Podle zprávy „China’s rare earths dominance and policy responses“ britského institutu Oxford Institute for Energy Studies z roku 2023 se v dnešní době asi 70 procent prvků vzácných zemí na planetě těží v Číně. A 90 procent z celkového množství vytěžených vzácných zemin se v Číně zpracovává. Jde o jedno z největších geopolitických rizik dnešní doby.
O to víc potěší nedávný fantastický objev v Norsku. V útvaru zvaném Fen Carbonatite Complex, který se nachází jihovýchodně od norské metropole Oslo u jezera Norsjø, bylo objeveno ložisko s ohromujícím množstvím prvků vzácných zemin. Těžební společnost se slibným názvem Rare Earths Norway oznámila, že v tomto ložisku odhaduje asi 8,8 milionů tun oxidů vzácných zemin. Asi 1,5 milionů tun by z toho měly být prvky „magnetů“ vzácných zemin, z nichž se vyrábějí magnety, tedy především neodym (Nd).
Jak sebevědomě prohlašuje ředitel Rare Earths Norway Alf Reistad, odhad množství prvků vzácných zemin jasně ukazuje, že by ložisko v norském pravěkém vulkánu mělo změnit pravidla hry. Zdá se, že zajistí dodavatelský řetězec vzácných zemin pro Evropu.
Fen Carbonatite Complex byl před 580 miliony let, tedy na sklonku starohor, v období ediakary, vulkanickým přívodním kanálem, diatremou, aktivního vulkánu. Tento vulkán je už velice dlouho mrtvý a jeho svrchní část dávno odnesla erupce. Pravěký přívodní kanál, vyplněný zkamenělým magmatem, jehož průměr je asi 2 kilometry, se dostal k povrchu.
Pravěké magma, jehož teplota se pohybovala kolem 500–600 °C, tam utuhlo do podoby karbonatitu, méně časté magmatické horniny, která obsahuje více než 50 procent karbonátů. Karbonatity často obsahují rozmanité zajímavé prvky a norský Fen Carbonatite Complex je právě ten případ.
Odhady společnosti Rare Earths Norway se týkají svrchní části „střev“ pravěkého vulkánu, sahající do hloubky 468 metrů pod úrovní mořské hladiny. Experti Rare Earths Norway se ale také domnívají, že ložisko s prvky vzácných zemin sahá do až do hloubky kolem 1 kilometru. Společnost hodlá pokračovat v průzkumných vrtech. Rovněž postaví v blízkosti ložiska pilotní závod na zpracování vytěžené rudy do podoby čistých prvků vzácných zemin. Těšte se na dobré zprávy.
Video: REN - The Fen Carbonatite Complex
Literatura
Strategické vzácné zeminy by mohly být nahrazeny komby běžných prvků
Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2019)
„Kosmický magnet“ tetrataenit je slibnou alternativou vzácných zemin
Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2022)
Zásadní geopolitický krok: V Kanadě vyroste první elektrický důl na lithium
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2022)
Ve Švédsku objevili největší ložisko vzácných zemin v evropské historii
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2023)
Diskuze:
Originální tisková zpráva
Pavel Kaňkovský,2024-06-15 15:25:48
Doporučuji se podívat na
https://rareearthsnorway.com/europes-largest-deposit-of-rare-earth-elements-discovered-at-fen-norway
Zhruba ve 2/3 je tabulka s odhady toho, kolik se tam toho najde, rozdělená podle jednotlivých složek. Uvedených cca 1,5 Mt pro "magneticky" významné prvky (Nd, Pr) tam je, ale na jednu stranu je to odhad pro nějakou hranici ekonomické výhodnosti těžby, na druhou stranu jsou to oxidy (Nd2O3, Pr6O11), čili samotného prvku je tam o trochu méně. Na čisté prvky mi to vychází asi 940 kt Nd a 310 kt Pr.
Někteří budou možná šokování zjištěním, že průzkumné práce podporuje EU. ;)
Re: Originální tisková zpráva
F M,2024-06-15 17:06:09
Zajímavý odkaz. Vycituji z něj pár věcí (pardon):
"Upozornění pro čtenáře: Nerostné zdroje uvedené v tomto prohlášení MRE nejsou nerostné zásoby a neodrážejí prokázanou ekonomickou životaschopnost. Vykazované odvozené nerostné zdroje jsou geologicky považovány za příliš spekulativní na to, aby se na ně vztahovaly ekonomické úvahy, které by jim umožnily zařadit se mezi zásoby rud. Není jisté, že celá nebo jakákoli část těchto nerostných surovin bude přeměněna na rudnou zásobu (zřejmě myšleno ekonomicky těžitelnou). Všechny údaje jsou zaokrouhleny, aby odrážely relativní přesnost odhadů a součty se nemusí sčítat správně."
Ale zřejmě tam již bylo uplatněno to omezení do 100usd/t (tedy alespoň v rámci toho, že to je odhad). Těžba = 40 USD/t, náklady na zpracování = 55 USD/t, G&A = 5 USD
Pro kalkulace byla implementována těžební metoda ražení dlouhých vrtů o rozměrech 30m výška x 20m šířka.
"Průzkum, vývoj nových technologií a zkušební těžba" (menší již schválené centrum) "by měly vést k investičnímu rozhodnutí ve výši 10 miliard NOK na rozvoj první etapy těžby do roku 2030. Norsko by pak mohlo pokrýt 10 procent poptávky po vzácných zeminách". Myšleno EU.
Ecoschizma
Libor Zak,2024-06-13 09:47:07
Tato nerostná ložiska vnášejí mezi ekoblázny schizma. Na jednu stranu chtějí větrníčky, solární panýlky a elektroautíčka a na druhou se jim ježí vlasy hrůzou z představy, že by se v Evropě měly otvírat nějaké nové doly. Oni by doly nejraději zavřeli všude na světě a zakázali i ve vesmíru, ale zároveň zvyšují poptávku po technologiích, které je vyžadují. Nemají to lehké.
No a samozřejmě je bohatě dotují a podporují šedé eminence, které z takového stavu mají obří zisky.
Ekologisté žijí ve své idealizované pohádce o zachraňování světa a odmítají si připouštěť fakta a důsledky. Doly jsou ekologický problém, ano, ale dnes existují podstatně šetrnější přístupy než dříve a navíc dochází po vytěžení k revitalizacím. Sice trvá desítky let než je prostředí opět pro člověka atraktivní, ale z hlediska lidské historie je to mrknutí oka. Po pravdě i bez lidského zásahu by se za nějakých 50 až 100 let důl změnil naprosto k nepoznání a příroda by si jej vzala zpět. Jediným problémem jsou pak toxické látky, které pronikají do podzemních i povrchových vod. Díky těm je sanace a revitalizace nutností.
Re: Ecoschizma
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-13 10:52:13
Ty kovy vzácných zemin bychom potřebovali i bez ekologismu, jen v menším množství. Čím větší surovinová samostatnost, tím lépe pro Evropu i pro ekologii. Nevidím důvod u čistě pozitivní zprávy hledat hned něco negativního ;-)
Re: Re: Ecoschizma
Petr Galipoli,2024-06-13 20:38:07
Supr ... Našli ložisko vzácných zemin (VZ). Sice ještě není jasné, zda povolí těžbu, ale aspoň něco. A kdo tu vytěženou surovinu bude zpracovávat? Zase Čína? I USA vyvážejí koncentrát do Číny a nezpracovávají ho u sebe. Nevěřím, že někde v EU povolí výstavbu rafinerie VZ. Protože to je hodně komplikovaná chemie se spoustou odpadů a vysokou spotřebou EE.
Re: Re: Re: Ecoschizma
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-13 21:37:01
Třeba to ani nezačnou těžit, viz připomínka pana Kociána, že v té oblasti stojí baráky, které by musely ustoupit. Ale nevidím důvod být kyselý po přečtení zprávy, že se našlo ložisko :-)
Jinak článek zmiňuje, že v místě chtějí postavit pilotní závod na zpracování té rudy. Tak asi počítají, že by se i na případné té rafinerii v Číně nějak podíleli. Jinak mohli tu rudu na pokusy poslat rovnou Číňanům. Mimochodem Norsko má na rozdíl od nás levnou vlastní elektřinu, plyn a ropu. Ideální výchozí situace pro zpracovatelské závody. Jinak je ekologie hlavně otázkou vůle.
Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
Petr Galipoli,2024-06-13 22:27:00
Nejsem kyselý, jen skeptický. Pokud se vůbec začne těžit, je velmi pravděpodobné, že to skončí jak v USA. Vyrobí koncentrát a ten pošlou do Číny na finální zpracování. Protože dělení lanthanoidů a jejich finální čištění je dost vysoká liga. A ekologické peklo.
Re: Ecoschizma
Pavel Kaňkovský,2024-06-14 00:21:53
No, zrovna u těch permanentních magnetů se ukazují cesty, jak by je bylo možno vyrobit i z méně exotických atomů, byly-li by vhodně poskládány. A dost možná i levněji.
Re: Re: Ecoschizma
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-14 01:45:44
A konkrétněji? Co jsem slyšel dosud, tak levnější náhrady sice existují, ale ceně odpovídají i vlastnosti. Takže na low-end výrobky dobré, ale jinak moc ne.
Re: Re: Re: Ecoschizma
Ludvík Urban,2024-06-14 09:30:09
Zkuste google anebo přímo zde na Oslovi. Heslo je "tetraentit".
Byl tu o tom příspěvek pana Mihulky zhruba před dvěma lety.
Jste tam uveden mezi diskutujícími.
Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-14 13:01:29
Tetrataenit, nikoliv tetraentit.
Ano, článek tu byl a v diskusi jsem položil otázku ohledně jeho magnetických vlastností. Snad jste tedy také četl odpověď, které se mi tam dostalo:
"Je to slabší náhražka, ale asi by pro spoustu aplikací mohla být vhodná. Pro srovnání, narychlo vygooglené hustoty magnetické energie:
Neodymový magnet 512 kJ/m3, tetrataenitový 335, feritový 30 (teoretické maximální hodnoty)."
Re: Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
F M,2024-06-14 13:18:02
Těch 335 je teoretické maximum bude to s nečistotami, nepřesnostmi rychle klesat. Koukal jsem jak to pokročilo a nic moc nového jsem nenašel. Takže nm,mikrometry čistý. Ten článek byl o mm tyčinkách nebo 1,5cm knoflíku, ale výsledek nebyl čistý, bylo tam jen v desítkách % zastoupení Tetrataenitu a ještě myslím, že byl uložen chaoticky (nevím jistě) stejně tak si nejsem jistý tou formou jestli to byla zrnka (nejspíše, opět mikro/nnmetry). Výroba něčeho reálného (většího) zřejmě není v dohledu a možná ani není reálná, ale třeba nás někdo překvapí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
Pavel Kaňkovský,2024-06-15 12:32:32
Předpokládám, že mluvíme o (BH)max při nějaké běžné teplotě.
Ona i ta hodnota 512 pro neodymové magnety (Nd2Fe14B) je nejspíš teoretické maximum. Co jsem viděl, tak na trhu je maximálně "N55 grade", kde 55 zhruba hodnota v MGOe neboli mega-gauss-oerstedech (tyhle divné jednotky každého jen otravují, já bych všechno mimo SI zakázal!), čili asi 438 kJ/m^3. Ale hodně se používají i mnohem slabší (a asi mnohem levnější).
Fe16N2, by měl mít teoretický limit kolem 1 MJ/m^3. S tímto materiálem pracují v Niron Magnetics, i když od toho limitu jsou zatím asi dost daleko. Konkrétní parametry se moc neví, podle toho, co cvrlikají ptáčci na střeše, se možná se stávajícím výrobním postupem jsou schopni dostat někam k 250 kJ/m^3. To není tak rekordní číslo, ale např. je tam výhoda, že s vyšší teplotou klesá docela pomalu -- na rozdíl od Nd, pokud se do nich nepřidá dysprosium, ale pak jsou ještě mnohem dražší a ještě mnohem závislejší na dovozu z nejmenované země, kde umí stabilizovat společnost. Podle toho, kolik (a jakých) investorů sehnali, to asi nebude úplně neperspektivní.
Ale těch, kdo takové magnety vyvíjejí, je mnohem víc, navíc se ke zrychlejí výzkumu hodně začínají používat výpočty a umělá inteligence. Před pár dny se například objevila zpráva, že firma Materials Nexus se z nuly k vzorku, který bylo možno otestovat v laboratoři, takto dostala za tři měsíce, i když konkrétní informace nejsou zatím skoro žádné. A je jen otázka času, než se takto začne optimalizovat i výroba, čili bych řekl, že doba je dost zralá na dramatické zvraty.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
F M,2024-06-15 17:34:23
Mají to hodně utajené, nic jsem na první pohled nenašel, několik výzkumů s výrobou částic v řádu 100nm. Ale pochytil jsem, že by bylo možno vyrábět součástky z toho prášku, zřejmě zamícháním do směsi (epoxid/pryskyřice...?). Tam by to mohlo vyjít tak jak píše pan Hrušk@, horší (ale pokud bude stačit nevadí) levnější materiál. Trochu bych měl strach z výdrže něco z tohoto "polymeru" vyrobeného, to může být další omezení. Ale nechám se rád příjemně překvapit. Ještě mě napadlo, menší kroužek neodym v místě největšího namáhání a větší (většina materiálu) nějaký takovýto jiný k tomu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
Pavel Kaňkovský,2024-06-16 00:49:00
Kdo to má utajené? Niron?
Výroba magnetů z prášku není nic nového, neodymové se také tak dělají. Prášek se spéká nebo slisuje, ta druhá možnost prý dává kvalitnější výsledky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
Pavel Kaňkovský,2024-06-16 00:56:21
Oprava: S tou kvalitou jsem to nenapsal dobře. Některé vlastnosti jsou prý lepší u lisovaných, ale silnější Nd magnety se vyrábějí spékáním.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ecoschizma
F M,2024-06-16 22:27:58
Nepodařilo se mi najít žádný výrobek ani specifikace, na jejich webu je v podstatě jenom reklama a hesla a odkaz "chcete vědět víc kontaktujte nás". Ale jak jsem psal již dříve, mám občas chvilku na mobilu a určitě nenajdu vše.
Nitridy železa by měly mít nerady vyšší teplo, matně jsem si to pamatoval u těch "normálních", ale až teď jsem se díval (našel chvilku) konkrétně na tento cca v atmosféře do 160C a mimo (argon) 190. Kvůli tomu spékání. https://scholar.google.cz/scholar_url?url=https://www.academia.edu/download/106639512/j.actamat.2016.10.06120231016-1-2buwsy.pdf&hl=cs&sa=X&ei=uEJvZs_AKOiLy9YPkbWH6Ac&scisig=AFWwaeZt4b_UFTgruhjbaLeIuzKz&oi=scholarr
S těmi neodymovými magnety to bylo vcelku překvapení, automaticky jsem předpokládal, že budou vyráběné ze slitiny. Ale po krátkém zamyšlení to dává smysl i kvůli tomu potřebnému "venkovnímu" magnetickému poli.
Hodně by se mělo dát se dovědět zde v odkazu na konci článku č.9, o více druzích těch magnetů, ale to z časových důvodů/priorit nezvládám (2018):
https://en.wikipedia.org/wiki/Iron_nitrides
https://dr.lib.iastate.edu/bitstreams/d3aff2f7-b015-4682-8132-f36dfed42e2d/download
Re: Re: Ecoschizma
Jakub Kerouš,2024-06-20 06:20:50
Dobrý den, mám dotaz trochu mimo téma, ale třeba mi odpovíte.
Kde se bere energie na práci vykonanou permanentním magnetem? Pokud k sobě dám blízko dva permanentní magnety, nebo magnet a kousek kovu, tak se k sobě přitáhnou – vykoná se práce. Kde se bere energie, která tuto práci vykoná? Je to energie, které byla do magnetu vložena jeho magnetizací a „spotřebovává“ se?
U elektromagnetu je to jasné, tam se spotřebuje elektrická energie.
Omlouvám se možná za hloupý dotaz, jsem jen prostý stavař.
Re: Ecoschizma
F M,2024-06-14 13:33:06
Zde i jinde ten důl není až takový problém, jde většinou jak píšete jen o ty spodní vody a těžké kovy, lom zaroste břízami a spol. ještě než se dotěží. Tedy pokud se zde bude těžit mechanicky, tak bych se přímo těžby příliš nebál, pokud by se to však loužilo byl by to problém. Tedy loužilo by se?
Obrovský problém zde je to následné několika stupňové zpracování a odpady.
No a potom ta cena, ono se to lehce nadává na Čínu a třetí svět, ale popravdě by mohli spíše oni nadávat na nás (ten třetí svět jistě). Bylo by to bez dotací konkurenceschopné? Ono toho je již v EU potřeba dotovat opravdu hodně a pomalu již není moc co z průmyslu/zemědělství danit (nejen).
Je to skvělá zpráva, ale....
Jiří Kolumberský,2024-06-13 04:55:59
Místní ekoklimateroristé a jejich globální spolupachatelé ve spolu práci s čínskou lobby určitě budou těžbě velice účinně bránit.
Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Martin Šíra,2024-06-13 07:24:55
Kdyby ti měli zbourat dům a vykopat pod ním jámu, tak by ses bránil taky.
Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Pavel Ondrejovic,2024-06-13 09:22:09
NIMBY :)
Ono vobec nejde o to, ze by sme nemali prirodne zdroje tohto typu. Keby k takymto clankom boli prilozene udaje, kde vsade uz je zname, ze sa nieco nachadza a netazi, mozno by si par ludi uvedomilo, ze sucasna zavislost na Cine je vysledok sabotaze a nie prirodnych podmienok.
Takto je to uz desatrocia. Nechceme si spinit ruky a tak to nechavame na Cinu/Kongo a podobne. Tam to europskym saboterom nevadi.
Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Florian Stanislav,2024-06-13 09:54:46
Není nad to všude vidět sabotáž, ráno otevřu oči a je zataženo, slunce není vidět = sabotáž.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vz%C3%A1cn%C3%A9_zeminy
Vzácné zeminy byly objeveny ve Švédsku, pojmenování podle vesnice Ytterby, Skandinávie, Stockholmu.
Vzácné zeminy nejsou ani tak vzácné, jako rozptýlené, tedy těžko těžitelné. Obsahuje je i fosfátový monazitový písek.
Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Martin Novák2,2024-06-13 11:27:02
Chování skupin jako parchanti země nebo greenpiss se jinak než záměrnou sabotáží nazvat nedá.
Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Mintaka Earthian,2024-06-14 14:54:29
Fanatismus, ani ten eko ani ten anti-eko nám moc prospěšný nebude.
Bude problém s těžbou a zpracováním? Můžeme zkusit vymyslet lepší postupy.
Každopádně to vypadá jako lepší výchozí situace, než kdyby v Evropě ložisko nebylo.
Tak se můžeme radovat ne? (Tedy, pokud vás ta negace nenaplňuje víc.)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Martin Novák2,2024-06-14 15:24:41
Před zhruba 10 lety u nás proběhl geologický průzkum a byly nalezeny zásoby ropy nejméně na 50 let.
Tak se můžeme radovat ne? :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Martin Novák2,2024-06-15 04:50:14
Dnes, v době státem nařízeného fanatického ekologismu není možné být anti-eko natož tak fanaticky anti-eko. Mám na mysli zvyšující snižovačky jako nařízené OZE a tepelná čerpadla v každém novém domě, vypínání elektráren za které nemáme náhradu, biopaliva, dovážení uhlí z Austrálie kterého máme pod zemí dost na 300 let...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Mintaka Earthian,2024-06-15 10:47:39
A které významné události, za posledních 10 let, týkajících se energií, surovin a jejich pozitivního vlivu pro život na Zemi, Vás zaujaly?
Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-13 10:03:51
Vsadím se, že by se našla zajímavá ložiska i jinde v Evropě, ale Norsko má obrosvkou rozlohu a málo obyvatel. Hustota zalidnění 14 obyvatel na kilometr je desetkrát nižší než u nás (136/km2).
Norsko je také jedním z největších exportérů lomového kamene na světě. U nás se straší tím, že až ukončí činnost současné kamenolomy, které se z velké části otevíraly nebo plánovaly ještě za socialismu, vznikne nedostatek kamene a bude se muset vozit stovky kilometrů. Z kamenolomů žádné velké peníze do obecních rozpočtů neplynou a obyvatelům už vůbec ne, tak proč by je měli chtít mít za barákem? Vám třeba o třetinu klesne hodnota nemovitosti kvůli cizímu podnikání a kompenzaci nedostanete žádnou. Kdyby investor měl každému majiteli domu v zasaženém okruhu vyplatit milion, tak by do toho kvůli štěrku nešel. Ale v Norsku je mnoho oblastí, kde nejsou domy téměř žádné.
Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Vojtěch Kocián,2024-06-13 12:09:40
Taky jsem si říkal, že když je to v Norsku, tak těžba moc lidem vadit nebude. Ale pak jsem kouknul na tu leteckou fotku a je to v těsné blízkosti města pod spoustou usedlostí, které by se musely zbourat. Docela smůla.
U nás by možná nepovolili ani ten průzkum. Stačí se podívat, jak se místní samosprávy bouří kvůli úložišti jaderného odpadu nebo i jen geologickému průzkumu před rozhodnutím o jeho umístění. Ekologičtí aktivisté si ani nemusí špinit ruce.
Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-13 13:03:40
Taky záleží hodně na tom, jak férově se nastaví podmínky. Pokud těžební společnost koupí obyvatelům srovnatelné bydlení na jiném místě a přihodí důstojnou částku jako kompenzaci za zpřetrhání všech vazeb, které k tomu místu měli, většina lidí to pochopí.
Proč by u nás ti místní povolovali průzkum, když tam ten provoz nechtějí? Kdyby byla praxe taková, že s každým dotčeným občanem bude investor důstojně a vážně jednat o jeho potřebách a možnostech kompenzace, byl by NIMBY efekt okrajový problém. Ale praxe taková není, tak se místní snaží problém odstranit hned v zárodku. Je laciné chtít od druhých, aby se nezištně obětovali v náš prospěch (nebo často jen ve prospěch soukromé firmy), dokud se to netýká nás samotných.
Když v SRN bourali nějakou vesnici kvůli uhlí, místní si nadiktovali architekturu celé nové vesnice včetně takových detailů, aby měli hospodu vedle kostela, jak na to byli celý život zvyklí. Obě strany tak dosáhly svých potřeb. Díky dostatku prostoru v Norsku by ani nebyl takový technický problém jim postavit celou novou čtvrť někde na zelené louce.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Vojtěch Kocián,2024-06-13 16:23:57
V Norsku jsou ty komunitní vazby mnohem silnější než u nás a možná i silnější než v Německu. A ani toho prostoru vhodného pro nové vesnice tam tolik není. Plochy spousta, ale většina je neúrodná nebo velmi špatně dostupná (většinou obojí). Rozumně osídlitelné jsou jen některé části pobřeží a ty už často osídlené jsou. Uvidíme. V každém případě je dobré vědět, co je kde pod zemí schované. Dokud o to není výrazná nouze, může to tam zůstat. Třeba najdou i něco v méně osídlené lokalitě nebo se objeví technologie pro jinou formu těžby těchto surovin (třeba z mořské vody nebo z toho z Číny importovaného elektroodpadu).
S těmi kompenzacemi máte naprostou pravdu. U nás je to velká mizérie. Kdyby to bylo na úrovni toho Německa, jednalo by se o dost snáz.
Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Martin Novák2,2024-06-14 15:27:55
Průzkum ropy u nás povolili, zakázali jeho pokračování teprve až se našly zásoby nejméně na 50 let...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
Pavel Kaňkovský,2024-06-15 12:35:30
Jak říkají na Wikipedii: Citation needed.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to skvělá zpráva, ale....
D@1imi1 Hrušk@,2024-06-17 22:25:44
Předpokládám, že šlo o břidličnou ropu a z toho důvodu se s povolením těžby ani moc nepočítalo. Za což jsem spíš rád, protože jde o potenciální znečištění spodních vod.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
