejnižší možnou cenu (obvykle -500 €/MWh). Hezky je to vidět třeba na tomto grafu: https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/krivky-sesouhlaseni?hour=13&date=2024-06-15
Re: Re: Záporná cena
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 14:40:58
Dobrý den, mám na Vás dotaz. Asi měsíc zpět jsem ve zpravodajství narazil na názor Jaroslava Míla, bývalého ředitele ČEZ, že výstavba JE pro nás nebude ekonomicky rentabilní, protože EU sice schválila jádro jako emisně čistý zdroj, ale s nějakou gumovou podmínkou, že nesmí překážet výrobě z OZE, což podle Míla povede zjednodušeně k tomu, že naše JE budou fungovat jen jako záloha německých OZE a značnou část roku nebudou vyrábět.
Je možné, že jsem jeho vyjádření trochu zkreslil. Dotazy mám dva:
1. Jestli jste se tímto jeho názorem setkal?
2. Jde o skutečný problém, nebo o nějakou mediální hru?
Re: Re: Re: Záporná cena
Emil Novák,2024-06-20 15:07:51
S názorem jsem se setkal a považuji ho buď za mediální hru nebo nepochopení mechanismu popsaného v té tiskové zprávě. Pokusil jsem se to vysvětlit zde, snad to pomůže mechanismus správně pochopit: https://threadreaderapp.com/thread/1786087059381182805.html
Ve zkratce: elektrárně nikdo nenařizuje kdy smí a nesmí vyrábět, může klidně fungovat úplně ve stejném režimu jako fungují jaderné elektrárny dnes a přesto má zaručenou návratnost, ale bude finančně motivována k poskytování flexibility, kterou poskytovat umí a pro síť je to velmi prospěšné. Nejde o žádnou jednoúčelovou specialitu pro Dukovany ale podle všeho Komisí preferovaný způsob veřejné podpory i ostatním nízkoemisním zdrojům včetně obnovitelných do budoucna. Za sebe to považuji za krok správným směrem oproti současným způsobům podpory.
Re: Re: Re: Re: Záporná cena
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 16:42:46
Díky za vysvětlení. Škoda, že občas nepublikujete na Oslovi :-)
Re: Re: Re: Re: Záporná cena
Martin Novák2,2024-06-21 08:01:15
Dobrý den. Tohle je sice hezký způsob jak obejít to že Babišova vláda nevyřídila povolení kapacitních plateb, ale podle mě to neodpovídá na otázku. Ta se netýkala financování elektrárny ale zněla:
"výstavba JE pro NÁS nebude ekonomicky rentabilní, protože EU sice schválila jádro jako emisně čistý zdroj, ale s nějakou gumovou podmínkou, že nesmí překážet výrobě z OZE, což podle Míla povede zjednodušeně k tomu, že naše JE budou fungovat jen jako záloha německých OZE a značnou část roku nebudou vyrábět."
tj.: Elektrárna nebude moci jet na plný výkon, bude "poskytovat flexibilitu" a bude moci dodávat jen tehdy když budou OZE neschopné dodávky. Tím se neprojeví ve snížení cen energií a cena za vyrobenou kWh bude mnohem vyšší. Bude fungovat podle pravidla: Všechny nízkoemisní zdroje jsou si rovné ale některé jsou si rovnější.
Re: Re: Re: Re: Re: Záporná cena
Emil Novák,2024-06-21 09:01:16
To co citujete není otázka ale tvrzení, které považuji za nepravdivé a v přiloženém odkazu jsem vysvětlil proč. V příspěvku vidím dvě otázky - jestli jsem se tímto jeho názorem setkal a jestli jde o skutečný problém, nebo o nějakou mediální hru, na obojí jsem odpověděl.
Výslovně jsem psal, že není pravda, že elektrárna nebude moci jet na plný výkon - nikdo jí v tom ve skutečnosti nebrání. Poskytování flexibility je možnost, nikoliv povinnost. Návratnost je napočítaná tak, aby vycházela i bez poskytování flexibility. Bude se totiž odvíjet od průměrné ceny elektřiny v daném roce a od očekávané výroby toho zdroje. Pokud elektrárna dokáže vyrobit víc než se od zdroje očekává nebo prodat elektřinu za vyšší než průměrnou cenu, zisk se jí tím zvýší. A jak jsem rovněž psal, toto schéma bude komise prosazovat i u dalších podporovaných nízkoemisních zdrojů.
Re: Re: Re: Záporná cena
Jan Pavel,2024-06-20 18:03:48
S panem Mílem většinou nesouhlasím, ale v tomto má pravdu. Problém je hlavně v tom, že se v Evropě za posledních 10 let nepostavil žádný jaderný zdroj jehož výstavba by se oproti plánu ne prodražila o 200% až 300% a doba výstavby o 5-10let. Což úplně mění předpokládaná čísla.
Re: Re: Re: Re: Záporná cena
Vitězslav Novák,2024-06-20 18:28:37
Máte zřejmě na mysli EU, ne Evropu. EU - ač se to snaží zatajit, není celá Evropa a JE v Rusku a Bělorusku se staví bez vámi uvedených navýšení.
Re: Re: Re: Re: Záporná cena
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 18:50:34
Můj dotaz se ale týkal čistě tvrzení, že nově nastavené podmínky pro výkup elektřiny z JE budou diskriminační a proto nerentabilní.
Jestli nerentabilitu nových bloků způsobí něco jiného, jsem se neptal, názory jsou na to různé a mnoho odborníků ten Váš nesdílí.
Re: Re: Re: Re: Re: Záporná cena
Martin Novák2,2024-06-21 08:08:36
Podmínky pro výkup diskriminační jednoznačně jsou. Rentabilita je relativní, musíte ji poměřovat ke srovnatelnému zdroji. Od toho máme CO2 odpustky aby uhlí rentabilní nebylo, solární tunel aby fotovoltaika rentabilní byla. Pokud máte v zimě jediný zdroj je rentabilní do té doby dokud nezruinuje celou zemi protože ho nemáte s čím poměřovat.
Re: Re: Re: Re: Záporná cena
Petr Galipoli,2024-06-22 10:23:57
To navýšení/prdloužení výstavby je dáno jednak parametry výběrových řízení (nejdůležitější je cena), jednak setrvalým poklesem/ztrátou know-how velkých stavebních celků. A je jedna zda se má stavět JE, letiště (Letiště Berlín-Braniborsko -zpoždění 9 let, cena 3x vyšší), budova filharmonie v Hamburku ( - zpoždění 7 let, cena 2,5 x vyšší). Prostě hřeší se na to, že se navrhne nsmyslně nízká cena a doba výstavby a v průběhu stavby se „zaktualizuje" na reálnější verzi a počítají s tím, že jim to projde... protože už se to staví... Takže... stavba JE je na tom stejně...
Re: Záporná cena
Martin Prokš,2024-06-20 13:50:30
Dobrý den,
Na energetické burzeb/burzách se obchoduje s mnoha produkty i v rámci elektrické energie. Rámcově jsou dlouhodobé produkty a krátkodobé produkty. V ČR viz https://www.ote-cr.cz/cs
Dlouhodobé jsou o kontraktech do budoucnosti, kdy elektrárny nabízí v termínu za měsíc, 1/4 roku, 1/2 roku, rok, dva roky, a já nevím co vše ještě, že v základním zatížení dodají tolik a tolik MWh. Obchoduje se dopředu s předpokládanými a plánovanými objemy. Takto, plus dvoustranné smlouvy mimo burzu, se prodává většina elektrické energie na rok dopředu.
A pak jsou krátkodobé produkty - následující den, hodiny, 15 min, ... kde se obchoduje zbytek energie nutné k vyrovnání spotřeby a výroby dle zpřesněného výhledu na ten daný čas. Obecně čím kratší produkt, tím menší objemy se obchodují. Obvykle.
Plus je ještě trh s regulační energií a mechanismy obchodování s podpůrnými službami pro pokrytí aktuálních odchylek od skutečného stavu oproti tomu všemu předtím zobchodovanému a naplánovanému.
To co vidíte jako záporné ceny o víkendech jsou ty krátkodobé trhy na den a hodiny dopředu. Většinou je tam neprodávají ty velké FVE a VTE, ale nějaký ze zákona poviný subjekt. Většina těch velkých FVE a VTE byly postaveny v režimu podpory a poviného výkupu. Poviný subjekt výrobcům OZE vyplatí zákonou cenu bez ohledu na burzu a tím se stane jeho a je to jeho starost. Elektřinu co přiteče do sítě (dle predikce den/hodina/15min) pak musí za každou cenu udat na krátkodobém trhu i kdyby měl jít do mínusu. V síti se musí rovnat v každý moment okamžitá spotřeba s okamžitou výrobou, akumulace elektrické energie je strašně málo - to je fyzikální problém elektrické energie. A obchodníci to musí smluvně zajistit, aby se spotřeba rovnala výrobě. Protože když se to rovnat nebude, bude se muset něco vypnout aby se nastolila fyzikální rovnováha, jinak se síť rozpadne.
Zůčtování je pak už jen účetní krok. Ten poviný subjekt na tom obvykle dost tratí (vyplácí OZE výrobcům smluvní cenu, ale prodává na dením trhu velmi často se ztrátou) a tak je mu to hrazeno z poplatků - ekologické daně a pokud ani to nestačí, tak přesuny ze státního rozpočtu. Proto si může ve finále dovolit platit i ty záporné ceny za to že tu elektřinu předá od výrobce do sítě.
Burza
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 10:02:37
Dobrý den,
ten popis burzy se mi zdá poněkud kostrbatý. Jakákoliv burza včetně té energetické slouží k jednomu jedinému účelu - prodávajícím zprostředkovat kupce za nejvyšší možnou cenu. Jednotná cena není kvůli tomu, že by nešlo určit, kdo kterou megawatthodinu vyrobil, ale jednoduše není důvod, proč by ji měl výrobce prodávat pod aktuální tržní cenou.
Burza dělá jen to, co by se bez ní dělo na volném trhu samo, jen to zefektivňuje. Jak kupující, tak prodávající ušetří náklady za obchodní vyjednávání.
Re: Burza
Jozka Divoky,2024-06-20 11:32:15
To mozna plati pro akciovou burzu nikoliv pro energetickou - tam je to opravdu tak kostrbate
Re: Re: Burza
Emil Novák,2024-06-20 11:49:56
Platí to i pro energetickou burzu. Není důvod proč by to platit nemělo.
Re: Burza
Martin Novák2,2024-06-20 11:49:59
Energetický systém je přirozený monopol, taková věc nemá na burze co dělat. Je velice snadno manipulovatelná k mnohonásobnému předražení.
Re: Re: Burza
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 13:47:56
Za předražení nemůže burza ale fakt, že většina říditelných zdrojů je zatížena emisními odpustky. Nepřímo za to může i právo přednostního výkupu z OZE, kvůli kterému ty stabilní zdroje často musejí běžet naprázdno, takže dochází k jejich zavírání (jde hlavně o uhelky). Při výpadku elektřiny z OZE potom letí cena elektřiny do astronomických výšek, protože chybí kapacita těch uhelek a závěrnými elektrárnami jsou ty plynové, které jsou drahé na provoz.
Problém vysokých cen není způsoben prodejem na burze, ale emisními odpustky a právem přednostního výkupu z občasných zdrojů. Zbytek je jen o normálním tržním mechanismu, který naopak tlačí cenu dolů.
Něco je asi špatně
Richard Vacek,2024-06-20 09:24:42
Pokud v Evropě nejsme schopni ani za stávajících (vysokých) cen energií zprovoznit nové stabilní zdroje, musí to mít nějakou příčinu. Spotová cena elektřiny je v EU i násobně vyšší než v řadě dalších zemí:
https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/real-time-electricity-tracker?from=2024-5-21&to=2024-6-20&category=price
Jak je pak možné, že jinde se nové elektrárny včetně jaderných budují?
Re: Něco je asi špatně
Martin Novák2,2024-06-20 11:27:22
EU se snaží budovat 2 paralelní energetické struktury, s tím že té levnější, stabilnější a efektivnější z ideologických důvodů podráží nohy (CO2 povolenky, povinný výkup OZE) aby nevytlačila tu další strukturu dodávající dražší a nespolehlivou občasnou energii. Té trvalé se nemůže zbavit protože OZE ji nejsou schopné nahradit ale může ji zatlačit do kouta a tam nechat zajít na úbytě. A pak až začnou blackouty ještě řeknou: "Vidíte my jsme to říkali že musíme přejít na OZE".
Z toho logicky plyne že pro zachování stávajícího stavu by musela být energie 2x dražší (2struktury místo jedné) + udržovací platby za provoz stálé struktury v záloze + vyšší cena obnovy zdrojů OZE.
Zhruba by voko 2,5x dražší než jinde... A to ještě je udržení stávajícího stavu, pokud půjdeme do 10x víc OZE + uložení tak pán Bůh s námi... "jistota desetinásobku" a víc.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
