Pokud si rádi stavíte z kostek LEGO, budou pro vás pozoruhodné cihly Plaex (PL-astic, A-ggregate and EX-truder) důvěrně známé. Vypadají hodně podobně a podobně se s nimi také zachází. Jsou z pevného materiálu, který je téměř všechen recyklovaný. Vzhledem k těmto vlastnostem je obtížné je přehlédnout.
Cihly Plaex jsou vyrobeny z „Plaex-tonu“ (Plaex-crete), což je pevný kompozit, vyrobený z recyklovaného plastu, který tvoří více než 90 procent. Plast se rozemele, vyčistí a protlačí extrudérem, aby vznikla pasta podobná cementu. Výsledný produkt obsahuje ještě barviva a inhibitory UV záření a hoření. Cihla z tohoto materiálu je asi o 35 procent lehčí než tradiční cihla stejné velikosti.
Fascinující je, že s cihlami Plaex opravdu staví jako se stavebnicí. Cihly zapadnou na místo bez řezání a bez použití malty. Podle startupu Plaex zabere stavba dvoupatrové budovy asi 11–12 dní s minimálním vybavením.
Je to jako stvořené pro kutily nebo pro budoucí humanoidní robotické zedníky. Vzhledem k pokroku ve vývoji autonomních lidem podobných robotů, který teď probíhá přímo před našima očima, to už není science-fiction.
Plasty používané pro cihly Plaex zahrnují například PETE, LDPE, PP a HDPE, ale nikoliv PVC nebo PS. Podle startupu Plaex nejčastěji pocházejí z odpadu, který vzniká v zemědělství. Jak ukazují přiložená videa, cihly Plaex jsou slušně odolné, jak vůči kladivu, tak i bagru.
V současné době jsou už tyto cihly na trhu. V USA jim prozatím schází povolení pro stavbu obytných domů. Už se ale smějí používat pro skladovací prostory, venkovní zdi nebo stavební prvky v krajině. Startup Plaex spolupracuje se společností JOT Design a usiluje o zbývající certifikace. Třeba se časem s Lego stavebnictvím setkáme i u nás.
Video: Build with Confidence: Discover the Quality and Ease of PLAEX Bricks!
Video: Discover the Unmatched Strength of Our Sustainable Bricks!
Video: Watch as we put our PLAEX Bricks to the test against a tractor!
Literatura
Stavařina na Měsíci: 3D tištěné cihly z měsíčního prachu, vypálené Sluncem
Autor: Stanislav Mihulka (05.05.2017)
Bakterie vyrábějí z lidské moči nové biocihly
Autor: Stanislav Mihulka (29.10.2018)
Pálené cihly ve funkci superkondenzátorů a úložiště energie
Autor: Josef Pazdera (18.08.2020)
Polymerové cihly z průmyslového odpadu na sobě drží bez malty
Autor: Stanislav Mihulka (02.08.2022)
Zednický autobot Hadrian X uspěl v outdoorovém testu
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2023)
Cukrbeton z cukrové třtiny poráží tradiční beton
Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2024)
Diskuze:
Co do toho vlastně dávají?
Pavel Kaňkovský,2024-06-21 01:22:35
Líbí se mi, jak usilovně spekulujete o vlastnostech a ceně těch tvárnic, aniž byste se moc zamysleli nad tím, zda vycházíte ze správných předpokladů o jejich složení. ;)
Podle jejich webu je 90 % materiálu recyklovaného, ale vůbec netvrdí, že je to jen plast. Píšou, že používají "currently unused plastic and aggregate waste destined for the landfill". Takže je to nejspíš směs plastového odpadu a suti.
Našel jsem tento dokument: https://www.unb.ca/ocrc/_assets/documents/plaex-building-products.pdf
Podle něj vezmou plnivo, převážně asi z té odpadní suti, ale místo cementu ho slepí plastem, nejspíš více či méně nataveným -- vyjmenované používané druhy plastů jsou všechno termoplasty a vysvětlovalo by to, jak z namletého plastu vznikne "pasta podobná cementu".
Podíl plastu tedy bude mnohem nižší než 90 %. Ostatně i deklarovaná hustota 1660 kg/m^3 je docela dost vysoká na něco, co by bylo z 9/10 směs plastů.
Re: Co do toho vlastně dávají?
F M,2024-06-21 11:24:15
Zde: "Z 90 procent je tvoří recyklovaný plast; což je pevný kompozit, vyrobený z recyklovaného plastu, který tvoří více než 90 procent" Atlas: "made up of more than 90% recycled plastic".
Tak se nedivte. Ještě jsem zvažoval možnost zda nejde o jiný produkt, ale na jiných webech píší také 90% recyklovaný materiál a vypadá to, že používají jen jeden materiál.
K té diskusi, jediné v čem může být rozdíl je asi jen ta cena. Složení jsem nenašel takže opět budeme v říši spekulací, tipuji 30-50% plastů (objemových) o moc méně to být nemůže a víc než těch 50 by asi nedávalo smysl. On ten recyklovaný stavební materiál také nebude nejlevnější, ty přídavné chemikálie to také jistě prodraží. V interiéru to není schválené.
Cenu jsem nikde nenašel, chlubí se jen marketinkovým prohlášením, že: Naše produkty jsou obvykle o 15-30 % levnější z projektové ceny." Ale to by s tou úsporou času a práce (deklarovanou) mělo znamenat, že dražší budou (i pokud ta cena opravdu bude v reálu nižší).
Materiál má pevnost v tlaku blízkou betonu, ale jen do 20C potom rychle klesá, ale asi by to nemělo dělat problémy mimo přímé slunce či zdroje tepla, tedy v plánovaných aplikacích tarasy, přepážky, sklady/kůlny.
FAQ pozor může obsahovat více než stopy marketingu: https://plaex.ca/questions-and-answers-about-plaex-building-systems-mortarless-interlocking-construction-blocks
Nějaké plány a montáž: https://plaex.ca/brickandpanel-specifications
Popravdě toto by mohl být zajímavý počin, tedy pro specifická použití. Osobně bych si dovedl představit mít z tohoto kůlnu, nebo nějaký taras proti sesunu půdy, okrasnou zahrádku (mají i jiný systém). Jen bych zpochybnil tu ekologičnost (tedy zase sem ji nezahlédl nikde deklarovat), nebo minimálně mi chybí rozbor energetické a chemické zátěže/stopy.
Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
Pavel Kaňkovský,2024-06-21 15:43:58
Já vím, co bylo napsáno na New Atlasu, co se v překladu objevilo tady. Nebylo by to poprvé ani naposled, co se někde objevila nějaká, ehm, nepřesná informace. A nedivím se, jen jsem lehce pobaven tím, jaká diskuse se nad tím rozvinula.
Pokud (a dokud) recyklují materiál, který by jinak skončil na skládce, tak ho mají za odvoz. Samozřejmě je otázka, jestli je to pravda a kolik takového materiálu seženou a jak dlouho bude trvat, než se najde nějaký jiný zájemce, kterého budou muset přeplatit.
Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
F M,2024-06-21 20:57:44
Ty plasty kterých se to týká jistě na skládce neskončí. U toho stavebního odpadu, tedy v rámci těch spekulací myslím, že bude potřeba vysoce kvalitní (bez/nízkoprašný) recyklát. Myslím, že jsem na nějaké fotografii viděl i něco jiného než pisek (štěrk?). Řešilo se to tu nedávno u toho cementu, recyklované kamenivo vyjde mnohem dráž než nový písek a v momentě kdy je již zpracován/vyčištěn, tak jak píšete to již není odpad, ale využitelná surovina. Takže, pokud tam nestačí "nadrtit cokoli" je to opět spíš marketingový plán na reklamu zdarma.
No a k té diskusi, ono se tu hned přišlo na to, že je to hloupost a nakonec i s vaším přispěním se to snad uvedlo relativně na pravou míru. Problém vidím spíš v tom, že se ten omyl v tom množství všech možných i nemožných podobných nesmyslů ztratí.
Re: Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
Pavel Kaňkovský,2024-06-21 21:37:19
Jejich byznys plán je zjevně založen na tom, že materiál dostanou nejen levně, ale dokonce ještě dostanou zaplaceno za to, že si ho odeberou:
https://plaex.ca/plaex-my-waste-pledge-plaex-building-systems-mortarless-interlocking-construction-blocks-eprinfo
V Kanadě údajně na skládkách skončí přes 3/4 použitého plastu. Jiný kraj, jiný mrav.
Re: Re: Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 22:39:04
"V Kanadě údajně na skládkách skončí přes 3/4 použitého plastu."
- Což je ekologicky žádoucí, protože jde o ukládání uhlíku pod zem :P
Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 13:23:08
Vy jste se zase nezamyslel, jestli ty plastové podstavce náhodou také nejsou plněné, což samozřejmě jsou ;-) Nedávalo by smysl je dělat z čistého plastu, když jejich hlavní "popis práce" je, aby byly těžké a díky tomu se nezvrhly. Běžně recyklované termoplasty mají hustotu blízkou hustotě vody (spíše lehce nižší). A když se podíváte na ten "kvádr", který jsem odkazoval ve vlákně níže, této hustoty dosahuje i se započtením dutin do celkového objemu.
Jak už jsem psal, jde o příbuzné výrobky a cena vztažená k objemu je křiklavě vyšší v porovnání s minerálními cihlami.
Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 13:31:50
Navíc já jsem to zcela vědomě vztahoval k objemu i z toho důvodu, že plnivo s výrazně vyšší hustotou než plast se na objemu tolik neprojeví. Zato se projeví na nárůstu hustoty. Tu ale u zdiva většinou neoceníte.
Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
Pavel Kaňkovský,2024-06-21 21:20:00
Nad plastovými odstavci jsem se nezamyslel, to máte pravdu. I když zrovna u toho odkazovaného je dost těžké posoudit, kolik je v něm dutého prostoru. Tedy ono je obecně dost těžké najít nějaký podobný výrobek, kde by bylo vidět, jak vypadá zespodu.
Nicméně mezi "běžně recyklované termoplasty" patří také PVC (a tam, kde je u podobných podstavců uveden materiál, je většinou něco o PVC) a ten má o dost vyšší hustotu a to cca 1400 kg/m^3.
Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 22:35:52
PVC je běžně recyklovaný v jakém smyslu? Že když mají ve výrobně plastových trubek zmetky či odřezky, tak to nadrtí a použijí to znova v extrudéru? A nebo že se skutečně někde PVC sbírá po použití a recykluje? Ptám se proto, že mě to skutečně zajímá, třeba máte nějaké konkrétní informace. Problém PVC narozdíl od PP, PE či PET je v tom, že jeho fyzikální vlastnosti jsou extrémně závislé na použitých aditivech. Tudíž recyklovat PVC neznámého složení, je problém.
PVC z toho ani nepatří do žlutých sběrných kontejerů. Takže by mě zajímalo, kde se PVC běžně recykluje.
Re: Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 23:18:29
Trochu se mi povedlo o recyklaci PVC vyhledat, ale částečně to potvrzuje můj předpoklad, že PVC se recykluje, jen pokud jen v případě velmi dobře vytříděného průmyslového odpadu:
https://odpady-online.cz/pokrok-ve-vyuziti-pvc-odpadu/
https://www.pvc-recycling.eu/
Re: Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
Pavel Kaňkovský,2024-06-22 22:47:19
Nejvíc PVC se spotřebuje ve stavebnictví.
Tady máte nějaké pojednání na téma jeho recyklace: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9332854/ ... i když je to možná trochu PR té organizace VinylPlus. Podle jejich poslední výroční zprávy dokážou recyklovat asi čtvrtinu odpadního PVC v Evropě (i když do toho počítají i odpad vznikající už při výrobě věcí z PVC): https://www.vinylplus.eu/wp-content/uploads/2024/05/VinylPlus-Progress-Report-2024-web.pdf
Re: Re: Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 23:43:02
Např. zde skutečně uvádějí jako materiál podstavce PVC/REC, jak jste psal.
No můj původní odhad hustoty toho podstavce dle tvaru byl 1,3 až 1,4 g/cm3, což by odpovídalo čistému PVC bez znatelného obsahu minerálního plniva.
https://sorfan.cz/cs/zpomalovaci-prahy/231-podstavec-pro-dopravni-znacky-25-kg.html
Re: Co do toho vlastně dávají?
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-21 13:54:00
Jinak dle mého odhadu není nejdůležitějším přínosem toho minerálního plniva nastavení objemu, ale zajištění objemové stálosti tak masivního výlisku při tuhnutí a chladnutí. Jinak by bylo obtížné vyladit podmínky extruze tak, aby jim ty zámky do sebe sice zapadly, ale neviklaly se.
Cenová (NE)konkurenceschopnost
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 21:01:51
Už jsem ve vláknu níže vyjádřil pochybnost ohledně konkurenceshopné ceny. Našel jsem tedy příbuzný výrobek pro srovnání maloobchodních cen s klasickou cihlou. Z recyklovaného plastu se běžně vyrábějí podstavce mobilního dopravního značení:
https://www.roadpro.cz/podstavec-plastovy-014/
Rozměr: 68 x 14 x 24,3 cm
Objem (včetně dutin): 23,1 litru
Cena: 315Kč s DPH (tj. 13,6Kč za litr)
Ty plastové cihly mají trochu více dutin - odhadem o čtvrtinu, takže počítejme s cenou 10Kč/l.
A teď tradiční konkurence:
Cihla Porotherm 380×248×249 mm v prvních stavebninách, které mi vyhodil vyhledávač
Rozměr: 380×248×249 mm
Objem: 23,5 litru
Cena: 93Kč s DPH (tj. 4Kč za litr)
Další druhy prefabrikátů a stavebních řešení už se mi počítat nechce. I na tomto příkladu je dobře vidět, že ty plastové cihly budou více než dvakrát dražší než tradiční konkurence. Takže kdo nevyužije jejich rozebíratelnost nebo nerozbitnost, může to použít leda na greenwashing.
Re: Cenová (NE)konkurenceschopnost
F M,2024-06-20 22:30:42
Koukněte na tu tabulku v tom článku v New Atlas, nevyznám se v tom příliš, ale ty čísla mi přijdou podezřelá, minimálně ta doba výstavby u té konkurence.
Jak by se zde řešil věnec a další patro?
O hodnotnější využití těch recyklovaných kvalitnějších plastů ve stavebnictví, nábytkářství (lavičky), dopravě a podobně nemám obavy, spíše by bylo dořešit ten sběr a třídění/čištění.
Cena se vyřeší, konkurence se ještě více legislativně zdraží, třeba povolenkami a používání tohoto to se naopak nějakým mechanizmem bonifikuje, třeba odpuštěním (přenesením na ostatní) poplatků za distribuci energie na výrobu (snad vtip).
No neviem
Macko Pu1,2024-06-18 16:52:36
Lahky material a tornada? Aspon to pojde na 90 pct znovu poskladat.
Využití
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-18 14:28:34
Pokud to bude dostatečně levné, na příčky ve skladu ideální. Snadná montáž a možnost pozdějšího přestavění. Rozhodně lepší využití, než z toho plastového recyklátu vyrábět lavičky nebo zatravňovací dlažbu, kde má plast výrazně horší vlastnosti než tradiční materiály.
Pro představu, o jak "významný" počin jde - v Česku se v roce '21 vytřídilo 17 kg plastů na obyvatele. Z toho můžou vzniknout odhadem 2 cihly (hmotnost jsem na jejich stránkách nenašel). Takže z toho, co člověk vytřídí za celý život, by nevznikla ani kratší obvodová zeď rodinného domu. U plastového odpadu je hlavní problém velký objem vzduchu, ale když se slisuje, moc objemu nezbyde.
Dle článku na výrobu používají plastový odpad z provozů. U něj je výhoda, že bývá druhově velmi homogenní, díky čemuž se snadno recykluje. Pokud není znečištěný, zpracovatelé za něj rádi zaplatí. Horší je to s tříděným plastovým odpadem z domácností. To je drhuově naprostá všehochuť, navíc znečištěná vším možným. Bez nákladného ručního dotřídění z něj nelze nic hodnotnějšího vyrobit. Proto dlouhodobě razím, že nejekologičtější je plastový odpad vytřídit a spálit v nejbližší cementárně nebo v kvalitní spalovně. Omezí se tím vození vzduchu na velké vzdálenosti. Bohužel podle nějakých směrnic má materiálové využití odpadu přednost před energetickým, ale nezohledňuje se celková ekologická stopa ani kvalita vzniklého materiálu (u plast vždy horší než nový plast).
Re: Využití
Florian Stanislav,2024-06-18 18:04:56
První pohled na video ukazuje, že nejde o cihly, ale o tvárnice velikosti asi Heluz 30x25x25 cm, asi 12 kg, takže plastová pod 10 kg. Druhé video ukazuje ve tvárnici dvě velké válcové díry průměr asi 10 cm, což tepelné izolaci nepřidá ( oběh vzduchu vadí, proto se dělají okna se skly blízko sebe.)
Cihlové tvárnice mají mřížku, kam se sotva vejde prst.
https://www.heluz.cz/cs/vyrobek/heluz-family-30-brousena-1
Do plastových tvárnic dávají retardery hoření, reatardery hoření s obsahem bromu pamatuje každý starší uživatel počítačů. V místnosti zjistitelné i čichem. Nalezeny i v mateřském mléce. A to elektronika moc nehoří, cihly z PE a PET budou hořet dobře = hasí se špatně.
Re: Re: Využití
F M,2024-06-18 21:32:33
Předpokládám, že to bude muset být izolované, kvůli těm unikajícím chemikáliím (v interiéru), v exteriéru (ta UV ochrana naznačuje využití i tam) to vadit nemusí. Zde se píše 10%, to by byl slušný příspěvek ke kvalitě ovzduší? Předpokládám další lahůdky již obsažené v tom recyklovaném plastu.
Hořlavost, při již rozhořeném požáru bude také spektakulární, požár takového dvoupatrového domku bude zajímavé chemické cvičení.
Re: Re: Re: Využití
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-18 22:47:59
Netroufnul bych si takhle střelit, že používají zrovna bromované zpomalovače hoření. Možná to plní něčím méně účinným, čeho tam musejí dát větší množství, ale zároveň je to levnější a méně toxické. U krabic domácí elektroniky jsou velké nároky na mechanickou odolnost, tak tam nemůžou přidávat, co se jim zlíbí v množství, které se jim zlíbí.
Jinak ano, zpomalovače hoření pomáhají jen proti rozhoření, ale pak už to jede. Viz požární cvičení s nehořlavou PUR pěnou:
https://www.youtube.com/watch?v=Bm_0-Avw-qI
Re: Re: Re: Re: Využití
Florian Stanislav,2024-06-19 01:05:22
Ano, bromované zpomalovače hoření jsou na ústupu.
Ano.
https://www.products.pcc.eu/cs/blog/zpomalovace-horeni-chemikalie-ktere-oteviraji-nove-moznosti-pro-prumysl/
"V důsledku toho je současným trendem upustit od halogenových zpomalovačů hoření, přičemž se předpokládá, že používání sloučenin fosforu bez halogenů v nadcházejících letech poroste. Produktové portfolio skupiny PCC zahrnuje řadu fosforových zpomalovačů hoření uváděných na trh pod značkou Roflam . Tyto chemikálie hrají klíčovou roli v bytové a průmyslové výstavbě jako součásti konstrukčních a izolačních materiálů "
Re: Re: Re: Re: Re: Využití
F M,2024-06-19 09:18:50
Nechci tvrdit, že se ten přechod neuskutečňuje i jinde, ale ten článek se týká pěn/polystyrenu a i u těch lednic a mrazáků předpokládám píší o těch izolačních materiálech (pěnách).
Tu izolaci jsem nemyslel nijak speciální, třeba jenom to obložení něčím, sádrokarton, nebo jiný vnitřní nepříliš produšný obklad + normální větrání. Různé dřevostavby a podobné s velkým podílem lepidel a pěn na tom mohou být ještě hůř. O novém koberci/nábytku s textilem nemluvě.
Ale pokud bych si mohl vybrat tak v tomto bych bydlet nechtěl, radši ani vedle toho.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
Florian Stanislav,2024-06-19 11:30:06
Ano.
Dřevostavby jsou určitě hořlavé a navíc čímsi impregnované. Dřevostavby Okál byly cítit formaldehydem snad desetiletí. Impregnace měla chránit před červotočem.
Nedivím se, že plastové tvárnice nemají ještě certifikát pro obytné domy.
Polystyrenová zateplení fasád mají lepší retardery hoření.
https://styrotrade.cz/cs/aktuality/polystyrenove-vyrobky-styro-eps-neobsahuji-retarder-horeni-hbcd/
"Styrotrade, a.s. jakožto přední výrobce EPS izolací v České republice deklaruje, že ve svých závodech zpracovává pouze vstupní surovinu, která neobsahuje retardér hoření HBCD (Hexabromocyklododekan ), ale jiné typy retardéru hoření splňující veškeré legislativní nároky EU."
Plastové tvárnice bych namočil do něčeho jako vodní sklo SiO2*x H20.
Jakýkoliv nátěr dřeva nezabrání hoření při přímém kontaktu s plamenem. Takže bojovat proti hoření hořlavého plastu je asi marné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
Vojtěch Kocián,2024-06-19 13:51:06
Dřevostavby jsou sice hořlavé, ale ať už jsou napuštěné čímkoliv jedovatým nebo nejedovatým, při požáru trvá poměrně dlouhou, než konstrukce ztratí pevnost a stavba se zhroutí. U stěn z plastu bych čekal, že ztratí pevnost velmi rychle a z domku zbyde hrouda hořícího plastu s obyvateli zapečenými uprostřed. To mi přijde jako zásadní rozdíl oproti jiným konstrukcím (včetně těch obalených polystyrenem) a taky zásadní problém pro certifikace. Pro vnitřní příčky, které nemají nosnou funkci by to asi nebylo tak zlé, pokud by nebyl problém s uvolňováním škodlivin do místnosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-19 19:43:05
Při teplotě, která rychle rozpustí stěnu z masivního plastu, by člověk stejně do minuty zemřel. Z hořícího jednopatrového domku buď člověk unikne včas, nebo mu požární odolnost konstrukce k přežití nepomůže. A na větší budovy si zase nemyslím, že by byl plast dobrým materiálem s ohledem na tvarovou stálost při zatížení a teplotních změnách.
Navíc mi připadá, že hlavní výhodou těch cihel je jejich rozebíratelnost. Ta by se u trvalé stavby nevyužila. Navíc předpokládám, že cena těch cihel bude spíše relativně vysoká. Kvalitně vytříděný plast je hodnotná surovina (pár let zpátky jsem ho viděl v nějaké výkupně asi za 5kč/kg) a na ty cihly se ho spotřebuje velké množství. Z recyklovaného plastu se vyrábějí například palety, které IMHO mají větší přidanou hodnotu než cihly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
F M,2024-06-20 18:45:41
Spíše mám trochu (hodně) obavy o okolí (spaliny a nespaliny), ty plastové tvárnice budou hořet až později úplně snadno by chytit neměli, takže obyvatelé budou buď pryč (hlásič), nebo v bezvědomí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-20 19:03:24
Okolí si zavře okna :-) Každá domácnost je plná plastů - nábytek a většinou i podlahové krytiny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
Jarda Ticháček,2024-06-22 15:59:09
Asi bych Vám rád oponoval.
Řeč byla o ztrátě pevnosti. Osobně mám zkušenosti spíše s ohništi, nežli pořážišti. Ale mám pocit, že když do ohně priložím pár dlouhých větví, trvá dost dlouho, nežli jsem schopen je přelomit. Ale také jsem viděl pár ohňů s plasty. Na rozdíl od dřeva, které drží tvar se ten plast nejprve rozblemcne. Pak začnou hořet všechny těkavé složky. A ten plast až nakonec. Průšvih není v teplotě. Tu by člověk ještě snesl. Problémem jsou ty látky, které se z toho plastu značnou uvolňovat mnohem dříve, nežli začnou hořet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-22 17:23:37
On ale ten plast díky zpomalovačům nezačne hořet jako první, na to by potřeboval pár set °C, což člověk s následky přežije pár sekund.
A nejdříve okusíte výpary ze závěsů, z gauče, z PVC krytiny. Než se ta teplota dostane za sádrokarton nějakou dobu trvá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Využití
F M,2024-06-22 21:35:22
V tabulce mají pevnost do 40C (nad 20C to hodně rychle klesá), otázka zní jak rychle se to ohřeje třeba na 60+ do poloviny tvárnice, pokud by na tom byla nějaká zátěž. Ale myslím, že toho se stejně nikdo vevnitř nedožije, kvůli rychlejšímu požáru interiéru případně otravě. Leda by se to někde zahřálo/hořelo pod izolací. Teď mě tedy ještě napadl požár ve vedlejší místnosti/bytě.
Re: Re: Re: Re: Využití
F M,2024-06-19 09:28:50
K té potenciální toxicitě: "Hmyz ve své larvální formě, včetně moučného červa, superčerva a voskového červa, dokáže požírat, rozkládat a mineralizovat různé plastové polymery" i některé mikroorganismy (biologické zbraně?)
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0048969720370674
Takový fanoušek racionální stravy jako soused může být poměrně rizikový.
omítka
František Liška,2024-06-18 14:20:40
Jestli je v tom hodně PP/PE, tak na tom nebude držet žádná omítka, ani PUR pěna to neslepí. Takže zevnitř sádrokarton, zvenku nějaký odvětrávaný zateplovací systém (obojí kotveno mechanicky). Důležité taky může být, jestli je to dovoleno dělit, nebo na (rovném) konci musí být speciální tvarovky.
Lok-N-Blok
Marek Hudik,2024-06-18 13:48:28
Jiná firma - Lok-N-Blok
Není úplně jednoduché projít certifikacemi ve stavebnictví.
Could this LEGO Plastic Brick replace Concrete Masonry Units?
https://www.youtube.com/watch?v=XRg-KD82zLY
Lego-like Building Blocks w/ Lok-N-Blok | Episode 48
https://www.youtube.com/watch?v=UvBvbQJ13sM
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
